11A Prameny Správního Práva A Jejich Charakteristické Rysy Flashcards
Vysvětli, co je to správní právo
Správní právo je soubor (veřejno)právních norem, které upravují organizaci a činnost veřejné správy, včetně vztahů vznikajících při jejím výkonu mezi nositeli/vykonavateli veřejné správy a FO / PO
Co je to pramen správního práva?
Pramen správního práva jsou ty formy, které Ústava (nebo jiný Z) uznává za formy závazných pravidel - zásadně psané + systém obecných principů
o prameny v materiálním smyslu: společenské vztahy, zájmy a důvody, proč je určitá norma chápána jako pramen práva
o ve formálním smyslu: vnější forma normy (např. ústavní zákon, zákon, nařízení vlády) – aby norma byla pramenem práva, musí mít formu, kterou stát za pramen práva uznává
- hierarchické uspořádání – nejvyšší postavení mají akty zákonodárného sboru (ústavní zákony a zákony), akty moci výkonné (obecně závazné normy), akty orgánů samosprávy -} platí, že normy nižší právní síly musí být v souladu s normami vyšší právní síly
Vyjmenuj prameny správního práva
1 ústava a ústavní zákony - upravuji postavení a kompetenci veřejné správy + postaveni adresatů
2 MS dle čl 10
3 právo EU
4 obecné principy práva
5 zákony ( + zákonná opatření senatu)
6 podzakonné prameny
7 judikatura us, zásadní usnesení NSS, stanoviska NSS
Co upravuje ústava z hlediska SP?
o Ústava – upravuje veřejnou správu ve smyslu formálním (tj. z hlediska institucí) a materiálním (z hlediska činností); čl. 8, 13, 78, 79 odst. 3, 87, 99, 100, 101, 102, 104 odst. 3, 105
- vázanost a omezenost správy zákonem
- respekt k základním právům a svobodám
- záruky územní samosprávy – omezení zásahů státu, oprávnění vydávat autonomní právní předpisy
- regulace vztahů zákonodárné moci k vládě a prezidentovi
- výkonná moc – právní základ pro činnost vlády a celé veřejné správy, zejm. tvorbu práva vládou, správními úřady a orgány samosprávy
- obecné soudy, ÚS a NSS (správní soudnictví)
- čl. 78: „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.“
- čl. 79 odst. 3: „Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“
- čl. 104 odst. 3: „Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.“
- čl. 105: „Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.“
Co upravuje LZPS z hlediska SP?
LZPS – stanovuje limity veřejné správy; čl. 17 odst. 5, 18 odst. 1, 21, 44
- ústavní rámec pro činnost veřejné správy
- obecné zásady jednání orgánů veřejné správy – princip rovnosti a zákazu diskriminace, limity ukládání povinností, meze základních práv a svobod
- základní garance realizace jednotlivých práv – ochrana osobních údajů, svoboda pohybu a pobytu, projevu, právo na informace, garance správního soudnictví (nárok na přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy) a práva na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
- čl. 2 odst. 2: „Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“ = zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí
- čl. 4 odst. 1: „Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“ = zásada legality
Které ÚZ upravují SP
o ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků – 14 vyšších ÚSC = 13 krajů + hl. město Praha, území krajů lze měnit pouze zákonem
o ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR – orgány státu a ÚSC, PO a FO se podílí na zajišťování bezpečnosti ČR; vyhlašování nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu
Které MS upravují MS?
- mezinárodní smlouvy – čl. 10 Ústavy: „Vyhlášené MS, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je ČR vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li MS něco jiného než zákon, použije se MS.“ = euronovela 2002 (převažuje monistické pojetí práva vnitrostátního a mezinárodního – dříve dualismus)
o čl. 87 odst. 2 Ústavy: „Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována.“ (čl. 10a – MS o přenosu pravomocí ČR na mezinárodní organizaci, nutný souhlas Parlamentu; čl. 49 – další MS – také nutný souhlas Parlamentu)
o při výkladu vychází státní orgány z obsahu smlouvy, z principů, na kterých je vybudována, a z cílů, které sleduje + z rozhodnutí příslušných mezinárodních orgánů
o vnitrostátní norma, která je v rozporu s pravidly mezinárodního práva, se neaplikuje, ale je pořád platná
o EÚLP, Pakty, Evropská sociální charta, Evropská charta místní samosprávy, Evropská úmluva o státním občanství,
Právo EU
- právo EU – prameny práva jsou hierarchizovány
o primární
① zakládací smlouvy (Smlouva o EU, SFEU → přímá použitelnost smluv = dané ustanovení je vždy použitelné, pokud je dostatečně jasné, přesné, není vázáno na splnění dalších podmínek a nezakládá diskreční pravomoc (možnost uvážení) komunitárních nebo vnitrostátních orgánů)
