20B Pravomoc A Příslušnost Správních Soudů, Funkce NSS Flashcards
1
Q
Popiš obecně nejdůležitější prvky správního soudnictví
A
- základní funkcí správního soudnictví je poskytování ochrany veřejných subjektivních práv jednotlivců + rozhodování v dalších věcech, stanoví-li tak SŘS nebo zvláštní zákon (rozpuštění politické strany, kompetenční žaloba)
o NE nahrazování činnosti veřejné správy
o NE (až na výjimky) abstraktní kontrola zákonnosti činnosti veřejné správy
o NE ochrana vůči zásahům veřejné správy do subjektivních práv soukromých (to je doménou soudnictví civilního) - zásada subsidiarity a vigilantibus iura (práva náleží bdělým)
- dvoustupňová soustava – v 1. stupni KS (specializované senáty a specializovaní samosoudci) a 2. NSS (senáty, rozšířené senáty, příp. předseda senátu) à neexistují ale žádné opravné prostředky proti nepravomocným rozhodnutím, takže je soustava fakticky jednoinstanční
- pravomoc a příslušnost správních soudů upravuje SŘS (dále upravuje některé otázky týkající se organizace a postavení soudců, postup soudů, účastníků řízení a dalších osob ve správním soudnictví)
- na soudce KS se vztahuje zákon o soudech a soudcích
2
Q
Co je to pravomoc soudů jak se projevuje ?
A
- ochrany ve správním soudnictví se lze domáhat jen na návrh (správní soud nemůže zahájit řízení z moci úřední), který lze podat až po vyčerpání řádných opravných prostředků
- ve správním soudnictví soudy mají pravomoc rozhodovat:
o o žalobách proti rozhodnutí SO v oblasti veřejné správy
o o ochraně proti nečinnosti SO návrh se nazývá žaloba
o o ochraně před nezákonným zásahem SO
o o kompetenčních žalobách
o ve věcech volebních a věcech místního a krajského referenda
o v některých věcech politických stran a hnutí (např. o rozpuštění politické strany)
o o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části
o o návrhu na zrušení služebního předpisu - SO podle SŘS = orgány moci výkonné / orgány ÚSC / FO, PO a jiné
- SŘS zavedl rozhodování v tzv. plné jurisdikci = soud zkoumá zákonnost a zcela samostatně také hodnotí správnost a úplnost skutkových zjištění učiněných SO → pokud soud zjistí skutkové nebo procesněprávní deficity, může SO uložit jejich odstranění/doplnění, nebo tak učinit sám
- z rozhodování soudů ve správním soudnictví jsou vyloučeny věci, o kterých to stanoví zákon
3
Q
Co SO dle SRS ?
A
- SO podle SŘS = orgány moci výkonné / orgány ÚSC / FO, PO a jiné orgány, pokud jim bylo zákonem svěřeno rozhodovat o P&P FO a PO v oblasti veřejné správy (✘ užší vymezení než v SŘ – tam „pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy“)
o → musí být současně splněné 3 znaky:
1. jde o orgán moci výkonné či jiný typ orgánů v definici
2. tento orgán rozhoduje o P&P FO a PO
3. toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy
4
Q
Jaké typy příslušnosti známe ve správním soudnictví ?
