Přestupkové právo - správní tresty a pravidla pro jejich ukládání Flashcards
Co je to správní trest?
NÁSLEDEK spojený se spácháním přestupku (správní trest je možné uložit jen v řízení o přestupku)
Je správním trestem pouze samotný VÝKON tohoto trestu?
ne, trestem je již pohrůžka správního trestu, jeho ukládání (proces vydání rozhodnutí) a nakonec i jeho výkon
Pohrůžkou, ukládáním a výkonem správního trestu stát poskytuje ochranu … … chráněným zákonem?
poskytuje ochranu SPOLEČENSKÝM ZÁJMŮM chráněným zákonem (správní trest = opatření státního donucení)
Co je základním znakem správního trestu?
způsobení újmy pachateli (zásah do občanských práv a svobod - např. zákaz činnosti, majetková újma, ..)
Jaký je účel správního trestu?
ochrana společnosti - pomocí 2 složek -> účinek na pachatele:
a) represivní
b) výchovný (preventivní)
Jaký musí být současně správní trest za přestupek, aby byl považován za VÝCHOVNÝ (pro pachatele i společnost)? (3 přídavná jména)
a) spravedlivý (ani příliš mírný, ani příliš přísný)
b) adekvátní
c) neodvratný
Jsou v souladu s preventivní (výchovnou) funkcí trestu “exemplární tresty” = přehnaně přísné?
NE
Co vyjadřuje represivní funkce?
potlačení, odstrašení od dalšího páchání
Jaké tresty lze dle zákona (nulla poena sine lege) ukládat za přestupky (obecná úprava)?
1) napomenutí
2) pokuta
3) zákaz činnosti
4) propadnutí věci nebo náhradní hodnoty
5) zveřejnění rozhodnutí o přestupku
Může zvláštní zákon např. stanovit speciální výši pokuty, která se odchyluje od obecné úpravy?
ano, pokud tomu tak je, použije se výše stanovená zvláštním zákonem
Lze všechy správní tresty kombinovat (uložit jich více vedle sebe)?
ano (ale výjimka - nelze uložit vedle sebe NAPOMENUTÍ a POKUTU)
Co je nejmírnějším správním trestem a kdy se ho užívá?
napomenutí (prostředkem morálního odsouzení pachatele) - především výchovná funkce -> užívá se u nejméně závažných přestupků
Za jaké přestupky lze uložit napomenutí?
obecně za všechny přestupky, pokud podle uvážení SO takový trest postačí a pokud zákon nestanoví výslovně jinak (např. dikcí - “za tento přestupek se uloží pokuta … Kč”)
Jak se provádí správní trest NAPOMENUTÍ?
ústně VYHLÁŠENÍM nebo písemnou formou + SO upozorní pachatele, jaké správní tresty mu hrozí, pokud se bude v budoucnu dopouštět podobného jednání
Jakým trestem je pokuta svým charakterem a lze ji uložit za všechny přestupky?
trest majetkové povahy, ano lze uložit za jakýkoliv přestupek
Jaký ze správních trestů je v praxi nejpoužívanější?
pokuta
Jaké rozmezí se použije při ukládání pokuty (v jakém rozmezí se může uložit)?
v rozmezí SANKČNÍHO ROZPĚTÍ - stanoví zvláštní zákon
Jaké rozmezí se použije pro ukládání pokuty tam, kde není výše pokuty upravena zvláštním zákonem?
potom lze uložit pokutu do výše 1000 Kč
Může správní orgán uložit pokutu vyšší než stanoví zákon?
NEMŮŽE (horní hranice pokut jsou nepřekročitelné, stanoveny absolutně - pevně)
Jak je upravena horní hranice pokut u MLADISTVÝCH pachatelů?
horní hranice se snižuje na polovinu - ale nesmí být nikdy vyšší než 5000 Kč
Platí ustanovení o maximální výši pokuty (5000 Kč) pro mladistvého pachatele přestupku i u mladistvého, který je podnikatelem?
