Správní právo trestní - obecně Flashcards
Co říká koncepce “aktivní právní odpovědnosti”?
právní odpovědnost vzniká již s primární právní povinnost, tzn. náležité, řádné plnění právních povinností
Co říká koncepce “pasivní právní odpovědnosti”?
také se nazývá sankční nebo retrospektivní, říká, že právní odpovědnost vzniká až s okamžikem porušením primární povinnosti, z tohoto pohledu je právní odpovědnost chápána jako “odpovědnostní, sankční vztah” vznikající až v důsledku porušení původní (primární) povinnosti
K jaké koncepci (definici, protože neexistuje jednotná) právní odpovědnosti se přiklání odborníci?
ke koncepci pasivní právní odpovědnosti = právní povinnost je sekundární povinnost vznikající FO nebo PO za porušení primární (původní) povinnosti, která pro ni vyplývá ze zákonného nebo jiného titulu např. smlouvy či rozhodnutí
Co jsou základní funkce právní odpovědnosti?
a) reparační (odškodnění) a satisfakční (zadostiučinění) - typicky při porušení povinností soukromého práva, kompenzace újmy
b) represivní (způsobení újmy osobě, která porušila právní povinnost) - typicky u veřejnoprávní odpovědnosti, sankce má trestní charakter
c) preventivní (výchovná)
Co je obecně předpokladem pro vznik právní odpovědnosti?
musí existovat:
a) protiprávní jednání
b) následek (společensky škodlivý následek, újma/škoda, obecně porušení nebo ohrožení zájmů chráněných zákonem)
c) příčinná souvislost
d) zavinění
Co znamená odpovědnost objektivní?
odpovědnost za následek, za protiprávní stav (zpravidla stanovena pro právnické osoby a fyzické osoby podnikající)
Co znamená odpovědnost subjektivní?
odpovědnost za zavinění (zpravidla stanovena ve vztahu k fyzickým osobám)
Zavinění se řadí mezi základní předpoklady odpovědnosti jen v případě jakého typu odpovědnosti?
SUBJEKTIVNÍ
Co znamená odpovědnost kvazisubjektivní?
tzv. přičitatelnost, uplatňuje se u trestní odpovědnosti právnických osob
Co je to tzv. absolutní odpovědnost?
této odpovědnosti se nelze nijak zprostit, o absolutní odpovědnosti hovoříme pokud nejsou zákonem stanoveny liberační důvody
Co je to liberační důvod?
osvobozující důvody (od odpovědnosti), které stanoví zvláštní zákony, stojí na tom, že odpovědný subjekt učinil VŠE CO MOHL, tj. vynaložil veškeré úsilí, aby škoda (následek) nenastala
Jaké je základní rozdělení právních deliktů?
- veřejnoprávní delikty
- soukromoprávní delikty
O čem se mluví: “…reprezentuje souhrn podmínek, při jejichž naplnění vzniká delikventovi povinnost strpět za spáchaný delikt postih stanovený zákonem.”
institut právní odpovědnosti
Co je podstatou soukromoprávních deliktů?
vztah mezi delikventem a poškozeným, cílem je chránit “soukromý zájem” poškozeného (především majetková a osobnostní práva), tzn. kompenzovat mu způsobenou újmu
Co je podstatou veřejnoprávních deliktů?
vztah mezi delikventem a státem (respektive veřejnoprávní korporací - obcí, krajem, profesní komorou, VŠ), cílem je chránit “veřejný zájem”, ústavní zřízení, chod státní správy a samosprávy, práva a zájmy FO a PO
Jaká může být odpovědnost soukromoprávní (druhy)?
odpovědnost za škodu, odpovědnost z prodlení, z bezdůvodného obohacení, za vadu věci, za zásah do nehmotných statků
Jaké jsou druhy veřejnoprávní odpovědnosti?
1) trestněprávní odpovědnost
2) správněprávní odpovědnost (nemá kodifikovanou úpravu)
3) finančněprávní
4) ústavněprávní
5) mezinárodněprávní
Jaké druhy správněprávní odpovědnosti existují?
a) odpovědnost za přestupky
b) disciplinární odpovědnost
c) odpovědnost za porušení procesních povinností
Co je posláním správněprávní odpovědnosti?
zajistit bezporuchový, ničím nerušený výkon veřejné správy, a tím přispívat k zabezpečení jejich úkolů a cílů
Může být správní trest uložen i za porušení normy jiného právního odvětví než správního práva?
ano např. daňové právo, právo životního prostředí, právo sociálního zabezpečení
Vzniká správněprávní odpovědnost za porušení jakékoliv normy správního práva?
ne, pouze takové, jejíž porušení je postihováno uložením správního trestu ze strany příslušného orgánu veřejného moci (tzn. jednání FO nebo PO musí naplňovat znaky správního deliktu)
Doplň: “Správněprávní odpovědnost je upravena..(čím)..a realizuje se..(čím)..”
správním právem trestním, správním trestáním
Kdy vzniká správněprávní odpovědnost?
všude tam, kde nastupuje správní trest, tzn. nejen u porušení normy správního práva, ale u jakékoliv jiné právní normy, pokud je následkem jejího porušení správní trest
Jaká je teoretická definice “správního deliktu”?
protiprávní jednání odpovědné osoby, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně a za který lze uložit správní trest
Jaké známe “kategorie správních deliktů”?
