5B Srovnání Správního Řízení O Žádosti A Správního Řízení Z Moci Úřední: Postup Před Zahájením, Zahájení A Průběh Řízení Flashcards
Jak je definováno správní řízení dle § 9SR
Proces nebolí řízení jako jako postup orgánu veřejné moci, v jehož rámci i) vyvářejí SAy jako autoritativní úkony, ii) činěné při výkonu veřejné správy v iii) konkrétní věci a IV) vztahující se k individuálně určeným osobám.
Postup před zahájením řízení dle § 42 a §43 SR
1) přijímání podnětů k zahájení řízení
2) zkoumání pravomoci a přslušnosti správního orgánu
3) zkoumání překážky litispendence a rei iudicate
4) Další úkony pře zahájením řízení
- vysvětlení
- zajištění důkazu
- předběžná informace
Postup před zahájením řízení - přijímání podnětů k zahájení řízení
• přijímání podnětů k zahájení řízení (§ 42 SŘ) – vztahuje se pouze pro ex offo řízení (!)
- SO je povinen přijímat podněty k zahájení řízení z moci úřední
- SO je povinen sdělit ve lhůtě 30 dnů, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení, požádá-li o to ten, kdo podal podnět
o je-li osoba sama účastníkem, sdělení se nezasílá (§ 42 in fine SŘ) – důvodem je, že zahájení oznámeno
Postup před zahájením řízení - Zkoumání pravomoci a příslušnosti SO
A) odložení věci (§ 43 SŘ) – vztahuje se pouze na řízení o žádosti (!)
o důvody: úkon zjevně není žádostí; nelze zjistit totožnost žadatele/podatele; žádný SO není věcně příslušný
B) postoupení žádosti jinému příslušnému správnímu orgánu (§ 12 SŘ)
o SO zjistí, že sám není věcně nebo místně příslušný k jednání a rozhodnutí – je povinen žádost postoupit věcně/místně příslušnému SO
Postup před zahájením řízení - zkoumání překážky litispendence a rei iudicate
- probíhá-li řízení/rozhodl-li SO o věci musí být podle § 66 odst. 2 SŘ být řízení zastaveno
- pozor – zamítavé rozhodnutí nevytváří překážku věci rozhodnuté (srov. § 101 písm. b) SŘ)
Další úkony před zahájením
- vysvětlení (§ 137 SŘ) – slouží k objasnění skutečností odůvodňující zahájení řízení z moci úřední – podmínkou je, že nelze prověřit jiným způsobem – z vysvětlení se pořizuje záznam (nelze použít jako důkazní prostředek)
- zajištění důkazu (§ 138 SŘ) – důvodná obava, že by důkazy později nemohly být provedeny/se značnými obtížemi
- předběžná informace (§ 139 SŘ) – smyslem tohoto institutu je zjištění postoje správního orgánu k určité věci
o každý může požadovat info stanoví-li tak zvláštní zákon (srov. § 21 StavZ) = zda realizace záměru vyžaduje vydání rozhodnutí/podmiňující úkonu; jak se bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí; za jakých předpokladů se žádostí vyhoví
Zahájení řízení o žádosti
- dnem, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému SO (§ 41 odst. 1 SŘ) = počátek běhu lhůty pro vydání (nikoliv oznámení) rozhodnutí (srov. § 71 SŘ)
- více žadatelů – rozhodným dnem je podání žádost posledním z nich – není třeba současné podání žádosti (§ 41 odst. 2 SŘ)
- náležitosti žádosti = § 37 odst. 2 ve spojení s § 45 odst. 1 SŘ
* nemá-li žádost potřebné náležitosti – SO vyzve k odstranění/doplnění žádosti a poskytne přiměřenou lhůtu (§ 37 odst. 3 SŘ) – podle správního uvážení může řízení přerušit (§ 45 odst. 2 in fine SŘ)
* navíc poučení o následcích neodstranění nedostatků – podle § 66 odst. 1 písm. c) SŘ se řízení zastaví
Zahájení řízení z moci úřední (ex offo)
- dnem oznámení zahájení řízení/ústním prohlášením tzv. esenciálnímu účastníkovi (§ 27 odst. 1 písm. b) SŘ) = počátek běhu lhůty pro vydání (nikoliv oznámení) rozhodnutí (srov. § 71 SŘ)
- více účastníků – okamžik zahájení řízení dnem, kdy bylo oznámeno prvnímu z nich
