10B Vztahy Mezi Základními Typy Správních Žalob ( Žaloba Proti Rozodnutí, Žaloba Na Ochranu Před Nečinností A Tzv. Zásahová Žaloba Flashcards
Žaloba proto rozhodnutí SO
- jeden z prostředků kontroly činnosti veřejné správy v rámci správního soudnictví
Je prostředkem ochrany proti:
A) nezákonnému rozhodnutí
- rozpor s právním řádem = ústavním pořádkem, MS odle čl. 10 Ústavy, právem EU, právními předpisy
- nebo pokud SO překročil meze správního uvážení, správní uvážení bylo SO zneužito, není v souladu s pravidly logického usuzování, správní uvážení je nepřezkoumatelné → soud zkoumá pouze zákonnost správního uvážení (NE hospodárnost, účelnost …)
- neurčité právní pojmy jsou přezkoumatelné vždy
o nicotnému rozhodnutí – nicotnost je soud povinen vyslovit z úřední povinnosti, i když v žalobě nicotnost navržena nebyla
- důvody nicotnosti:
• rozhodnutí bylo vydáno SO, který k tomu vůbec neměl pravomoc
• povinnost byla uložena někomu, kdo není subjektem práva
• obsah výroku je nesmyslný
• rozhodnutí bylo vydáno na základě neplatného právního předpisu
• bylo vydáno v řízení zahájeném z moci úřední, ač šlo o řízení zahajované jen na návrh
o (+ částečně i proti věcně nesprávnému rozhodnutí – soud obecně nemůže nahrazovat správní uvážení soudcovským uvážením (zasahoval by do kompetence moci výkonné), ale výjimka – moderace tvrdostí – upuštění od potrestání, snížení trestu)
- příslušnost:
o věcná – KS
o místní – KS, v jehož obvodu je sídlo SO, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany ✘ KS, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště/sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje (důchody, nezaměstnanost)
Co jsou tzv. Kompetenční výluky z žaloby proti rozhodnutí SO?
Kompetenční výluky jsou situace dle § 70SřS, kdy nelze přezkoumat úkony SO:
- které nejsou rozhodnutím
- jsou předběžné povahy
- jimiž se upravuje vedení řízení před SO
- jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věci, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, případně jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak
- o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti FO, pokud sama o s obě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo jiné činnosti
- jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon
Co myslíme rozhodnutím SO?
Rozhodnutím SO je úkon, Kterým se zakládají, mění, ruší nebo závazně určitý konkrétní subjektivní veřejná práva a povinnosti.
– Obsahové hledisko: jsou to úkony, kterými jsou upravená nebo založená, změna atd. Subjektivní veřejná hmotná práva a povinnosti a to jak konstitutivní tak i deklaratorní, rozhodnutí procesní jako je například zamítnutí odvolání pro opožděnost nebo nepřípustnost, o zamítnutí žádosti obnovu řízení. Dále může být například rozhodnutí o nařízení obnovy řízení, které taky může zasáhnout do veřejný ch práv a povinností žalobce zavřít ty víš rozhodnutím.
– Mohu být označeny různě například osvědčení, vyrozumění.
- Formální hledisko: musí se jednat o písemná formalizovaný akt s přezkoumatelným obsahem 
Jaké známe druhy žalob dle žalobní legitimace?
1 obecná žaloba
2 zvláštní žaloba ve veřejném zájmu
3 žaloba ve věcech samosprávy
Vysvětli, co je to obecná žaloba
Žalobcem u obecná žaloby je:
– Ten, kdo tvrdí že byla rozhodnutím SO a jsou zkrácená svých právech buď přímo nebo nepřímo v důsledku porušení svých procesních práv v předcházejícím řízení. Může být například i stát, pokud v posuzovaném veřejnoprávně vztahu nevystupoval vrchnostenském postavení.
– Žalobce může být ale i účastník řízení před SO, pokud tvrdí že byl SO zkrácen na právech tj. na procesní v právech takovým způsobem, že by to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí, například spolky ve věci ochrany životního prostředí– Tento nebo zkrácen na svých veřejných subjektivních právech, protože se o nich to opravím a povinnostech nerozhodlo, byl účastníkem podle zvláštního zákona – účastníkem podle paragrafu 27 odst. 3 správního řádu právě typicky spolky podle zákona ochraně přírody a krajiny.
