II. Opravné prostředky - odvolání Flashcards
K čemu slouží opravné prostředky?
zákonem upravené prostředky k přezkoumání vydaných rozhodnutí
Kým mohou být vydaná rozhodnutí skrze opravné prostředky přezkoumána?
a) správními orgány (odvolacími)
b) soudy (především správní soudnictví, některé případy soudnictví civilní, nebo Ústavní soud u ústavní stížnosti)
Jak dochází k přezkumu rozhodnutí SO?
v řízeních, která lze souhrnně označit jako OPRAVNÁ (přezkumná) - účelem je náprava vad a nedostatků
Jaké záruky naplňuje možnost přezkoumání rozhodnutí?
má zvýšit záruku zákonnosti rozhodování SO, záruka ochrany práv jednotlivců a ochrany veřejného zájmu v činnosti veřejné správy
Co znamená zásada dvouinstančnosti správního řízení?
proti každému rozhodnutí správního orgánu I.stupně se lze odvolat, případně podat jiný ŘÁDNÝ opravný prostředek (nestanoví-li zákon jinak)
Lze se dále odvolat (v rámci systému správních orgánů) proti rozhodnutí správního orgánu?
nelze
Kdy se užívají “řádné opravné prostředky”?
před tím, než rozhodnutí nabyde právní moci
Kdy se užívají “mimořádné opravné prostředky”?
u pravomocných rozhodnutí (již nabylo právní moci)
Co patří mezi “řádné opravné prostředky”?
- odvolání
- rozklad
- odpor
- námitky
Co patří mezi “mimořádné opravné prostředky”?
- přezkumné řízení
- obnova řízení
- navrácení v předešlý stav
- nové řízení
U přezkumných řízení se zkoumá jaká skutečnost?
odvolací SO přezkoumává celé napadené rozhodnutí (ledaže by odvolání směřovalo pouze vůči některé jeho části), “správnost” rozhodnutí přezkoumává pouze v rozsahu námitek uvedených v odvolání (princip vymezeného rozsahu přezkoumávání) - zkoumá se hledisko LEGALITY
Kdy správní orgán odvolací automaticky přezkoumává správnost napdaeného rozhodnutí nad rámec námitek uvedených v odvolání?
pokud to vyžaduje veřejný zájem
Kritérium správnosti, které hodnotí odvolací správní orgán bývá spojováno s čím ve správním právu?
s vhodnou aplikací správního uvážení
Jaké důvody mohou způsobit přezkum rozhodnutí?
a) vady skutkové (zjištěný skutkový stav, ze kterého SO vycházel neodpovídá skutečnosti nebo nebyl dostačující pro rozhodnutí)
b) vady právní (nesprávné posouzení otázky hmotného nebo procesnho práva)
c) vady procesní (procesní pochybení v řízení, které mohlo mít vilv na zákonnost rozhodnutí)
Přezkumné řízení se zahajuje z moci úřední nebo na žádost?
z moci úřední (chybí právní nárok účastníka)
Odvolací řízení se zahajuje na žádost nebo z moci úřední?
na žádost (je tu právní nárok účastníka)
Odpor směřuje proti čemu?
proti příkazu
Námitky směřují proti čemu?
proti usnesení
Na základě vztahu ke skutkovým zjištěním v půodním řízení lze rozlišit opravné řízení, v němž:
a) jsou připuštěny novoty = účastníci mohou uplatňovat v řízení o opravném prostředku nová skutková tvrzení a označovat nové důkazy
b) jsou zakázány novoty
Z hlediska ROZSAHU přezkoumávání původního rozhodnutí na základě opravného prostředku, se rozlišují jaké 2 druhy přezkoumávání?
1) na základě REVIZNÍHO PRINCIPU = orgán přezkoumává z hledisek relevantních pro vydání přezkoumávaného rozhodnutí (bez ohledu na obsah námitek uvedených v podaném opravném prostředku)
2) na základě vymezeného rozsahu přezkoumávání = SO je vázán důvody (námitkami) uvedenými v podaném opravném prostředku (jen v tom rozsahu přezkoumává)
Z hlediska účinků opravného prostředku se rozlišují jaké 2 typy:
1) suspenzivní (odkladný) účinek
2) devolutivní účinek (odvalovací)
Co je to “suspenzivní” účinek opravného prostředku?
pokud má ŘOP suspenzivní účinek, znamená to, že v důsledku jeho podání se odkládá vykonatelnost a jiné účinky rozhodnutí
Co je to “devolutivní” účinek?
pokud má ŘOP devolutivní účinek, znamená to, že oprávnění rozhodnout o něm má (obvykle) nadřízený správní orgán tomu, který vydal původní rozhodnutí
Z hlediska způsobu vyřizování opravného prostředku, se rozlišuje mezi rozhodováním?:
a) na principu apelačním
b) na principu kasačním
Co je to princip APELAČNÍ?
= reformativní, znamená, že SO, který rozhoduje v opravném řízení, může při zjištění vady přezkoumávaného rozhodnutí tyto vady sám napravit a předchozí rozhodnutí ZMĚNIT
Co znamená princip KASAČNÍ?
SO rozhodující v opravném řízení, může při zjištění vady v přezkoumávaném rozhodnutí nebo v procesu řízení takové rozhodnutí ZRUŠIT a věc VRÁTIT k novému projednání, zpravidla se závazným PRÁVNÍM NÁZOREM, jak v tomto dalším (novém) řízení postupovat
Co znamená “zákaz reformace in peius” a kde platí?
přezkoumávané rozhondutí se nemůže změnit v NEPROSPĚCH odvolatele (výjimky - neplatí pokud odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy se liší / neplatí pokud je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem)
Co je “odvolání”?
řádný opravný prostředek, podávaný proti nepravomocnému rozhodnutí (jako všechny ŘOP), které vydal SO v I. stupni
Kdy může účastník podat odvolání (obecně)?
vždy, pokud zákon nestanoví jinak (výjimky)
Jaká jsou rozhodnutí, proti nimž se nelze odvolat?
a) rozhodnutí prohlašující NICOTNOST (SO prohlašuje nicotnost tohoto rozhodnutí)
b) rozhodnutí rozhodující spor z veřejnoprávní smlouvy (sporné řízení o veřejnoprávní smlouvě)
Jakému účastníkovi nepřísluší právo podat odvolání?
účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do prokolu VZDAL
Může odvolatel podat odvolání znovu, potom oc ho VZAL ZPĚT?
nemůže
Jaké mohou být důvody pro odvolání?
a) vady skutkové
b) vady právní
c) vady v řízení (procesní)
Jaké náležitosti musí odvolání obsahovat?
a) obecné náležitosti podání ve správním řízení
b) proti kterému rozhodnutí směřuje
c) v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá
d) v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí/řízení
Co platí, pokud není v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá?
platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí (že napadá rozhodnutí jako celek)
Bránilo by věcnému projednání odvolání to, že odvolatel původně i po vyzvání SO neuvedl důvod odvolání?
nebránilo, odvolací SO by byl i tak povinnen přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, s právními předpisy (zákonnost)
Může i přes odvolání nabít právní moci část rozhodnutí (zbytek výrokové části, která nebyla napadena odvoláním)?
ano, pokud odvolání směřuje jen vůči některému výroku nebo proti vedlejšímu ustanovení, které netvoří nedílný celek s ostatními + pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků
Jaké jsou 2 možnosti řešení, pokud nemá odvolání některou z náležitostí?
- SO pomůže nedostatky odstranit
- SO vyzve k odstranění + poskytnutí přiměřené lhůty
U jakého SO se podává odvolání?
u SO, který vydal napadené rozhodnutí
Může SO, který vydal rozhodnutí nyní napadené odvoláním sám odvolání vyhovět?
ano, za určitých podmínek v rámci tzv. autoremedury
Co je to autoremedura?