Právní následky zahájení řízení
- (1) začíná plynout lhůto pro vydání rozhodnutí (§ 71 SŘ) – bez zbytečného odkladu/nejpozději do 30 dnů/připočítává se doba 30 dnů anebo nutná k provedení dožádání/zpracování znaleckého posudku/doručení písemnosti do ciziny
- (2) překážka litispendence (§ 48 odst. 1 SŘ) –brání tomu, aby o téže věci z téhož důvodu bylo zahájeno u jiného SO
- (3) vznik procesních PaP a vztahu mezi správním orgánem a účastníky řízení
Společné rysy správního řízení
• Z definice správního řízení vyplývají 3 charakteristické znaky:
(1) meritorní rozhodnutí – akt konstitutivní: založení, změna nebo zrušení PaP; akt deklaratorní: autoritativní stvrzení PaP
(2) účastníci řízení – mají procesní PaP a podílejí se na řízení a tvorbě obsahu rozhodnutí
(3) správní řízení v určitých právních formách – zahájení řízení, zajišťování podkladů pro, vydání rozhodnutí
• Správní řízení je zpravidla písemné – ústní jen pokud
tak stanoví zákon nebo je to nezbytné k splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků řízení (§ 49 odst. 1 SŘ)
• Správní řízení je neveřejné (§ 49 odst. 2 SŘ) – veřejné lze učinit na návrh účastníka/zákon tak stanoví/SO tak určí
• Vedení spisu ve správním řízení (§ 17 odst. 1 SŘ) – obsahuje podání, rozhodnutí, důkazy aj. – především pro nahlížení
! Pozor podle § 17 odst. 3 SŘ mohou utajované informace být uchovány odděleně mimo spis –nemůže vůbec nahlížet
Vyjmenuj jednotlivé zásady řízení
- Zásada materiální pravdy
- Zásada vyšetřovací
- Zásada volného hodnocení důkazů
- Zásada jednotnosti
- Zásada slyšení účastníka řízení
- Zásady dispoziční x zásada oficiality 
Zásada materiální pravdy
• při rozhodování je povinen zjistit skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 SŘ) – tento stav zjišťuje v rozsahu nezbytném pro soulad se zásadou zákonnosti (§ 2 odst. 1 a 2 SŘ), zásadou ochrany práv nabytých v dobré víře (§ 2 odst. 3 SŘ), zásadou proporcionality (§ 2 odst. 3 SŘ), zásadou ochrany veřejného zájmu (§ 2 odst. 4 SŘ) a zásadou legitimního očekávání
• konkretizováno v § 50 a nás. – podle § 50 odst. 2 SŘ podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje SO (zásada vyhledávací)
X zásada projednací –sporné správní řízení (§ 141 SŘ) – povinnost opatřovat mají účastníci řízení (důkazní břemeno)
zásada vyšetřovací
(2) zásada vyšetřovací
• úzká spojitost se zásadou materiální pravdy – v případě uložení povinnosti SO i bez návrhu zjišťují všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch (§ 50 odst. 3 SŘ)
- rozsudek NSS, čj. 4 Ads 44/2010-132: „Zvláštní důraz na důkladné zjištění skutkového stavu je pak třeba klást v rámci řízení o uložení pokuty za správní delikt, zahajovaného z úřední povinnosti (ex officio) […]. Poukázat zde lze rovněž na významnou úlohu zásady vyšetřovací (vyhledávací) ve smyslu ustanovení § 50 odst. 3 věty druhé správního řádu…“
- rozsudek NSS, čj.: 6 As 29/2019-32 „Vyšetřovací zásada velí správnímu orgánu činit vše potřebné k řádnému zjištění skutkového stavu, a to bez ohledu na míru procesní aktivity či naopak procesní pasivity účastníka řízení.“
• Podstata této zásady spočívá v aktivní činnosti SO směřující k náležitému zjištění skutkovému stavu
zásada volného hodnocení důkazů
• SO hodnotí podklady, zejm. důkazy podle své úvahy a pečlivě přihlíží ke všemu co vyšlo najevo, vč. účastníky uvedené skutečnosti (§ 50 odst. 4 SŘ)
Zásada jednotnosti
• řízení tvoří jeden celek – účastníci mohou navrhovat důkazy/dávat stanoviska a návrhy až do vydání rozhodnutí prvoinstančním SO (!)