NE
Co umožňuje správnímu orgánu “sankční rozpětí” při stanovování pokut?
možnost stanovit konkrétní výši pokuty s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu - takováto úvaha musí být odůvodněna v rozhodnutí o přestupku
Podle jakého zákona jsou vymáhány pokuty za přestupky?
podle Zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád
Do kdy je uložená pokuta splatná?
do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o přestupku (pokud správní orgán nestanoví lhůtu jinou)
Je možnost rozdělit platbu pokuty do jednotlivých splátek nebo POSEČKAT s jejím placením?
ano, podmínky upravuje daňový řád např. pokud by okamžité zaplacení znamenalo pro osobu vážnou újmu / byla by ohrožena výživa osoby nebo výživa jedinců na osobě závislých (rodina, ..)
Co je smyslem správního trestu “zákaz činnosti”?
zabránit pachateli přestupku v dalším páchání protiprávní činnosti
V jakém případě (pouze) může SO uložit trest “zákazu činnosti”?
pouze pokud to umožňuje ZVLÁŠTNÍ ZÁKON a pouze na dobu tam uvedenou
Jaká je max délka zákazu činnosti, pokud by nebyla uvedena ve zvláštním zákoně?
max 3 roky
Jaké existují podmínky pro ukládání trestu “zákaz činnosti” správním orgánem?
a) obecné (§ 47 ZOPŘ)
b) zvláštní (zvláštní zákony)
Použije se u ukládání “zákazu činnosti” správního uvážení nebo ne?
ano použije, obdobně jako u jiných správních trestů (zde především k otázce délky trvání zákazu činnosti)
Může správní orgán učinit administrativní opatření, která pachateli znemožní výkon činnosti (např. řízení vozidla) ještě před nabytím právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti?
ano může např. odebráním řidičského průkazu orgánem policie při spáchání přestupku (konkrétní opatření musí být ale v PŘÍMÉ SOUVISLOSTI se spáchaným přestupkem - jinak se doba nezapočítává
Započítává se doba administrativního opatření (které znemožňuje pachateli výkon činnosti, ještě před nabytím právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti)?
ano, z úřední povinnosti (tento fakt - zápočet doby administrativního opatření do doby zákazu činnosti musí být uveden ve výroku správního rozhodnutí)
Může správní orgán učinit administrativní opatření (jako např. odebrání řidičského průkazu) v rámci zákazu činnosti učinit vždy?
ne, pouze pokud je tak výslovně uvedeno v příslušném právním předpisem (pouze pokud je k tomu zákonné zmocnění)
Co se děje v případě, že doba administrativního opatření (která se započítává do doby zákazu činnosti) by byla stejně dlouhá nebo delší než správním rozhodnutím stanovená doba zákazu?
správní orgán tento trest neuloží - ale musí vydat správní rozhodnutí, kde tento postup řádně zdůvodní
Může pachatel požádat správní orgán, který trest uložil o UPUŠTĚNÍ od zbytku zákazu činnosti po určité době?
ano může (ŽÁDOST) po uplynutí POLOVINY doby, na kterou byl zákaz činnosti vysloven
Jaká je podmínka pro upuštění od zbytku zákazu činnosti pachateli?
správní orgán užívá správního uvážení, přičemž pachatel musí prokázat svým způsobem života, že další výkon tohoto správního trestu není potřeba
Jakým způsobem může SO rozhodnout o žádosti (jakékoliv)?
a) zamítnutí
b) vyhovění (v celém rozsahu)
Pokud byla se zákazem činnosti uložena i pokuta a pachatel požádá o upuštění od zbytku doby zákazu činnosti, musí být pokuta uhrazena, aby mu bylo vyhověno?
ano, buď musí být uhrazena, nebo musí prokázat, že je zaplacena zčásti a bylo mu povoleno zbytek uhradit ve splátkách nebo že mu byla odložena splatnost pokuty
Jak je to se zákazem činnosti u mladistvých pachatelů, na jak dlouho se jim může činnost max zakázat?
max na 1 rok + zákaz nesmí bránit přípravě na jeho budoucí povolání
Lze zákaz činnosti uložit samostatně?
