II. SO jako subjekty správního řízení Flashcards
Kdo jsou “subjekty řízení”?
subjekty, které svou procesní činností právně ovlivňují proces a mají procesní práva a povinnosti
Kým je SO ve správním řízení?
SO vystupují jako subjekty veřejné správy, které jsou nositeli práv a povinností a jsou na základě zákona pověřeny ROZHODOVAT o právech a povinnsotech jiných subjektů řízení - k tomu účelu mají určitou pravomoc a příslušnost, v jednotlivých případech za SO jednají konkrétní úřední osoby
Na straně druhé (naproti SO) procesněprávního vztahu vystupují jako subjekty správního řízení - kdo?
účastníci řízení (rozhoduje se o jejich právech a povinnostech nebo se autoritativně potvrzuje, že toto právo nebo porivnnost mají nebo nemají)
Jaké další subjekty mohou zejména kromě SO a účastníků vystupovat ve správním řízení?
dotčené orgány (odborné orgány vymezené zvláštními zákony, orgány vydávající závazná stanoviska, orgány územních samosprávných celků)
Účastní se dotčené orány správního řízení vždy (povinně)?
ne vždy, jen za určitých podmínek mají MOŽNOST účastnit se a spolupracovat se správními orgány - k tomu účelu mají potom určitá procesní oprávnění
Kdo může být “dalšími osobami řízení”?
svědci, znalci, tlumočníci a další osoby v rámci vykonávacího řízení (to může být plátce mzdy, vlastník věci nebo listiny, která má být předmětem úředního ohledání, osoba poskytující vysvětlení)
Má správní řád pro zvláštní druhy řízení subsidiární povahu?
ano (přednost mají zvláštní zákony)
Jaké druhy příslušnosti u SO známe?
a) věcná příslušnost
b) místní příslušnost
c) funkční příslušnost
Kým je uskutečňována veřejná správa?
státem a tzv. veřejnoprávními korporacemi nestátního charakteru, popřípadě dalšími subjekty
Jak se legislativní zkratkou nazývají orgány, které realizují VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY?
správní orgán
Kde najdeme pravidla pro určení věcné, místní a funkční příslušnosti SO?
zvláštní zákony + správní řád + lze stanovit i prováděcím právním předpisem
Co znamená “věcná příslušnost”?
§10 SŘ “odkazovací norma” -> věcnou příslušnost typově a druhově určenou nalezneme ve ZVLÁŠTNÍCH ZÁKONECH, věcná příslušnost určuje příslušný správní orgán ODVĚTOVĚ (zda mají provádět řízení orgány obce, finanční orgány, nebo orgány Českého báňského úřadu) a INSTANČNĚ = stupeň v hierarchii správních orgánů (finanční úřad X Ministerstvo financí)
Co se děje, pokud je ve věci rozhodnuto “věcně nepříslušným” SO?
založeny podmínky pro zrušení rozhodnutí a pro opětovné projednání věci a vydání nového rozhodnutí
Co může způsobit nicotnost rozhodnutí?
absolutní nedostatek věcné příslušnosti (prohlásí z úřední povinnosti nadřízený správní orgán)
V jakém případě například může ve věci rozhodnout v I. instanci správní orgán vyššího nebo naopak nižšího stupně, než ten původně věcně příslušný (za splnění taxativně vymezených zákonných podmínek)?
v případě nečinnosti původního SO - nadřízený SO převezme věc USNESENÍM a rozhodne místo nečinného SO nebo usnesením pověří jiný SO ve svém správním obvodu, aby vedl řízení
Kdy může účastník řízení podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti?
po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí - SO o jeho žádosti rozhoduje formou usnesení, proti kterému NENÍ PŘÍPUSTNÉ ODVOLÁNÍ
Co znamená “funkční příslušnost SO”?