X zásada koncentrace – zejména v odvolacím řízení – podle § 82 odst. 4 SŘ se k novým skutečnostem/návrhům přihlédne, jen nemohly-li být uplatněny dříve
o Výjimka – přestupkové řízení, ve kterém lze uvádět nové skutečnosti nebo důkazy i během odvolacího řízení (§ 97 PřesZ) – zásada koncentrace se zde neuplatní (!)
Zásada slyšení účastníka řízení
• právo účastníka vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí (§ 36 odst. 3 SŘ)
Zásada dispoziční x zásada oficiality
• zásada oficiality – projevuje se v řízení z moci úřední – předmět vymezuje a řízením disponuje SO
• zásada dispoziční – projevuje se v řízení o žádosti – žadatel disponuje s předmětem řízení a řízením jako takovým, proto může žádost zúžit/rozšířit/vzít zpět do vydání rozhodnutí, popř. zažádat o přerušení řízení (§ 45 odst. 4 a § 65 odst. 2 SŘ)
- navíc povinnost žadatele nashromáždit a předložit veškeré podklady pro rozhodování (žadatel je povinen poskytnout veškerou součinnost) – ačkoliv je SO povinen sám opatřit si podklady, tím není vyloučena součinnost (!)
- rozsudek NSS, čj. 9 Azs 12/2015-38: „Řízení zahajovaná na návrh nejsou ovládána zásadou vyšetřovací a koncentrace řízení je v nich namístě. Je zejména v zájmu žadatele, aby shromáždil a správnímu orgánu předložil všechny potřebné podklady.“
Opatřování podkladů pro rozhodnutí
• zásada vyhledávací (§ 50 odst. 2 SŘ) – podklady pro vydání rozhodnutí si opatřuje SO sám – důvodem je získání všech poznatků o skutkovém stavu umožňující vydání rozhodnutí
- doplněna zásadou hospodárnosti (§ 6 odst. 2 věta druhá SŘ) – podklady vyžaduje jen vyžaduje-li to právní předpis
- opatření podkladů účastníkem – SO může připustit, a to na požádání a není-li neohrožen účel řízení
- účastníci jsou povinni při opatřování podkladů poskytnout součinnost – výjimkou je přestupkové řízení
• rozsah vyhledávání podkladů – úzká souvislost se zásadou materiální pravdy (§ 3 SŘ) – zásada určuje rozsah (množství, kvalitu aj.) podkladových materiálů, kdy SO postupuje, aby byl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti
• pojem podklad (§ 50 odst. 1 SŘ) – demonstrativní výčet
Postup před vydáním rozhodnutí ve správním řízení
Otázky k lhůtě ve správním řízení
• právní doktrína rozlišuje zákonné a dané SO
• zákonnou lhůtu nelze prodloužit (např. lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí podle § 83 SŘ) lhůta danou SO lze prodloužit (např. lhůta pro odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2 SŘ)
• prominutí zmeškání úkonu (§ 40 SŘ) – vede k navrácení v předešlý stav – v případech kdy účastník zmešká lhůtu pro překážku způsobenou nezaviněnými závažnými důvody
- žádost o prominutí – do 15 dnů od odpadnutí překážky, nejpozději do roka + připojení zmeškaného úkonu
- nelze prominout, pokud by vznikla újma (!)
