Přestupkové právo hmotné - obecná část (FO jako pachatel, typy přestupků, znaky, .. Flashcards
Jaká je zákonná definice přestupku, vymezena v ustanovení § 5 ZOPŘ?
přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin
Co musí tedy splnit určité protirpávní jednání k tomu, aby bylo označeno za přestupek?
- musí naplnit v dostatečné míře znak společenské škodlivosti (tzv. materiální znak)
- být v zákoně formálně ozančeno za přestupek
- splňovat znaky uvedené v zákoně (tzv. formální znaky)
- nesmí jít o TČ
Jak nazýváme pojetí, na kterém je založena právní konstrukce přestupku pdole platného práva?
tzv. formálně-materiální pojetí (= k trestnosti činu - k jeho ozančení za přestupek - se vyžaduje, aby byly naplněny znaky uvedené v zákoně a navíc, aby byly naplněny potřebnou mírou společenské škodlivosti)
K čemu slouží korektiv společenské škodlivosti u přestupků?
abychom přestupek odlišili na jedné straně od zcela beztresného jednání anebo naopak od trestného činu na straně druhé + konkretizace trestu (závažnější trest u jednoho ze dvou stejných přestupků, kvůli vyšší společenské škodlivosti toho jednoho přestupku)
Jak jinak můžeme nazvat konkretizaci správního trestu?
individualizace správněprávní (přestupkové) odpovědnosti
Přihlíží se u přestupků, stejně jako u TČ k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem při posuzování společenské škodlivosti?
ano
Jaké formální znyk přestupků rozlišujeme?
a) znaky obecné (společné všem typům přestupků)
b) znaky zvláštní (zvláštní zákony - charakteristika skutkové podstaty)
Co tvoří skutkovou podstatu přestupku?
a) objekt
b) objektivní stránka
c) subjekt
d) subjektivní stránka
Jaké jsou rozdíly mezi přestupky a TČ?
a) povaha chráněného zájmu
b) konstrukce zavinění
c) míra společenské škodlivosti
d) prostředky (tresty) určené k ochraně zákonem stanovených zájmů (užší škála správních trestů a OO, které lze uložit za přestupek, než u TČ a jsou obecně mírnější - nelze napč. uložit trest odnětí svobody za přestupek)
+ zásada subsidiarity trestní represe
Jaký vliv na rozlišení přestupku a TČ má, zda je porušený chráněný zájem obecný či partikulární (a zda je daná norma adresována všem nebo jen určité skupině lidí)?
norma partikulární = zpravidla se nebude jednat o trestněprávní věc, protože o trestněprávní povaze věci obvykle svědčí univezálnost normy a REPRESIVNÍ ÚČEL uplatnitelné sankce
Jaký je rozdíl mezi přestupky a TČ v rámci jejich evidence a možného dopadu do budoucího života pachatele?
pravomocná odsouzení za TČ se zapisují do Rejstříku trestů (vede Ministerstvo spravedlnosti) X z centrální evidence přestupků (kam se zapisují pravomocná rozhodnutí o některých přestupcích) se žádné výpisy např. pro účel zaměstnavatele nevydávají - ale opakovanost páchání přestupků se může projevit pči posuzování spolehlivosti např. žádost o zbrojní průkaz (musí projít povolovacím řízením)
Z jakého důvodu se vůbec zabýváme přestupky trvajícími delší dobu? (na co může mít vliv)
může být prováděn postupně na různých místech -> určení místní příslušnosti správního orgánu
Jaké známe zvláštní případy přestupků, které trvají delší dobu?
a) pokračování v přestupku
b) přestuky hromadné
c) přestupky trvající
Jak definuje Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich “pokračování v přestupku”?
takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené JEDNOTNÝM ZÁMĚREM naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí a souvislostí v PŘEDMĚTU útoku
Jakými 4 znaky můžeme ze zákonnné definice charakterizovat “pokračování v přestupku”?
a) stejná skutková podstata
b) stejný/obdobný způsob provedení
c) objektivní souvislost (časová a předmětu útoku)
d) subjektivní souvislost (společný záměr)
Jsou jednotlivé dílčí útoky v “pokračování v přestupku” považovány za samostatný přestupek?
