1B Přezkum Uplatňování Správního Uvažení A Výkladu Neurčitých Právních Pojmu Ve Spř A Sps Flashcards
Obecně co je to správní uvážení
• Prostor pro volbu různých způsobů rozhodnutí v konkrétním případě, který zákon veřejné správě umožňuje
• Spočívá v možnosti veřejné správy uvážit, zda nějaký úkon učiní (např. zahájí řízení) a/nebo ve volbě prostředků, které může použít (zakázat nebo omezit nebezpečný provoz)
• SOomezen - buďto ano x ne (rozhodnout, nerozhodnout) a když rozhodne, může volit více variant (500 Kč nebo 10 000 Kč pokuty?) = relativní vázanost zákonem.
• např.: zda bude zahájeno řízení (př. policista ne/uloží pokutu), výběr z více možných činností (př. správa silnic uzavře/omezí provoz na silnici)
-> spojení s neurčitými právními pojmy (ty uvážení zpravidla omezují - př. SOmůže žadateli vyhovět, jsou-li proto závažné důvody)
Omezení správního uvážení
• omezení (SO si nemůže počínat libovolně)
o princip rovnosti, princip přiměřenosti, princip legitimního očekávání a právní jistoty; princip transparentnosti
• SO má povinnost správní uvážení aplikovat (dává-li zákon VS prostor pro spr. uvážení, musí ho použít) ! + rozhodnutí musí být vždy odůvodněno (aby bylo zjistitelné, na základě jakých úvah se SO rozhodl tak, jak se rozhodl)!
1) SO si musí za tím účelem opatřit všechny potřebné podklady a důkazy, aby mohl vůbec uvážit
2) + hodnotí je podle kritérií v zákoně výslovně uvedených – např. při vyměření pokuty přihlédne k okolnostem, míře zavinění, osobně pachatele,
3) X nebo pokud tam hlediska nejsou, vychází se z účelu zákona
- > Pokud by některé z těchto pravidel nedodržel (např. neodůvodnil své spr. uvážení) ⟶ uvážení je v rozporu se zákonem, překročení mezí spr. uvážení nebo jeho zneužití = nezákonnost správního aktu
- > X pokud tyto tři pravidla dodrží a rozhodne nevhodně / nepřiměřeně /přísně ⟶ rozhodnutí není nezákonné, ale jenom tzv. „nesprávné“ = nesprávnost správního aktu
Odvolání proti rozhodnutí se správním uvážením
- proti rozhodnutí lze podat odvolání ⟶ důvody: nezákonné rozhodnutí (revizní princip, přezkum souladu s pr. předpisy v plném rozsahu, i bez výslovné námitky odvolatele), překročení mezí spr. uvážení); nesprávné rozhodnutí (jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, nevhodná aplikace spr. uvážení)
- §89/2 SŘ => v odvolání se přezkoumává nesprávnosti jen v rozsahu námitek, ne z úřední povinnosti.
Soudní přezkum správního uvážení
• spr. uvážení je soudně přezkoumatelné (žaloba proti rozhodnutí SO dle SŘS) – hlediska přezkoumávání (dle judikatury NS):
① SO využil spr. uvážení, zda se opírá o logické odůvodnění relevantních skutečností
② je přezkoumatelné
③ nedošlo k vybočení z mezí a hledisek stanovených zákonem
④ nedošlo ke zneužití spr. uvážení.
- soud povinně přezkoumává odůvodnění rozhodnutí
- nemůže nahrazovat spr. uvážení soudcovským uvážením (zasahoval by do moci výkonné)
X Výjimka – soudní přezkum ve věcech správních trestů – soud může snížit nebo upustit od uložení trestu, a to i z důvodu nesprávnosti / nepřiměřenosti (§78/2 SŘS)
Neurčité právní pojmy
Neurčité právní pojmy – (př. veřejný pořádek, obecný zájem, povaha věci, mimořádná okolnost)
• = pojmy, jež nelze úspěšně zcela přesně právně definovat a jejichž obsah a rozsah se může v prostoru a čase měnit
• Slovní výrazy použité v právních normách bez toho, že by byl právem přesně vymezen jejich rozsah a/nebo obsah. Úlohou SO je vymezit si alespoň v hlavních znacích obsah a význam neurčitého právního pojmu, vyhodnotit konkrétní skutkovou podstatu, a to s ohledem na konkrétní okolnosti případu, a poté posoudit, zda lze posuzovanou věc pod daný neurčitý pojem podřadit.
• Interpretace ponechána na správě a na prováděcích předpisech správy, limitována zákonem. Interpretace neurčitého právního pojmu někdy předchází správnímu uvážení.
Usměrňování interpretace neurčitého právního pojmu:
o Kasační závaznost rozhodnutí vyšších spr. orgánů a soudů přezkoumávajících rozhodnutí vydané za použití neurčitého právního pojmu
o Vnitřní předpisy vyšších správních úřadů
o Ustálená správní praxe
Společné znaky neurčitých právních pojmů a správního uvážení
Pro oba instituty (spr. uvážení a neurčité právní pojmy) je společná určitá míra volnosti a potřeba specifické rozumové analytické činnosti (úvahy). Spr. uvážení (volba): SO volí mezi určitými možnostmi (zvažuje varianty), při aplikaci neurčitého právního pojmu (výklad pojmu) si musí SO pojem v souvislosti s existujícím skutkovým stavem vyložit (interpretovat) a následně podřadit skutkovou podstatu pod tento pojem. Přezkoumávat výklad neurčitých právních pojmů může, jak odvolací orgán, tak správní soud. SŘS o přezkumu neurčitého právního pojmu nic neuvádí.