② smlouvy o přistoupení nových členů
③ obecné zásady (za obecné často prohlášeny judikaturou SDEU, tvoří základ práv obsažených v EÚLPZS)
+ dále vnější smlouvy (s jinými státy a MO – zavazují EU i členské státy) + vnitřní dohody (tzv. komplementární dohody – členské státy mezi sebou)
o sekundární
-nařízení (obecně závazná a přímo aplikovatelná)
-směrnice (členský stát musí dosáhnout výsledku – transpozice + implementace; směrnice nemůže sama o sobě zakládat povinnosti mezi osobami soukromého práva; stát nemůže požadovat, aby jednotlivci plnili povinnosti předvídané směrnicí, pokud sám řádně nepromítl směrnici do vnitrostátního práva)
- rozhodnutí – může mít povahu obecného opatření, závazné, přímo použitelné ve vztahu k adresátům
- doporučení a posudky
o zásada aplikační přednosti práva EU – vnitrostátní norma, která je v rozporu s právem EU, se neaplikuje, ale je pořád platná (aplikační přednost norem sekundárního práva, pouze pokud jsou bezprostředně použitelné a mohou tím vyvolávat přímé právní účinky)
Obecné principy práva
- obecné principy práva – vyjádření podstatných rysů, potřeb, tradic a etiky; některé jsou výslovně zakotveny v Ústavě a zákonech, mají doplňující a výkladovou funkci (např. ne bis in idem, litispendence)
o ÚS: základní právní principy a zvyklosti jsou obecně pramenem práva (aplikují se i při neexistenci psaného práva v dané věci ✘ pokud zákon určí jinak, aplikuje se zákon)
o rovnost uživatelů veřejných služeb (nezakotveno výslovně), rovný přístup k veřejným funkcím, k veřejným věcem, princip kontinuity služeb, zákaz retroaktivity správních aktů, ne bis in idem při ukládání sankcí, právo na obranu, restituce bezdůvodného obohacení aj.
o ✘ základní zásady činnosti SO jsou dány zákonem (jsou to zákonná pravidla)
o Špaček vs. ČR (pokuta, protože se neřídil zásadami pro vedení účetnictví – Finanční zpravodaj vydaný MF je také pramenem práva, nelze vše publikovat ve Sbírce)
Zákony c Zákonné opatření senátu
- zákony (+ zákonná opatření Senátu) – primární originární pramen práva – základem činnosti veřejné správy je vždy zákon (vč. normotvorné činnosti správy; s výjimkou případů, kdy stačí základ ústavní)
o = tzv. plná vázanost – každý akt, v jakékoli činnosti správy, musí mít zákonný základ (např. jen zákonem lze zřizovat ministerstva a jiné správní úřady a vymezit jejich působnost)
o výhrada zákona = meze základních práv a svobod mohou být upraveny pouze zákonem při dodržení podmínek stanovených LZPS, státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon ✘ každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá
o veřejné právo = zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí
o materiální požadavky na zákon: obecnost, vyhlášení (veřejnost), zákaz retroaktivity, co největší jasnost, stálost a bezrozpornost, nesmí požadovat nemožné, aplikace ve shodě s pravidlem
Podzakonné prameny
- podzákonné prameny – obecné; pokud rozpor s předpisy vyšší právní síly → změna nebo zrušení
o nařízení vlády – obecně závazný právní předpis, na základě generálního zmocnění – čl. 78 Ústavy: „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.“
o právní předpisy ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů ÚSC (obcí/krajů) na základě speciálního zákonného zmocnění – přenesená působnost – čl. 79 odst. 3 Ústavy: „Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“ – vydávají nařízení, vyhlášky …
- čl. 105 Ústavy: „Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.“
o obecně závazné vyhlášky – samostatná působnost obcí/krajů (záležitosti veřejného pořádku, stanovení místních poplatků …); ÚSC je mohou, ale nemusí vydat
- čl. 104 odst. 3 Ústavy: „Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.“ – k vydávání obecně závazných vyhlášek jsou přímo zmocněny už Ústavou, zákonné zmocnění není třeba; obecně závazné vyhlášky musí být v souladu se zákony
Publikace pramenů
- = vyhlášení právních předpisů (podmínka platnosti)
- ve Sbírce zákonů se vyhlašují ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů a ČNB, nálezy ÚS, rozhodnutí prezidenta …
- ve Sbírce mezinárodních smluv – MS, jimiž je ČR vázána, oznámení o výpovědi MS, rozhodnutí mezinárodních organizací
- ve Sbírce právních předpisů ÚSC a některých správních úřadů se vyhlašují obecně závazné vyhlášky a nařízení obcí a krajů, dále ale i právní předpisy vydané správními úřady, stanoví-li tak právní předpis (např. nařízení krajských hygienických stanic, Agentury ochrany přírody a krajiny, Státní veterinární správy) → platnost vyhlášením; účinnost stanoveným dnem, jinak počátkem 15. dne následujícího po dni vyhlášení (obecná legisvakanční lhůta); výjimečně (z důvodu ochrany zdraví/života/majetku/ŽP) dříve (zcela výjimečně i dnem vyhlášení)