ano, dílčí jednání je samo o sobě přestupkovým jednáním, ale bude se hodnotit jako celek (jako pokračování v přestupku)
Co se rozumí “objektivní souvislostí” u pokračování v přestupku?
souvislost časová (není určena přesnějším intervalem - tzn. záleží na typu přestupku, musí se brát v potaz i potřebná příprava pachatele k útoku, … ) + souvislost v předmětu útoku
Jaká je podmínka, která musí být splněna u časové souvislosti při pokračování v přestupku (v jakém případě už by to nebylo pokračování v přestupku)?
časové rozpětí mezi jednotlivými útoky nesmí být tak značné, aby VYLUČOVALO jednání na základě společného záměru
Jaký fakt subjektivní souvislost je třeba dokazovat v řízení o pokračování v přestupku?
jednotný záměr pachatele (který byl přítomen již od začátku jednání) -> dovoditelné ze stejnorodého způsobu jednání, na stejný předmět útoku, stejným nebo obdobným způsobem v blízké časové souvislosti (ale nemusí být nutně na stejném místě)
Pokud dílčí útoky nenaplní některý ze znaků pokračování v přestupku, o jaký protiprávní čin se bude jednat?
vícečinný souběh, recidivu popř. další přestupkovou činnost - bude záležet na době dalšího dílčího jednání
V čem spočívá význam “pokračování” v přestupkovém právu hmotném?
- na jednotlivé dílčí útoky se pohlíží jako na jeden skutek = běh promlčecí lhůty až od dokonání posledního z dílčích útoků
- délkou pokračování se zvyšuje společenská škodlivost - např. sčítají se škody - jednání může být nakonec posouzeno jako TČ
- za jednotlivé dílčí útoky (které se posuzují jako celek) se ukládá 1 správní trest
Co je to tzv. “přetržení pokračování v přestupku”?
okamžik, od kterého se na další dílčí útok nahlíží jako na nový samostatný přestupek (ale tento nový přestupek může dle vývoje vyústit v další pokračování v přestupku)
Jaká je podstata “přestupků trvajících”?
vyvolání protiprávního stavu a jeho následné udržování (naplňující znaky přestupku) např. užívání stavby bez kolaudačního povolení nebo zábor veřejného prostranství)
Jak dlouho trvá “přestupek trvající” a co je mezníkem pro jeho ukončení?
trvá tak dlouho, dokud je udržován protiprávní stav - mezníkem je zahájení řízení o přestupku
Co se děje, pokud pachatel pokračuje v přestupku i po zahájení řízení o něm?
taková jednání se od chvíle zahájení řízení považuje za nový přestupek
V jakých případech se nejedná o “přestupek trvající”?
pokud jde o porušení JEDNORÁZOVÉ povinnosti stanovené zákonem např. neodevzdání cestovního pasu, řidičského průkazu, neoznámení změny v údajích, …
Jaká je podstata “přestupků hromadných”?
více útoků spojených společným záměrem + mnohost útoků musí být vyjádřena přímo ve skutkové podstatě (resp. je jejím znakem)
Jak jinak nazýváme přestupky hromadné?
kolektivní
Posuzují se přestupky hromadné jako jediné jednání (jeden přestupek)?
ano (samotné dílčí útoky nenaplňují znaky skutkové podstaty přestupku - tzn. pokud bychom na ně nahlíželi samostatně, izolovaně - na jednotlivé dílčí útoky - nejednalo by se o přestupky)
Kdy je hromadný přestupek dokonán?
okamžikem provedení posledního dílčího jednání
Uveďte příklad hromadného přestupku?
zlomyslné volání s úmyslem,
Na co má vliv, proč se vlastně zjišťuje, zda se jedná o pokračování, hromadný nebo trvající přestupek?
