20A Druhy Abstraktních Aktů Veřejné Správy Flashcards
V spatřujeme abstraknost aktů ?
- jedním ze způsobů dělení forem správní činnosti je dělení na abstraktní a konkrétní akty
- abstraktnost spatřujeme v:
o v druhovém vyjádření věci (školství, vnitřní správa, doprava apod.)
o v neurčitém počtu adresátů (občané starší 15 let, občanská sdružení, PO apod.)
o popř. v obou těchto znacích současně
o ✘ konkrétnost se týká věcí (jedinečnost) a osob (jedinec jmenovitě určený)
Jaké druh aktů známe z hlediska míry konkretizovat věcí a osob ?
- → druhy aktů z hlediska míry konkretizace osob či věcí, jichž se akt týká:
o individuálně konkrétní (správní akt → určitá věc a určitý adresát)
o konkrétně abstraktní (opatření obecné povahy → určitá věc, ale neurčitý počet adresátů)
o abstraktní (právní předpis → druhové vyjádření věci a neurčitý počet adresátů)
vysvětli co je to AA a jaké známe 2 základní skupiny
- = právně závazný akt, který vydává SO, který se vyznačuje druhovým určením adresátů, druhovým určením věci (předmět a adresáti), jednostranností a přímou závazností
- dvě základní skupiny:
o abstraktní akty, které jsou obecně závazné („obecné“) – mají povahu podzákonných právních předpisů → prováděcí právní předpisy veřejné správy (= nařízení, pod která spadají např. i vyhlášky ministerstev) a obecně závazné vyhlášky ÚSC
= výsledek činnosti veřejné správy, který stanovuje obecně závazná pravidla
o interně závazné abstraktní akty – nejsou pramenem práva, zavazují orgány a osoby v podřízeném nebo obdobném vztahu k vykonavateli veřejné správy, který je vydal → vnitřní předpisy, statutární předpisy neúzemní samosprávy, provozní, ústavní a podobné řády
Co je to nařízení ?
- = prováděcí právní předpis
- = právní předpis, který k tomu zmocněný orgán nebo správní úřad vydal k provedení zákona (a to na základě zákona a v jeho mezích); obecně závazné
- → obecná forma normotvorby veřejné správy, výraz svěřené pravomoci upravovat obecně závaznými normami společenské vztahy
- konkretizace, detailizace zákonem upravených či naznačených institutů, i úprava opřená např. o obecné zmocnění
- vždy abstraktní akt (případy stejného druhu, adresát vymezen obecnými znaky)
- sféra úpravy – věci, které zákonodárce neupravil, avšak jejich normování je nutné, vhodné, účelné
Jaké znaky nařízení má ?
o abstraktnost – druhové vyjádření věci (školství, doprava) + neurčitý počet adresátů (druhové vymezení – občané starší 15 let, občanská sdružení, PO, …)
o podzákonnost – zásada secundum et intra legem (na základě zákona a v jeho mezích), ne praeter legem; nemůže vzniknout dříve než zákon, je na něm závislý
o obecná závaznost (✘ není znakem všech abstraktních aktů – např. vnitřní předpisy)
o jednostrannost – výraz pravomoci orgánu autoritativně a vrchnostensky rozhodnout – jednostranný projev vůle
Jaké známe druhy nařízení ?
o nařízení vlády – na základě generálního zmocnění – čl. 78 Ústavy: „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.“ – nesmí upravovat něco, co zákon neřeší, ani stanovit nové povinnosti, může je jen konkretizovat, není ale potřeba speciální zmocnění k vydání nařízení provádějícího konkrétní zákon (v praxi to tak ale často bývá)
o právní předpisy ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů ÚSC (vydává rada obcí/krajů – přenesená působnost) na základě speciálního zákonného zmocnění – čl. 79 odst. 3 Ústavy: „Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“ = je potřeba výslovné zákonné zmocnění
vyhlášky ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a ČNB (formu „vyhlášky“ stanoví zákon, publikují se ve Sbírce zákonů)
právní předpisy jiných než ústředních správních úřadů a orgánů ÚSC = nařízení
• nařízení vydávaná orgány ÚSC – nařízení obce (§ 11 zákona o obcích: „Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna.“), nařízení kraje (§ 7 zákona o krajích), nařízení hl. města Prahy (zákon o hl. m. Praze)
• nařízení Státní rostlinolékařské správy, Státní veterinární správy, Agentury ochrany přírody a krajiny, krajské hygienické stanice o mimořádných opatřeních k ochraně zdraví FO atd.