odlišení v rámci vnitřní organizační struktury správního úřadu, kde je více správní orgánů (= zvláštní případ určení věcné příslušnosti)
V jakých případech se v praxi řeší “funkční příslušnost”?
na úrovni obcí, krajů, popř. u profesních komor nebo ústředních správních orgánů
Kdo může provádět správní řízení na úrovni obcí (funkční příslušnost)?
zásadně obecní úřad, dále rada obce (při ukládání pokut ve věcech samostatné působnosti), komise (v případě svěření výkonu přenesené působnosti v některých věcech starostou), a zvláštní orgány (stanoveno zvláštním zákonem)
Čím je upravena pravomoc orgánů územních samosprávných celků?
Zákon o obcích, Zákon o krajích, Zákon o hlavním městě Praze
Jaký právní předpis obsahuje základní pravidla pro určení FUNKČNÍ příslušnosti?
Správní řád - upravuje příslušnost, pokud není stanovena zvláštním zákonem
Pokud by příslušnost správních orgánů obcí a krajů, které provádějí správní řízení v přenesené působnosti, nebyla určena zvláštním zákonem, platí podpůrně, že věcně příslušným je v I. stupni kdo?
obecní úřad obce s ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Co je to “místní příslušnost” SO?
určuje, který konkrétní věcně příslušný SO téhož stupně je povinnen jednat a rozhodovat z hlediska územní působnosti
Co je rozhodující pro určení místní příslušnosti SO?
okolnosti v době zahájení řízení
Co způsobuje porušení porušení kritéria místní příslušnosti?
je vadou řízení a způsobuje nezákonnost rozhodnutí
Kdy u porušení místní příslušnosti platí pro vydané rozhodnutí presumpce správnosti?
do doby, než bude předmětné rozhodnutí zrušeno, pro něj platí presumpce správnosti, včetně právních účinků
Podle jakých kritérií je Správním řádem určována místní příslušnost?
a) pokud je předmětem řízení činnost účastníka = místní příslušnost se řídí místem této činnosti
b) místo, kde leží nemovitost, které se řízení týká - katastr nemovitostí
c) místo podnikání podnikající FO (je-li účastníkem řízení) - obchodní rejstřík
d) ostatní řízení, kde je nepodnikající FO - místo trvalého pobytu na území ČR (nebo místo posledního známého pobytu)
e) u PO - místo sídla nebo místem organizační složky v ČR
Jak je to s místní příslušností u přestupků?
řídí se místem SPÁCHÁNÍ přestupku
Co je to “postoupení pro nepříslušnost”?
SO dojde podání, o němž není věcně/místně příslušný rozhodnout -> postoupí věc bezodkladně USNESENÍM příslušnému SO
Pokud došlo k postoupení věci jinému SO, co ten může s věcí udělat dál?
aby nedocházelo ke zbytečným průtahům, musí věc řešit, může ji opět dále postoupit jinému SO nebo ho vrátit zpět původnímu SO - POUZE SE SOUHLASEM svého nadřízeného SO
K čemu se využívá tzv. dohadovací řízení?
řešení sporů o věcnou příslušnost mezi ústředními správními úřady navzájem - pokud do 15 dnů nedojde k dohodě vzniká KOMPETENČNÍ SPOR, který se řeší v rámci správního soudnictví
Co určuje nadřazenost správního orgánu?
obecně to určuje Správní řád § 178, ale nadřízenost SO vyplývá především ze ZVLÁŠTNÍCH ZÁKONŮ, které upravují jednotlivá odvětví veřejné správy (v tomto je Správní řád subsidiární ke zvláštním zákonům)
Jak je to s nadřízenostní správního orgánu, pokud není stanovena zvláštním zákonem?
potom je podle Správního řádu nadřízený ten SO, který rozhoduje o ODVOLÁNÍ, popřípadě vykonává dozor
Pokud nelze nadřízený SO určit obvyklým způsobem (zvláštní zákony nebo SO rozhodující o odvolání nebo vykonávající dozor), jaký SO je podle Správního řádu nadřazený?
