14A instituciolizované A Neinstituciolizované Vnější Kontroly VS

Question 1

Vnější kontrola VS obecně

Answer 1

• viz také A14
• vnější kontrola veřejné správy = veřejná správa je kontrolovaným subjektem
• veřejná správa je součástí moci výkonné
• vztah k zákonodárné moci
  o je to kontrola politická a laická – hlediskem není zákonnost / hospodárnost / správnost atd., ale politická kritéria
  o omezuje se tudíž jen na politickou část veřejné správy – primárně na vládu
• vztah k soudní moci
  o správní soudnictví – KS a NSS
  o ÚS – kontrola podzákonných právních předpisů; ústavní stížnosti
• další prostředky kontroly
  o NKÚ
  o veřejný ochránce práv
  o občanská kontrola à prostřednictvím svých politických práv

Question 2

Parlamentní kontrola

Answer 2

• vyslovení důvěry/nedůvěry vládě
• interpelace – jen poslanci, jen vůči členům vlády
• citační právo – doplněk interpelace; poslanec, senátor nebo orgány obou komor mohou od členů vlády a vedoucích správních úřadů (nejen ústředních správních úřadů) požadovat informace a vysvětlení potřebné pro výkon jejich mandátu, s povinností do 30 dnů informaci nebo vysvětlení poskytnout
• schvalování státního rozpočtu a státního závěrečného účtu
• rozhodování Parlamentu – v některých otázkách ozbrojených sil, schvalování vládních návrhů zákonů, souhlas k ratifikaci MS
• zřizování vyšetřovacích komisí
• stálé komise PS – zřízené podle zvláštních předpisů
  o pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby
  o pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu
  o pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu
  o pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů
  o pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost
  o pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace
  o pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství
  o pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací
  o pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů
• ovlivňování personálního složení institucí – např. veřejný ochránce práv, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Rada ČT, Rada Českého rozhlasu …

Question 3

Kontrolní činnost NKÚ

Answer 3

• hlava 5. Ústavy
• ÚS ho zařadil do skupiny nezávislých kolektivních orgánů stojících mimo základní dělbu moci
• předmět kontroly
  o hospodaření se státním majetkem
  o plnění státního rozpočtu
• kontrola z hlediska zákonnosti, hospodárnosti, účelnosti, správnosti
• výsledkem kontrolní závěr à zveřejní se ve Věstníku NKÚ a zašle se Parlamentu a vládě
• NKÚ nemá sankční pravomoci – jen pořádkovou pokutu pro neposkytnutí součinnosti

Question 4

Působnost VOP

Answer 4

• volí PS – 2 kandidáty navrhuje Senát, 2 prezident
• zákon o veřejném ochránci práv – veřejný ochránce práv působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod
• všeobecná kontrola státní správy – působnost
  o pozitivní vymezení:
• ministerstva a další správní úřady
• orgány ÚSC při výkonu státní správy (v přenesené působnosti)
• ČNB, pokud působí jako správní úřad, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Policie ČR, armáda, hradní stráž, vězeňská služba
• zařízení, kde se nacházejí osoby omezené na svobodě veřejnou mocí
  o negativní vymezení: Parlament, vláda, prezident, NKÚ, zpravodajské služby, OČTŘ, státní zastupitelství, soudy
• nezávislý a nestranný
• kontroly zahajuje z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu
• nemá mocenské pravomoci – návrhy nejsou závazné; nemůže ukládat pokuty
• vyšetřovací oprávnění – má právo ke vstupu do úřadu, vyžadovat potřebné písemnosti, informace a stanoviska k věci aj.; ostatní státní orgány povinnost poskytnout úřední pomoc
• pravidelná (4x za rok) a souhrnná zpráva (1x za rok) PS

Question 5

Další kompetence VOP

Answer 5

• další kompetence
  o dávat doporučení k návrhům změn či rušení jak právních, tak i vnitřních předpisů
  o podat návrh k ÚS na zahájení řízení o zrušení jiného právního předpisu (ne zákona) + účastnit se řízení o takovém návrhu (i když návrh sám nepodal)
  o navrhnout podání správní žaloby k ochraně veřejného zájmu
  o provádět systematické návštěvy míst, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí, s cílem chránit tyto osoby před mučením apod.
  o podat návrh na zahájení kárného řízení ve věcech soudců a státních zástupců a zúčastnit se tohoto řízení

Question 6

Přehled soudních kontrol veřejné správy

Answer 6

• kontrola ÚS
  o pravomoc rušit podzákonné právní předpisy
  o zastupitelstvo obce může podat stížnost proti nezákonnému zásahu státu do samosprávy
  o ústavní stížnosti FO a PO
  o rozhodování ve věcech politických stran
  o zbytkové kompetenční spory
• kontrola obecnými soudy
  o přezkum rozhodnutí v civilních věcech podle části páté OSŘ
  o možnost posoudit jako předběžnou otázku zákonnost podzákonného právního předpisu – v případě rozporu se zákonem ho neaplikovat
• kontrola ve správním soudnictví – viz otázky na SŘS