• publikují se ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů
Jaký je rozdíl mezi nařízením a OZV ?
- rozdíl od obecně závazných vyhlášek:
o forma činnosti státní správy – přenesená působnost (✘ obecně závazné vyhlášky – autonomie orgánů územní samosprávy – samostatná působnost)
o pouze k provedení zákona + povinnost vydat nařízení k provedení zákona může být uložena (✘ obecně závazné vyhlášky vydávají orgány územní samosprávy dle své vůle)
Co je to OZV?
- právní předpisy vydávané ÚSC
- nejsou prováděcím předpisem – v mezích samosprávy regulují lokální problematiku, je to právo, nikoli povinnost (v zákonných mantinelech se pohybují svobodně)
- ve věcech samostatné působnosti ÚSC
- vydává je zastupitelstvo
- nález ÚS „Jirkovská vyhláška“ (o seči zeleně na veřejných prostranstvích) – čl. 104 odst. 3 Ústavy: „Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.“ + k vydávání obecně závazných vyhlášek v mezích své věcné působnosti již žádné další zákonné zmocnění nepotřebují, a to ani když jsou jimi ukládány povinnosti (✘ výjimka – ukládání daní a poplatků vzhledem k čl. 11 odst. 5 LZPS)
o co spadá do samostatné působnosti obce, je vymezeno v zákoně o obcích + podmínka, že musí jít o záležitost v zájmu obce a občanů obce (o místní záležitost)
Jak se liší OZV od nařízení ?
- odlišnosti oproti nařízení:
o předmětem jejich úpravy není výkon přenesené působnosti (tj. státní správy), ale samostatné působnosti (tj. ve věcech obecní nebo krajské samosprávy)
Jaké známe další druhy AA ?
- nemají povahu právních předpisů, často předpisy organizační povahy → nemají znak obecné závaznosti, jsou závazné interně
- vnitřní (interní) předpisy
- statutární předpisy
- provozní, ústavní a podobné řády
vysvětli, co jsou to vnitřní předpisy
- vnitřní (interní) předpisy = interní instrukce, směrnice, pokyny – závazné pro osoby uvnitř jedné/více jednotek veřejné správy, a to na základě právně zakotveného vztahu podřízenosti k tomu, kdo vnitřní předpis vydal
o zavazují osoby uvnitř organizační jednotky, podřízené organizační jednotky, služebně podřízené zaměstnance a podřízené osoby, na něž byl delegován výkon veřejné správy
o jde o realizaci oprávnění řídit činnost podřízených, tato oprávnění a povinnosti vyplývají z právní normy, jež stanoví vztah nadřízenosti a podřízenosti
o některé interní předpisy musí být přijaté (stanoví tak zákon), jiné nikoliv
o usnesení vlády s abstraktním obsahem – zavazuje své členy, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, jim podřízené správní úřady a orgány ÚSC při výkonu přenesené působnosti
o směrnice ministerstev a jiných ústředních správních úřadů – závazné pro vykonavatele státní správy v oborech, které hierarchicky řídí příslušný ústřední správní úřad, závazné i pro orgány ÚSC při výkonu přenesené působnosti (podmínkou publikace ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí)
o služební předpisy – vydávání upraveno v zákonech upravujících státní službu
Co jsou to statutární předpisy ?
tatutární předpisy neúzemní samosprávy – tzv. právo autonomní normotvorby = samostatné korporace vydávají vlastní pravidla formou abstraktních aktů, a tím regulují ty záležitosti, které patří do okruhu jim vymezené samostatné působnosti v oblasti veřejného práva
o nejsou právními předpisy, ale zákon je připouští
o závazné pouze pro členy samosprávného společenství, příp. i některé další osoby (např. ty, které jsou v postavení kandidátů – koncipienti)
o patří sem např. statutární předpisy profesních komor (např. stavovské předpisy ČAK) nebo statutární předpisy vysokých škol (zákon je chybně označuje jako „vnitřní předpisy“) (pozn. veřejné vysoké školy naplňují znaky veřejnoprávní korporace i veřejného ústavu, není v tom jednoznačně jasno)
Co jsou to provozní, ústavní a podobné řády ?
- provozní, ústavní a podobné řády – upravují podrobnější podmínky užívání zařízení veřejností za účelem poskytování nějaké služby nebo péče (mohou být stanoveny sice i formou právních předpisů, často ale právě „řády“)
o závaznost pro určité osoby stanovena buď zákonem nebo ji lze dovodit z povahy řádu
o např. knihovní řád, školní řád atd.
