15B Důsledky Nečinnosti Veřejné Správy Flashcards
Ochrana před nečinnosti VS obecně
- právo na projednání věci v přiměřené lhůtě je součástí práva na spravedlivý proces i součástí principu dobré správy → porušení povinnosti projednat věc v přiměřené lhůtě může být jiným zásahem do ústavně zaručeného práva dle čl. 38 odst. 2 LZPS („Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.“)
o ústavněprávní ochrana před nečinností – ÚS vykládá „jiný zásah orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod“ tak široce, že sem spadá i nečinnost SO, která porušuje Ústavou zaručené právo na „projednání věci bez zbytečných průtahů“ - § 6 odst. 1 SŘ: „Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li SO úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80 SŘ).“
Co je to nezákonná nečinnost?
- nezákonná nečinnost = postup SO, který spočívá v opomenutí zákonem stanovené povinnosti konat ve lhůtě stanovené zákonem / přiměřené
o = nesprávný úřední postup ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem → odpovědnost za škodu
o nečinností není, pokud zákon s nečinností SO spojuje fikci rozhodnutí (pozitivní/negativní)
Jaké jsou lhůty pro vydání rozhodnutí dle §71 SR.
- lhůty pro vydání rozhodnutí (§ 71 SŘ):
o SO je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu (u jednoduchých věcí)
✘ pokud nelze, tak nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení + k tomu se připočítává - doba až 30 dnů (je zapotřebí nařídit ústní jednání / místní šetření / někoho předvolat/předvést / doručovat veřejnou vyhláškou / zvlášť složitý případ) nebo
- doba nutná k provedení dožádání jiného SO o provedení úkonu / zpracování znaleckého posudku / doručení písemnosti do ciziny
Co je to opatření proti nečinnosti ?
Opatření proti nečinnosti (§ 80 SŘ)
- obligatorně – nadřízený SO učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se dozví, že SO nevydal rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě nebo nezahájil řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední
- fakultativně – nadřízený SO může učinit opatření proti nečinnosti, jestliže je zjevné, že příslušný SO nedodrží lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí / zahájení řízení z moci úřední nebo že nebude v řízení řádně pokračovat
- po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může o uplatnění opatření proti nečinnosti požádat i účastník (je to zároveň podmínkou pro podání žaloby proti nečinnosti SO) → do 1 roku od marného uplynutí lhůty
- opatření proti nečinnosti = nadřízený SO může (jde o akty interní povahy, které jsou výrazem hierarchického uspořádání veřejné správy):
o přikázat nečinnému orgánu, aby ve stanovené lhůtě zjednal nápravu / vydal rozhodnutí
o usnesením věc převzít a sám rozhodnout
o pověřit jiný SO ve svém správním obvodu vedením řízení
o usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu
o → tato usnesení se oznamují příslušným SO a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1 SŘ (tj. esenciálním účastníkům), ostatní účastníci se vyrozumí veřejnou vyhláškou - mlčení SO – situace, kdy je výkon činnosti podmíněn informováním SO; uplynutí lhůty → mlčení = jako kdyby souhlas vyjádřil výslovně – např. oznámení o konání shromáždění, … (nezakládá fikci stanoviska SO, jen omezuje dobu k námitkám SO)
- fikce pozitivního rozhodnutí – SO nevydal ve stanovené lhůtě rozhodnutí → návrhu bylo vyhověno (např. povolení spojení soutěžitelů dle zákona o ochraně hospodářské soutěže)
- fikce negativního rozhodnutí – nevydal → návrh byl zamítnut – fikce umožňuje účastníkovi, aby proti fiktivnímu zápornému rozhodnutí podal opravný prostředek (odvolání dle SŘ, žalobu dle SŘS) (např. v případě nedodržení lhůty pro poskytnutí informace o ŽP)
Žaloba na ochranu proti nečinnosti SO (§ 79–81 SŘS)
- ochrana proti nečinnosti SO je od 1. 1. 2003 svěřena správnímu soudnictví dle SŘS (do té doby jen ÚS na základě ústavní stížnosti)
- žaloba k ochraně veřejného subjektivního práva na vydání rozhodnutí ve věci nebo osvědčení v přiměřené lhůtě (ne tedy k nápravě nečinnosti veřejné správy spočívající např. v nevydání normativního aktu, nezahájení správního řízení z úřední moci, nevydání procesního rozhodnutí či neprovedení faktických úkonů)
- toto právo náleží nejen žadateli, který zahájil správní řízení svou žádostí, ale i dalším účastníkům, kterým postavení účastníka správního řízení náleží (např. obviněný z přestupku jako účastník řízení o přestupku)
Kdy lze žalobu na ochranu proti nečinnosti SO podat (a kdy ne)?
- žalobu lze podat v případě, že (kumulativně)
o jde o vydání rozhodnutí ve věci nebo o vydání osvědčení
o + byly bezvýsledně vyčerpány možné prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u SO stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti SO (podnět nejblíže nadřízenému správci daně; žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 SŘ – účastník podává k nadřízenému SO po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí; stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace) – jinak je žaloba nepřípustná - ✘ žalobu nelze podat, pokud zákon spojuje s nečinností fikci pozitivního/negativního rozhodnutí nebo jiný právní důsledek (→ obranou by bylo odvolání dle SŘ a žaloba proti rozhodnutí SO dle SŘS)
Kdo je účastníkem v žalobě na ochranu nečinnosti SO
- účastníci – žalobce (= ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u SO stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti SO) a žalovaný (= SO, který má povinnost vydat rozhodnutí/osvědčení – když žalobce vymezí špatný SO, soud žalobu zamítne – ne „odmítne“!)