ano lze, ale zpravidla je ukládán kumulativně s POKUTOU
Kdo může u mladistvého pachatele podat žádost o upuštění od zbytku zákazu činnosti?
zákonný zástupce nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí (sociálka)
Jakou skutkovou podstatu může naplnit ÚMYSLNÉ PORUŠOVÁNÍ zákazu činnosti?
skutkovou podstatu TČ maření výkonu úředního rozhodnutí - lze uložit trest odnětí svobody až na 3 roky
Lze uložit správní trest “propadnutí věci” za jakýkoliv přestupek (resp. i když to nestanoví zvláštní zákon)?
ano lze, ale ne vždy je to vzhledem k povaze spáchaného přestupku možné
Jaké jsou zákonné podmínky pro uložení správního trestu “propadnutí věci”?
a) věc byla užita nebo určena ke spáchání
b) věc pachatel získal přestupkem nebo jako odměnu za něj
c) věc pachatel získal ZA věc uvedenou v b), pokud hodnota věci není ve vztahu k hodnotě nabyté věci zanedbatelná
d) věc náleží pachateli přestupku
e) hodnota věci nesmí být v nápadném nepoměru k povaze přestupku
Jaká ze zákonných podmínek “propadnutí věci” je irelevantní a nepřihlíží se k ní v případě, že propadnutí věci vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obdobný obecný zájem?
hodnota věci nesmí být v nápadném nepoměru k povaze přestupku
Kdo se stává vlastníkem propadnuté věci a kdy, kde je upraveno hospodaření státu s takovým majetkem?
stát, dnem právní moci předmětného rozhodnutí, hospodaření státu s takovým majetkem je upraveno Zákonem o majetku ČR
V jakém případě se užije správního trestu “propadnutí náhradní hodnoty”?
jesliže dojde ke zničení nebo znehodnocení věci, která měla být prohlášena za propadlou - může být uloženo až do výše odpovídající hodnotě původní věci
Komu lze uložit správní trest “zveřejnění rozhodnutí o přestupku”?
pouze PRÁVNICKÉ nebo podnikající FO a pouze pokud takový druh trestu umožňuje uložit ZVLÁŠTNÍ ZÁKON
Jaký způsobem dojde ke zveřejnění rozhodnutí o přestupku, jakožto správního trestu?
vyvěšením na úřední desce SO, který rozhodl ve věci (15 dnů až 2 měsíce) + ve veřejném sdělovacím prostředku NA NÁKLADY PACHATELE
Co se děje v případě, že bylo rozhodnutí o správním trestu “zveřejnění rozhodnutí o přestupku” zrušeno v přezkumném řízení, v novém řízení nebo v soudním řízení správním?
soud/správní orgán o této skutečnosti uvědomí správní orgán, který vydal prvostupňové rozhodnutí - tento SO pak zveřejní pravomocné rozhodnutí, kterým bylo původní rozhodnutí zrušeno (na vlastní náklady na své úřední desce a ve veřejném sdělovacím prostředku)
Z jakých základních principů vychází rozhodování správního orgánu o druhu a výměře trestu?
princip zákonnosti, princip individualizace, princip spravedlnosti, princip přiměřenosti, princip rovnosti
K jakým skutečnostem se přihlédne při určení druhu správního trestu a jeho výměry?
a) k povaze a závažnosti přestupku
b) k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem
c) k tomu, že o NĚKTERÉM z více přestupků, které byly spáchány jedním/více skutky, NEBYLO ROZHODNUTO ve společném řízení
K jakým skutečnostem při určení druhu správního trestu a jeho výměry se bude přihlížet u POKUSU PŘESTUPKU?
do jaké míry se jednání pachatelepřiblížilo k DOKONÁNÍ přestupku + k okolnostem a důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo
K jakým skutečnostem při určení druhu správního trestu a jeho výměry se bude přihlížet u spolupachatelů?
jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání přestupku
K jakým skutečnostem při určení druhu a výměry správního trestu se bude přihlížet u fyzické osoby?
