PP - správní delikty DISCIPLINÁRNÍ Flashcards
Jaké je synonymum disciplinární odpovědnosti (/řízení)?
kárná odpovědnost/řízení
Co je to disciplinární odpovědnost?
odpovědnost členů určitého společenství za porušení pravidel a norem daného společenství (jehož jsou příslušníky, členy) - disciplinární právo působí pouze vůči osobám se specifickým postavením ve společnosti (jsou členy určité skupiny)
Existuje obecné disciplinární právo, které platí pro všechny druhy společenských skupin?
ne, každá má své vlastní disciplinární právo
Jaký je rozdíl mezi “disciplínou soukromoprávní” a “disciplínou veřejnoprávní”?
disciplína soukromoprávní = dodržování pracovněprávních norem / disciplína veřejnoprávní = např. disciplinární odpovědnost advokáta za nesplnění povinnosti vůči svému klientovi
Jaké právo upravuje zvláštní typ odpovědnosti za výkon profese?
disciplinární právo (podmínkou dis. odpovědnosti je, že osoba vykonává povolání, ke kterému je třeba zvláštní způsobilosti nebo oprávnění, nebo jde o osoby, kteří jsou členy určitého společenství např. studenti, vězni) - jejich postavení jim přiznává konkrétní veřejnoprávní předpis
Jaká fráze je např. charakteristická pro skutkové podstaty disciplinárních deliktů?
neurčité pojmy jako “odborný a etický výkon profese”
Vylučuje disciplinární postih potrestání za tentýž čin ještě v jiném řízení?
nevylučuje, obvykle to bývá (správní) přestupkové řízení
Jaké druhy (u jakých skupin osob) disciplinární odpovědnosti rozlišujeme?
1) DO příslušníků BS
2) DO vojáků z povolání
3) DO státních zaměstnanců
4) DO členů profesních komor
5) DO studentů VŠ
6) DO osob ve výkonu vazby
7) DO osob ve výkonu TOS
8) DO osob v zabezpečovací detenci
Může být pachatele disciplinárního deliktu PO?
výjimečně, ale může (ale většinou FO)
Jak se liší porušení povinnosti v rámci pracovněprávních vztahů a v rámci služebního poměru (policie)?
porušení povinnosti pracovněprávních vztahů zakládá ryze SOUKROMOPRÁVNÍ odpovědnost - porušení povinností ze strany příslušníka Policie ČR zakládá odpovědnost veřejnoprávní (disciplinární, kázeňskou)
Kde najdeme hmotněprávní i procesněprávní úpravu kázeňské odpovědnosti příslušníků bezpečnostních sborů?
Zákon o služebním poměru
Jaké 2 typy deliktů rozlišujeme u kázeňské odpovědnosti příslušníků BS?
a) kázeňské přestupky
b) jednání, které má znaky přestupku
Jsou kázešké přestupky příslušníků BS vymezeny v Zákoně o služebním poměru pozitivně nebo negativně?
pozitivně (co to je) i negativně (co to není)
Jaká je zákonná definice kázeňského přestupku příslušníků BS?
zaviněné jednání, které porušuje SLUŽEBNÍ POVINNOST, ale nejde o TČ nebo o jednání, které má znaky přestupku (i dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení)
Může se příslušník BS dopustit kázeňského přestupku jen ve službě, nebo i mimo službu?
ve službě i mimo službu
Jaký druh zavinění postačí ke vzniku odpovědnosti za spáchání kázeňského přestupku příslušníkem BS?
nevědomá nedbalost
Kázeňské přestupky směřují proti … kázni:
služební kázni
Co vyplývá z negativního vymezení pojmu “kázeňský přestupek”?
je vyloučen souběh - kázeňský přestupek je subsidiární k přestupku a k trestnému činu (pokud nějaké jednání vykazuje znaky jednoho, nemůže jít o druhé)
Co je materiální stránkou kázeňského přestupku příslušníků BS?
míra společenské škodlivosti (je vnímána u každé služby a každého BS jinak - dáno objektivně rozdílnými funkcemi, posláním a postavením jednotlivých útvarů, ale i subjektivně - názory, postoje, morální hodnoty konkrétního služebního funkcionáře, který bude ukládat trest)
Podle jakých právních norem se postupuje v řízení o kázeňském přestupku příslušníka BS?