Postup před vydáním rozhodnutí ve správním řízení - předběžné (prejudiciální) otázky § 57 SR
- předběžná otázka – otázka, jejíž zodpovězení je předpokladem meritorního rozhodnutí, ale SO sám není příslušný k zodpovězení (např. rozhodování o přestupku a otázka o spáchání trestného činu, kdy k otázce viny a trestu je příslušný soud)
- povaha prejudiciálních otázek:
(a) nepřísluší SO rozhodnout (trestný čin, přestupek, správní delikt, statusové otázky)
(b) o které nebylo dosud PM rozhodnuto – SO si učiní úsudek/dá podnět k zahájení řízení/vyzve k tomu účastníka
• SO je vázán pravomocným rozhodnutím o prejudiciální otázce (§ 57 odst. 3 SŘ)
Postup před vydáním rozhodnutí ve správním řízení - nařízení ústního jednání
• správní řízení je zpravidla písemné – § 49 SŘ umožňuje ústní jednání, pokud:
- zákon tak stanoví
- nezbytné ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků
- esenciální účastník to navrhne (§ 49 odst. 3 SŘ) – SO vyhoví, nemůže-li být způsobena újma ostatním
• ústní jednání je neveřejné, ledaže zákon/SO stanoví veřejnost jednání
Postup před vydáním rozhodnutí ve správním řízení - Dokazování
Dokazování (§ 51 a nás. SŘ)
• důkaz (§ 51 odst. 1 SŘ) – demonstrativní výčet (listiny, ohledání, svědecká výpověď, znalecký posudek)
• opatřuje a provádí SO– nicméně účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu tvrzení (návrhy SO není vázán)
Postup před vydáním rozhodnutí ve správním řízení - zajištění účelu a průběhu řízení
Zajištění účelu a průběhu řízení
• předvolání (§ 59 SŘ) – písemně, pokud se osoba nedostaví, lze pořádková pokuta nebo předvedení
• předvedení (§ 60 SŘ) – účastník/svědek se nedostaví bez omluvy/dostatečných důvodů – provádí Policie;
• předběžné opatření (§ 61 SŘ) – na návrh/ex offo – prozatímní úprava poměrů účastníků nebo při ohrožení provedení exekuce – něco vykonat/strpět/něčeho se zdržet/zajištění věci jako důkazu nebo pro exekuci
• pořádková pokuta (§ 62 SŘ) – max. 50.000 Kč – taxativní výčet důvodů
• vykázání (§ 63 SŘ) – osoba ruší jednání/jiný úkon
Přerušení správního řízení
Přerušení správního řízení
• úkon vydávaný ve formě usnesení (§ 76 odst. 1 SŘ ve spojení s § 64 SŘ) – procesní úkon vydávaný z důvodu určitých procesních překážek dočasného charakteru
• právní následky přerušení řízení
- po tuto dobu se činí úkony potřebné k odstranění důvodů pro přerušení
- neběží lhůty pro provádění úkonů, včetně lhůty pro vydání rozhodnutí
• zákonné důvody pro přerušení řízení (§ 64 odst. 1 SŘ) a přerušení řízení na žádost (§ 64 odst. 2 a 3 SŘ)
- zákonný důvod přerušení – k odstranění nedostatků žádosti, k zaplacení správního poplatku, předběžná otázka
- přerušení na žádost – v řízení o žádosti (zpravidla SO vyhoví, resp. přeruší) v řízení z moci úřední (vyhoví, [1] není-li v rozporu s veřejným zájmem, [2] souhlasí všichni esenciální účastníci, [3] důležitý důvod)
• prostředky obrany (§ 76 odst. 5 SŘ) – pro všechny řízení se usnesení oznamuje, odvolání přípustné (bez odkladného účinku
Zastavení správního řízení
Zastavení správního řízení
- jeden ze způsobů, kterým řízení končí – může mít procesněprávní, ale i hmotněprávní povahu
- úkon vydávaný ve formě usnesení (§ 76 odst. 1 ve spojení s § 66 SŘ) – procesní úkon, kterým se končí správní řízení
• důvody pro zastavení nejsou shodné u řízení o žádosti (srov. § 66 odst. 1 SŘ) a řízení z moci úřední (srov. § 66 odst. 2 SŘ)
- v řízení ex offo důvody jsou omezeny na překážku litispendence/nemožnost pokračování v řízení právními nástupci/odpadnutí důvodu (smrt, zánik věci či práva)
• prostředky obrany (§ 76 odst. 5 SŘ)
- zastavení řízení v řízení o žádosti – usnesení se oznamuje – odvolání přípustné a nemá odkladný účinek
- zastavení řízení v řízení z moci úřední – usnesení se poznamenává do spisu a nelze odvolat (§ 66 odst. 2 in fine SŘ)
Vydání rozhodnutí ve správním řízení
• jeden ze způsobů, kterým řízení končí (viz otázka 7) – meritorní rozhodnutí, kterým se zakládá/mění/ruší PaP či prohlašuje PaP