kvůli posouzení a stanovení:
a) časové působnosti zákona
b) počátek běhu promlčecí doby
c) druhu a výměry správního trestu
Pachatel se dopustí krádeže alkoholických nápojů ve stejném obchodě
ve dnech 7. 7. 2017, 14. 7. a 21. 7. 2017 se záměrem konzumovat je s přáteli. Bude se jednat o pokračování, hromadný nebo trvající přestupek?
pokračování v přestupku -> jednotlivé dílčí útoky jsou vedeny jednotným záměrem,
jsou spojeny stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí
v předmětu útoku - nepřesáhne-li škoda 10 000 Kč, skutek se posoudí jako přestupek
způsobení škody na cizím majetku způsobený krádeží)
Jaký je příklad hromadného přestupku?
osoba uskutečňuje zlomyslná volání -> k naplnění skutkové podstaty tohoto
přestupku by nepostačilo uskutečnění pouze jednoho zlomyslného telefonátu
Jaký je příklad hromadného přestupku spáchaného právnickou osobou?
právnická osoba hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení bez souhlasu adresáta
Z jakých hledisek může být významný moment ukončení protiprávního jednání u pokračování, trvajících a hromadných přestupků?
a) časová působnost zákona
b) posouzení věku pachatele
c) běh promlčecí lhůty
d) případná aplikace amnestie prezidenta
e) pokud byl čin spáchán na více místech, pro určení místní příslušnosti správního orgánu
Na rozdíl od trestního práva, jaká “stádia” přestupku jsou trestná?
pouze POKUS a dokonaný přestupek (nikoliv jeho příprava)
Je pokus přestupku trestný ve všech případech?
NE, pouze v případech, kde to stanoví zákon = tzn. pokus není v přestupkovém právu obecnou formou přestupku
Co je smyslem ustanovení o pokusu přestupku?
trestat jednání, jehož protiprávnost spočívá již v samotném OHROŽENÍ právem chráněného zájmu (např. výkon veřejné správy , ochrana veřejnosti)
Jaké jsou společné pojmové znaky POKUSU přestupku u FO a PO?
a) jednání společensky škodlivé
b) bezprostředně směřující k DOKONÁNÍ přestupku
c) nedostatek dokonání (nedošlo k naplnění všech zákonných znaků přestupku - absence následků)
Co se k trestnosti pokusu přestupku vyžaduje u FO, ale ne u PO nebo FO podnikajících?
ÚMYSL spáchat přestupek, u PO a FO podnikajcích se nevyžaduje k odpovědnosti za pokus zavinění
Co znamená tzv. časová určenost pokusu v rámci pojmového znaku “bezprostředního směřování k dokonání přestupku”?
jednání pachatele je již zpravidla v nejužší časové souvislosti s následkem, který měl nastat
Co znamená tzv. místní určenost pokusu?
k pokusu (jednání pachatele) dochází zpravidla na místě, kde měl být přestupek dokonán
Jakých hlavním rysem ve vztahu k následku jednání je charakterizován “pokus přestupku”?
nedostatkem následku
Co musí především obsahovat “úmysl” FO spáchat přestupek?
VŮLI dokonat přestupek (naplnit skutkovou podstatu) tzn. pokusem krádeže nemůže být např. sáhnutí do kapsy známého a vytažení jeho peněženky s cílem osobu toliko vystrašit
Jak se posuzuje trestnost pokusu přestupku?
pokus je stejně trestný jako přestupek, ke kterému pokus směřuje, ale z hlediska závažnosti je logicky méně závažný -> tzn. bude trestán mírněji (při stanovení druhu a výměry správního trestu se zvažuje do jaké míry se jednání přiblížilo dokonání, a také k okolnostem a důvodům proč k jeho dokonání nedošlo)
Kdy zaniká trestnost pokusu přestupku?
pachatel od dokonání upustil dobrovolně a odstranil nebezpečí, které jeho jednáním vzniklo zájmu chráněného zákonem (to ale neznamená, že je tím dotčena odpovědnost pachatele za případný jiný dokonaný přestupek, který již svým jednáním způsobil)
Jaké druhy pokusu přestupku rozlišujeme z hlediska zániku trestnosti?