Zákon o služebním poměru + co v něm není upraveno -> Správní řád
Jaké kázeňské tresty lze uložit za kázeňské přestupky příslušníka BS?
a) písemné napomenutí
b) snížení základního tarifu až o 25% (na max 3 měsíce)
c) odnětí služební medaile
d) odnětí služební hodnosti
Do jaké doby může příslušný služební funkcionář uložit kázeňský trest příslušníkovi BS?
nepozději do 1 roku ode dne, kdy ke spáchání KP došlo (do této doby se nezapočítává případná doba, po kterou se vedlo trestní řízení, soudní řízení správní nebo řízení o přestupku)
Jak můžeme charakterizovat “jednání, které má znaky přestupku”?
škodlivý (společensky) protiprávní čin, který vykazuje zákonné znaky přestupku, nejde-li o TČ (specifický rozdíl od přestupků - zahrnuje pojmové znaky přestupku, ale i znaky disciplinárního deliktu)
Kým jsou projednávána “jednání, která mají znaky přetupku”?
po procesní stránce je projednáváno orgánem, který má nad pachatelem deliktu “osobní” pravomoc tzn. bezpečnostní sbor -> Zákon o služebním poměru -> služební funkcionář (= správním orgánem v rámci řídící struktury toho bezpečnostního sboru, jehož je pachatel deliktu příslušníkem)
Co se stane, jestliže ve věci vyjde najevo, že se jednání, které má znaky přestupku dopustil příslušník bezpečnostního sboru?
příslušný “obecný” SO s ohledem na konkrétní stádium řízení věc předá příslušnému služebnímu funkcionáři do KÁZEŇSKÉHO ŘÍZENÍ
Co se děje v případě, že SO není do vydání rozhodnutí o přestupku v I. stupni známa skutečnost, že obviněný je příslušníkem BS?
jeho jednání se projedná v “klasickém” přestupkovém řízení podle Zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
Co se děje, pokud SO zjistí PO vydání rozhodnutí o přestupku v I. stupni, že obviněný je příslušníkem BS?
o této skutečnosti bezodkladně vyrozumí příslušného služebního funkcionáře nebo příslušný služební orgán
Pokud si před vydáním rozhodnutí SO není vědom skutečnosti, že obviněný je příslušníkem BS, je to důvodem pro zrušení rozhodnutí nebo jeho prohlášení za nicotné?
NE -> rozhodnutí platí, ale vyvození odpovědnosti za jiný kázeňský přestupek = porušení tzv. informační povinnosti
Pokud osoba (pachatel) přestala být příslušníkem BS před vydáním rozhodnutí ve věci v I. stupni, jak se projedná “jednání, které má znaky přestupku”?
jako klasický přestupek
Jaké lhůty se vztahují na řízení o “jednání, které má znaky přestupku”?
lhůty uvedené v ZOPŘ (stejné jako u klasických přestupků)
Jaké tresty lze ukládat za “jednání, které má znaky přestupku”?
stejné tresty jako za kázeňské přestupky + spolu s nimi nebo zcela samostatně lze:
a) uložení peněžité pokuty b) zákaz činnosti
c) propadnutí věci
Projednávání kázeňských přestupků vojáků z povolání tvoří předmět (zabývá se jím) jaké právo?
vojenské kázeňské právo (Ústava, Listina + Zákon o vojácích z povolání)
Jaký interní normativní akt upravuje vojenské kázeňské právo?
Základní řád ozbrojených sil České republiky (podrobné rozvedení ustanovení Zákona o vojácích z povolání týkající se řízení o uložení kázeňského trestu)
Co je to “kázeňský přestupek” vojáka z povolání?
zaviněné jednání, které je v rozporu s právními předpisy nebo vojenskými řády, předpisy a rozkazy, nejde-li o jiný správní delikt nebo není-li čin trestný podle trestního zákona
Je u kázeňských přestupků vojáků z povolání nutné naplnění materiální stránky?
ano (= čin musí vykazovat určitou míru společenské škodlivosti)
Co je formálním znakem “kázeňského přestupku” vojáka z povolání?
povinnost vojáka z povolání jednat v souladu s právními předpisy, vojenskými řády, vojenskými předpisy a rozkazy = obsah vojenské kázně
Voják z povolání je ve služebním poměru vůči komu?