- přestupky
- jiné správní delikty (disciplinární a pořádkové delikty)
Co se rozumí protiprávností, jakožto jedním ze znaků správního deliktu?
rozpor s právní normou, za kterou lze uložit správní trest (respektive porušení nebo nesplnění právní povinnosti vyplývající z této normy)
Jaké znaky vykazují všechny správní delikty?
a) protiprávnost
b) škodlivost
c) trestnost
d) subjekt deliktu = odpovědná osoba
e) zákonné vyjádření skutkové podstaty
f) zákonné zmocnění k ukládání (uplatnění sankcí)
Jaké objektivní skutečnosti vylučují protiprávnost?
okolnosti vylučující protiprávnost (nutná obrana, krajní nouze, oprávněné použití zbraně, svolení poškozeného, plnění rozkazu či jiných práv a povinností, dovolené riziko při výrobě a výzkumu)
Jaký je význam znaku škodlivosti, který musí být splněn, aby se jednalo o správní delikt?
jako diferenciační znak mezi trestnými činy a správními delikty (respektive přestupky) - trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky lze uplatňovat jen v případech natolik společensky škodlivých, u nichž nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu (např. správního práva) - zásada subsidiární represe
Co znamená, že je právní konstrukce správního deliktu založena na tzv. formálně-materiálním pojetí?
k trestnosti deliktu se vyžaduje, aby byly naplněny znaky uvedené v zákoně, A NAVÍC, aby byly naplněny potřebnou mírou společenské škodlivosti
Na základě jakého kritéria se významně určuje druh a výměra správního trestu?
míra škodlivosti
Kdo je subjektem deliktu?
odpovědná osoba, osoba, která svým jednáním naplnila všechny znaky správního deliktu
Může být stát subjektem deliktu?
ne, stát nese odpovědnost jen v soukromém právu, nikoliv ve veřejném (není subjektem veřejnoprávní odpovědnosti)
Mohou se správních deliktů (nebo i TČ) dopustit jiné veřejnoprávní korporace, jako obce nebo kraje?
ano, ale jen při výkonu jejich samostatné (samosprávné) působnosti, tj. tam, kde jednají vlastním “jménem” a na vlastní odpovědnost např. hospodaření obce, územní plánování, rozpočtování, ..
Na co je vázána deliktní způsobilost FO?
na věk a příčetnost + u mladistvých na rozumovou a mravní vyspělost
Co tvoří skutkovou podstatu správního deliktu?
souhrn objektivních a subjektivních typových znaků, pomocí kterých jsou jednotlivé druhy SD charakterizovány a jimiž se i od sebe navzájem odlišují (ve skutkové podstatě se vyskytují VŽDY obligatorní znaky a vedle toho se mohou vyskytovat fakultativní znaky - nepovinné)
Z čeho se skládá skutková podstata deliktu? (z jakých znaků)
a) znaky charakterizující objekt deliktu
b) znaky charakterizující objektivní stránku
c) znaky charakterizující subjekt deliktu
d) znaky charakterizující subjektivní stránku
Co rozumíme objektem správního deliktu?
společenské vztahy, zájmy a hodnoty chráněné zákonem
Jaké druhy objektů u správních deliktů rozlišujeme?
- objekt obecný = řádný a nerušený výkon VS
- objekt druhový (skupinový) = vztahuje se k určité oblasti, odvětví VS např. přestupky na úseku veřejného pořádku, přestupky proti občanskému soužití
- objekt individuální = konkrétní zájem chráněný příslušnou skutkovou podstatou
Co patří mezi povinné znaky objektivní stránky deliktu (projevy na venek)?
1) jednání (konání či opomenutí)
2) následek (porušení nebo ohrožení individuálního objektu = chráněného zájmu, vyvoláno společensky škodlivým jednáním pachatele)
3) příčinný vztah mezi jednáním a následkem
Co jsou to “komisivní delikty”?
delikty, které lze spáchat VÝHRADNĚ (jenom) konáním
Co jsou to “omisivní delikty”?
delikty, které lze spáchat VÝHRADNĚ nekonáním (opomenutím)
Co je to kauzální nexus?
příčinný vztah mezi jednáním a následkem (za příčinný považujeme každý jev, bez nějž by nenastal jev jiný, respektive by nastal jinak)
Jaké dvě metody řešení se používají ke zjišťování příčinného vztahu mezi jednáním a následkem?