k jejím osobním poměrům a k tomu, zda a jakým způsobem byla pro totéž protiprávní jednání potrestána v JINÉM ŘÍZENÍ před správním orgánem
K jakým skutečnostem při určení druhu a výměry správního trestu se bude přihlížet u PO nebo podnikající FO?
k povaze její činnosti
K jakým skutečnostem při určení druhu a výměry správního trestu se bude přihlížet u právního nástupce?
v jakém rozsahu na něj přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku (v případě více právních nástupců k tomu, zda některý z nich pokračuje v činnosti, při které byl přestupek spáchán)
K jakým skutečnostem při určení druhu a výměry správního trestu se bude přihlížet u pokračujícího, hromadného a trvajícího přestupku?
jestli k části jednání došlo za účinnosti zákona, který stanovil mírnější trest, než zákon, který byl účinný při DOKONČENÍ přestupkového jednání
Čím je určena obecně závažnost přestupku?
stupeň společenské škodlivosti (= materiální znak přestupku) - různá hlediska
Podle jakých kritérií se určuje stupeň společenské škodlivosti (a tudíž závažnost) přestupku - povaha a závažnost přestupku je dána zejména:?
a) význameme zákonem chráněného zájmu (objekt přestupku) - který byl ohrožen/porušen
b) význam a rozsahem následku přestupku
c) způsobem spáchání
d) okolnosti spáchání
e) u FO druhem a mírou jejího zavinění
f) délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání (nebo protirpávní stav udržovaný protiprávním jednáním)
g) počtem jednotlivých dílčích útoků pokračování
V jakém smyslu hraje roli posuzování “významu a rozsahu následku přestupku” správním orgánem při určování trestu?
správní orgán posuzuje, zda se jedná o poruchu DOČASNOU/TRVALOU, jaká je výše způsobené škody (pokud uvedený následek není již obligatorním znakem skutkové podstaty přestupku)
V jakém smyslu hraje roli posuzování “způsobu spáchání přestupku” správním orgánem při určování trestu?
zda byl spáchán KONÁNÍM nebo OPOMENUTÍM, jaké pachatel použil prostředky, zda to bylo na veřejnosti přístupném místě, …
V jakém smyslu hraje roli posuzování “okolností spáchání” správním orgánem při určování trestu?
subjektivní (např. majetkové poměry pachatele, osobní poměry pachatele, vnímání situace) nebo objektivní skutečnosti (místo a čas, ..), které ZVYŠUJÍ nebo naopak SNIŽUJÍ stupeň společenské škodlivosti přestupku
Posuzuje se u určování závažnosti přestupku také pohnutka FO?
pouze pokud je pohnutka znakem skutkové podstaty přestupku
Musí být zavinění přestupku vždy úmyslné?
ne (pokud tak není výslovně uvedeno), přestupky mohou být NEDBALOSTNÍ
Jaké známe druhy nedbalosti u přestupků?
a) nedbalost nevědomá
b) nedbalost vědomá
Co znamená “nevědomá nedbalost”?
pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl
Jaké známe druhy úmyslného zavinění u přestupků?
a) úmysl eventuální (nepřímý)
b) úmysl přímý
Co je to “pohnutka”?
fakultativní znak subjektivní stránky přestupku = je to motiv ke spáchání přestupku (pohnutka může být okolností přitěžující i polehčující)
Jaké známe u přestupků “přilehčující okolnosti”?
- věk blízký věku mladistvého
- exces z okolností vylučujících protiprávnost
- nápomoc při odstraňování následku, dobrovolné nahrazení škody
- oznámení přestupku a nápomoc při jeho objasňování
- spáchání přestupku pod vlivem hrozby, nátlaku, závislosti na jiném atp.
Jaké známe u přestupků “přitěžující okolnosti”?