Question 7

Právo na informace obecně

Answer 7

• princip transparentnosti veřejné správy – vše, co není neveřejné, je veřejné
• v demokratickém právním státě je veřejná správa službou veřejnosti a veřejnost má právo na informace o tom, co veřejná správa činí a jakým způsobem to činí
• existují 2 principy informování veřejnosti ze strany veřejné správy:
  o princip publicity – veřejnost má právo na poskytování informací o činnosti veřejné správy (tento má v systému demokratického právního státu přednost)
  o princip diskrétnosti – z veřejnosti lze některé věci vyloučit – např.
• utajované informace
• správní řízení – neveřejnost jednání (pokud zákon nebo SO neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné), nahlížení do spisu jen účastníky
• povinnost mlčenlivosti

Question 8

Z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Answer 8

o žadatelem může být kdokoli

o zákon nevyžaduje odůvodnění žádosti à relativizováno judikátem ÚS à je třeba uvést legitimizující důvod, aby bylo možné posoudit kolizi s jinými právy / veřejným zájmem

o povinné subjekty
- státní orgány, ÚSC a jejich orgány a veřejné instituce
- další subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o P&P FO a PO v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této rozhodovací činnosti

o nevztahuje se na: názory, budoucí rozhodnutí, tvorbu nových informací

o 2 režimy poskytování informací – aktivní (režim zveřejnění – zákonem stanovené základní informace, např. na webových stránkách) ✘ pasivní (režim poskytnutí informace na žádost)

o důvody pro neposkytnutí obligatorní – např. ochrana utajovaných informací ✘ fakultativní

o řízení o poskytnutí informace na žádost
- informaci poskytne (ve lhůtě 15 dnů – možnost prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše o 10 dnů) à neregulativní úkon
- žádost odmítne -> správní rozhodnutí s odůvodněním
- nečinnost -> tzv. „infostížnost“ (není zde fikce odmítavého rozhodnutí!) – rozhoduje o ní nadřízený orgán

• opravné prostředky
  o odvolací orgán může rozhodnutí zrušit + přikáže poskytnutí informace

o SŘS – pokud soud rozhodnutí zruší, také přikáže poskytnutí informace!
- prolomení kasačního principu à apelační princip
- aby mohl rozhodnout, musí KS sám posoudit důvody k odmítnutí žádosti

Question 9

Petice

Answer 9

• čl. 18 LZPS, zákon o právu petičním
• SO je povinen se peticí zabývat, ale není povinen vyhovět
• více viz B9

Question 10

Stížnost podle § 175 Sř

Answer 10

• = podání FO či PO, v němž si stěžovatel stěžuje na nevhodné chování úřední osoby nebo na postup SO (nesprávný úřední postup – tj. individuální problém stěžovatele ve vztahu k veřejné správě)
• subsidiární – pouze není-li jiný prostředek ochrany podle SŘ (např. opatření proti nečinnosti)
• její podání nesmí být stěžovateli na újmu
• podává se u SO, který vede řízení → povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené; považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, příp. další osoby, které mohou přispět k objasnění věci
• musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení příslušnému SO, stěžovatel musí být v této lhůtě vyrozuměn o vyřízení
• je-li důvodná, je SO povinen zjednat nápravu (přijmout etický kodex, personální opatření, interní pokyny…)
• má-li stěžovatel za to, že stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený SO, aby přešetřil způsob jejího vyřízení

Question 11

Podnět dle §42 a § 94 Sř

Answer 11

• = projev FO, PO či jiného SO, kterým se podatel zpravidla snaží upozornit na nedostatky v činnosti jiných FO a PO či orgánů veřejné správy
• příklady podnětů: k zahájení řízení, k provedení přezkumného řízení, k prohlášení nicotnosti, ke změně příslušnosti SO
• podatel zpravidla požaduje, aby SO skutečnosti prošetřil, a případně postupoval zákonem stanoveným způsobem
• SO je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední
• pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, musí mu SO oznámit do 30 dnů od přijetí podnětu, jestli řízení:
  o zahájil
  o neshledal důvody pro zahájení řízení
  o postoupil příslušnému SO
  o → sdělení nezasílá, pokud řízení zahájí → vyrozumění o zahájení řízení
  o (doporučuje se vyrozumívat vždy, aby na to SO nezapomněl, když někdo požádal)
• účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení – tento podnět není návrhem na zahájení řízení (přezkumné řízení vždy jen z moci úřední)
  o jestliže SO neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli
• podnět nemá žádné právní důsledky → není právní nárok na to, aby nějaké důsledky způsobil
• nedostatek formy není důvodem pro jeho odmítnutí (nejmenší nároky na formu i obsah)
• forma občanské iniciativy (aby se něco dělo, zlepšilo, zvlášť v samosprávě)