- žalobu lze podat ve lhůtě 1 roku ode dne:
o uplynutí lhůty, pokud lhůta pro vydání rozhodnutí/osvědčení byla stanovena zákonem
o nebo kdy byl žalobcem vůči SO nebo SO proti žalobci učiněn poslední úkon ve věci, pokud lhůta zákonem stanovena nebyla a rozhodnutí/osvědčení nebylo vydáno bez zbytečných průtahů – tento případ ale nikdy nemůže nastat (SŘS byl vydán dřív než SŘ), lhůta je vždy dána (§ 6 SŘ, který obsahuje odkaz na § 80 SŘ)
Lze prominout zmeškání lhůty na žalobu proti nečinnosti
NOPE
Jaká soud je příslušný k rozhodnutí o žalobě na ochranu proti nečinnosti ?
- příslušný je KS (§ 7 odst. 1 SŘS: „Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud.“) – o nečinnosti rozhoduje přednostně
Co je petitem žaloby na ochranu proti nečinnosti SO ?
- petit žaloby – aby soud uložil žalovanému SO povinnost vydat ve lhůtě, kterou určí, meritorní rozhodnutí nebo osvědčení
Co je rozhodným stavem při žalobě na ochranu proti nečinnosti ?
- rozhodný stav – soud rozhoduje o žalobě na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; zkoumá důvodnost požadavku, aby byla SO uložena povinnost vydat rozhodnutí, nepředjímá však meritorní obsah budoucího rozhodnutí ✘ u osvědčení se zpravidla musí zabývat i obsahovou stránkou požadovaného osvědčení, aby mohl rozhodnout, zda vůbec SO má povinnost osvědčení o určitém obsahu vydat
Jak může soud rozhodnout o žalobě na ochranu proti nečinnosti SO ?
- meritorní rozhodnutí (→ rozsudek):
o pokud je žaloba důvodná a nečinnost trvá v době rozhodování, soud uloží rozsudkem SO povinnost vydat ve stanovené přiměřené lhůtě rozhodnutí ve věci samé / osvědčení - soud neurčuje obsah rozhodnutí – přikazuje pouze, aby SO už konečně nějak rozhodnul – tzn. pokud to vyplývá ze zákona, může SO návrh např. zamítnout, řízení zastavit …
o není-li žaloba důvodná, soud ji zamítne (taky rozsudkem) → lze podat kasační stížnost - nemeritorní rozhodnutí (→ usnesení) – např. odmítnutí žaloby (opožděně, není aktivní legitimace, … ✘ když není pasivní legitimace, soud „zamítá“)
- správní soud nemá pravomoc kontrolovat, zda uložená povinnost byla ve lhůtě splněna, ani pravomoc ukládat za nesplnění povinnosti sankce (nelze např. ani pořádková pokuta)
Jaká je možný postup účastníka ? (Ochrana proti nečinnosti SO)?
Možný postup účastníka: SO nevydává/nerozhoduje → čekám, co na to nadřízený → můžu dát podnět (není to opravný prostředek ani nutný prostředek) → uplyne lhůta pro vydání rozhodnutí → podám žádost o řešení nečinnosti → zase se nic neděje (nebo to bylo bezvýsledné) → můžu podat žalobu, aby soud uložil SO povinnost vydat rozhodnutí (dle SŘS) → soud mi to zamítne → můžu podat kasačku → tu mi taky soud zamítne → domnívám se, že bylo zasaženo do mých ústavně zaručeným základních práv a svobod – podám ústavní stížnost → pokud mi to zamítnou/odmítnou → můžu jít k ESLP
Otázky Handrlica
- ve kterém okamžiku je orgán nečinný?
o „bezodkladně“ – v praxi se těžko zjišťuje
o v praxi můžu zjišťovat, jen pokud uplyne stanovená 30denní lhůta
o když lhůta není dána - § 6 obsahuje odkaz na § 80, takže uzákoňuje lhůty pro všechny případy, protože navíc SŘ se uplatní subsidiárně, takže nemůže nastat případ, že lhůta není dána
- jaké jsou procesní předpoklady k podání žaloby proti nečinnosti?
o jde o vydání rozhodnutí ve věci nebo o vydání osvědčení
o + byla podána žádost u uplatnění opatření proti nečinnosti
- kdo je aktivně legitimován k podání žaloby?
o ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u SO stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti SO
- v jaké lhůtě se podává žaloba?
o do 1 roku od marného uplynutí lhůty k vydání rozhodnutí/osvědčení
- jakým způsobem může soud rozhodnout?
o meritorní rozhodnutí – rozsudkem uloží SO povinnost vydat ve stanovené přiměřené lhůtě rozhodnutí ve věci samé / osvědčení, nebo žalobu zamítne
o nemeritorní rozhodnutí – usnesením např. žalobu odmítne