SO, který vydal rozhodnutí, proti kterému se nyní účastník odvolává, může místo postoupení věci nadřízenému SO, sám rozhodnout o odvolání
Jaké jsou podmínky autoremedury pro SO?
a) SO musí odvolání plně vyhovět (v celém rozsahu) a rozhodnutí tím změnit nebo zrušit
b) nesmí tím vzniknout újma (na právech a zájmech) jinému účastníkovi řízení
Do jaké doby se může účastník proti rozhodnutí odvolat (“odvolací lhůta”)?
do 15 dnů ode dne OZNÁMENÍ rozhonutí (obvykle doručením) - zvláštní zákon může stanovit v konkrétních případech jinak
Příklad odlišné délky odvolací lhůty podle zvláštního zákonu?
lhůta pro podání odvolání proti personálnímu rozkazu = 5 dnů (Zákon o vojácích z povolání)
Jaké dva účinky (na rozhodnutí) jsou spojeny s včas a řádně podaným (přípustným) odvoláním?
1) suspenzivní účinek
2) devolutivní účinek
U jakých situací například stanoví SŘ odlišnou délku odvolací lhůty?
a) v případě chybějícího nebo neúplného, nesprávného poučení o odvolání - do 15 dnů ode dne oznámení OPRAVNÉHO usnesení (bylo-li vydáno) a nejpozději do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí
b) účastník se prokazatelně s rozhodnutím seznámil - do 90 dnů ode dne, kdy se tak stalo
Jak se hledí na účasníka, který se prokazatelně s rozhodnutím seznámil? (čemu je to ekvivalentní)
hledí se na něj, jako by mu SO doručil rozhodnutí s CHYBĚJÍCÍM POUČENÍM
V důsledku odkladného účinku (suspenzivního) odvolání nenastává co?
nenastává právní moc, vykonatelnost ani jiné právní účinky rozhodnutí
Jak se označují rozhodnutí, proti nimž odvolání nemá odkladný účinek?
předběžně vykonatelná
Odkládá právní moc rozhodnutí i odvolání, které z nějakého důvodu (zákonný/odkladný účinek vyloučen SO) nemá odkladný účinek?
ano, i odvolání, které nemá odkladný účinek ODKLÁDÁ právní moc rozhodnutí
Příklady, kdy odvolání nemá (ze zákona) odkladný účinek?
a) u rozhodnutí o nařízení předběžného opatření
b) u rozhodnutí o uložení povinnosti na místě
V jakých případech stanovených zákonem může SO rozhodnout o VYLOUČENÍ odkladného účinku odvolání?
1) naléhavě to vyžaduje veřejný zájem
2) hrozí vážná újma některému z účastníků
3) účastník o to požádá (neplatí, pokud by vznikla újma jiným účastníkům)
4) lze vyloučit z důvodu ochrany práv nabytých v dobré víře, oprávněných zájmů účastníků nebo veřejného zájmu
V případě (uveď příklad) jakého rozhodnutí nemůže dojít k vyloučení odkladného účinku odvolání?
včasné a přípustné odvolání proti rozhodnutí o přestupku má VŽDY odkladný účinek (nelze vyloučit)
Co znamená “devolutivní účinek”?
o odvolání rozhoduje a napadené rozhodnutí přezkoumává odvolací správní orgán, který je (nestanoví-li zákon jinak) NEJBLÍŽE NADŘÍZENÝ SO (toto pravidlo prolamuje tzv. autoremedura)
Jaký je postup SO při obdržení odvolání?
zašle stejnopis odvolání všem účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat - mají možnost se k odvolání vyjádřit -> dále pokud SO neshledá důvod k autoremeduře, předá SPIS se svým stanoviskem odvolacímu SO (ještě před předáním, pokud jsou splněny stanovené důvody - zastaví řízení)
Jakým způsobem (jaké části) přezkoumává odvolací orgán napadené rozhodnutí?
zpravidla celé, ledaže odvolání směřuje pouze proti některému z výroků rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku (které netvoří nedílný celek s ostatními, a zbytek nabyl právní moci)
Jaké otázky řeší odvolací správní orgán při přezkumu, z jakých hledisek hodnotí napadené rozhodnutí?
přezkoumává na základě revizního principu soulad s právními předpisy (hledisko zákonnosti) a SPRÁVNOST napadeného rozhodnutí přezkoumává pouze v rozsahu NÁMITEK v odvolání (princip vymezeného rozsahu přezkoumávání)
V jaké situaci neplatí “princip vymezeného rozsahu přezkoumávání”?
pokud to vyžaduje veřejný zájem - potom odvolací SO, nehledě na to, jaký je rozsah námitek v odvolání, přezkoumává rozhodnutí celé
Jaké další požadavky (kromě zákonnosti) musí splňovat správní rozhodnutí, aby bylo označeno za “správné”?
vhodnost, hospodárnost, rozumnost, účelnost, přiměřenost, apod.