vůči ČR
Existuje u kázeňských přestupků vojáků z povolání “objektivní odpovědnost za přestupek”
ne, pouze subjektivní odpovědnost (tzn. musí být přítomno zavinění - postačí nevědomá nedbalost)
Jak se voják z povolání nejčastěji dopouští kázeňského přestupku porušením právních předpisů?
a) neplní důsledně a přesně úkoly, které mu ukládají PP a rozkazy nadřízených
b) nekoná svědomitě a řádně službu podle svých sil, znalostí a schopností
c) nezachovává mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a které v zájmu služby nelze sdělovat jiným osobám
d) neohlásí nadřízenému nedostatky, závady, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby
e) neprohlubuje svoji kvalifikaci a nedbá o svoji fyzickou zdatnost
f) nedodržuje pravidla služební zdvořilosti
g) nedodržuje při výkonu služby právní předpisy
h) nenosí při výkonu služby předepsaný stejnokroj
i) zneužije ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiných info získané při výkonu služby
j) bezodklaně neohlásí nadřízenému zahájení trestního řízení vůči své osobě a neinformuje ho o pruběhu a ukončení
Dopustí se voják z povolání kázeňského přestupku i tím, že neodkladně nezakročí k odvrácení škody hrozící VE VOJENSKÝCH OBJEKTECH a na vojenském materiálu?
ano (výjimky: pokud mu v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení SEBE, ostatní vojáky nebo občany nebo osoby sobě blízké)
Co řadíme mezi “vnitřní předpisy” u vojáků z povolání?
vojenské řády, vojenské předpisy, rozkazy ministra obrany, normativní výnosy Ministerstva obrany
Upravuje právní řád ČR definice “vojenských řádů a vojenských předpisů”?
ne (mezi vnitřní předpisy je řadí rozkaz ministra obrany ČR č. 29/2009)
Zakládá zaviněné porušení rozkazu odpovědnost vojáka z povolání za kázeňský přestupek a v jakém případě?
ano, v případě, že rozkaz (projev vůle nadřízeného vůči podřízenému) souvisí s plněním úkolů ozbrojených sil (BOJOVÁ A VÝCVIKOVÁ ČINNOST, …)
V jakém případě je voják povinnen ODEPŘÍT splnění rozkazu?
pokud by jeho splněním spáchal TČ (tuto skutečnost ohlásí neodkladně vyššímu nadřízenému)
Co má vojak udělat, pokud se domnívá, že uložený rozkaz je v rozporu s právním předpisem?
je povinnen na to nadřízeného upozornit, pokud nadřízený stejně na splnění trvá, voják musí rozkaz splnit
Co jsou to “jednání vojáka mající znaky přestupku”?
jednání, která jsou za přestupek označena ve zvláštních právních předpisech a jsou postavena na roveň kázeňským přestupkům podle Zákona o vojácích z povolání např. přestupky podle Zákona o silničním provozu,…
Jakým způsobem se projedná “jednání vojáků mající znaky přestupku”?
projednává se jako kázeňský přestupek tzn. v kázeňském řízení (přetože jedinou společnou vlastností těchto jednání s kázeňským přestupkem je orgán s kázeňskou pravomocí vyřizující tato jednání)
Za co lze vojákům z povolání uložit Kázeňské tresty?
pouze za kázeňské přestupky, nikoliv za jednání vojáka mající znaky přestupku
Podle čeho se ukládají tresty za jednání vojáků mající znaky přestupku?
podle příslušného zvláštního zákona
(ne pode zákona o vojácích z povolání) např. za spáchání dopravního přestupku se vojákovi z povolání uloží trest podle Zákona o silničním provozu)
Co je “kázeňským trestem” podle Zákona o vojácích z povolání?
a) napomenutí
b) písemná důtka
c) výstraha pro neodpovědný výkon služby
d) snížení služebního platu až o 15% až na dobu 6 měsíců
Může být vojákovi z povolání na základě spáchání kázeňského přestupku ukončen služební poměr?
