Přestupky - úvod

Question 1

Kam řadíme přestupkové právo z hlediska systematiky práva? (soukromé/veřejné právo)

Answer 1

do práva veřejného, jedná se o jedno z mnoha dílčích pododvětví správního práva

Question 2

Je pro přestupkové právo typické postavení subjektů (orgánů SP a účastníků) na stejné úrovni, nebo je přítomna nadřazenost orgánů veřejné moci?

Answer 2

nadřazenost orgánů veřejné moci v příslušných odpovědnostních právních vztazích (odpovědnost za přestupek) vůči ostatním subjektům -> tato nerovnost postavení kompenzována právními nástroji (zásada zákonnosti)

Question 3

Jaký je účel přestupkového správního práva?

Answer 3

je to stěžejní část správního práva trestního - chrání důležité společenské vztahy (zejména zájem na řádném výkonu veřejné správy) před jednáními, která společnost ohrožují nebo postihuje jednání, kde již k porušení zákonem chráněných zájmů došlo

Question 4

Jak dělíme přestupkové právo?

Answer 4

2 části: p.p. hmotné | p.p. procesní

Question 5

Kde je přestupkové právo kodifikováno?

Answer 5

Zákon o odpovědnosti za přestupky

Question 6

Jak se dělí přestupkové právo HMOTNÉ?

Answer 6

a) část obecná
b) část zvláštní

Question 7

Kde najdeme část obecnou přestupkového práva hmotného?

Answer 7

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (§ 5 až § 59)

Question 8

Kde najdeme řást zvláštní přetupkového práva hmotného?

Answer 8

tvoří Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích + další zvláštní zákony, kde jsou vymezeny jednotlivé skutkové podstaty přestupků

Question 9

Kde najdeme upravené přestupkové právo procesní?

Answer 9

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (§ 60 až § 102) + dílčí ustanovení zvláštních zákonů (vyjadřujícími procesní odchylky od obecné úpravy projednávání přestupků) + příslušná ustanovení Správního řádu

Question 10

Co je účelem přestupkového práva procesního?

Answer 10

upravuje POSTUP správních orgánů při VYVOZOVÁNÍ ODPOVĚDNOSTI za přestupky

Question 11

Jaký vztah vzniká v momentě spáchání přestupku mezi pachatelem a státem?

Answer 11

hmotněprávní vztah

Question 12

Jaký vztah vzniká okamžikem zahájení řízení mezi správním orgánem a obviněným?

Answer 12

procesněprávní vztah

Question 13

Je přetupkové právo kodifikovaným právním odvětvím?

Answer 13

není (nemá jednotnou právní úpravu, kodex), ALE Zákon o odpoěvdnosti za přestupky v podstatě sjednocuje dohromady obecnou část přestupkového práva hmotného i přestupkového práva procesního

Question 14

Co se rozumí působností zákona o odpovědnosti za přestupky?

Answer 14

okruh společenských vztahů, na které se vztahuje tento zákon (působnost časová, územní, osobní a věcná)

Question 15

Co určuje časová působnsot Zákona o odpovědnosti za přetupky?

Answer 15

podle jakého zákona se bude odpovědnost za přestupek posuzovat - tato působnost má význam zejména, když dochází ke změnám v právní úpravě (novelizace zákona, nahrazení jiným zákonem)

Question 16

Jaké je základní pravidlo pro časovou působnost v přestupkovém právu?

Answer 16

odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona ÚČINNÉHO v době spáchání přestupku (výjimka dávající přednost novému zákonu - pokud je to pro pachatele příznivější)

Question 17

Co vyjadřuje výjimka dávající přednost použití nového zákona, pokud je to příznivější pro pachatele?

Answer 17

nový (příznivější) zákon působí nazpět, ALE přísnější zákon zpětnou působnost mít nesmí (zákaz retroaktivity)

Question 18

Jaká zásada vyjadřuje v přestupkovém právu “právní jistotu”?

Answer 18

nullum crimmen sine lege praevia (žádný přestupek bez předchozího zákona) - tzn. osoba má jistotu, že pokud se v budoucnu zákonodárce rozhodne označit čin, který v minulosti provedla za přestupek, nemůže za to být postižena

Question 19

Týká se zásada zákazu zpětné účinnosti (zákonů) jak odpovědnosti, tak ukládání správních trestů?

Answer 19

ano (nulla poena sine lege praevia = žádný trest bez předchozího zákona)

Question 20

Jak určujeme “dobu spáchání přestupku”?

Answer 20

doba, kdy došlo k JEDNÁNÍ, kdy byl přestupek DOKONÁN (ne k následku)

Question 21

Jaká je doba spáchání přestupku u přestupku hromadného a pokračujícího?

Answer 21

okamžik, kdy byl proveden POSLEDNÍ útok

Question 22

Jaká je doba spáchání přestupku i přestupku trvajícího?

Answer 22

okamžik, kdy byl ODSTRANĚN PROTIPRÁVNÍ STAV (jehož udržování je zákonným znakem přestupku)

Question 23

Jaká je doba spáchání přestupku u pokusu přestupku?

Answer 23

okamžik, kdy pachatel ukončil jednání bezprostředně směřující k přestupku

Question 24

Jaká je doba spáchání u organizátorství, návodu a pomoci?

Answer 24

okamžik, kdy osoba ukončila své jednání

Question 25

Jaké jsou podmínky ukládání trestu, pokud by se použil předchozí (starý) zákon v době, kdy je již v účinnosti nový?

Answer 25

použije se nového zákona takto: lze uložit jen takový trest, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje (tzn. trest se ukládá podle starého zákona, ale je omezen obsahem účinné úpravy nového zákona)

Question 26

Jaké jsou podmínky ukládání ochranných opatření za přestupky za situace, kdy by se odpovědnost posuzovala podle starého zákona v době, kdy je již v účinnosti zákon nový?

