9B Hlediska A Rozsah Přezkoumávání Nepravomocných A Pravomocnýcg Rozhdonutí Ve Správním Řízení, Apelace A Kasace Flashcards
Vyjmenuj náležitosti správních aktů
1 kompetenční
2 obsahové
3 formální
4 procedurální
= správní akt, který nesplňuje všechny 4 náležitosti je vadný
Kompetenční náležitosti správních aktů
o správní akt musí být vydán místně, věcně a funkčně příslušným SO v mezích jeho pravomoci
o pravomoc = oprávnění SO činit autoritativní rozhodnutí, daná zákonem
Obsahové náležitosti správních aktů
o obsah = projev vůle SO v konkrétní věci, směřující vůči konkrétním (zásadně jmenovitě uvedeným) osobám a sleduje zákonem stanovený nebo ze zákona vyplývající účel
o dané zákonem – přesné určení SO, který správní akt vydal + přesné určení adresátů + vyjádření vůle SO a zamýšlené právní účinky
o struktura: 1) výroková část, 2) odůvodnění, 3) poučení o opravných prostředcích
o správní akt musí být určitý a odůvodněný, NE vnitřní rozpornost, NE zásah do práv a svobod FO a PO nad nezbytnou míru, NE rozpor s dobrými mravy, NE nedůvodné rozdíly při užití správního uvážení (princip materiální rovnosti)
o jednoduchý správní akt (řeší jednu otázku) ✘ složený správní akt (více otázek)
- složený správní akt může řešit více věcně souvisejících otázek nebo otázky týkající se více osob, jednotlivé otázky mohou být vzájemně neoddělitelné (řešení více otázek tvoří nedílný celek), nebo oddělitelné
o vedlejší ustanovení (většina lze jen na základě výslovného zákonného zmocnění):
- příkaz něco konat, něco strpět, něčeho se zdržet
- časová doložka – časově omezuje účinky správního aktu
• suspenzivní = odkládací – uplynutím doby účinky vznikají
• rezolutivní = rozvazovací – uplynutím doby účinky zanikají
- podmínky (závisí na jiných okolnostech, než je plynutí času – okolnosti osobní/věcné povahy, okolnosti vnější / na straně adresátů; suspenzivní ✘ rezolutivní)
- výhrada (právo SO znovu zasáhnout do P&P založených správním aktem) → konkretizace obsahu správního aktu; nemohou stát samy o sobě
Formální náležitosti správních aktů
o zásadně písemná forma (až na výjimky, kdy ústně) → listina (lze i datová zpráva)
o v písemném vyhotovení nutné označení „rozhodnutí“ (nebo jiné stanovené označení), označení SO a adresátů, č. j., úřední razítko, identifikace a podpis úřední osoby, datum
Procedurální náležitosti správních aktů
– požadavky na postup SO při vydávání správního aktu + jejich dodržení
o postup dle SŘ (s příp. odchylkami dle zvláštních úprav)
o postup dle jiného procesního předpisu
o pokud je vydáván ve správním řízení, stanoví normy správního práva požadavky na postup SO při vydávání správního aktu (viz správní řízení)
Jaké typy “vadných” správních aktů znáš ?
1 Formálně vadné správní akty
2 Správní akty nezákonné
3 správní akty věcně nesprávné
Co jsou to formálně vadné akty ?
= chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení, jsou opravitelné
- So opraví na žádost účastníkem nebo z moci úřední, není časově omezeno
- náprava postačí procedurálně nebo vydáním opravného aktu
Co jsou to správní akty nezákonné ?
o = v rozporu se zákonem / jiným právním předpisem
- kompetenční vady (např. akt vydal místně nepříslušný SO ✘ kdyby vydal absolutně věcně nepříslušný SO, byl by akt nicotný)
- procesní vady (např. rozhodovala vyloučená úřední osoba – jen taková vada, která mohla mít vliv na zákonnost obsahu správního aktu)
- obsahové vady (např. SO vyšel z nesprávných skutkových zjištění, nesprávně posoudil právní otázku, správní akt je nepřezkoumatelný)
- nedostatek formy (např. SO nedodržel zákonem předepsanou formu správního aktu ✘ zásadní nedostatek formy může být důvodem nicotnosti)
o k nápravě může dojít na základě podání adresátů nebo z úřední povinnosti:
- nepravomocný správní akt může být přezkoumán na základě řádného opravného prostředku podaného adresátem (účastníkem) – SO, který rozhoduje o odvolání/rozkladu, přezkoumává vždy i soulad správního aktu a řízení, které předcházelo jeho vydání, s právními předpisy; apelační princip → napadený správní akt může zrušit i změnit
- pravomocný správní akt může být zrušen nebo změněn v přezkumném řízení (= dozorčí prostředek, zahajuje ho z moci úřední příslušný SO) – adresát (účastník) může dát k zahájení přezkumného řízení pouze podnět
- po vyčerpání řádných opravných prostředků se dotčená osoba může domáhat zrušení nezákonného rozhodnutí správní žalobou
- k nápravě může dojít i mimo oblast správního soudnictví – např. při rozhodování o žalobě podané k civilnímu soudu v případech, kdy SO rozhodoval o sporu nebo jiné věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva
Co jsou to správní akty věcně nesprávné ?
