5A Správní Dozor A Jiné Dozorčí Prostředky Flashcards
Definice kontroly
• definice kontroly – činnost spočívající v pozorování, zjišťování a hodnocení skutečného (reálným) stavu a porovnání s žádoucím stavem (podle určitých kritérií)
Jaká je definice dozoru
• definice dozoru – činnost spočívající pozorování, zjišťování a hodnocení skutečného (reálným) stavu, porovnání se žádoucím (hypotetickým) stavem (podle určitých kritérií) a postupy směřující k nápravě stavu
- pozorování, sledování a hodnocení činnosti osob stojící vně veřejné správy z hlediska zákonnosti a správnosti (!)
Jak poznáme co je kontrola a co je dozor ?
• právní úprava používá a směšuje různé názvy (kontrola, dozor, revize, dohled, inspekce aj.) – není podstatné a nutné vycházet z určitých hledisek (1. kdo, 2. co, 3. koho/vůči komu, 4. jak/jaká jsou hodnotící kritéria)
Jaká je definice SPRÁVNÍHO dozoru?
• definice správního dozoru – činnost vykonavatelů veřejné správy vůči [1] osobám stojícím vně veřejné správy, spočívající v [2] pozorování činnosti/stavu, [3] hodnocení zjištěného stavu, [4] porovnání se žádoucím (hypotetickým) stavem a [5] případně užití nápravných opatření
- uplatnění nápravných prostředků není pojmovým znakem správního dozoru (pouze fakultativní aplikace)
- nejedná se o vztah podřízenosti a nadřízenosti (viz státní kontrola) – pouze vztah právní
- hodnocení a porovnání činnosti/stavu z hlediska souladu s právem (nikoliv hospodárnost/efektivita/vhodnost)
Je to činnost státu prováděná prostřednictvím tzv. dozorčích orgánů [kdo?], jejíž předmětem je chování/činnost [co?] osob stojící mimo správní organizaci [koho?], zda je souladná s právními předpisy [jak?]
- správní dozor je jednou z činností vykonavatelů veřejné správy – může mít výlučnou povahu (viz specializovaný správní dozor) (např. ČOI)
Jak dělíme správní dozor (právně institucionalizované formy)
1 z hlediska primárního předmětu činnosti dělíme správní dozor na a) běžný (neformální podoba nebo samostatná činnnost) a b) specializovaný
2 z hlediska povahy dozorované činnosti dělíme správní dozor na a) dozor ad řek a b) dozor ad personam.
3 z hlediska frekvence dělíme správní dozor na a) incidenční b) soustavný c) )následný
4 Dále dělíme správní dozor na a) vrchní b) technický c) pořádkový
Vysvětli dělení správního dozoru z hlediska primárního předmětu činnosti
1) běžný správní dozor, ten je vykonávan vedle primární působnosti vykonavatele veřejné správy. Jedná se například o dozor vykonávaných krajským úřadem / ústředním správním úřadem). Ten lze dále rozdělit do 2 kategorií na a) neformální podoba a b) samostatná činnost, např. Živnostenská kontrola
2) specializovaný správní dozor- dozor který je vykonáván jako primární činnost. Typickým příkladem jsou státní inspekce jako ne například potravinářská inspekce, čoi nebo čizp)
Jaké známe dělení správního dozoru z hlediska povahy dovzorované činnosti?
Dozor ad rem ( př. technická zařízení jako elektrická stanice) a dozor ad personam (př. Dozor nad chováním živnostníků)
Jaké známe správní dozoru z hlediska jejich frekvence + příklady
A) incidenční správní dozor, který je vykonáván na základě podnětu/stížnosti. Je to např. Situace, kdy nespokojený zákazník e-shopů prodávající roušky s aktivním stříbrem podá podnět na čoi a ta zahájí dozorčí činnost
B) soustavný správní dozor - správní dozor vykonávají na základě plánu/koncepce nad okruhem konkrétních subjektů, např. Kontrola masokombinátů českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí
C) Následný správní dozor - sleduje, jak jsou odstraňovány dříve zjištěné nedostatky - významné pro ukládání správních sankcí. Například čoi e-shop prodávající vadné roušky sleduje, zda je odstraněna zavádějící informace o aktivním stříbru.
Jaké další dělení správního dozoru známe?
A) vrchní správní dozor - je vykonávan M nebo jiným úsú vůči podřízeným vykonavatelům státní správy - primárně se jedná o dozor vnitřní.