– Ten jemuž byl uložen trest za správní delikt – může se domáhat snížení nebo upuštění od trestu.

Vysvětli, co je to žaloba ve veřejném zájmu
Žalobcem v žalobě ve veřejném zájmu je:
– nejvyšší státní zástupce pokud shledá závažný veřejný zájem, napadnout může jakoukoliv nezákonný bez ohledu na to, v čem spočívá – ve prospěch i neprospěch účastníka.
– Veřejný ochránce práv: pokud prokáže závažný veřejný zájem tj. Nestačí subjektivní přesvědčení jako u nejvyššího státního zástupce.
– Ten, komu toto opravený výslovně svěřil zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, může namítat i porušení norem hmotného práva, nikoliv jen porušení procesních práv jako účastník Řízení obecně žaloby.
– SO, okterém to zákon stanoví – >odkazy na jiné zákony, ale ty to neupravují (výjimkou je oprávnění Ministerstva pro místní rozvoj podat žalobu proti společnému povolení vydanému stavebním úřadem, které je v rozporu se závazným stanoviskem orgánu územního plánování)-
– Lhůta 3 roky od právní moci rozhodnutí, nestanoví li zvláštní zákon jinak.

Vysvětli, co je to žaloba ve věcech samosprávy
Ustanovení v SRS o žalobě proti rozhodnutí se přiměřeně použijí i v případě žalob ve věcech samosprávy, které lze podat případě vyplývající ze zákona o obcích / krajích / HL. M. Praze
– Žalobce:
– SO, kterému je svěřena pravomoc podat žalobu proti usnesení nebo opatření orgánu USC v samostatné působnosti = žaloba v rámci to srovnat samostatnou působností
– USC proti rozhodnutí SO – ministerstva vnitra o rozpuštění jeho zastupitelstva
Průběh řízení žaloby
- žaloba je nepřípustná a bude usnesením odmítnuta, pokud:
o žalobce nevyčerpal v řízení před SO všechny řádné opravné prostředky
o žalobou bylo napadeno rozhodnutí v soukromoprávní věci vydané v mezích zákonné pravomoci SO
o žaloba směřuje jen proti odůvodnění
o žalobou je napadeno rozhodnutí, které je z přezkoumání podle zákona vyloučeno (např. úkony SO předběžné povahy či úkony, jimiž se upravuje vedení řízení před SO)
o (pozn. ustanovení § 68 písm. c) SŘS je obsoletní) - účastníci – žalobce a žalovaný (= SO, který rozhodl v posledním stupni, tj. rozhodl o posledním přípustném opravném prostředku)
- zvláštní náležitosti žaloby – označení napadeného rozhodnutí; den, kdy mu bylo napadené rozhodnutí oznámeno; označení osob zúčastněných na řízení; označení napadených výroků; výslovné uvedení žalobních bodů (určují, z jakých skutkových a právních důvodů považuje rozhodnutí za nezákonné/nicotné), navrhované důkazy, návrh výroku rozsudku
- zásada dispoziční = soud přezkoumává napadené výroky z důvodů vymezených v žalobě, neprovádí obecný přezkum zákonnosti ✘ výjimka – k některým vadám přesto soud přihlíží z úřední povinnosti:
o k nicotnosti rozhodnutí → nicotnost vysloví i bez návrhu
o k vadám, pokud brání věcnému projednání žaloby v mezích uplatněných žalobních bodů (např. nepřezkoumatelnost rozhodnutí SO)
o k některým skutečnostem významným z hlediska hmotného práva (např. prekluze)
o v oblasti správního trestání např. k zásadě ne bis in idem, k protiprávnosti postihovaného jednání, či k tomu, zda SO bez ohledu na způsob obhajoby obviněného dostál své povinnosti zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí - žaloba nemá odkladný účinek – soud ho může přiznat na návrh žalobce, pokud by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám + nesmí to být v rozporu s důležitým veřejným zájmem
- rozhodný stav – soud vychází ze skutkového a právního stavu v době rozhodování SO (ale judikatura ve věcech správního trestání to částečně prolamuje)
- soud je oprávněn doplnit dokazování, rozhoduje tedy v plné jurisdikci – pokud soud napadené rozhodnutí zruší, musí SO důkazy provedené soudem zahrnout mezi podklady pro nové rozhodnutí
Rozhodnutí o žalobě