NE (k tomu může dojít pouze na základě důvodů taxativně vyjmenovaných v Zákoně o vojácích z povolání)
Jakou funkci plní především odpovědnost vojáků z povolání?
má spíše varovný dopad a plní především PREVENTIVNĚ-VÝCHOVNOU funkci
Jaké z kázeňských trestů pro vojáky z povolání mají morální charakter (nikoliv materiální)?
napomenutí, písemná důtka, výstraha
Čím se od sebe liší napomenutí, písemná důtka a výstraha?
všechno to jsou písemné výtky s různým označením - liší se od sebe mírou společenského odsouzení
Stanovuje Zákon o vojácích z povolání hierarchii (subsidiaritu) ukládání kázeňských trestů? (tzn. od nejmírnějších po nejpřísnější)
ne (tzn. lze rovnou uložit snížení platu, nemusí tomu předcházet naopmenutí, atd.) - ale v praxi se zpravidla tato hierarchie dodržuje
Za jak závažné kázeňské přestupky je ukládán trest “snížení služebního platu”?
za spáchání nejvíce škodlivých KP např. výkon služby pod vlivem, závažné porušení bezpečnostních pravidel, atd.
Co tvoří obsah kázeňské pravomoci?
právo ukládat kázeňské tresty
Co jsou to “orgány s kázeňskou pravomocí” podle Zákona o vojácích z povolání?
prezident republiky, ministr obrany ČR, služební orgány, nadřízení
Kdo disponuje podle Zákona o vojácích z povolání, kázeňskou pravomocí v CELÉM ROZSAHU (tzn. mohou ukládat jakýkoliv z kázeňských trestů)?
prezident a ministr obrany
Kdo disponuje podle Zákona o vojácích z povolání kázeňskou pravomocí ve STANOVENÉM rozsahu?
služební orgány a nadřízení - rozsah kázeňské pravomoci stanoven ve vojenských řádech (příloha k Základnímu řádu ozbrojených sil ČR) např. velitel družstva může udělit napomenutí, velitel čety naopmenutí a písemnou důtku, …
Kdo a proč může zřizovat “kázeňské komise”?
orgány s kázeňskou pravomocí je mohou zřizovat jako poradní orgány - pomáhají při rozhodování o udělování kázeňských trestů (= sdělí své stanovisko k věci, které není závazné) - složení těchto komisí a pravidla jejich působení nejsou nikde blíže specifikována (ani Zákon o vojácích z povolání ani Základní řád ozbrojených sil ČR)
Řízení o uložení kázeňského trestu spadá podle Zákona o vojácích z povolání do rámce řízení ve věcech …?
řízení ve věcech služebního poměru (zvláštní správní řízení)
Použije se na řízení ve věcech služebního poměru Správní řád a jak?
ano, subsidiárně = SŘ se použije v případě skutečností, které Zákon o vojácích z povolání neupravuje (použije se s výjimkami = některá ustanovení SŘ se na řízení ve věcech služebního poměru nevztahují)
Co je v řízení ve věcech služebního poměru (řízení o uložení kázeňského trestu) speciálním právním předpisem v poměru ke správnímu řádu?
Zákon o vojácích z povolání (§ 54 až 58 - řízení o uložení kázeňského trestu - upraveno velmi stručně ! proto důležité subsidiární použití SŘ)
Jaké zásady kázeňského řízení stanoví Zákon o vojácích z povolání?
a) nutnost úplného a přesného zjištění skutkového stavu
b) umožnit vojákovi vyjádřit se k věci, navrhovat důkazy a hájit se
Koho mají orgány s kázeňskou pravomocí oprávnění vyslechnout?
toho, kdo podal PODNĚT k projednání kázeňského přestupku
K jakým skutečnostem přihlédne orgán s kázeňskou pravomocí při rozhodování o druhu a výši kázeňského trestu?
a) povaha protiprávního jednání
b) k okolnostem
c) následky protiprávního jednání
d) míra zavinění
e) dosavadní plnění služebních povinností
f) druh a množství dosud NEZAHLAZENÝCH kázeňských trestů
V jakém časovém limitu může orgán s kázeňskou pravomocí uložit kázeňský trest?
nejdříve 24 hodin PO spáchání, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl - subjektivní lhůta + existuje i objektivní lhůta pro uložení KT
Jaká je objektivní lhůta pro uložení kázeňského trestu?
nejpozději do 1 roku ode dne jeho spáchání