a) orgány obce -> krajský úřad
b) orgány kraje -> Ministerstvo vnitra (samostatná působnost) / věcně příslušný ústřední správní úřad (přenesená působnost)
Kdo je nadřízeným správním orgánem ústředního správního úřadu?
příslušný ministr nebo vedoucí jiného útředního správního úřadu (tzn. nadřízeným SO Ministerstva vnitra je ministr vnitra)
Kdo je nadřízeným SO jiné veřejnoprávní korporace např. profesní komory, která vykonává veřejnou správu v přenesené působnosti?
příslušný statutární výkonný orgán korporace - SO pověřený výkonem dozoru - který orgán profesní komory je pověřen výkonem dozoru stanoví zákony upravující činnost této profesní komory
Jaké jsou důvody, pro které může dojít ke změně příslušnosti SO?
zákonem taxativně vyjmenovány - zejména pro skutkovou a rávní náročnost věci (podání)
Jaké známe způsoby změny působnosti SO?
a) atrakce
b) dlegace
c) postoupení
Kdo rozhoduje o “atrakci”?
rozhoduje o ní “atrahující” (nejblíže nadřízený) správní orgán USNESENÍM, které se oznamuje veřejnou vyhláškou + vyrozumění účastníků řízení např. věc přebírá od obecního úřadu s rozšířenou působností krajský úřad
Co je to “atrakce”?
převzetí věci s ohledem na právní náročnost, kdy její posouzení a rozhodování závisí na mimořádných odborných znalostech
Kdo může žádat o “atrakci”?
v praxi nejčastěji správní orgán, ale může i účastník řízení
Co je to “delegace”?
nadřízený orgán věc deleguje jinému věcně a místně příslušnému správnímu orgánu ve svém správním obvodu (orgán na stejné úrovni jako ten původní), důvody: podjatost orgánu, nečinnost orgánu
Co může být, kromě právní náročnosti a požadavku mimořádných odborných znalostí, důvodem pro “atrakci”?
pokud řízení může výrazně ovlivnit právní poměry účastníků ve více správních obvodech podřízených SO / jedná se o řízení s VELKÝM POČTEM účastníků
Může dojít k atrakci z vůle nadřízeného orgánu v rámci opatření proti nečinnosti?
ano (za předpokladu, že řízení ještě nebylo zahájeno)
Kdo dává podnět k “delegaci”?
stejně jako u atrakce, buď účastník řízení nebo SO, který měl věc vyřizovat
Jsou důvody delegace taxativně uvedeny v zákoně?
ano
Mohou se pomocí delegace spojit jednotlivá řízení v řízení SPOLEČNÉ?
ANO, (usnesení o delegaci z důvodů spojení věci se oznamuje účastníkům doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou - usnesení)
Co je obsahem usnesení SO, kterým dochází k atrakci nebo k delegaci věci?
zdůvodnění, zda jsou naplněny zákonné podmínky pro atrakci/delegaci a kterému správnímu orgánu se věc ODNÍMÁ, a kterému se PŘIKAZUJE
Může SO oznámit usnesení o delegaci veřejnou vyhláškou?
může, pokud má za to, že je to účelné
Kdy se usnesení u delegace nevydává?
pokud k ní fakticky nedojde, SO delegaci neprovede a pouze VYROZUMÍ toho, kdo dal podnět ke změně příslušnosti nebo o změnu požádal
Na jaké správní orgány se nevztahuje možnost změny příslušnosti atrakcí nebo delegací?
na orgány územních samosprávných celků při výkonu SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI
V jakém případě je nadřízený SO obligatorně povinen pověřit projednáváním a rozhodováním věci jiný věcně příslušný správní orgán?
