2A Princip A Organizce VS, Orgány VS Flashcards
1
Q
Prameny úpravy organizace VS
A
Prameny úpravy organizace veřejné správy (někdy označované jako „organizační akty“)
- Ústava a ústavní zákony
o čl. 79 odst. 1, čl. 8 + H7 Ú
o ÚZ č. 347/1997 Sb., o zřízení VÚSC (vytvořil 14 VÚSC + určil jejich sídla a území) NEPLATNý novela!!! (7+ Praha) - zákony
o z. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů (kompetenční zákon)
o zákony o zřízení (+ stanovení působnosti) správních úřadů, veřejných sborů a dalších přímých vykonavatelů státní správy (např. z. o ČOI, z. o Finanční správě, z. o Policii ČR)
o OZř, KrZř, ZHMP, z. o stanovení obcí s pověřeným OÚ a stanovení obcí s rozšířenou působností
o zákony zřizující profesní komory (např. z. o advokacii, z. o daňovém poradenství) - prováděcí právní předpisy upravující správní obvody (územní působnost) vykonavatelů st. spr.
o vyhláška č. 48/2012 Sb., o územních pracovištích finančních úřadů,
o vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným OÚ a správních obvodů obcí s rozšířenou působností - některé OZV obcí
o př. statuty územně členěných statutárních měst; OZV, kterou se zřizuje obecní policie - organizační akty interní povahy (abstraktní i konkrétní)
o př. zřizování a rušení vnitřních organizačních útvarů OÚ (odborů, oddělení) radou obce; zřizování zvláštních orgánů obce starostou
2
Q
Principy organizace VS
A
= organizační zásady používané při budování veřejné správy jako celku/ subsytémů/ jednotlivých oránů
- význam: vybudování efektivního fungování správy
- většinou jsou vytvořen protikladných dvojcemi z nich 1 princip je upřednostňován
1 územní a věcný princip 2 princip koncentrace a dekoncentrace 3 princip centralizace a decentralizace 4 monokratický a kolegiální princip 5 princip subsidiaritě
3
Q
Územní a věcný princip
A
- územní a věcný princip – slouží k vymezení kompetence úřadu
a. územní (teritoriální) princip = preferuje určení působnosti SO dle územního hlediska; působnost SO se vztahuje na území určené administrativním členěním státu
- obecná kompetence = úřad je příslušný pro všechny záležitosti veřejné správy určitého území, není-li výslovně stanovena výjimka pro působnost jiného úřadu
- úřad s obecnou působností pro dané území
b. věcný (resortní) princip = určení působnosti SO na základě záležitostí (věcí), které mu jsou svěřeny -> členění dáno obsahovou stejnorodostí agendy, kterou SO vykonávají
- specializovaný úřad pro výkon určitých záležitostí (př. katastrální úřady, finanční úřady)
4
Q
Princip koncentrace a dekoncentrace
A
- princip koncentrace a dekoncentrace – určují, zda jsou správní činnosti vykonávány 1 / více SO
a. koncentrace = výkon veřejné správy jediným orgánem, soustřeďujícím veškeré funkce
b. dekoncentrace = rozdělení funkcí
- horizontální dekoncentrace = rozdělení funkcí na jedné úrovni
- př. vytvoření nového ministerstva, na které přejde část působnosti stávajícího min.
- vertikální dekoncentrace = rozdělení funkcí mezi vyšší a nižší úroveň – mezi vyššími a nižšími orgány zůstávají vztahy nadřízenosti a podřízenosti
- př. čl. 105 Ú: pověření výkonu státní správy orgány ÚSC a jejich přenesená působnost -> vztahy určeny § 61 odst. 2 OZř
5
Q
Princip centralizace a decentralizace
A
- princip centralizace a decentralizace – určují, nakolik jsou ve vertikální linii soustředěny / rozděleny rozhodovací pravomoci a odpovědnosti za výkon určitých úkolů
a. centralizovaný model správy = soustředění výkonu veřejné správy do řídící moci státu
- v čisté podobě v demokratickém uspořádání neexistuje
b. decentralizace = delegace působnosti a pravomoci na jiného nositele (jiný subjekt) veřejné správy – jsou na ústředních orgánech nezávislé, vykonávají úkoly samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost
- zejm. samosprávné korporace (územní, zájmové) -> orgány samosprávy vázány právním řádem, ale nikoliv služebními příkazy státu (nejsou podřízeny)
- projevem je např. samostatná působnost obcí, krajů
6
Q
Monokratický a kolegiální princip
A
- monokratický a kolegiální princip – vyjadřují složení SO + způsob přijímání rozhodnutí
a. monokratický princip = rozhodovací vůli orgánu tvoří vůle 1 FO
- př. ministerstvo, okresní úřad
b. kolegiální = rozhodovací vůli orgánu tvoří vůle více FO (zpravidla hlasováním)