- pokus NEUKONČENÝ
- pokus UKONČENÝ
- pokus KVALIFIKOVANÝ
Co je to neukončený pokus?
pachatel dosud nevykonal vše, co bylo k dokonání pokusu přestupku nutné vykonat - v tomto případě zánik trestnosti pokusu možný vždy
Co znamená “pokus ukončený”?
pachatel již vykonal vše, co bylo k dokonání činu třeba, ale bez jeho vůle (nezávisle na něm) K DOKONÁNÍ NEDOŠLO - trestnost může zaniknout jen VÝJIMEČNĚ v případě, kdy je možné nebezpečí z takového pokusu odvrátit
Příklad “ukončeného pokusu”?
pachatel se rozpřáhne a hodí kamenem v úmyslu poškodit cizí věc, tu však nezasáhne - trestnost pokusu již nemůže zaniknout
Co znamená “pokus kvalifikovaný”?
u tohoto pokusu nemůže zaniknout trestnost jiného přestupku, který byl v souvislosti s pokusem již dokonán např. za hrubé jednání u pokusu ublížit na zdraví
Postačí k zániku trestnosti pokusu přestupku, když pachatel s donucením upustí od dalšího jednání a s donucením odstraní vzniklé nebezpečí?
NE, tato rozhodnutí musí být dobrovolná, aby vedla k zániku trestnosti pokusu
Kdo může být (obecně, právě, jaké osoby) pachatelem přestupku?
1) FO
2) PO
3) FO podnikající
která naplnila všechny znaky přestupku
Jaké další (specifické) osoby se mohou dopustit přestupku?
zákonný zástupce, spolupachatel, nepřímý pachatel, opatrovník, organizátor, návodce a pomocník
U jakých skupin pachatelů se vyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení, pokud je vyžadována ke spáchání přestupku?
a) nepřímého pachatele
b) organizátora
c) návodce
d) pomocníka
U koho se nevyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení, pokud je vyžadována ke spáchání přestupku?
a) spolupachatel
b) zákonný zástupce
c) opatrovník
u těchto osob postačí, že toto postavení má buď druhý ze spolupachatelů, anebo zastupovaná osoba (z.z. nebo opatrovníkem)
Na jaké skutečnosti se váže odpovědnost fyzických osob za přestupky?
a) věk
b) příčetnost
c) zavinění
Kdo není (z hlediska věku) odpovědný za přestupek?
osoba mladší 15 let (ten, kdo v době jeho spáchání nedovršil 15 rok svého věku) - odpovědnost nastává následující den, po dosažení 15 let
Jak se to s osobou, která během páchání dovrší 15 let, páchající přestupek trvající či pokračující?
odpovědnost za přestupek se omezuje na období po dosažení 15 let
Jaké věkové rozpětí je významné z hlediska přestupkového práva?
15 až 18 let = tzv. osoby mladistvé (zvláštní ustanovení ZOPŘ o mladistvých)
K čemu je třeba přihlížet při posuzování přestupků mladistvých?
ke zvláštní péči, kterou společnost věnuje mládeži (důraz na ochranu osobnosti a dalšího vývoje mladistvého při určování druhu správního trestu a jeho výměry + snížení horní i dolní hranice sazby pokuty, ..)
Je posuzování pachatele jako mladistvého závislé na předpisech občanského práva (dřívější nabytí zletilosti a tím svéprávnosti)?
zcela nezávislé na občanském právu, z hlediska přestupkového práva irelevantní tzn. i plně svéprávný nezletilý dle občanského práva má právo jako osoba mladistvá (dle přestupkového práva) nárok na zvýšenou ochranu a péči při veřejnoprávním trestání - stále spadá do veřejnoprávní kategorie mladistvého pachatele, bez ohledu na to, že dle občanského práva (soukromoprávní norma) nabyl svéprávnosti
Pokud se mladistvý dopustil přestupku v souvislosti se svým podnikáním, vztahují se na něj zvláštní ustanovení o mladistvých pachatelých přestupků?
