C17 Pojem A Členění VS, Principy Činnosti VS Flashcards
Vysvětli co je to VS ve funkčním a organizačním pojetí
- veřejná správa jako součást moci výkonné
- lze zkoumat ve
o funkčním (materiálním) smyslu (jako činnost) - pozitivní pojetí = veřejná správa je činnost vykonávaná ve veřejném zájmu, při řízení veřejných záležitostí, záměrná činnost sledující dosažení určitého cíle (účelu), zásadně zaměřená do budoucna; cíleně zaměřena na činnost k obstarávání nejrůznějších záležitostí (úkolů) státu a dalších nositelů veřejné správy
- negativní pojetí = veřejná správa je výkonem státní moci (veřejné moci), který není zákonodárstvím, soudnictvím ani vládnutím
o organizačním (formálním) smyslu (jako soubor institucí vykonávajících takovou činnost)
Jaký charakter mají většinou akty VS
- akty veřejné správy jsou převážně konstitutivní (✘ soudní akty – převážně deklaratorní)
jaký úkol má vláda ?
- vláda – politické vedení správy, organizace správních úřadů, kontrola
Co je to veřejná moc ?
- ✘ veřejná moc – širší pojem (veřejná správa je součástí veřejné moci) = „… Taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech a povinnostech orgán veřejné moci rozhoduje, není v rovnoprávném postavení (…) a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí na vůli subjektu.“
o ÚS v tomto vymezení nerozlišuje, zda je takový orgán součástí moci zákonodárné, výkonné (včetně veřejné správy) či soudní
Jak dělíme VS?
1) Podle nositelů
a) státní správu
b) samosprávu
c) ostatní veřejnou správu
2) Podle právní formy
a) výsostnou správu
b) veřejnou správu uskutečňovanou prostředky soukromého práva
3) Dle úkolů
a) správu zásahová
b) správa pečovaelská
c) programová a plánovací
4) POdle stupně právní regulace
a) určitě vázáná správa
b) zákonem neurčitě vázaná správa
c) s prostorem pro vlastní uvážení
5) pošle směru působení
a) vůči adresátů,
b) uvnitř VS
- v rámci veřejné správy má významné místo její část označovaná jako policie = taková výsostná správní činnost, jejímž účelem je ochrana zdraví a života osob, majetku, veřejného pořádku a dalších hodnot před nebezpečím; je zaměřena na zachování dosavadních statků, není zásadně zaměřena na vytváření statků nových a na změnu dosavadního řádu
Vysvětli dělení VS podle nositelů
- 1) podle nositelů, jimž je činnost veřejné správy přičítána
o veřejná správa = státní správa + samospráva + ostatní veřejná správa
A) státní správa – jejím nositelem je stát
- vykonávána jako přímá – vykonavateli jsou správní úřady a jiné orgány státu (např. vláda)
- vykonávána jako nepřímá – vykonavateli jsou v přenesené působnosti orgány jiných nositelů veřejné správy, především orgány územních a samosprávných korporací
B) samospráva – oblast veřejné správy, kterou stát svěřil samosprávné korporaci à odstátnění moci (státu zůstává jen dohled nad zákonností)
. vykonávána v samostatné působnosti orgány subjektů odlišných od státu – tzv. veřejnoprávní korporace
• územní (obce, kraje, městské části)
• profesní či zájmové (profesní komory)
• věcné (dobrovolné svazy obcí)
C) ostatní veřejná správa – zbytková oblast, vykonávají ji částečně samosprávné a nesamosprávné instituce, když plní veřejné úkoly (Česká televize, VZP, ČNB …)
- nezávislost (není podřízena státnímu orgánu)
- nemá členy (= není korporace) – má pouze orgány a zaměstnance
Vysvětli dělení VS podle právní formy
- 2) podle právní formy, kterou je veřejná správa vykonávaná
A) výsostná správa – uskutečňovaná formami správního (veřejného) práva, vykonavatelé veřejné správy přitom disponují mocenskou pravomocí; zahrnuje - vrchnostenskou správu (tam, kde je s výkonem správy spojeno donucovací oprávnění – např. činnost policie, orgánů správního dozoru atd.) a
- činnosti, při nichž je uplatňování prostředků veřejného práva podmíněno žádostí nebo jinou souhlasnou aktivitou toho, vůči němuž úkon veřejné správy směřuje (např. v případě vydání správního aktu, kterým se vyhovuje žádosti o přiznání oprávnění, či veřejnoprávní smlouvy mezi SO a adresátem veřejné správy)
B) veřejná správa uskutečňovaná prostředky soukromého práva – neužívá mocenské prostředky, vystupuje jako běžná PO, rovné postavení
- fiskální správa – když stát nebo jiný nositel veřejné správy vystupuje jako osoba ve smyslu soukromého práva při zajišťování veřejných potřeb (např. výstavba dálnic, silnic atd.)