o pokud nebylo správně užito správní uvážení
o hranice mezi nezákonnými a věcně nesprávnými akty je často obtížně určitelná
o napadnout to může pouze adresát a jen před právní mocí (= odvolání, rozklad → přezkum jen v rozsahu uplatněných námitek / popř. vyžaduje-li to veřejný zájem)
o nepřezkoumává se ve správním soudnictví
Co Je to presumpce správnosti ?
- presumpce správnosti – na správní akt se hledí jako na bezvadný, dokud není úředně shledán opak
Jaké jsou možnosti nápravy správních aktů ?
- podle možností nápravy rozlišujeme správní akty:
o opravitelné – formálně vadné, na žádost účastníka nebo z moci úřední lze opravit kdykoliv v budoucnu, aniž by se obsah správního aktu měnil
o napadnutelné (dříve „naříkatelné“) – může dojít k nápravě v řízení zahájeném na základě podání adresáta aktu
o zrušitelné a změnitelné – ke zrušení nebo změně může dojít na základě uplatnění dozorčího prostředku, takto lze napravit akty nezákonné - dočasnou možností nápravy nezákonných a věcně nesprávných aktů může být sistace = pozastavení výkonu
- další možné nápravy vadných správních aktů:
o konverze – splňuje-li vadný správní akt požadavky jiného, je považován za tento bezvadný akt
o konvalidace – automatické zhojení vad v důsledku určitých právních skutečností, které nastanou dodatečně
o ratihabice – dodatečné schválení vadného správního aktu
Co je to nicotnost?
- nutno odlišit od vadných správních aktů → nicotné akty nejsou akty, právně neexistují – tzv. paakt, nulitní akt – nevyvolává jím zamýšlené účinky, nelze na něj hledět jako na správní akt
- nicotnost nemůže být zhojena plynutím času, o presumpci správnosti nelze ani uvažovat
- nicotnost se zjišťuje a prohlašuje z moci úřední, a to kdykoliv – proti rozhodnutí se nelze odvolat
- podnět SO k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti mohou dát účastníci / ti, kdo jsou uvedeni v písemném vyhotovení rozhodnutí / jiný SO
- i když nicotné správní akty nemají právní účinky (nikdy nenabydou právní moci), je z hlediska právní jistoty důležité nicotnost úředně deklarovat:
o nicotnost prohlašuje z moci úřední kdykoliv SO nadřízený tomu SO, který akt vydal
o nicotnost vyslovuje soud (v řízení o žalobě proti rozhodnutí SO, řízení o kompetenčních žalobách a zvláštní senát při rozhodování kompetenčních sporů) - k nicotnosti se přihlíží z úřední povinnosti, rozhodnutí má deklaratorní povahu
- pokud se nicotnost týká samostatně oddělitelné části aktu, je nicotná pouze tato část
Vyjmenuj důvody nicotnosti dle § 77 a apeciální důvody dle judikatury
- důvody nicotnosti dle § 77 SŘ:
o absolutní nedostatek věcné příslušnosti (s výjimkou případu, kdy správní akt vydal SO nadřízený věcně příslušnému SO)
o zjevná vnitřní rozpornost
o právní nebo faktická neuskutečnitelnost
o jiná vada, pro niž vůbec nelze považovat správní akt za rozhodnutí SO - další speciální důvody nicotnosti dle judikatury (před novým SŘ):
o nedostatek pravomoci veřejné správy (patří to soudům)
o absolutní nedostatek vnější formy (ústně namísto písemně)
o absolutní omyl v osobě adresáta (správní akt adresován někomu, kdo není osobou v právním smyslu, nemá způsobilost k P&P)
o neexistence vůle (vynuceno násilím)