Answer 26

o ochranném opatření se rozhodne VŽDY podle zákona účinného v době rozhodování o přestupku -> je v zájmu efektivního preventivního působení užívat nejaktuálnější opatření, o nichž se předpokládá, že nejlépe odpovídají momentálnímu společenskému pohledu

Question 27

Podle jakého zákona se koná přestupkové řízení, pokud se uplatní zásada použití staršího zákona ve prospěch pachatele?

Answer 27

řízení se zásadně koná podle zákona účinného v době jeho vedení

Question 28

Co vyjadřuje u přestupků působnost územní?

Answer 28

vymezuje okruh přestupků, které se posuzují podle zákona s ohledem na místo jejich spáchání

Question 29

Co je to místo spáchání přestupku?

Answer 29

místo, kde pachatel jednal (ukončil své jednání) nebo měl podle práva jednat (opomenutí) | u pokusu místo, kde měl nastat účinek | u organizátorství, návodu a pomoci místo, kde došlo k těmto formám jednání

Question 30

Lze dovozovat odpovědnost za přestupky, které nebyly spáchány na území ČR?

Answer 30

nelze, podmínkou odpovědnosti je, že přestupek musí být spáchán na území ČR (postačí, pokud zde bylo provedeno jednání, ale účinek nastal v cizině + odpovědnost lze vyvozovat za přestupky, kdy pachatel jednal mimo území ČR, ale porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti na území ČR)

Question 31

Jaké principy jsou stěžejní pro územní působnost?

Answer 31

princip teritoriality a princip vlajky

Question 32

Co vyjadřuje princip teritoriality?

Answer 32

pokud se přestupku dopustil cizince, lze přestupek projednat, jen pokud se zdržuje na našem území - rozdíl od trestního práva - na poli přestupků neexistují smlouvy o právní pomoci s cizími státy (nelze postupovat přestupky k projednání orgánům cizích států - tzv. extradice - nelzeú

Question 33

Co znamená “princip vlajky”?

Answer 33

podle zákonů ČR se posoudí a postihne i přestupek spáchaný na palubě lodi nebo letadla, které jsou registrovány v ČR

Question 34

Za jakých podmínek můžeme podle zásady personality vyvozovat odpovědnost za přestupky spáchané v cizině státním občanem ČR (nebo osobou bez státní příslušnosti s povoleným trvalým pobytem v ČR / právnickou či podnikající FO se sídlem v ČR/výkonem činnosti/nemovitým majetkem v ČR)?

Answer 34

a) oachatel svým jednání porušil opvinnost, kterou má podle právního řádu ČR i mimo území ČR
b) pachatel spáchal přestupek proti majetku nebo proti občanskému soužití (pokud takové jednání nebylo již projednáno v cizině)
c) tak stanoví mezinárodní smlouva (která je součástí právního řádu ČR)

Question 35

Jak bychom vymezili osobní působnost?

Answer 35

jde o VYNĚTÍ (exempci) určitých osob z působnsoti zákona (resp. z pravmocoi přestupkových orgánů - odůvodněno zvláštním postavením pachatele (takové osoby jsou buď beztrestné nebo vůči nim nelze vést řízení o přestupku, popř. nelze jim uložený správní trest vykonat)

Question 36

Na jaké osoby se vztahuje působnost osobní (kdo je vyňat z působnost zákona o přestupcích - na koho nepůsobí)?

Answer 36

a) osoby požívající diplomatických imunit a výsad
b) poslanci a senátoři
c) příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci z povolání, osoby ve výkonu vazby/TOS/zabezpečovací detence

Question 37

Kdo z uvedených osob, na které se vztahuje osobní působnost (na které se nevztahuje Zákon o odpovědnosti za přestupky) požívá částečnou procesněprávní exempci?

Answer 37

tzn. jsou odpovědni za přestupek (hmotněprávně), ale možnost vedení řízení je u nich podmíněna JEJICH SOUHLASEM

Question 38

Na koho se vztahuje u přestupkové osobní působnosti úplná exempce procesněprávní (s hmotněprávními důsledky)?

Answer 38

osoby požívající diplomatických imunit a výsad -> nelze je za přestupek potrestat, a to ani v případě, že by po spáchání přestupku svého postavení pozbyly anebo naopak toto postavení získaly až po spáchání přestupku

Question 39

Přestupky jakých osob se projednávají disciplinárním (kázeňským) řízením podle zvláštních zákonů?

Answer 39

příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci z povolání, osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence

Question 40

Kdo ze zákona požívá úplné hmotněprávní exempce z působnosti přestupkového zákona?

Answer 40

prezident republiky (podle Ústavy)

Question 41

Co se děje, vyjde-li při odhalování, prověřování nebo projednávání přestupku najevo, že pachatelem je příslušník BS, voják z povolání, osoba ve výkonu vazby/TOS/zabezpečovací detence?

Answer 41

přestupkový orgán věc PŘEDÁ k projednání příslušnému disciplinárnímu orgánu (např. služebnímu funkcionáři)

Question 42

Jak se postupuje v případě, že správnímu orgánu NENÍ do vydání rozhodnutí o přestupku v I. stupni ZNÁMÁ skutečnost, že obviněný je ve skupině příslušníků BS, vojáků z povolání, … kterých se týká vedení kárného řízení?

Answer 42

jednání osoby se projedná jako přestupek podle Zákona o odpovědnosti za přestupky (+ stejně tak pokud pachatel přestal být v jedné z těchto skupin před vydáním rozhodnutí ve věci v prvním stupni)