Jakými způsoby může odvolací SO rozhodnout o odvolání?
1) zamítne odvolání z důvodu opožděnosti nebo nepřípustnosti
2) dojde k závěru, že napadené rozhodnutí JE v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné
3) odvolání neshledá důvodné -> odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí
V jakém případě odvolací orgán odvolání zamítne z důvodu, že je opožděné nebo nepřípustné?
pokud rozhodnutí již nabylo právní moci -> následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí - pokud ANO (jsou předpoklady), posuzuje se takové odvolání jako PODNĚT k přezkumnému řízení nebo ŽÁDOST o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí
Jaké jsou možnosti odvolacího SO, pokud dojde k závěru, že napadené rozhodnutí JE v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné?
a) rozhodnutí nebo jeho část zruší a ZASTAVÍ řízení
b) rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc VRÁTÍ k novému projednání původnímu SO
c) napadené rozhodnutí nebo jeho část ZMĚNÍ (princip apelační)
V jaké konkrétní situaci odvolací SO rozhodne tak, že napadené rozhodnutí (nebo jeho část) ZRUŠÍ a řízení ZASTAVÍ?
např. nastala procesní podmínka pro zastavení řízení zahájeného na žádost / nebyl dán důvod k jinému rozhodnutí např. k uložení povinnosti v řízení zahájeném z moci úřední
V jaké konkrétní situaci odvolací SO napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí k novému projednání původnímu SO (I. stupně)?
situace, kdy není možné, aby sám odvolací správní orgán ve věci konečným způsobem rozhodl, zejména pokud obsahuje prvostupňové rozhodnutí takové závady, pro které by bylo nepřípustné, nehospodárné, neúčelné, aby je odstranil sám odvolací správní orgán - platí tu závaznost právního názoru odvolacího SO (odvolací SO ho vysloví v odůvodnění rozhodnutí o odvolání)
V jakých situacích odvolací SO napadené rozhodnutí nebo jeho část ZMĚNÍ?
znamená, že se uplatní princip APELAČNÍ, výjimka: pokud se na základě odvolání přezkoumává rozhodnutí, které v I. stupni vydal orgán územního samosprávného celku v SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI -> potom platí kasační princip (odvolací SO nemůže takové rozhodnutí změnit, ale může ho zrušit, případně zrušit a vrátit k novému projednání orgánu ÚSC)
Pokud odvolací SO mění napadené rozhodnutí, může tak učinit v neprospěch odvolatele?
pokud odvolání podal jen jeden z účastníků, potom ne -> ale pokud odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné (odvolatelé požadují různá rozhodnutí odvolacího orgánu), nebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem = neuplatní se zákaz reformace in peius
Může odvolací orgán změnit nebo zrušit pouze část napadeného rozhodnutí a zbytek potvrdit?
ano může
Jaký je rozdíl mezi “přezkumným řízení” a “obnovou řízení”?
u obnovy řízení se zkoumají SKUTKOVÁ POCHYBENÍ PŘI DOKAZOVÁNÍ | u přezkumného řízení se hodnotí rozhoduntí pouze z hlediska LEGALITY
Co se děje, pokud odvolací orgán v odvolání obdrží námitky, které nemají vliv na legalitu např. osobě se nelíbí výše pokuty, ale rozhodnutí je legální?
odvolací orgán takové odvolání zamítne
Jak může např. vypadat odvolání pro procesní vadu?
špatné poučení účastníka -> ve spisu chybí usnesení o zahájení SŘ = hrubá chyba zakládající nezákonnost
