16A Vyvlastnění A Jiné Správněprávní Omezení Práv Flashcards
Vysvětli, co obecně znamená vyvlastnění ?
Vyvlastnění, je exproporciace, nebylo nucený přechod vlastnického práva na základě správního aktu
Kde nalezneme ústavní základ vyvlastnění ?
V čl. 11 odst. 4 LZPS “ vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zýjmu a to na základě zákona a za náhradu
- dopadá na vyvlastnění a taková omezení vlastnického práva, která způsobují vysokou míru jeho omezení
- vztahuje se na jakékoliv věci, nejen na pozemky a stavby jako zákon o vyvlastnění
Kde nalezneme obecnou úpravu vyvlastnění ?
V zákoně o vyvlastnění, tedy v zákoně o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě -> §2 ZoV “Vyvlastněním se rozumí odnětí nebo omezení vlast. Práva nebo práva odpovídajícího věčném břemeni k pozemku nebo stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonné - týká se jen pozemků a staveb, naopak ale vyvlastnění zahrnuje i omezení práva (tj. Nestojí zvlášť jako v LZPS)
Kde nalezneme speciální úpravu vyvlastnění ?
- speciální úprava – zvláštní zákony – stanoveny i účely vyvlastnění (např. stavební zákon)
- důvody vyvlastnění nebo nuceného omezení mohou být stanoveny všeobecně nebo jednotlivě – platná zákonná úprava stanoví jednotlivé důvody vyvlastnění (výjimkou je možnost vyvlastňování za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, která je v zákoně stanovena obecně)
- za některá omezení vlastnického práva, např. ve formě některých ochranných pásem, náleží přímo ze zákona náhrada ✘ v jiných případech není náhrada stanovena výslovně, ale když omezení dosahuje vysoké intenzity, náleží náhrada i tehdy (přímá aplikace LZPS)
- povinnost k náhradě může vyplynout i z ujednání stran
Vyvlastnění pozemků nebo staveb
- vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění může spočívat v odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni
- § 3 zákona o vyvlastnění: „Vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem (= expropriační titul) a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Vyvlastnění není možné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě získat dohodou nebo jiným způsobem.“
Jaké jsou podmínky vyvlastnění ?
- ① účel vyvlastnění stanovený zákonem – zákonné důvody stanoví zvláštní zákony
o zejm. stavební zákon - uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury
- veřejně prospěšného opatření ke snížení ohrožení přírodními katastrofami
- stavby nebo opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu
- asanace území = ozdravení, rekultivace aj.
o a další – např. vodní zákon, horní zákon, zákon o státní památkové péči, zákon o pozemních komunikacích (dobývání výhradního ložiska nerostů, zajištění péče o nemovitou kulturní památku, která není státním majetkem a vlastník jí zanedbává aj.) - ② veřejný zájem na dosažení účelu vyvlastnění, který převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného (nutné zkoumat a prokázat v každém jednotlivém rozhodovaném případě)
- ③ přiměřenost zásahu – nelze odnětí vlastnického práva, pokud postačí omezení; nelze ve větším rozsahu, než je nezbytné (→ nutno šetřit podstatu a smysl vlastnického práva)
o vyvlastňovaný má ale naproti tomu právo požadovat rozšíření vyvlastnění, pokud např. není možné zbylý pozemek užívat bez vyvlastňovaného pozemku vůbec, nebo jen s nepřiměřenými obtížemi - ④ subsidiarita zásahu – povinnost vyvlastnitele navrhnout vyvlastňovanému uzavření smlouvy o získání práv k pozemku nebo stavbě → vyvlastnit lze, až pokud nebyla ve lhůtě 90 dnů dobrovolně uzavřena smlouva
- ⑤ vyvlastnění nesmí být v rozporu s územně plánovací dokumentací
- ⑥ poskytnutí náhrady za vyvlastnění – výše má odpovídat majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění (obvyklá cena + stěhovací a obdobné náklady, ale v soudním řízení lze přiznat i vyšší částku)
Vyvlastňovací řízení - jak se zahajuje, který SO je příslušný ?