NEVZTAHUJÍ, na takovou osobu se v přestupkovém právu nahlíží jako na fyzickou osobu podnikající
Je v přestupkovém právu relevantní věková hranice 20 let?
zákonem taková hranice vymezena není, ale v praxi se tento věk považuje jako nejvyšší možný při užití jako obecně polehčující okolnost (VĚK BLÍZKÝ VĚKU MLADISTVÉHO)
Je příčetnost fyzické osoby jako jedna z podmínek její odpovědnosti charakterizována v zákoně?
ne
Co znamená tzv. presumpce příčetnosti?
zákonodárce předpokládá, že je každá osoba příčetná do té doby, než o tom vznikne pochybnost -> je prováděn “DŮKAZ OPAKEM” (zpravidla znalecké zkoumání z oblasti psychologie/psychiatrie)
Jak charakterizuje zákon pro účely znaleckého zkoumání “nepříčetnost” u přestupku?
kdo pro duševní poruchu v době spáchání nemohl rozpoznat protiprávnost svého jednání NEBO nemohl své jednání ovládat - ! neplatí pro osoby, které se přivedou do stavu nepříčetnosti (byť i z nedbalosti) návykovými látkami
Z definice nepříčetnosti pro přestupek vyplývají jaké dvě složky (typy) nepříčetnosti?
a) rozpoznávací
b) ovládací
“kdo nemohl rozpoznat nebo nemohl své jednání ovládat” = postačí aby byla splněna jedna
Co je tzv. biologickým kritériem nepříčetnosti?
duševní porucha
Kdy je v rámci duševní poruch vyloučena příčetnost?
v těch případech, kdy duševní porucha zcela zbavuje postiženou osobu buď schopnosti rozpoznávací nebo schopnosti ovládací (případně obou) - tzn. pouhá existence duševní poruchy bez příčinné souvislosti se spáchaným činem nezbavuje příčetnosti (tedy ani odpovědnosti)
Lze dávat rovnítko mezi “nepříčetnost” a “omezení svprávnosti”?
obecně ne, v mnoha případech tomu tak může být, ale nelze tyto dva pojmy stavět na stejnou úroveň obecně např. i osoba omezená na svéprávnosti (tzn. nemůže nakládat s určitými finančními částkami, si může uvědomovat, že by neměla krást a stejně tak je schopna ovládat své jednání)
Jakou otázkou je třeba se zabývat v případě, že je podezřelou ze spáchání přestupku osoba s omezenou svéprávností?
otázkou příčetnosti (je osoba přes omezení svéprávnosti natolik příčetná, aby byla schopna rozpoznat škodlivost jednání a ovládat ho nebo nikoliv)
Je odpovědnost fyzické osoby za přestupek konstruována v zákoně jako odpovědnost objektivní nebo odpovědnost subjektivní?
objektivní = ZAVINĚNÍ je povinným znakem skutkové podstaty přestupku FO
Co znamená “zavinění”?
vnitřní psychický stav člověka ke skutečnostem zakládajícím odpovědnost za přestupek - je odrazem psychiky pachatele
Jaký vliv může mít “omyl” na zavinění?
může mít vliv na formu zavinění, popřípadě může zavinění zcela vyloučit
Co se myslí “omylem” pachatele?
nesoulad vědomí pachatele se skutečností, buď proto, že:
a) pachatel si vůbec neuvědomuje určitou skutečnost
b) nebo má o ní nesprávnou představu
Co znamená “právní omyl pozitivní”?
případ, kdy se pachatel domnívá, že čin, kterého se dopouští je přestupkem, ale ve skutečnosti žádný takový přestupek zákon nezná (= nevzniká odpovědnost - není za co)
Co znamená “právní omyl negativní”?
pachatel se mylně domnívá, že jeho jednání není přestupkem, ale ve skutečnosti je
Co je to tzv. omluvitelný omyl u “právního omylu negativního”?
pachatel při spáchání přestupku neví, že je čin protiprávní = nejedná zaviněně, v případě, že se nemohl omylu vyvarovat
Co je to tzv. neomluvitelný omyl u “právního omylu negativního”?