pokud jsou z řízení vyloučeny všechny úřední osoby nebo členové kolegiálního orgánu (potom se vztahuje ustanovení o delegaci i na orgány územních samosprávných celků v samostatné působnosti)
Co je tzv. “postoupení věci”?
provádí se z důvodu VHODNOSTI, jeden SO (postupující) postoupí věc jinému věcně příslušnému SO
Na základě čeho může dojít k “postoupení věci”?
na základě vlastní činnosti správního orgánu (zjistí, že je vhodné věc postoupit) nebo na základě ŽÁDOSTI účastníka
Jaká je podmínka “postoupení věci” a platí vždy?
předchozí SOUHLAS správního úřadu, kterému se věc postupuje - neplatí vždy
Kdy neplatí podmínka předchozího souhlasu SO, kterému se věc postupuje?
pokud má žadatel v územním obvodu SO, kterému se má věc postoupit, trvalé bydliště, sídlo, nebo se zde zdržuje
Musí se u “postoupení věci” oznamovat usnesení o změně příslušnosti SO veřejnou vyhláškou?
může, pokud to SO považuje za potřebné, účelné
Jak se oznamuje postoupení věci účastníkům?
doručením stejnopisu písemného vyhotovení do VLASTNÍCH RUKOU
Je proti vydaným usnesením o změně příslušnosti SO přípustné ODVOLÁNÍ?
ano je, ale nemá odkladný účinek
Co znamená zásada “perpetuatio fori”?
pro určení příslušnosti SO jsou relevantní okolnosti, které tu byly v době zahájení řízení (pokud se okolnosti v průběhu řízení změní, a jsou rozhodné pro změnu příslušnosti - nestanoví-li zákon jinak, řízení dokončí SO původně příslušný
Co je to “pozitivní kompetenční spor”?
o věci chce rozhodnout více SO
Co je to “negativní kompetenční spor”?
o věci nechce vést řízení ani rozhodnout žádný SO
Co se děje v případě, že by nebylo možné jednoznačně určit podle zvláštního zákona věcnou příslušnost správního orgánu?
ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží (nebo ÚSÚ jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší), vydá správní akt (rozhodnutí) v I. stupni
Kdo v případě pozitivního kompetenčního sporu rozhodne o věcné příslunosti (jaký ze SO, které se hádají o příslušnost je ten pravý)?
nejblíže společně nadřazený SO - pokud nemají společně nadřazený SO -> řeší dva ústřední správní úřady nadřazené těmto dvoum SO -> dohodovací řízení - do 15 dnů musí dojít k dohodě, jinak -> vzniká kompetenční spor, který se řeší podle zvláštního zákona podáním kompetenční žaloby Nejvyššímu správnímu soudu
Co se děj, vznikne-li negativní kompetenční spor?
je možné podat přímo žalobu ve správním soudnictví (podá SO nebo ten, kdo by byl účastníkem daného řízení)
Jak se mohou řešit kompetenční spory mezi územními samosprávnými celky navzájem v oblasti samostatné působnosti / spory ÚSC při výkonu samostatné působnosti s jinými SO?
a) správní soudnictví (žaloba)
b) podání ústavní stížnosti proti porušení práva na samosprávu
Podle jakého předpisu se řeší kompetenční spory územních samosprávných celků v otázkách přenesené působnosti?
Správní řád
Kdo projedná a rozhoduje kompetenční spory o pravomoc mezi soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy?
zvláštní senát - 3 soudci Nejvyššího soudu + 3 soudic Nejvyššího správního soudu
Jak je to s lhůtami, pokud probíhá spor o věcnou příslušnost, který řeší správní orgán a následně správní soud?