A
- věcnou
- místní
- kauzální
5
Q
Věcná příslušnost ve správním osudnictví
A
- věcná příslušnost – nestanoví-li SŘS nebo zvláštní zákon, že je věcně příslušný NSS, je k řízení věcně příslušný KS
o u KS vykonávají správní soudnictví specializované senáty (2+1), nestanoví-li zákon, že rozhodují specializovaní samosoudci (samosoudci např. ve věcech důchodového nebo nemocenského pojištění, uchazečů o zaměstnání, přestupků …)
6
Q
Místní příslušnost ve správním soudnictví
A
- místní příslušnost – nestanoví-li zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo SO, který ve věci vydal rozhodnutí v 1. stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany (pozn.: pasivně legitimovaným je třeba v řízení o žalobě proti rozhodnutí SO ten SO, který rozhodl v posledním stupni)
o ✘ ve věcech důchodového pojištění a v některých dalších věcech sociální povahy je k řízení příslušný KS, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště/sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje
7
Q
Kauzální příslušnost
A
- pro některé věci stanoví SŘS kauzální příslušnost konkrétního KS:
o řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury → KS v Ostravě
o řízení o návrhu na zrušení služebního předpisu → Městský soud v Praze
8
Q
Postoupení pro nepšíslušnost
A
o byl-li návrh podán u soudu, který není věcně příslušný, postoupí jej soudu věcně a místně příslušnému
o byla-li věc nesprávně postoupena NSS, vrátí ji NSS KS, který ji postoupil, nebo ji postoupí KS věcně a místně příslušnému
o byl-li návrh podán u soudu, který není místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému – nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti NSS (rozhodnutím NSS jsou soudy vázány)
9
Q
Přikázání věci jinému soudu
A
o fakultativně – NSS může věc přikázat jinému než místně příslušnému KS, je-li to vhodné pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu
o obligatorně – NSS přikáže věc jinému než místně příslušnému KS, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát
10
Q
Dožádání
A
- dožádání – úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi / neúčelnými náklady / které v jeho obvodu provést nelze, provede OS nebo specializovaný senát KS
11
Q
NSS obecně
A
- = vrcholný soudní orgán ve věcech, které náleží do pravomoci soudů ve správním soudnictví – zajišťuje jednotu a zákonnost
- sídlo v Brně
- podle čl. 91 Ústavy je součástí soustavy soudů již od r. 1993, zřízen byl však až SŘS v roce 2003
- složení
o předseda soudu + místopředseda soudu (do funkce je jmenuje z řad soudců NSS prezident republiky s kontrasignací předsedy vlády, funkční období je 10 let, kromě rozhodovací činnosti vykonávají také státní správu NSS)
o předsedové kolegií, předsedové senátů (kromě rozhodovací činnosti také organizují a řídí činnost senátu) a další soudci + každý soudce má alespoň jednoho asistenta
12
Q
Plénum NSS
A
- plénum
o skládá se ze všech soudců NSS
o usnášeníschopnost při přítomnosti 2/3 soudců
o k přijetí usnesení potřeba ½+ přítomných
o k přijetí stanoviska NSS potřeba ½+ všech
o neveřejné zasedání
13
Q
Senáty NSS
A
- NSS rozhoduje v senátech a rozšířených senátech (✘ NS má „velké“ senáty), pokud SŘS nestanoví, že rozhoduje předseda senátu
o senáty jsou složeny z předsedy + 2 soudců, nebo při rozhodování o některých věcech z předsedy + 6 soudců
o rozšířené senáty jsou složeny z předsedy + 6 soudců (rozhodují-li o věci postoupené jim tříčlenným senátem), nebo z předsedy + 8 soudců v ostatních případech
14
Q
Působnost NSS
A
- přímo rozhoduje ve věcech stanovených SŘS nebo jiným zákonem (o kompetenčních žalobách, v některých věcech volebních a v některých věcech politických stran a hnutí)
- rozhoduje o kasačních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím KS ve správním soudnictví
- rozhoduje o obnově řízení ve věcech, ve kterých rozhodoval NSS (ve věcech politických stran a hnutí)
- přijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu – slouží ke sjednocování soudní judikatury a postupů orgánů veřejné správy (NSS tak činí na základě analýzy rozhodovací praxe správních soudů; výsledkem stanoviska není rozhodnutí v konkrétní věci, ale jednoznačná odpověď (v podobě tzv. právní věty) na zobecněnou právní otázku)
o přijímá je kolegium nebo plénum NSS – nikoliv v souvislosti s rozhodovací činností v konkrétní věci
o nejsou právně závazná, působí především váhou argumentace - přijímá zásadní usnesení ke konkrétním právním názorům – za účelem zákonného a jednotného rozhodování SO
o dospěl-li senát NSS při svém rozhodnutí opětovně k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru o téže otázce, o nějž se opírá rozhodnutí SO, může předložit tuto právní otázku rozšířenému senátu k posouzení
o usnese-li se rozšířený senát na právním názoru shodném s dosavadní rozhodovací činností NSS, přijme jej jako zásadní usnesení
o tj. NSS přijímá k potvrzení svého již dříve vysloveného právního názoru, a to v případech, kdy SO setrvává na odlišném právním názoru o téže právní otázce
15
Q
Co vydává NSS?
A
- vydává Sbírku rozhodnutí NSS – vybraná rozhodnutí KS a NSS vydaná ve správním soudnictví, stanoviska a zásadní usnesení NSS