případ, kdy bylo možno se omylu vyvarovat, poněvadž pro pachatele vyplývala povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou (která upravuje jeho jednání jako přestupek) - tato povinnost vyplývala ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy z jeho zaměstnání, povolání, postavení, funkce
Je jednou z možností u neomluvitelnéhu omylu situace, že mohl pachatel rozpoznat protiprávnost činu bez zřejmých obtíží?
ano - pokud mohl rozpoznat protiprávnost bez zřejmých obtíží, bude se jednat o neomluvitelný omyl
Kde je zavinění a tudíž vzniká i odpovědnost, u omluvitelného omylu nebo u neomluvitelného omylu?
u neomluvitelného omylu
Co bude správní orgán zkoumat v případě omluvitelného omylu?
zda určité skutečnosti pachatel věděl, nevěděl, měl či mohl vědět a z čeho měla jeho znalost vyplývat - do jisté míry může dojít k prolomení principu “neznalost zákona neomlouvá”, pokud se bude jednat o omyl, kterého nebylo možno se vyvarovat
Co je to “skutkový omyl pozitivní”?
pachatel se domnívá, že určitá skutečnost existuje, ale ona neexistuje např. pachatel se domnívá, že v kabelce jsou peníze - sáhne tam, ale peníze v ní nejsou -> odpovědnost za pokus přestupku | nebo pachatel napadne osobu v domnění, že jde o dítě, ale osoba je již zletilá
Platí tato zákonná věta o skutkovém omylu negativním nebo SO pozitivním: “Kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky mírnějšího úmyslného přestupku, bude potrestán za tento mírnější přestupek - není-li spáchaný z nedbalosti.”?
skutkový omyl negativní
Co je to “skutkový omyl negativní”?
pachatel nezná ani nepředpokládá skutkovou okolnost přestupku ⇒ v takovém případě pachatel nejedná úmyslně (není tím ale dotčena odpovědnost za přestupek spáchaný z nedbalosti)
Jaké mohou být druhy “skutkového omylu pozitivního”?
a) naplňující znaky mírnějšího úmyslného přestupku = pachatel bude potrestán jen za tento mírnější přestupek
b) naplňující znaky přísnějšího úmyslného přestupku = pachatel bude potrestán za POKUS tohoto přísnějšího přestupku (pokud je pokus tohoto konkrétního přestupku trestný)
c) k okolnosti vylučující protiprávnost (pachatel nejedná úmyslně) - ale může stále spáchat nedbalostní přestupek
Příklad “skutkového omylu pozitivního k okolnosti vylučující protiprávnost”?
pachatel se mylně domnívá, že je na něj veden útok a způsobí domnělému útočníku zranění - odpovědnost za případný nedbalostní přestupek
Jaké známě zvláštní případy skutkového omylu?
- odchýlení rány
- omyl v hmotném předmětu útoku
- generální úmysl
Co znamená “odchýlení rány” jako zvláštní případ skutkového omylu?
pachatel hodí kámen s cílem zasáhnout auto, ale trefí náhodného chodce -> pachatel bdue odpovědný za pokus úmyslného majetkového přestupku a za dokonaný nedbalostní přestupek na náhodném chodci (popř. za trestný čin - kdyby člověka třeba tím kamenem zabil)
Co znamená “omyl v hmotném předmětu útoku” jako zvláštní druh skutkového omylu?
pachatel chce poškodit auto pana A, ale splete se a poškrábe auto někomu jinému -> takový omyl nemá vliv na právní posouzení skutku - pachatel je odpovědný za dokonaný úmyslný přestupek (i když výsledek nebyl podle jeho plánu)
Co znamená “generální úmysl” jako zvláštní případ skutkového omylu?
pachatel je rozhodnut dokonat přestupek nap. chce zničit věc, tak s ní hodí na ulici o zem (ale věc zůstane neporušena) a bezprostředně potom ji přejede auto a zničí ji -> pachatel je stejně odpovědný za dokonaný přestupek, bez ohledu na to, jak následek nastal (byl tam od začátku úmysl věc zničit a pokusil se o to, takže ve finále je jedno, že nebyla zničena jeho pokusem)