STAVÍ (pozastavuje) všechny lhůty pro vydání rozhodnutí i ostatní lhůty pro provádění úkonů v daném správním řízení
Jaké mohou být strany kompetenčního sporu (kladného i záporného), o němž rozhoduje správní soud?
a) ústřední správní úřady navzájem
b) orgány územní, zájmové nebo profesní samosprávy navzájem
c) správní úřad + orgán územní zájmové nebo profesní samosprávy
Co znamená pozitivní spor o místní příslušnost?
místně příslušných je více správních orgánů, mezi kterými nedojde k dohodě o tom, kdo řízení povede
Kdo provede řízení, pokud je místně příslušných více SO a došlo mezi nimi ke sporu?
ten SO, který zahájil řízení jako první (ale předpokládá se, že se SO dohodnou - písemná dohoda)
Jaký orgán vede řízení v případě, že zákon stanoví, že správní řízení provádí územní samosprávný celek, aniž by konkrétně určoval, který jeho orgán je k vedení řízení příslušný?
v případě kraje je tím orgánem KRAJSKÝ ÚŘAD, v případě obce - OBECNÍ ÚŘAD - konkrétně to může být např. silniční úřad, stavební úřad, obecní živnostenství, orgán sociálně-právní ochrany dětí, RADA OBCE, orgán památkové péče, orgán ochrany přírody, ..
Kdo provádí řízení, pokud zákon určí, že správní řízení provádí např. profesní komora, aniž by určoval funkční příslušnost orgánu, který je k úkonům příslušný?
výkonný orgán takové profesní komory (veřejnoprávní korporace) s všeobecnou působsnotí
Může být svěřen výkon veřejné správy také soukromoprávním subjektům (PO nebo FO)?
ano (na základě zvláštních zákonů)
Kdo rozhoduje ve správním řízení, pokud zákon svěřuje rozhodování jiné právnické osobě, aniž by určoval, který její orgán je k úkonům příslušný?
tímto orgánem je potom statutární orgán (podle zvláštního zákona) nebo jiný orgán této PO nebo její zaměstnanec NA ZÁKLADĚ POVĚŘENÍ (to musí být písemné + oznámeno nadřízenému SO, který bude rozhodovat o odvolání)
Kdo bude pověřovat zaměstnance k v řízení pověřovat k jednotlivým úkonům?
podnikatel
Kdo jsou ve správním řízení “dotčené orgány” podle správního řádu?
jsou to orgány, o kterých to stanoví ZVLÁŠTNÍ ZÁKON, a dále správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA nebo VYJÁDŘENÍ, které je podkladem pro rozhodnutí SO
Kdo poskytuje některé podklady pro vydání rozhodnutí?
dotčené orgány (ve formě závazných stanovisek nebo vyjádření)
Kdo vymezuje co je “dotčeným orgánem”?
správní řád, ale i zvláštní zákony (tzn. pokud nejsou některé správní orgány dotčenými orgány podle správního řádu, nevylučuje to, že jimi nemohou být vůbec - musí tak “prohlásit” zvláštní zákon + upravit jejich procesní oprávnění)
Je pro vydání správního rozhodnutí nutná součinnost DOTČENÝCH ORGÁNŮ?
ano, proto SO, který řízení vede, je povinen vždy zjišťovat příslušné dotčené orgány a vyrozumět je o zahájení řízení
V jaké situaci mají postavení “dotčených orgánů” územní samosprávné celky?
jesliže se věc, která je předmětem správního řízení, týká PRÁVA (územního samosprávného celku) NA SAMOSPRÁVU
Může být územní samosprávný celek účastníkem řízení?
ano může (podle Správního řádu + řada dalších předpisů - zvláštní zákony)
Jaká práva mají “dotčené orgány” v souvislosti s otázkou zda zahájit řízení, v souvislosti s probíhajícím řízení nebo s výkonem dozoru (kontroly)?
a) právonahlížet do spisu
b) právo obdržet kopii materiálů tvořících součást spisu, pokud jsou podstatné pro výkon jejich působnosti (věcné)
Patří dotčené orgány mezi “účastníky” řízení?
ne, patří mezi “další subjekty řízení
V jakém případě by dotčené orgány NESMĚLI poskytnout správnímu orgánu informaci důležitou pro řízení?
