II. SO jako subjekty správního řízení Flashcards
Kdo jsou “subjekty řízení”?
subjekty, které svou procesní činností právně ovlivňují proces a mají procesní práva a povinnosti
Kým je SO ve správním řízení?
SO vystupují jako subjekty veřejné správy, které jsou nositeli práv a povinností a jsou na základě zákona pověřeny ROZHODOVAT o právech a povinnsotech jiných subjektů řízení - k tomu účelu mají určitou pravomoc a příslušnost, v jednotlivých případech za SO jednají konkrétní úřední osoby
Na straně druhé (naproti SO) procesněprávního vztahu vystupují jako subjekty správního řízení - kdo?
účastníci řízení (rozhoduje se o jejich právech a povinnostech nebo se autoritativně potvrzuje, že toto právo nebo porivnnost mají nebo nemají)
Jaké další subjekty mohou zejména kromě SO a účastníků vystupovat ve správním řízení?
dotčené orgány (odborné orgány vymezené zvláštními zákony, orgány vydávající závazná stanoviska, orgány územních samosprávných celků)
Účastní se dotčené orány správního řízení vždy (povinně)?
ne vždy, jen za určitých podmínek mají MOŽNOST účastnit se a spolupracovat se správními orgány - k tomu účelu mají potom určitá procesní oprávnění
Kdo může být “dalšími osobami řízení”?
svědci, znalci, tlumočníci a další osoby v rámci vykonávacího řízení (to může být plátce mzdy, vlastník věci nebo listiny, která má být předmětem úředního ohledání, osoba poskytující vysvětlení)
Má správní řád pro zvláštní druhy řízení subsidiární povahu?
ano (přednost mají zvláštní zákony)
Jaké druhy příslušnosti u SO známe?
a) věcná příslušnost
b) místní příslušnost
c) funkční příslušnost
Kým je uskutečňována veřejná správa?
státem a tzv. veřejnoprávními korporacemi nestátního charakteru, popřípadě dalšími subjekty
Jak se legislativní zkratkou nazývají orgány, které realizují VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY?
správní orgán
Kde najdeme pravidla pro určení věcné, místní a funkční příslušnosti SO?
zvláštní zákony + správní řád + lze stanovit i prováděcím právním předpisem
Co znamená “věcná příslušnost”?
§10 SŘ “odkazovací norma” -> věcnou příslušnost typově a druhově určenou nalezneme ve ZVLÁŠTNÍCH ZÁKONECH, věcná příslušnost určuje příslušný správní orgán ODVĚTOVĚ (zda mají provádět řízení orgány obce, finanční orgány, nebo orgány Českého báňského úřadu) a INSTANČNĚ = stupeň v hierarchii správních orgánů (finanční úřad X Ministerstvo financí)
Co se děje, pokud je ve věci rozhodnuto “věcně nepříslušným” SO?
založeny podmínky pro zrušení rozhodnutí a pro opětovné projednání věci a vydání nového rozhodnutí
Co může způsobit nicotnost rozhodnutí?
absolutní nedostatek věcné příslušnosti (prohlásí z úřední povinnosti nadřízený správní orgán)
V jakém případě například může ve věci rozhodnout v I. instanci správní orgán vyššího nebo naopak nižšího stupně, než ten původně věcně příslušný (za splnění taxativně vymezených zákonných podmínek)?
v případě nečinnosti původního SO - nadřízený SO převezme věc USNESENÍM a rozhodne místo nečinného SO nebo usnesením pověří jiný SO ve svém správním obvodu, aby vedl řízení
Kdy může účastník řízení podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti?
po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí - SO o jeho žádosti rozhoduje formou usnesení, proti kterému NENÍ PŘÍPUSTNÉ ODVOLÁNÍ
Co znamená “funkční příslušnost SO”?
odlišení v rámci vnitřní organizační struktury správního úřadu, kde je více správní orgánů (= zvláštní případ určení věcné příslušnosti)
V jakých případech se v praxi řeší “funkční příslušnost”?
na úrovni obcí, krajů, popř. u profesních komor nebo ústředních správních orgánů
Kdo může provádět správní řízení na úrovni obcí (funkční příslušnost)?
zásadně obecní úřad, dále rada obce (při ukládání pokut ve věcech samostatné působnosti), komise (v případě svěření výkonu přenesené působnosti v některých věcech starostou), a zvláštní orgány (stanoveno zvláštním zákonem)
Čím je upravena pravomoc orgánů územních samosprávných celků?
Zákon o obcích, Zákon o krajích, Zákon o hlavním městě Praze
Jaký právní předpis obsahuje základní pravidla pro určení FUNKČNÍ příslušnosti?