- plnění veřejných úkolů osobami založenými nebo zřízenými státem nebo jinými nositeli veřejné správy – např. zajišťování letových provozních služeb veřejným podnikem Řízení letového provozu (= nositel veřejné správy)
- plnění veřejných úkolů soukromými osobami – např. financování a zajišťování výstavby, provozování a údržby dálnice na základě převedení výkonu některých P&P státu jako vlastníka této dálnice (PPP projekty)
Vysvětli dělení VS podle úkolů
A) správa zásahová (vrchnostensky zasahující) – typické je vydávání povolení, příkazů, zákazů, např. v rámci správního dozoru, zajišťování veřejného pořádku, správy daní, …
B) správa pečovatelská (obstarávací) – v jejím rámci se zajišťuje např. dopravní, školská, zdravotnická infrastruktura, poskytují se veřejné dávky, regulují se některé části trhu (např. v oblasti energetiky, cenové regulace, televizního a rozhlasového vysílání)
C) správa programová a plánovací – např. územní plánování, zpracování a vydávání programu zlepšování kvality ovzduší, plány odpadového hospodářství
Vysvětli dělení VS podle stupně právní regulace
- 4) podle stupně právní regulace činnosti veřejné správy
A) zákonem určitě vázaná správa – vykonavatelé veřejné správy jsou vázáni určitými striktními právními normami, při naplnění jejich hypotézy musí zákonem přesně stanoveným způsobem jednat
B) zákonem neurčitě vázaná správa – právní normy obsahují neurčité pojmy, které umožňují různý výklad, a SO je povinen takový výklad provést v závislosti na místních, časových a jiných podmínkách
C) správa s prostorem pro vlastní uvážení – v těchto případech dává zákon prostor pro volnou úvahu (= správní uvážení – diskreční pravomoc), jaké konkrétní řešení v daném případě zvolit
Vysvětli dělení VS podle směru působení
- 5) podle směru působení
o správa působící vůči adresátům veřejné správy
o správa působící uvnitř veřejné správy – vůči organizačně podřízeným vykonavatelům veřejné správy, resp. vůči pracovně nebo služebně podřízeným osobám nebo vůči nepodřízeným vykonavatelům veřejné správy
Základní zásady činnosti SO (§2-8 Sř) obecně
- použijí se při výkonu veškeré veřejné správy – i v případě, kdy zvláštní zákon stanoví, že se SŘ nepoužije (např. daňový řád), pokud sám odpovídající úpravu neobsahuje
- základní zásady jsou významné z více důvodů:
o jde o právně závazná, přímo aplikovatelná ustanovení – jejich případné porušení je procesní vadou
o představují interpretační pravidlo, slouží k výkladu ostatních ustanovení SŘ i jiných správních předpisů
o odrážejí podstatné rysy výkonu správy, vyjadřují hodnoty, které by měly být respektovány (tj. jaký má tento výkon de lege lata být)
o týkají se nejen procesní úpravy postupu SO, ale ovlivňují i hmotněprávní stránku
Vyjmenuj jednotlivé zásady činnosti SO dle §2-8sř a vysvětli je
- zásada zákonnosti (legality) – SO postupuje při své činnosti v souladu se zákony, ostatními právními předpisy a MS, které jsou součástí právního řádu (→ SO dodržují i pravidla stanovená evropským a mezinárodním právem)
- zásada zákazu zneužití svěřené pravomoci – užití pravomoci jen k účelu, ke kterému byla svěřena, a v rozsahu, ve kterém byla zákonem / na základě zákona svěřena
- zásada ochrany veřejného zájmu – přijaté řešení musí být v souladu s veřejným zájmem a musí odpovídat okolnostem daného případu; řada norem ukládá, aby byl veřejný zájem výslovně formulován ve vztahu ke konkrétně řešené záležitosti
- zásada ochrany práv nabytých v dobré víře – šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob
- zásada proporcionality – SO může zasahovat do práv osob jen za podmínek stanovených zákonem a jen v nezbytném rozsahu → test proporcionality:
o vhodnost (je zvolený prostředek vhodný – je vůbec schopen dosáhnout zamýšleného cíle?)
o potřebnost (není možné dosáhnout stejného cíle jinými prostředky?)
o přiměřenost (není újma na právech ve vztahu k cíli nepřiměřená?) - zásada předvídatelnosti (legitimního očekávání) – SO dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly
- zásada zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti – předpokladem právního řešení posuzovaného případu je náležité zjištění skutkového stavu + v nezbytném rozsahu – SO nese odpovědnost za správnost svého postupu i jeho výsledku
- zásada veřejné správy jako služby veřejnosti – veřejná správa je službou veřejnosti, je zde nutná součinnost – každý se může obrátit na SO se svou záležitostí, každý může podat stížnost proti nevhodnému chování pracovníků SO nebo proti postupu SO, každý má právo na informace o činnosti SO; SO musí vycházet vstříc, předem uvědomit osoby o budoucích úkonech, chovat se zdvořile, poskytnout poučení o P&P …
- zásada přednosti smírného odstranění rozporů – pokud to povaha věci připouští, pokusí se SO o smírné řešení rozporů jak mezi účastníky navzájem, tak i mezi účastníky a SO
- zásada procesní rovnosti – dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení + SO vystupuje vůči všem osobám nestranně + pokud by mohla být rovnost ohrožena, je SO povinen učinit opatření k jejímu zajištění
- zásada rychlosti, hospodárnosti a ochrany před nečinností – bez zbytečných průtahů; SO může podklady od účastníků požadovat, jen stanoví-li tak právní předpis; pokud to lze, obstará si SO podklady z evidence a neobtěžuje tím účastníky; zúčastněné osoby musí postup SO zatěžovat co nejméně; lze použít ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80 SŘ)
- zásada dobré správy a vzájemné spolupráce SO – SO navzájem spolupracují v rámci dobré správy