- pokud se při vnitřní kontrole něco zjistí, má to i vnější působení vůči osobám stojící mimo státní správu (např. Vodní hospodářství, pozemní komunikace)7
B) technický dozor
C) Pořádkový správní dozor
- vykonáván příslušníky veřejných sborů s cílem ochrany veřejného pořádku/ jiných statků
- úkony nejsou zprvu směřovány vůči konkrétní osobě-dozorčí vztah (tj. Vůči osobě) nastává v určitých právních situacích
- na rozdíl od běžnéhoa specializovaného dozoru výkonem dozoru je pověřen jen individuálné úředník - u pořádkového dozoru nevystupuje dozorčí orgán jako celek
Př. Dozor nad silničním provozem z hlediska dodržování rychlosti (zatím vůči všem řidičům), kdy řidič motorového vozidla překročí rychlost a v tom okamžiku dochází ke vzniku dozorčích vztahu
Postup podle kontrolního řádu - oprávnění a povinnosti dozorčích orgánu
• oprávnění
(i) dozorčí prostředky (tzv. vlastní prostředky) – zejména procesní charakter s cílem zjistit skutečný stav věci umožňující provedení hodnocení (např. právo vstupu do provozovny, právo požadovat informace, právo zajištění podkladů, vydání deklaratorního správního aktu potvrzující povinnost)
(ii) navazující prostředky – nápravné, sankční (správně-trestní) a jiné
• povinnosti
(i) zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a zajištění dokladů k prokázání stavu,
(ii) šetřit práva a oprávněné zájmy dozorovaných
(iii) zachování mlčenlivosti o skutečnostech
(iv) sepsání protokolu o zjištění při výkonu dozoru – navíc povinnost seznámit s obsahem a vydat stejnopis
Postup podle kontrolního řádu - oprávnění a povinnosti dozorovaných
Oprávnění a povinnosti dozorovaných
- oprávnění – právo seznámit se s obsahem protokolu, právo podat námitky, právo namítat podjatost
- povinnost – strpět výkon dozoru (např. umožnit vstup do provozovny), poskytovat potřebnou součinnost (např. předat dokumenty/informace na základě žádosti) a uvádět pravdivé informace
- > k zajištění povinnosti – odpovědnost za přestupek, pořádková pokuta, autoritativní rozhodnutí o rozsahu oprávnění dozorčího orgánu (např. rozhodnutí o povinnosti umožnit vstup do obydlí)
- zejména není-li poskytnuta součinnost/splněna jiná povinnost podle kontrolního řádu – jedná se o přestupek
- autoritativní rozhodnutí má význam pro exekuci a ukládání donucovacích pokut
Kontrolní řád a subjekty kontrolního řádu
• procesní úprava v zákoně o kontrole (kontrolní řád) – obecný procesní předpis pro správní dozor
- terminologicky používá pojem „kontrola“ – materiálně se jedná o správní dozor (viz výše hlediska)
• subjekty kontroly – kontrolní úřad (výkon kontroly prostřednictvím FO, kontrolujícího, kt. má pověření ke kontrole) X kontrolovaný X povinná osoba (osoba mající určitý vztah ke kontrolovanému)
Kontrolní řád - fáze
• základní dělení fáze – [1] zjišťovací a hodnotící a [2] nápravná
(1) postup před zahájením kontroly – kontrolní orgán může provést úkon směřující k opatření podkladů k zahájení kontroly – není zde povinnost součinnosti (§ 3 kontrolního řádu)
(2) zahájení kontroly – tzv. prvním kontrolním úkonem (např. doručení o zahájení kontroly či předložení pověření)
(3) zjišťování a hodnocení – nejedná se o správní řízení
(4) protokol – formálním výstup kontroly po zjištění a hodnocení zjištěného stavu věci – kontrolní řád stanoví lhůtu pro oznámení protokolu kontrolovanému
o lze uplatnit námitky proti zjištěním uvedeným v protokolu – lhůta je nejméně 15 dnů
o Námitky se vyřizují (nikoliv rozhodují) – ačkoliv kontrolní řád používá pojem „zamítá“, tak nemá povahu ani formu rozhodnutí – námitky se vyřizují formou sdělení (!)
o Sám úředník může vyhovět – v opačném případě odvolání k vedoucímu dozorčímu orgánu (typicky vedoucí kontrolujícího úřadu)
(5) uplatnění nápravných a sankčních prostředků –podoba spr. aktů/faktických pokynů/bezprostředních zásahů
Nápravné, správně trestní a jiné prostředky navazující na výkon správního dozoru
NÁPRAVNÉ, SPRÁVNĚTRESTNÍ A JINÉ PROSTŘEDKY NAVAZUJÍCÍ NA VÝKON SPRÁVNÍHO DOZORU
• mezitímní, konečné a iniciační nápravné prostředky – jejich uložení nenahrazuje správněprávní trest
• koncepce/podoby nápravných prostředků
(i) obecné nápravné prostředky – obecně jako povinnost odstranit ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky/právo dozorčího orgánu udílet pokyny k odstranění závadného stavu
(ii) specifické nápravné prostředky – konkrétně jako zákazy/příkazy k napravení zjištěného stavu (př. zdržení se jednání, uzavření provozovny)
Jiné prostředky
• Zejména ochranná a preventivní funkce
• Zveřejnění zjištění – příkladem je zveřejnění informace o nepoctivých prodejcích pohonných hmot ze strany ČOI
ODLIŠENÍ SPRÁVNÍHO DOZORU OD STÁTNÍHO DOZORU NAD SAMOSPRÁVOU A OD KONTROLY NAD VÝKONEM STÁTNÍ SPRÁVY
• rozdíl mezi jednotlivými dozory (v širším slova smyslu) spočívá:
- správní dozor – předmětem činnost/chování subjektů vně veřejné správy
- kontrola nad výkonem státní správy – předmětem je činnost uvnitř
- státní dozor nad samosprávou – předmětem je činnost nestatních nositelů veřejné správy (nositelem veřejné správy není stát, ale jiný nestátní subjekt jako například profesní komora, jejichž nositelem by mohl být i stát)
• státní dozor nad samosprávou ani kontrola není správním dozorem (!)