- př. vláda, RRTV, bankovní rada ČNB, ČTÚ, ERÚ, zastupitelstvo obce/kraje
7
Q
Princip subsidiarity
A
- princip subsidiarity – zásadní pro vymezení vztahu územní samosprávy a státní správy
o nositelé a vykonavatelé veřejné správy by měli spravovat zásadně všechny záležitosti, které nepřesahují svým významem a povahou rámec úkolů, k jejichž plnění takový nositel a vykonavatel existuje
- př. v působnosti základních ÚSC jsou všechny záležitosti místního významu, které nepřesahují místní rámec (hranice ÚSC, nedotýkají se ZLPS) X přesahují-li, pak jsou v působnosti orgánů VÚSC na úrovni kraje / státní správy
8
Q
Organizace VS obecně
A
- veřejná správa ve formálním pojetí = organizace veřejné správy = soustava institucí (tvořených subjekty a vykonavateli VS), kterým zákon přiznává PaP při správě veřejných záležitostí
- trvale vytvořený řád s pevnou strukturou a pravidly jednání, který se při své výstavbě řídí tzv. organizačními principy
- výchozí pojmy spojené s organizací VS:
1 Subjekt VS 2 Vykonavatel VS 3 Orgán VS (SO) - monokratický - kolektivní - úřad - státní = správní úřad - obecní úřad/ krajský úřad
Působnost a pravomoc působnost - věcná všeobecná Dílčí - územní - osobní
Dělení VS
- Státní Správa
- Samospráva
- ostatní veřejná správa
9
Q
Subjekt ( nositel) VS
A
- = FO/PO s právní osobností, která je nositelem veřejné správy, tedy nositelem PaP ve veřejné správě
- originárním subjektem je stát, který může správu formou zákona delegovat na jiné subjekty [X samospráva = nezadatelné právo určitého společenství – stát jen uznává]
- FO/PO, o nichž tak stanoví ústava nebo zákon:
o veřejnoprávní korporace = PO na členském principu založená Z/na základě Z; princip omezené subjektivity = má tolik subjektivity, kolik je třeba k plnění jejích úkolů (obec, kraj, ČAK)
o veřejné ústavy = souhrn věcných a osobních prostředků trvale sloužících k veřejnému účelu (nemocnice, veřejné školy)
o veřejné podniky = podnik, jehož činnost je spjata s veřejným zájmem (ČT)
o veřejné fondy = PO založená zákonem, která sdružuje majetek k urč. účelu (Státní fond ŽP)
o příp. osoby soukromého práva (nadace)
10
Q
Vykonavatel VS
A
- = kdo jménem subjektu VS jedná → orgán/ organizační složka/oprávněný zástupce subjektu (př. nositel: stát, obec, kraj X vykonavatel: ministerstvo, obecní úřad, krajský úřad)
o přímý – provádí státní správu jménem a namísto státu (vláda, ÚSÚ..)
o nepřímý – státní správu provádí jiné subjekty než stát na základě zákonné delegace (OÚ, KÚ..)
o vykonavatel samosprávy – výkon samostatné působnosti (orgány ÚSC, komor..)
11
Q
Orgán VS oběcně a druhy
A
Orgán veřejné správy
- = SO= entita, které zákon svěří pravomoc a působnost v oblasti VS, což vykonává jménem určitého subjektu [dle Svobody je SO totéž co vykonavatel VS]
- SO je pozitivně právní pojem – legislativní zkratka:
o § 1/1 SŘ: „Správním orgánem jsou orgány moci výkonné, orgány územních samosprávných celků a jiné orgány, právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy.“
o § 4/1/a SŘS: „(…) orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy“
o -> v různých předpisech různě – co je SO zjistíme z ustanovení příslušného zákona
- druhy SO: monokratický x kolektivní x úřad x PO x FO
o monokratický – zákon svěří působnost a pravomoc 1 FO (předseda ČAK), vykonává ji jménem subjektu
o kolektivní – sbor FO, který rozhoduje na základě hlasování většiny (zastupitelstvo obce, kraje)
o úřad – nehmotná a bezsubjektivní organizační jednotka či útvar, který je zřízený zákonem; zákon mu svěřuje působnost a pravomoc
1) státní = správní úřad (čl. 79/1 Ú) = součást moci výkonné; nástroj, kterým stát přímo plní své funkce a úkoly – lze ho chápat ve 3 rovinách:
a)institucionální pojetí = navenek ohraničená organizační jednotka zřízená zákonem, která vystupuje vůči veřejnosti prostřednictvím svých orgánů a zástupců; monokratická; nemá právní osobnost
b)funkční pojetí = souhrn kompetencí určitého orgánu
c)pojetí pomocného útvaru = úřad jako soubor osob, které pomáhají orgánu při výkonu jeho funkce (př. kancelář prezidenta republiky) - obecní úřad / krajský úřad = orgán územní samosprávy, tedy není správní úřad ve smyslu čl. 79/1 Ú, ale vykonává samostatnou i přenesenou působnost
12
Q
Pravomoc a působnost
A
Působnost a pravomoc