pokud by tím porušili mlčenlivost nebo ochranu utajovaných informací (jinak mají povinnost SO poskytovat všechny relevantní informace pro řízení)
Mohou být v řízení jako podklad pro rozhodnutí využity výsledky zjištění dotčeného orgánu?
ano, pokud se na tom DO a SO dohodnou a nebude tím způsobena újma na právech účastníků
Mohou v řízení dotčené orgány a SO činit společné úkony?
ano, v mezích své působnosti a s výjimkou vydání rozhodnutí nebo vedení společného spisu
Kdo je podle správního řádu označován jako “úřední osoba”?
každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (! pravomoc správních úřadů je vždy uskutečňována PROSTŘEDNICTVÍM úředních osob)
Jaká je další možná definice “úřední osoby” (ne podle SŘ)?
FO, která při plnění svých úkolů v oblasti VS používá pravomoc a příslušnost svěřenou jí za tímto účelem zákonem nebo na základě zákona
Vymezuje Trestní zákoník úřední osoby?
ano
Kdo jsou to “oprávněné úřední osoby”?
úřední osoby, které jsou oprávněné podle vnitřních předpisů SO nebo pověřené (písemně + zákonné náležitosti) vedoucím SO provádět KONKRÉTNÍ ÚKONY SO V ŘÍZENÍ
Kdo může být v praxi oprávněnou úřední osobou?
tajemník obecního úřadu, ředitel krajského úřadu, ..
Kam se provádí záznam o tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou?
do SPISU (“co není ve spisu, jako by nebylo”)
Co obsahuje spis ohledně oprávněných úředních osob?
a) jméno, příjmení
b) služební nebo obdobné označení
c) označení jejich příslušnosti ke konkrétnímu organizačnímu útvaru SO
d) termín (od kdy do kdy byly v řízení oprávněnou osobou)
Má účastník řízení právo vědět kdo je oprávněnou úřední osobou?
ano má, SO ho o tom informuje na požádání (jméno, příjmení, služební nebo obdobné označení, …)
Může být oprávněná úřední osoba v řízení v konkrétním čase jen jedna nebo i více?
teoreticky jen jedna (pokud je to v souladu s vnitřními předpisy SO nebo s pověřením vedoucího - může těchto osob vystupovat několiv, ale navenek je OÚO jednotná)
Může dojít ke změně OÚO v průběhu řízení?
ano, v případě nutnosti se to oznámí účastníkům
Jaké činnosti provádí ve správním řízení OÚO?
a) podepisuje protokol
b) rozhoduje, které písemnosti budou doručeny do VLASTNÍCH RUKOU
c) provádí EXEKUCI
Kdo je oprávněnou úřední osobou?
kdo jménem správního orgánu činí úkony navenek, je určená interním předpisem nebo na jeho základě
Kdo nese odpovědnost za rozhodnutí SO?
oprávněná úřední osoba - podepisuje ho (konkrétní osoba - je to obvykle vedoucí nebo zástupce vedoucího SO)
Jaké informace o OÚO musí obsahovat “oznámení o zahájení řízení”?
jméno, příjmení, funkci/služební číslo + podpis OÚO
Může OÚO vyzvat účastníka řízení (nebo jeho zástupce) k předložení průkazu totožnosti?
ano a účastník je povinen průkaz totožnosti předložit
Čím se OÚO prokazuje třetím osobám při provádění exekuce?
písemným pověřením vydaným exekučním SO (povaha VEŘEJNÉ LISTINY) - musí obsahovat identifikační údaje OÚO a odkaz na příslušný exekuční příkaz)
V jakém případě jsou OÚO zproštěny mlčenlivosti?
z důvodů stanovených ZVLÁŠTNÍM ZÁKONEM nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se věc dotýká
Jaký je hlavní smysl zavedení institutu “oprávněné úřední osoby”?
