II. Některé procesněprávní instituty a pojmy Flashcards
Co jsou to “procesní lhůty”?
časové úseky určené pro procesní úkony subjektů správního řízení
Jaké “procesní lhůty” rozlišujeme?
- zákonné PL
- PL určené SO
Spojuje správní řád s dodržením procesních lhůt právní důsledky?
ano, proto zmeškání lhůty má podstatný vliv na celkový průběh řízení
Jaké známe ve správním právu “zákonné procesní lhůty”?
lhůta pro podání ŘOP, pro podání návrhu na obnovu řízení, ..
Lze zákonné procesní lhůty měnit rozhodnutím SO?
nelze měnit rozhodnutím SO
Marné uplynutí jakých zákonných procesních lhůt s sebou nese právní důsledky?
lhůty propadné (prekluzivní)
Co se stane (jaký je následek) uplynutím zákonné prekluzivní lhůty?
oprávněná osoba ztrácí možnost provést úspěšně úkon
Lze prominout zmeškání zákonné lhůty?
ano:
a) pomocí institutu “navrácení v předešlý stav” (§41 SŘ)
b) zachování lhůty v případě pochybnosti např. pokud nelze určit, kdy byl úkon proveden - předpokládá se, že byl proveden včas
Jaké 2 možnosti mohou nastat jako následek nedodržení lhůty ke SPLNĚNÍ POVINNOSTI?
1) sankce (např. uložení pořádkové pokuty)
2) nastane vykonavatelnost rozhodnutí
Jaké lhůty (přídavné jméno) je SO oprávněn/povinen v průběhu řízení určit k provedení určitého procesního úkonu?
přiměřené lhůty
Jakou formou se vydávají lhůty stanovené SO?
usnesením - oznamuje se tomu, komu je lhůta určena, popřípadě dotčeným osobám (osoby jež se takové usnesení svými účinky dotýká)
Je možné proti usnesení o určení lhůty SO podat opravný prostředek?
ano - ale nemá odkladný účinek (= nemá vliv na nabytí právní moci rozhodnutí)
Může účastník řízení zasahovat do délky lhůty určené SO?
ano, na ŽÁDOST účastníka může být lhůta stanovená SO (opět usnesením) přiměřeně prodloužena, ještě před tím, než uplyne - ale SO musí v prodloužení postupovat tak, aby nebyla narušena rovnost účastníků, ani ohrožen účel správního řízení
Má nesplnění lhůty určené SO za následek sankci, stejně jako u nesplnění zákonné procesní lhůty?
ne
Na jak dlouhou dobu mohou být stanoveny procesní lhůty?
na dny, týdny, měsíce i roky
POČÍTÁNÍ ČASU: Započítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty?
nezapočítává (lhůta počíná běžet den následující) - ! to ale neplatí při počítání HODIN
POČÁTÁNÍ ČASU: Lhůty určené podle týdnů, měsíců, let končí uplynutím jakého dne?
toho dne, který se shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (jinak - posledním dnem měsíce) např. lhůta začala v pátek 1.12., má trvat 2 týdny = bude končit opět v pátek 15:12.
POČÍTÁNÍ ČASU: Co se děje, připadne-li konec lhůty na víkend, nebo svátek?
posledním dnem lhůty je v tom případě nejbližší příští pracovní den
POČÁTÁNÍ ČASU: Je lhůta zachována, pokud je její poslední den učiněno PODÁNÍ u příslušného SO nebo na poště?
ano, lhůta je zachována
POČÍTÁNÍ ČASU: Je lhůta zachována (nepřerušuje se), pokud je její poslední den učiněno PODÁNÍ u SO vyššího stupně (odvolacího orgánu)?
ano je, odvolací orgán bezodkladně postoupí podání příslušnému orgánu - k podání u odvolacího SO musí mít účastník vážné důvody, pro které nemohl učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu
POČÍTÁNÍ ČASU: Považuje se lhůta za zachovanou i v pochybnostech?
ano považuje, pokud se neprokáže OPAK
Co je to institut “navrácení v předešlý stav”?
prominutí zmeškání úkonu ze strany SO, slouží k odstranění tvrdosti zákona, účastník musí prokázat ZÁVAŽNÉ skutečnosti, pro které nemohl úkon učinit v řádné lhůtě
Jaké jsou “procesní zásady správního řízení”?
1) zásada dispoziční a zásad oficiality
2) zásada legalita a zásada oportunity
3) zásada písemnosti a zásada ústnosti
4) zásada neveřejnosti a z. veřejnosti
5) zásada procesní rovnosti účastníků
6) zásada nestrannosti
7) zásada jednotnosti a z. koncentrace řízení
8) zásada materiální a zásada formální pravdy
9) zásada dvouinstančnosti řízení
Jaký je význam “zásady dispoziční” a “zásady oficiality”?
na základě těchto zásad je určen ZPŮSOB ZAHÁJENÍ řízení, jeho předmět a samotná existence - zásada dispoziční = subjektivní zájem účastníka | zásada oficiality = veřejný zájem
V jakém případě se uplatní “zásada dispoziční”?
správní řízení se zahajuje na ŽÁDOST či na základě jinak označeného návrhu účastníka řízení (žadatel) - žadatel má subjektivní zájem na daném řízení
Jakým způsobem je určen PŘEDMĚT správního řízení v případě uplatnění “dispoziční zásady” (zahájení na žádost)?
ve své žádosti žadatel určí PŘEDMĚT řízení, SO je tímto předmětem vázán
Může vzít žadatel svou žádsot v průběhu zpět?
ano, tím vyvolá jeho ZASTAVENÍ (lze pouze před vydáním rozhodnutí v I. stupni)
Může žadatel svou žádost v průběhu řízení zpětně zúžit (zúžit předmět)?
ano, vyvolá tím zastavení v části předmětu řízení
Co znamená “zásada oficiality”?
správní řízení je zahájeno správním orgánem Z MOCI ÚŘEDNÍ , jeho předmět určuje sám SO (zákon může stanovit i případy, kdy je podmínkou pro zahájení řízení z úřední moci podnět jiného orgánu), v již zahájeném řízení je SO povinnen pokračovat z úřední povinnosti - je povinnen opatřit si podklady pro rozhodnutí a rozhodnout
Uplatní se zásada oficiality i v případě, že je řízení zahájeno na žádost?
ano, ve smyslu, že SO musí z úřední povinnosti v řízení po jeho zahájení pokračovat, opatřit si podklady pro rozhodnutí a rozhodnout
Lze zahájit některá Správní řízení oběma způsoby (jak na žádost tak z moci úřední)?
ano
Co znamená “zásada legality”?
při splnění zákonných podmínek je SO povinnen zahájit řízení např. řízení o přestupku (poté co se o něm SO dozví)
Co znamená “zásada oportunity”?
opak zásady legality, je na uvážení SO, aby posoudil při splnění zákonných podmínek vhodnost zahájení řízení např. zahájení řízení o uložení opatření ke zjednání nápravy
Co je ve správním řízení pravidlem - zásada písemnosti nebo zásada ústnosti?
zásada písemnosti, zásada ústnosti pouze v případech stanovených zákonem a v případech, kde je to nezbytné pro splnění ÚČELU ŘÍZENÍ a uplatnění práv účastníků
Může mít nekonání ústního jednání, je-li ze zákona povinné, vliv na zákonnost rozhodnutí SO?
ano, zpravidla lze považovat za VADU správního řízení, která může mít vliv na jeho zákonnost
Vztahuje se zásada veřejnosti a zásada neveřejnosti ke všem správním řízením?
ne, pouze k těm, které se vedou ÚSTNÍ formou (ústní jednání)
Je ústní jednání (ve správním řízení) zásadně veřejné nebo neveřejné?
zásadně NEVEŘEJNÉ (na rozdíl od soudního řízení - tam zásadně veřejné)
Jaké jsou výjimky ze zásady neveřejnosti správního řízení (při ústním jednání)?
zákonem stanovené případy nebo pokud tak určí správní orgán
Jakým způsobem může SO určit jednání za VEŘEJNÉ?
a) z moci úřední (bere v potaz ochranu utajovaných skutečností, ochranu práv účastníků - zejména práva na ochranu osobnosti a ochranu mravnosti)
b) má POVINNOST VYHOVĚT návrhu účastníka, aby bylo jednání veřejné - pokud tím nemůže být způsobena újma ostatním účastníkům
Mohou být někdy z veřejného (ústního) jednání správního řízení vyloučeny nezletilé osoby?
ano, pokud je to nezbytné pro ochranu mravnosti
V čem se zejména projevuje “zásada procesní rovnosti účastníků”?
v rovné možnosti působit na SO (návrhy důkazů, tvrzení, ..) + možnost seznámit se s trvzeními a návrhy ostatních účastníků a s dalšími podklady obstaranými SO + možnost vyjádřit se k nim
Co znamená “zásada nestrannosti”?
osoby provádějící úkony řízení (SO) a účastníci mají vůči sobě nestranné, nezaujaté postavení (nepodjatost) - jinak viz “pravidla o vyloučení úředních osob z projednávání a rozhodování věci”
Z jakých důvodů může být úřední osoba vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla ovlivnit výsledek řízení?
a) pochybnost o nepodjatosti (má nějakým způsobem zájem na výsledku řízení)
b) účastnila se řízení v téže věci na jiném stupni (pokud by bylo odvolací řízení a osoba se zúčastnila řízení v I. stupni)
Čím dojde fakticky k vyloučení úřední osoby z projednávání a rozhodování?
ze zákona (při splnění podmínek stanovených SŘ) + vydání usnesení (má pouze deklaratorní charakter)
Co znamená “zásada jednotnosti řízení”?
účastníci řízení (+ i dotčené orgány) mohou PO CELOU DOBU ŘÍZENÍ (až do vydání rozhodnutí) uplatňovat své návrhy, námitky, navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti, ..
Co znamená “zásada koncentrace řízení”?
uplatňování procesních práv účastníků (navrhování důkazů, uplatnění námitek, ..) OMEZENO pouze do určitého procesního stádia
V jakém řízení (z úřední moci/o žádosti) se uplatňuje zásada koncentrace a kdy zásada jednotnosti?
zásada koncentrace řízení -> může se uplatňovat v řízení o žádosti | zásada jednotnosti -> řízení z moci úřední
Z jakých právních norem vyplývá koncentrace řízení?
stanoveno zvláštními zákony = koncentrace řízení znamená, že SO určí, dokdy mohou účastníci činit své návrhy - pokud by učinili později - nebude k nim přihlíženo
Může správní orgán usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy?
ano, podle SŘ, ale neznamená nutně koncentraci řízení (ta vyplývá ze zvláštních zákonů) - v těchto případech (usnesení SO dokdy ..) zákon nestanovuje, že by k později uplatněným návrhům neměl SO přihlížet
Na jaký typ řízení nelze uplatnit zásadu koncentrace?
řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost
Platí zásada koncentrace i pro odvolací řízení?
ano, k novým skutečnostem a návrhům k provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení se PŘIHLÉDNE JEN TEHDY, pokud je účastník nemohl uplatnit dříve (nebo mu nebylo umožněno učinit v řízení v I. stupni určitý úkon)
Co se děje v případě, kdy účastník namítá, že mu v I. stupni řízení nebylo umožněno učinit určitý úkon?
tento úkon musí být učiněn (dodatečně) spolu s odvoláním
Co znamená zásada materiální pravdy?
SO mají povinnost zjistit skutkový stav věci (pravdu, skutečnýs stav, objektivní realita)
Co znamená zásada formální pravdy?
SO se při zjišťování podkladů pro rozhodnutí spokojí s tím, co uvádějí jako skutkovou podstatu (pravdu) účastníci - v praxi NE
Z jaké zásady vychází tradičně správní řízení (formální/materiální pravdy)?
ze zásady materiální pravdy ( s tím souvisí podle SŘ zásada zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti)
Uplatňuje se ve správním řízení spíše zásada vyhledávací nebo zásada projednávací?
zásada vyhledávací
Co znamená “zásada vyhledávací”?
SO má povinnost shromažďovat (vyhledávat) důkazy a další podklady pro rozhodnutí
Jak se jinak nazývá “zásada vyhledávací”?
inkviziční, vyšetřovací
Mají účastníci řízení “povinnost poskytovat SO veškerou potřebnou součinnost při opatřování podkladů pro rozhodnutí”?
ano, ale z toho neplyne nějaké zvláštní oprávnění SO nuceně vymáhat součinnost ze strany účastníka
Co znamená zásada volného hodnocení důkazů?
souvisí se správním uvážením, SO hodnotí skutkový stav na základě provedených důkazů a dalších podkladů, volně, podle svého vnitřního přesvědčení, zvažuje při tom všechny okolnosti případu (úvahy SO mají být logicky i věcně přesvědčivě odůvodněny) - výjimka z úvah: pokud zákon stanoví, že některý podklad je ZÁVAZNÝ pro správní orgán
Musí SO ve správním řízení ze zákona provést veškeré účastníky navržené důkazy?
nemusí (není těmito návrhy vázán), ale pokud tak neučiní, musí odůvodnit (v odůvodnění rozhodnutí)
Povinnost využití jakého důkazního prostředku může ákon výjimečně stanovit?
znaleckého posudku (ale i zde platí zásada volného hodnocení důkazů)
Co se děje v případě, že soud zruší rozhodnutí SO ve věci, v níž sám (soud) prováděl dokazování?
SO musí zahrnout tyto soudem provedené důkazy mezi podklady pro nové správní rozhodnutí (v dalším řízení) - v tomto dalším řízení musí hodnotit i tyto důkazy
Co znamená “zásada dvouinstančnosti řízení”?
znamená, že účastníci mají právo podat ŘÁDNÝ OPRAVNÝ PROSTŘEDEK proti rozhodnutí vydanému správním orgánem I. stupně (netsanoví-li zákon jinak) -> na základě podání ŘOP je prvoinstanční rozhodnutí přezkoumáno (správním) odvolacím orgánem
Má pravidlo o dvouinstančnosti správního řízení v ČR ústavní základ, základ v mezinárodních smlouvách nebo je podmínkou spravedlivého procesu?
ani jedno, má zákonný základ
Co je úkolem druhoinstančního (odvlacího) správního orgánu?
přezkoumat rozhodnutí SO I. stupně v rozsahu, který vyplývá ze zákona, NE HO NAHRADIT
Co musí SO II. stupně respektovat, jestliže hodlá vycházet z jiných podkladů než SO I. stupně a rozhodnout konečným způsobem?
musí respektovat pravidlo dvouinstančnosti např. umožní účastníkům SEZNÁMIT SE s novými podklady, jakož i jiným hodnocením těchto podkladů, ze kterých vycházel SO I. stupně a VYJÁDŘIT SE k tomu ještě před vydáním rozhodnutí