- využití bezbranosti, závislosti, podřízenosti
- spáchání více přestupků
- opakování přestupku
- zneužití postavení, funkce, zaměstnání
- členství v organizované skupině
- spáchání na osobě těhotné, nemocné, vysokého věku, mladší 15 let, zdravotně postižené (= zvlášť zranitelné oběti)
Jaké skutečnosti se považují za polehčující a přitěžující okolnosti?
takové skutečnosti, které mají vliv na společenskou škodlivost (její snížení/zvýšení) přestupku a které mají význam pro dosažení účelu trestu a pro jeho výměru
Co znamená “zásada absorpční” u ukládání správního trestu za více přestupků ve společném řízení?
za dva a více přestupků projednávaných ve společném řízení se uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek NEJPŘÍSNĚJI TRESTNÝ
Jakou zásadou je doplněna “zásada absorpční” užívaná při ukládání správního trestu za více přestupků?
zásadou ASPERAČNÍ (zostření) = zvýšení horní hranice sazby pokuty toho z přestupků, který je nepřísněji trestný, AŽ O POLOVINU (nejvýše ale do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé přestupky) - to bude trest uložený za přestupky ve společném řízení
U jakých přestupků je možné podmíněné upuštění od potrestání?
u přestupku, kterým byla způsobena majetková újma anebo jehož spácháním se pachatel bezdůvodně obohatil + lze očekávat, že samotné projednání věci před správním orgánem postačí k nápravě pachatele
Co uloží správní orgán pachateli při podmíněném upuštění od potrestání?
aby ve stanovené lhůtě NAHRADIL stanovenou ŠKODU nebo VYDAL bezdůvodné obohacení
Co se stane, pokud pachatel nesplní uložené podmínky podmíněného upuštění od potrestání?
správní orgán uloží pachateli trest
V jakých případech může správní orgán zcela upustit (§ 43) od uložení správního trestu?
a) dva a více přestupků - nebylo konáno společné řízení - správní trest za některý z těchto přestupků v samostatném řízení lze považovat za DOSTAČUJÍCÍ
b) správní orgán považuje PROJEDNÁNÍ přestupku za dostačující (tzn. vysloví vinu, ale trest neuloží)
Může správní orgán “mimořádně snížit pokutu”?
ano - snížení POD DOLNÍ HRANICI stanovenou zákonem za daný přestupek, za přesně vymezených zákonných podmínek
V jakých případech (okolnosti) může správní orgán mimořáně snížit pokutu uloženou pachateli?
a) při pokusu přestupku
b) při excesu z nutné obrany
c) v případě, že by byla pokuta, vzhledem k osobě pachatele, nepřiměřeně přísná
Jaká podmínka výše pokuty musí být dodržena při mimořádném snížení pokuty?
musí být uložena ALESPOŇ ve výši 1/5 dolní hranice zákonné sazby
V jakém typu přestupkového řízení lze uložit správní tresty PŘÍKAZEM a PŘÍKAZEM NA MÍSTĚ?
ve zkrácené formě přestupkového řízení
Jaké správní tresty lze uložit příkazem na místě?
a) napomenutí
b) pokuta
c) zákaz činnosti
d) propadnutí věci nebo náhradní hodnoty
= omezený okruh správních trestů
V jaké situaci NELZE aplikovat institut “upuštění od potrestání”?
ve zkráceném přestupkovém řízení, kde se správní trest ukládá příkazem
Lze proti “příkazu” podat odpor?
ano - potom platí zásada zákazu reformace in peius OMEZENĚ (po podání odporu proti příkazu nelze uložit jiný druh správního trestu - a nelze uložit vyšší výměru trestu)
Co znamená “zásada zákazu reformace in peius”?
změna rozhodnutí k horšímu (pachateli)
Jaká je výjimka ze zásady zákazu reformace in peius při podání odporu u ukládání správních trestů příkazem?
nelze uložit po podání odporu proti příkazu jiný druh správního trestu - KROMĚ NAPOMENUTÍ!
V jakém případě může, po podání odporu proti příkazu, zásada zákazu reformace in peius NEPLATIT?
v případě, že by správní orgán v řízení ZMĚNIL PRÁVNÍ KVALIFIKACI skutku
Do jaké výše lze uložit “příkazem na místě” pokutu?
do výše 10 000 Kč (mladistvému pachateli do 2 500 Kč - pokud není podnikatelem)
Lze uložit příkazem pokutu a napomenutí NA MÍSTĚ kdykoliv?
ne, zákon stanoví podmínky