- vykonavatelé VS jsou charakterizováni zákonem vymezeným okruhem úkolů, které mají v určitém územním prostoru řešit, a právními prostředky, které za tímto účelem mají
- působnost – okruh vymezených úkolů; působnost je institut hmotného práva
o věcná (vyjadřuje okruh záležitostí, věcí)
a)všeobecná – na určitém území vykonává veřejnou správu jeden vykonavatel (př. krajský úřad), s výjimkou toho, co zákon svěřil do působnosti jiného vykonavatele (specializovaného – s dílčí působností)
b)dílčí – výkon věcně příbuzných úkolů je svěřen specializovanému vykonavateli (př. dělba práce mezi ministerstvy a správními úřady)
• dekoncentrace horizontální (členění na stejném stupni → obory nebo resorty - př. doprava, finance, zdravotnictví) X vertikální (přesun působnosti z vyššího stupně na nižší - př. z ministerstva na územní odborný SÚ)
c)metody stanovení působnosti zákonem: enumerativní metoda (výslovně vypočte co náleží do věcné působnosti daného úřadu; používá se pro celostátní (ústřední) správu → otázka územní působnosti je nesporná, jde jen o přesné rozdělení věcné působnosti mezi ministerstva a jiné ústřední správní úřady – př. § 4 an. kompetenčního zákona) X generální klauzule (vybrané subjekty mají přikázány všechny správní úkoly v určitém územním obvodu, pokud nejsou zákonem přikázány jiným subjektům; na regionální/místní úrovni)
o územní (vymezuje prostor, na kterém je vykonavateli svěřen výkon úkolů)
a)celostátní = ústřední (př. ministerstva a jiné ÚSÚ)
b)regionální (př. krajské úřady, katastrální úřady)
c)místní (př. orgány ÚSC, kterým je svěřeno plnění úkolů veřejné správy pro území jednotlivých obcí)
o osobní – spravované záležitosti se neuplatňují obecně vůči všem, ale jen vůči některým FO (př. Specializovaný FÚ příslušný pro banky a další vybrané subjekty) - pravomoc = oprávnění orgánu vykonávat veřejnou moc (tj. autoritativně rozhodovat o PaP subjektů, které vůči němu nejsou v rovnoprávném postavení)
o uskutečňuje se zejména: vydávání AAů a OOP, vydávání konkrétních SA, uzavírání VPS, výkon rozhodnutí (exekucí), správní dozor
13
Q
Dělené VS Podle povahy nositele veřejné moci
A
Dělení veřejné správy – podle povahy nositele veřejné moci
- státní správa – přímá (prováděná bezprostředně orgány státu – orgány moci výkonné a správní úřady) X nepřímá (vykonávaná v přenesené působnosti orgány veřejnoprávních korporací – obce, kraje)
- samospráva – vykonávána v samostatné působnosti orgány subjektů odlišných od státu – tzv. veřejnoprávní korporace; územní (kraje, obce), profesní (komory), zájmová
- ostatní veřejná správa – zbytková oblast, vykonávají částečně samosprávné a nesamosprávné instituce, když plní veřejné úkoly (Česká televize,…)
14
Q
Organizace české státní správy obecné schéma
A
A) orgány moci výkonné
-jsou přímými vykonavateli státní správy = provádí státní správu jménem a namísto státu = jako organizační složky státu bez právní subjektivity
1 vláda 2 ministerstva 3 jiné správní úřady - s celostátní působností přímo řízené vládou - s celostátní působností řízené M/ jinými úsú - územní odborné správní úřady \+ zvláštní správní úřad 4 veřejné ozbrojené sbory a jiné veřejné sbory 5 prezident 6 Nezávislé správní úřady
B Nepřímý vykonavatelé -to už nejsou orgány moci výkonné
15
Q
Vláda
A
- čl. 67 Ú: „Vláda je vrcholným orgánem moci výkonné… Skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů.“
- kolegiální orgán, má zákonodárnou iniciativu – čl. 41 (2) Ú (jako jediný orgán moci výkonné)
- rozhoduje usnesením (nadpoloviční většina všech členů) - rozlišujeme usnesení, která mají pouze interní závaznost (pro členy vlády, představitele správních úřadů přímo řízených vládou, orgány kraje a obcí při výkonu přenesené působnosti) X usnesení, která po splnění určitých formálních náležitostí (př. publikace ve sbírce zákonů) dostávají povahu externích aktů (př. nařízení vlády)
o čl. 78 Ú: „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda zmocněna vydávat nařízení.“ (generální zmocnění) - vztah vůči ostatním vykonavatelům státní správy: vrcholně správu řídí a organizuje + politicky odpovídá PS
- řídí podřízené vykonavatele veřejné správy (X činnost nepodřízených pouze reguluje/ovlivňuje vydáváním nařízení)
- Úřad vlády (administrativa), zřizuje pomocné orgány, rady…