Správní řád - upravuje příslušnost, pokud není stanovena zvláštním zákonem
Pokud by příslušnost správních orgánů obcí a krajů, které provádějí správní řízení v přenesené působnosti, nebyla určena zvláštním zákonem, platí podpůrně, že věcně příslušným je v I. stupni kdo?
obecní úřad obce s ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Co je to “místní příslušnost” SO?
určuje, který konkrétní věcně příslušný SO téhož stupně je povinnen jednat a rozhodovat z hlediska územní působnosti
Co je rozhodující pro určení místní příslušnosti SO?
okolnosti v době zahájení řízení
Co způsobuje porušení porušení kritéria místní příslušnosti?
je vadou řízení a způsobuje nezákonnost rozhodnutí
Kdy u porušení místní příslušnosti platí pro vydané rozhodnutí presumpce správnosti?
do doby, než bude předmětné rozhodnutí zrušeno, pro něj platí presumpce správnosti, včetně právních účinků
Podle jakých kritérií je Správním řádem určována místní příslušnost?
a) pokud je předmětem řízení činnost účastníka = místní příslušnost se řídí místem této činnosti
b) místo, kde leží nemovitost, které se řízení týká - katastr nemovitostí
c) místo podnikání podnikající FO (je-li účastníkem řízení) - obchodní rejstřík
d) ostatní řízení, kde je nepodnikající FO - místo trvalého pobytu na území ČR (nebo místo posledního známého pobytu)
e) u PO - místo sídla nebo místem organizační složky v ČR
Jak je to s místní příslušností u přestupků?
řídí se místem SPÁCHÁNÍ přestupku
Co je to “postoupení pro nepříslušnost”?
SO dojde podání, o němž není věcně/místně příslušný rozhodnout -> postoupí věc bezodkladně USNESENÍM příslušnému SO
Pokud došlo k postoupení věci jinému SO, co ten může s věcí udělat dál?
aby nedocházelo ke zbytečným průtahům, musí věc řešit, může ji opět dále postoupit jinému SO nebo ho vrátit zpět původnímu SO - POUZE SE SOUHLASEM svého nadřízeného SO
K čemu se využívá tzv. dohadovací řízení?
řešení sporů o věcnou příslušnost mezi ústředními správními úřady navzájem - pokud do 15 dnů nedojde k dohodě vzniká KOMPETENČNÍ SPOR, který se řeší v rámci správního soudnictví
Co určuje nadřazenost správního orgánu?
obecně to určuje Správní řád § 178, ale nadřízenost SO vyplývá především ze ZVLÁŠTNÍCH ZÁKONŮ, které upravují jednotlivá odvětví veřejné správy (v tomto je Správní řád subsidiární ke zvláštním zákonům)
Jak je to s nadřízenostní správního orgánu, pokud není stanovena zvláštním zákonem?
potom je podle Správního řádu nadřízený ten SO, který rozhoduje o ODVOLÁNÍ, popřípadě vykonává dozor
Pokud nelze nadřízený SO určit obvyklým způsobem (zvláštní zákony nebo SO rozhodující o odvolání nebo vykonávající dozor), jaký SO je podle Správního řádu nadřazený?
a) orgány obce -> krajský úřad
b) orgány kraje -> Ministerstvo vnitra (samostatná působnost) / věcně příslušný ústřední správní úřad (přenesená působnost)
Kdo je nadřízeným správním orgánem ústředního správního úřadu?
příslušný ministr nebo vedoucí jiného útředního správního úřadu (tzn. nadřízeným SO Ministerstva vnitra je ministr vnitra)
Kdo je nadřízeným SO jiné veřejnoprávní korporace např. profesní komory, která vykonává veřejnou správu v přenesené působnosti?
příslušný statutární výkonný orgán korporace - SO pověřený výkonem dozoru - který orgán profesní komory je pověřen výkonem dozoru stanoví zákony upravující činnost této profesní komory
Jaké jsou důvody, pro které může dojít ke změně příslušnosti SO?
zákonem taxativně vyjmenovány - zejména pro skutkovou a rávní náročnost věci (podání)
Jaké známe způsoby změny působnosti SO?
a) atrakce
b) dlegace
c) postoupení
Kdo rozhoduje o “atrakci”?
rozhoduje o ní “atrahující” (nejblíže nadřízený) správní orgán USNESENÍM, které se oznamuje veřejnou vyhláškou + vyrozumění účastníků řízení např. věc přebírá od obecního úřadu s rozšířenou působností krajský úřad
Co je to “atrakce”?
převzetí věci s ohledem na právní náročnost, kdy její posouzení a rozhodování závisí na mimořádných odborných znalostech
Kdo může žádat o “atrakci”?
v praxi nejčastěji správní orgán, ale může i účastník řízení
Co je to “delegace”?
nadřízený orgán věc deleguje jinému věcně a místně příslušnému správnímu orgánu ve svém správním obvodu (orgán na stejné úrovni jako ten původní), důvody: podjatost orgánu, nečinnost orgánu
Co může být, kromě právní náročnosti a požadavku mimořádných odborných znalostí, důvodem pro “atrakci”?
pokud řízení může výrazně ovlivnit právní poměry účastníků ve více správních obvodech podřízených SO / jedná se o řízení s VELKÝM POČTEM účastníků
Může dojít k atrakci z vůle nadřízeného orgánu v rámci opatření proti nečinnosti?
ano (za předpokladu, že řízení ještě nebylo zahájeno)
Kdo dává podnět k “delegaci”?
stejně jako u atrakce, buď účastník řízení nebo SO, který měl věc vyřizovat
Jsou důvody delegace taxativně uvedeny v zákoně?
ano
Mohou se pomocí delegace spojit jednotlivá řízení v řízení SPOLEČNÉ?
ANO, (usnesení o delegaci z důvodů spojení věci se oznamuje účastníkům doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou - usnesení)