- nebyla-li žaloba odmítnuta a řízení nebylo zastaveno, rozhodne soud rozsudkem ve věci samé:
o zruší rozhodnutí SO pro nezákonnost = nesprávné posouzení otázky hmotného nebo procesního práva, vady řízení nebo překročení mezí správního uvážení
→ soud zruší rozhodnutí SO (příp. i rozhodnutí 1. stupně) a vrátí věc žalovanému SO k dalšímu řízení, ten je vázán právním názorem soudu
o vysloví nicotnost rozhodnutí a vrátí věc k dalšímu řízení žalovanému SO
o upustí od uloženého trestu nebo jej sníží – když uložený trest byl zjevně nepřiměřený; soud oprávněn nahradit správní uvážení o výši trestu uvážením soudním; procesní podmínkou je, že žalobce moderaci navrhne; právo moderace trestu představuje výjimku z jinak výlučně kasační soudní kontroly
o žalobu zamítne (není-li důvodná) a potvrdí rozhodnutí SO
Žaloba proti zásahu SO
- stejně jako žaloba na ochranu proti nečinnosti je tzv. zásahová žaloba podpůrným prostředkem ochrany subjektivních veřejných práv pro případy, v nichž nelze použít žalobu proti rozhodnutí SO podle § 65 a násl. SŘS
- rozdíl mezi žalobou proti rozhodnutí SO a zásahovou žalobou:
o žaloba proti rozhodnutí SO chrání proti aktům majícím obecně povahu (individuálního) správního aktu
o zásahová žaloba chrání proti jakýmkoliv jiným aktům či úkonům veřejné správy směřujícím proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho P&P a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení → jakékoliv konání nebo opomenutí, které nelze podřadit pod pojem „rozhodnutí“ - § 82 SŘS – žalobce = „Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.“
o → žaloba je důvodná, jsou-li splněny kumulativně podmínky: žalobce musí být přímo (i) zkrácen na svých právech (ii) nezákonným (iii) zásahem, pokynem, nebo donucením SO, které nejsou rozhodnutím (iv), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (v) + podmínkou je, aby zásah nebo jeho důsledky trval nebo hrozí jeho opakování, nedomáhá-li se žalobce jen určení, že provedený zásah byl nezákonný (vi)
o žalobcem je pouze ten, kdo tvrdí přímé zkrácení na právech, nejde o actio popularis
Co myslíme pojmem zásah ?
- zásah = zásah, pokyn nebo donucení SO, které není rozhodnutím
o + zásah byl nezákonný (jelikož platí, že státní moc lze uplatňovat pouze na základě zákona a v jeho mezích) (zásada legální licence)
o + zásah musí být v oblasti výkonu veřejné správy (prokázání totožnosti, odebrání zbraně ✘ OČTŘ)
o → velké množství faktických úkonů vykonavatelů veřejné správy
o zásahem není – vydání právního předpisu nebo rozhodnutí, jiný úkon (proti kterému se lze bránit ve správním řízení), nečinnost SO
o ✘ bezprostřední zásah = správní činnost směřující k odvrácení nebezpečí, které bezprostředně ohrožuje právem chráněný zájem (např. služební zákroky Policie) - žalobou se lze domáhat ochrany proti zásahu (trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování) nebo určení, že zásah byl nezákonný
Kdo je žalovaným v žalobě proti zásahu SO a který soud je příslušný věc projednávat ?
o SO, který zásah provedl
o SO, který řídí nebo kterému je podřízen veřejný sbor nebo příslušník veřejného sboru, který zásah provedl
o obec, pokud zásah provedla obecní policie
Příslušnost KS
Jaké jsou lhůty pro podání žaloby proti zásahu SO
- lhůty (zmeškání lhůty nelze prominout)
o subjektivní – 2 měsíce ode dne, kdy se žalobce o nezákonném zásahu dozvěděl
o objektivní – 2 roky od okamžiku, kdy k zásahu došlo
Jaké jsou zvláštní náležitosti žaloby proti zásahu SO ?
- zvláštní náležitosti žaloby – označení daného zásahu, vylíčení rozhodných skutečností, označení důkazů, návrh výroku rozsudku
Kdy je žaloba proti zásahu SO nepřípustná ?
- nepřípustnost žaloby – lze-li se nápravy domáhat jinými prostředky ✘ to neplatí, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný
