II. Některé procesněprávní instituty a pojmy Flashcards
Co jsou to “procesní lhůty”?
časové úseky určené pro procesní úkony subjektů správního řízení
Jaké “procesní lhůty” rozlišujeme?
- zákonné PL
- PL určené SO
Spojuje správní řád s dodržením procesních lhůt právní důsledky?
ano, proto zmeškání lhůty má podstatný vliv na celkový průběh řízení
Jaké známe ve správním právu “zákonné procesní lhůty”?
lhůta pro podání ŘOP, pro podání návrhu na obnovu řízení, ..
Lze zákonné procesní lhůty měnit rozhodnutím SO?
nelze měnit rozhodnutím SO
Marné uplynutí jakých zákonných procesních lhůt s sebou nese právní důsledky?
lhůty propadné (prekluzivní)
Co se stane (jaký je následek) uplynutím zákonné prekluzivní lhůty?
oprávněná osoba ztrácí možnost provést úspěšně úkon
Lze prominout zmeškání zákonné lhůty?
ano:
a) pomocí institutu “navrácení v předešlý stav” (§41 SŘ)
b) zachování lhůty v případě pochybnosti např. pokud nelze určit, kdy byl úkon proveden - předpokládá se, že byl proveden včas
Jaké 2 možnosti mohou nastat jako následek nedodržení lhůty ke SPLNĚNÍ POVINNOSTI?
1) sankce (např. uložení pořádkové pokuty)
2) nastane vykonavatelnost rozhodnutí
Jaké lhůty (přídavné jméno) je SO oprávněn/povinen v průběhu řízení určit k provedení určitého procesního úkonu?
přiměřené lhůty
Jakou formou se vydávají lhůty stanovené SO?
usnesením - oznamuje se tomu, komu je lhůta určena, popřípadě dotčeným osobám (osoby jež se takové usnesení svými účinky dotýká)
Je možné proti usnesení o určení lhůty SO podat opravný prostředek?
ano - ale nemá odkladný účinek (= nemá vliv na nabytí právní moci rozhodnutí)
Může účastník řízení zasahovat do délky lhůty určené SO?
ano, na ŽÁDOST účastníka může být lhůta stanovená SO (opět usnesením) přiměřeně prodloužena, ještě před tím, než uplyne - ale SO musí v prodloužení postupovat tak, aby nebyla narušena rovnost účastníků, ani ohrožen účel správního řízení
Má nesplnění lhůty určené SO za následek sankci, stejně jako u nesplnění zákonné procesní lhůty?
ne
Na jak dlouhou dobu mohou být stanoveny procesní lhůty?
na dny, týdny, měsíce i roky
POČÍTÁNÍ ČASU: Započítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty?
nezapočítává (lhůta počíná běžet den následující) - ! to ale neplatí při počítání HODIN
POČÁTÁNÍ ČASU: Lhůty určené podle týdnů, měsíců, let končí uplynutím jakého dne?
toho dne, který se shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (jinak - posledním dnem měsíce) např. lhůta začala v pátek 1.12., má trvat 2 týdny = bude končit opět v pátek 15:12.
POČÍTÁNÍ ČASU: Co se děje, připadne-li konec lhůty na víkend, nebo svátek?
posledním dnem lhůty je v tom případě nejbližší příští pracovní den
POČÁTÁNÍ ČASU: Je lhůta zachována, pokud je její poslední den učiněno PODÁNÍ u příslušného SO nebo na poště?
ano, lhůta je zachována
POČÍTÁNÍ ČASU: Je lhůta zachována (nepřerušuje se), pokud je její poslední den učiněno PODÁNÍ u SO vyššího stupně (odvolacího orgánu)?
ano je, odvolací orgán bezodkladně postoupí podání příslušnému orgánu - k podání u odvolacího SO musí mít účastník vážné důvody, pro které nemohl učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu
POČÍTÁNÍ ČASU: Považuje se lhůta za zachovanou i v pochybnostech?
ano považuje, pokud se neprokáže OPAK
Co je to institut “navrácení v předešlý stav”?
prominutí zmeškání úkonu ze strany SO, slouží k odstranění tvrdosti zákona, účastník musí prokázat ZÁVAŽNÉ skutečnosti, pro které nemohl úkon učinit v řádné lhůtě
Jaké jsou “procesní zásady správního řízení”?
1) zásada dispoziční a zásad oficiality
2) zásada legalita a zásada oportunity
3) zásada písemnosti a zásada ústnosti
4) zásada neveřejnosti a z. veřejnosti
5) zásada procesní rovnosti účastníků
6) zásada nestrannosti
7) zásada jednotnosti a z. koncentrace řízení
8) zásada materiální a zásada formální pravdy
9) zásada dvouinstančnosti řízení
Jaký je význam “zásady dispoziční” a “zásady oficiality”?
na základě těchto zásad je určen ZPŮSOB ZAHÁJENÍ řízení, jeho předmět a samotná existence - zásada dispoziční = subjektivní zájem účastníka | zásada oficiality = veřejný zájem
V jakém případě se uplatní “zásada dispoziční”?
správní řízení se zahajuje na ŽÁDOST či na základě jinak označeného návrhu účastníka řízení (žadatel) - žadatel má subjektivní zájem na daném řízení
Jakým způsobem je určen PŘEDMĚT správního řízení v případě uplatnění “dispoziční zásady” (zahájení na žádost)?
ve své žádosti žadatel určí PŘEDMĚT řízení, SO je tímto předmětem vázán