zejména vymezit konkrétní osoby s ohledem na jejich OPOVĚDNOST ve smyslu Zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
Platí mlčenlivost pro OÚO vždy, v každém řízení?
ne, SO musí v každé konkrétní situaci posuzovat , zda projednávané skutečnosti MŮŽE ZVEŘEJNIT s ohledem na ochranu osobních údajů účastníka a dalších skutečností
Kdy může dojít k “vyloučení úřední osoby” ze správního řízení a může stále provádět některé úkony?
pokud by měla úřední osoba (která rozhoduje věc a činí v řízení úkony) ZÁJEM na výsledku řízení - buď s ohledem na svůj poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupců (pokud by se pochybovalo o její NEPODJATOSTI), NESMÍ PROVÁDĚT ŽÁDNÉ PROCESNÍ ÚKONY
Na základě čeho může dojít k “vyloučení úřední osoby” ze správního řízení?
a) námitka účastníka o podjatosti (písemně nebo ústně do protokolu)
b) oznámení samotné úřední osoby (která se dozvěděla o okolnostech nasvědčujících tomu, že je vyloučena z důvodů podjatosti - oznámení představenému bezodkladně)
Jak může účastník řízení uplatnit námitku k vyloučení úřední osoby?
písemně nebo ústně do protokolu u SO, který vede řízení -> o podané námitce rozhodne bezodkladně USNESENÍM služebně nadřízený úřední osoby, nebo ten, kdo má obdobné postavení (označovaný také jako představený = osoba služebně nadřazená)
Kdo rozhoduje v případě podání opravného prostředku proti usnesení o vyloučení úřední osoby?
nadřízený správní orgán (nadřízený správnímu orgánu, který vydal usnesení o vyloučení ÚO)
Co se děje po dobu, kdy představený posuzuje, zda je úřední osoba vyloučena ze správního řízení?
do té doby než posoudí (dojde k závěru) může osoba provádět JEN TAKOVÉ ÚKONY, KTERÉ NESNESOU ODKLADU
Jak může dopadnout posuzování podjatosti ÚO?
a) představený zjistí, že důvody k vyloučení na základě podjatosti NEJSOU (měl by být o tom záznam ve spise)
b) představený dojde k závěru, že tu je podjatost -> ÚO vyloučí a bezodkladně za ni určí JINOU ÚO (která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti) -> usnesením (poznámka do spisu)
Je ze správního řízení vyloučena úřední osoba, která se účastnila řízenív téže věci na jiném stupni?
ANO (opět rozhodne představený na základě námitky nebo oznámení, případně jakmile se o důvodech vyloučení dozví) - týká se zejména odvolacího řízení, přezkumného řízení, nebo při rozhodování o ochraně proti nečinnosti
Na koho se ustanovení §14 SŘ o vyloučení nevztahuje?
a) na vedoucí ústředních SÚ
b) státní tajemníky
Na koho se ustanovení §14 SŘ o vyloučení vztahuje (kromě úředních osob)?
a) na členy kolegiálních orgánů
b) na členy rozkladových komisí
c) na členy komise, která dává DOPORUČENÍ v řízení o výběru žádosti
Platí obdobná úprava vyloučení jako podle §14 SŘ u znalců a tlumočníků?
ano (pokud zvláštní zákon - Zákon o znalcích a tlumočnících) nestanoví jinak
Kdy může docházet k tzv. systémové podjatosti?
činnost úředních osob ústředních samosprávných celků - zejména malé obce, kde obec zastupuje starosta a místostarosta a není žádná jiná ÚO, která by mohla v řízení vystupovat s ohledem na situaci, kdy obec jako účastník řízení je v řízení zastoupena starostou obce a zároveň je obecní úřad téže obce orgánem příslušným k vedení správního řízení, přičemž jako oprávněná ÚO opět vystupuje starosta (popř. místostarosta) obce