- zahajuje se na žádost vyvlastňovatele (exproprianta) (→ tj. tento zákon nelze použít pro vyvlastnění z moci úřední)
- účastníci (vlastní vymezení, nepoužije se úprava v SŘ):
o expropriant (vyvlastňovatel = domáhá se, aby na něj přešlo vlastnické právo / oprávnění z věcného břemene)
o expropriát (vyvlastňovaný = vlastník nemovitosti / oprávněný z věcného břemene – po zahájení řízení nesmí pod sankcí neplatnosti nemovitost převést, zatížit …)
o popř. další osoby – např. zástavní věřitel, nájemce, správce dědictví - příslušný je vyvlastňovací úřad (v rámci přenesené působnosti), v jehož správním obvodu se pozemek nebo stavba nachází (nejčastěji obecní úřad obce s rozšířenou působností)
o ústředním správním úřadem (NE vyvlastňovacím úřadem) je Ministerstvo pro místní rozvoj
Vyvlastňovací řízení - průběh řízení a způsob ukončení
o 1. fáze – zahájení jen na žádost vyvlastnitele
o 2. fáze – o zahájení řízení se uvědomí účastníci a katastrální úřad
o 3. fáze – předběžné zjišťování podkladů (výše náhrady, znalecké posudky)
o 4. fáze – ústní jednání (zde nejpozději lze uplatnit námitky a důkazy proti vyvlastnění)
Způsoby ukončení řízení
o přerušení řízení (→ překážka litispendence)
o zastavení řízení (→ překážka rei iudicatae; došlo k dohodě o vyvlastnění; návrh byl vzat zpět)
o zamítnutí návrhu (nejsou splněny podmínky vyvlastnění)
o → jinak vyvlastňovací úřad vydá rozhodnutí o vyvlastnění (správní akt):
- výrok o vyvlastnění (která práva zanikají / byla omezena)
- výrok o náhradě za vyvlastnění
+ lhůta pro úhradu (max. 60 dní od právní moci rozhodnutí)
+ lhůta pro zahájení uskutečňování účelu vyvlastnění (max. 2 roky, lze o 2 roky prodloužit)
- proti rozhodnutí se lze odvolat – odvolání má odkladný účinek (ne když odvolání směřuje pouze proti výroku o náhradě)
Vyvlastňovací řízení - náhrada, důsledky vyvlastnění
- náhrada – v penězích ve výši obvyklé ceny pozemku/stavby (zákon o oceňování majetku); poskytnutí jiného pozemku/stavby (pouze u odnětí vlastnického práva); náhrada dalších nákladů (stěhování, změna místa podnikání …)
- důsledky vyvlastnění
o přechod vyvlastněných práv na exproprianta (→ má P&P užívat nemovitost k účelu vyvlastnění)
o zánik zástavních a podzástavních práv na nemovitosti
o zánik zajišťovacích převodů práv, věcných břemen … → zánik všech práv třetích osob, není-li stanoveno jinak (nezaniká např. právo nájmu – lze ale vypovědět)
o ✘ nezanikají oprávnění vzniklá ex lege
Zrušení vyvlastnění
- zrušení vyvlastnění – na žádost vyvlastněného → důvody:
o nebyla uhrazena náhrada
o vyvlastnitel nezahájil ve lhůtě realizaci účelu vyvlastnění
o bylo zrušeno nebo pozbylo platnosti územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel
o → navrácení v původní stav, popř. náhrada škody / jiné újmy
Soudní přezkum vyvlastnění
o výrok o vyvlastnění práv → žaloba proti rozhodnutí SO ke správnímu soudu dle SŘS
o výrok o náhradě za vyvlastnění → přezkum civilními KS dle části páté OSŘ
Jiná vyvlastnění
- vyvlastnění pro uskutečnění dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací – speciální úprava podle liniového zákona, zákon o vyvlastnění (i SŘ) se v těchto případech uplatní subsidiárně; liší se i průběh soudního přezkumu
- vyvlastnění za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu – zvláštní úprava vyvlastnění nezbytných nemovitých a movitých věcí a práv k nim pro účely zajišťování obrany státu za těchto mimořádných stavů; subsidiárně se použije SŘ, zákon o vyvlastnění se nepoužije vůbec
Jaké znáš příklady dalších omezení majetkových práv ?
- = nositelům majetkových práv jsou zákonem nebo na základě zákona stanoveny zákazy či omezení nějaké činnosti, kterou by jinak provádět mohli, a povinnost strpět ve veřejném zájmu zásahy uskutečňované do jejich majetkových práv
- ochranná pásma (např. ochranné pásmo dráhy) – účelem je ochrana specifického statku, aby ve vymezené vzdálenosti nebyly vykonávány činnosti, které by ho mohly ohrozit; může vzniknout na základě různých titulů
- bezpečnostní pásma (např. bezpečnostní pásmo plynového zařízení) – považována za druh ochranných pásem
- chráněná území (např. památkové rezervace a památkové zóny) – podobné jako ochranná pásma
- územní opatření o stavební uzávěře a asanaci – vydává v přenesené působnosti rada obce jako opatření obecné povahy podle SŘ; zakazuje/omezuje stavební činnost ve vymezeném území (stavební uzávěra) nebo stanovuje podmínky pro odstranění živelní pohromy nebo havárie (asanace)
- územní rezerva – jsou v ní zakázány změny v území, které by mohly podstatně ztížit nebo znemožnit stanovené využití
- záplavová území – stanovují se formou opatření obecné povahy, v aktivní zóně je např. zakázáno umisťovat stavby atd.
- mimořádná veterinární opatření – nařizuje orgán Státní veterinární správy ve formě právního předpisu označeného jako „nařízení“ např. při podezření z výskytu nebezpečné nákazy
- veřejnoprávní omezení práv k nemovitostem (např. povinnost strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice na nemovitosti)
- povinnost zničit věc ohrožující veřejný zájem (např. povinnost zničení napadených rostlin)
- omezení možnosti nakládat s věcí
- zajištění věci
- omezení práv osob při přípravě a řešení krizových situací – při krizové situaci může docházet k omezení práv osob v důsledku jejich povinnosti poskytnout věcné prostředky, vykonat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nebo strpět jiná omezení