1) umělá izolace jevů
2) gradace příčinné souvislosti
Co je to umělá izolace jevů?
uměle izolujeme jednotlivá dílčí jednání a relevantní následky, každý jednotlivý jev vyčleníme a odpovídáme na otázku, zda bez něj následek nastane nebo ne (v případě, že následek nastane stejně, není jev v příčinné souvislosti s následkem)
Co je to gradace příčinné souvislosti?
ne každý jev má stejný podíl na výsledku, zde zkoumáme, jakou měrou se ten který jev podílel na následku
Jaké existují nepovinné znaky objektivní stránky správního deliktu?
a) místo jednání
b) doba jednání
c) způsob provedení (otázka “Jak?”)
d) hmotný předmět útoku (osoba nebo věc)
e) účinek (“drobné ublížení na zdraví”/”těžká újma …”/”smrt”)
f) použité prostředky (např. se zbraní)
Co je “subjekt jako znak skutkové podstaty”?
povinný (obligatorní) znak skutkové podstaty, který charakterizuje požadavek na zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení osoby pachatele (je to “slovo” v právní větě vyjadřující, jestli je třeba k vyvození odpovědnosti nějaké další pachatelovi vlastnosti nebo postačí obecné podmínky odpovědnosti)
Jaké 3 druhy subjektů u deliktů rozlišujeme?
- subjekt obecný
- subjekt speciální
- subjekt konkrétní
Co je to u deliktu “subjekt obecný”?
není tu požadavek na zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení osoby pachatele - v zákoně např. “fyzická osoba”
Co je to u deliktu “subjekt speciální”?
požadavek na určitou speciální vlastnost, způsobilost, postavení osoby pachatele např. voják, úřední osoba, svědek, řidič z povolání
Co je to u deliktu “subjekt konkrétní”?
deliktu se nemůže dopustit nikdo jiný než jedna konkrétní osoba splňující požadavky na zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení v konkrétní situaci např. “dlužník ve vztahu ke svému věřiteli”, “ten, komu bylo placeno padělanými nebo pozměněnými penězi jako pravými”
Co je to subjektivní stránka deliktu?
skupina znaků charakterizujících vnitřní vztah pachatele k jeho činu, je odrazem psychiky pachatele, skládá se ze znaků povinných a nepovinných
Co je obligatorním znakem subjektivní stránky deliktu?
zavinění = vyjadřuje vnitřní psychický stav člověka ke skutečnostem zakládajícím odpovědnost za delikt
Na jakých dvou aspektech stojí koncept zavinění?
a) složka vědění (intelektuální, představová)
b) složka vůle (volní, srozumění)
Co obsahuje složka vědění u zavinění?
vnímání okolního světa pomocí smyslových orgánů (“byl při smyslech”), ale také představu pachatele o okolním světě (jak jej vnímal v minulosti, k jakým úsudkům dospěl na základě dřívějších zkušeností)
Co obsahuje složka vůle u zavinění?
nejen chtění pachatele, ale také jeho srozumění se skutečnostmi, na které se zavinění vztahuje
Jaké 2 formy zavinění existují (jaké může zavinění být)?
- zavinění úmyslné (dolózní)
- zavinění Z NEDBALOSTI (kulpózní)
Jaké dva druhy úmyslného zavinění rozlišujeme?
a) úmysl přímý (dolus directus)
b) úmysl eventuální/nepřímý (dolus eventualis/indirectus)
Co je to úmysl přímý?
složka vědění: pachatel věděl (co dělá) | složka vůle: pachatel chtěl (vyvolat následek)
Co je to úmysl nepřímý?
složka vědění: pachatel věděl (co dělá) | složka vůle: srozumění s následkem (věděl, že určitý následek MŮŽE nastat) např. zloděj vystřelí ze zbraně směrem k policistovi, aby ho odradil od zatčení. Při tom je mu jedno, zdali policistu zasáhne a usmrtí nebo ho střela mine.
Jaký úmysl je považován za méně závažný (při jinak stejných podmínkách)?
úmysl nepřímý (eventuální)
Jaké dva druhy zavinění z nedbalosti (kulpózní) rozlišujeme?
a) nedbalost VĚDOMÁ
b) nedbalost NEVĚDOMÁ
Co je to nedbalost vědomá?
pachatel věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit chráněný zájem, ale BEZ PŘIMĚŘENÝCH DŮVODŮ SPOLÉHAL, ŽE SE TAK NESTANE (tzn. vyvolání následku není jeho cílem)
Co je to nedbalost nevědomá?
pachatel NEVÍ, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit chráněný zájem, ale vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům to VĚDĚT MĚL A MOHL
Co se vyžaduje v ustanoveních k nedbalostnímu zavinění vedle složky vědomí?
jistá míra opatrnosti a při zachování této míry opatrnosti se nejedná o zaviněné jednání
Stačí k uplatnění správněprávní odpovědnosti zavinění z nedbalosti?
ano
Musí být v příslušném ustanovení vždy uvedena forma zavinění?
nemusí, pokud není uvedena konkrétní forma, platí, že takový správní delikt lze spáchat jak úmyslně, tak z nedbalosti
Jaké jsou nepovinné znaky subjektivní stránky deliktu?
pohnutka (motiv), účel, cíl, psychický stav
