II. Vybrané instituty průběhu řízení Flashcards
Jak lze učinit “podání” vůči správnímu orgánu?
a) písemně
b) elektronicky (internet)
c) ústně do protokolu
d) datová schránka správního orgánu
Jakým dnem je učiněno “podání” správnímu orgánu?
dnem, kdy podání DOŠLO
Přednostně se osobám doručuje poštou nebo datovou schránkou?
datovou schránkou
Jaké jsou základní způsoby doručování správním orgánem?
- NA MÍSTĚ (zvláštní zákony)
- ÚŘEDNÍ DESKA (zákonem stanovené případy)
- DATOVÁ SCHRÁNKA
- poštou na adresu (primárně na adresu SDĚLENOU adresátem)
- skrze policii, zaměstnance, obecní úřady
- emailem (fakultativní možnost - musí o to požádat, že to preferuje)
Jakou podmínku musí účastník splnit, pokud si vyžádá doručování emailem?
elektronický podpis
Pokud se doručuje do datové shcránky, jakým momentem je oznámení považováno za doručené?
momentem, kdy se osoba přihlásí do datové schránky (pokud by se do 10 dnů nepřihlásila - považováno za doručené)
Jaký dokument podle zákona doručuje osobně policie?
usnesení o předvedení (doručeno faktickým převzetím)
Případy fikce doručení?
právě případ doručení do datové schránky (po 10 dnech od doručení do datovky považováno za DORUČENO) - to samé platí pro “uloženou písemnost” pokud si jí do 10 dnů osoba nevyzvedne
Co je to “fikce doručení”?
písemnost se považuje za doručenou, i když ji adresát fakticky nepřevzal, nepřečetl si ji, neviděl ji
Kdy stanoví SŘ pravidla pro “uložení nedoručené písemnosti” (písemnosti do vlastních rukou)?
případy, kdy nebylo možné doručit písemnost - osoba nebyla na adrese zastižena, písemnost se uloží: u SO, který ji vyhotovil nebo u obecního úřadu
V jakých přípdech bude platit “fikce doručení”?
a) datová schránka (po 10 dnech od doručení - fikce)
b) nevyzvednutí “uložené písemnosti” do 10 dnů (ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí)
c) osoba odmítá převzít písemnost nebo neposkytne součinnost
d) písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, ale na žádost adresáta se doručí jiným způsobem (fikce 3 den ode dne odeslání)
Kdy se podle SŘ doručuje “veřejnou vyhláškou”?
- osobám neznámého pobytu, sídla
- osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat (opakovaně, dlouhodobě)
- osobám, které nejsou správnímu orgánu známy
- zákonem stanovené případy
Jak se provádí prakticky “doručení veřejnou vyhláškou”?
vyvěšení na úřední desku správního orgánu (fyzická úřední deska i online)
Může se účastník řízení vzdát práva na účasti na ústním jednání?
ano, ale pokud je jeho osobní účast k provedení úkonu při ústním jednání nutná - má POVINNOST se dostavit
Jak můžeme rozlišit lhůty ve správním řízení, jinak než na lhůty zákonné a lhůty určené správním orgánem?
a) pořádkové lhůty
b) propadné lhůty (zákonná procesní lhůta)
Co stanovuje lhůty zákonné?
správní řád nebo zvláštní zákony
Jaké lhůty ve správním řízení jsou zásadně neprodlužitelnými?
lhůty zákonné (pokud zákon nestanoví výslovně jinak)
Jsou všechny lhůty stanovené správním orgánem automaticky libovolně prodlužitelné?
ne, zpravidla ano, ale zákon může v konkrétních případech stanovit jinak
Jaká je v zákonně (SŘ) stanovena lhůta, kterou správní orgán účastníkovi určí k provedení úkonu?
není zákonem výslovně stanovená, pouze stanoveno, že musí být “přiměřená k provedení úkonu”
Jakým způsobem může být správním orgánem určená lhůta prodloužena?
na žádost účastníka řízení (SO PŘIMĚŘENĚ prodlouží usnesením) = přiměřeně znamená, že tím nebude ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků - k prodloužení musí dojít DŘÍVE než původní lhůta uplyne
Příklady zákonných lhůt?
lhůta pro podání odvolání, lhůta pro oznámení o zahájení řízení o přestupku
Příklady lhůt stanovených SO?
a) lhůta k odstranění nedostatků žádosti
b) lhůta, ve které se může účastník vyjádřit k podkladům rozhodnutí
Příklad pořádkových lhůt?
a) lhůty pro vydání rozhodnutí
b) lhůta pro vydání předběžného opatření na požádání účastníka
Jaké jsou lhůty (subjektivní a objektivní) pro vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení?
subjektivní = 2 měsíce
objektivní = 1 rok
Jak jinak nazýváme “lhůty propadné”?
prekluzivní
Je možné podat proti “usnesení o určení lhůty SO” podat řádný opravný prostředek?
ano, ale nemá odkladný účinek
Kdy se využívá insitutu “navrácení v předešlý stav”?
účastník zmešká ze závažných důvodů (které nastaly bez jeho zavinění - je na něm aby to SO prokázal) úkon, který je třeba provést nejpozději v určité lhůtě -> v rámci tohoto institutu dojde k prominutí zmeškání lhůty
V jakéch případech nelze prominout zmeškání, tzn. nelze využít institutu navrácení v předešlý stav?
a) u lhůty k podání žádosti o obnovu zápisu ochranné známky
b) zmeškání úkonu při exekuci
Do kdy může účastník požádat o prominutí zmeškání lhůty?
do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která mu bránila úkon učinit + s požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon
Jaká je u navrácení v předešlý stav subjektivní lhůta?
15 dnů (účastník může požádat i prominutí zmeškání úkonu do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka)
Jaká je objektivní lhůta u navrácení v předešlý stav?
1 rok (zmeškání úkonu nelze prominout pokud ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul 1 rok)
V jakém případě SO zmeškání úkonu nepromine (nevyužije navrácení v předešlý stav)?
pokud je zjevné, že by byla způsobena újma, která by převýšila újmu hrozící pachateli (dotčení práv nabytých v dobré víře nebo dotčení veřejného zájmu)
V jakých jiných případech se může využít institut “navrácení v předešlý stav”?
a) zpětvzetí nebo změna obsahu podání (kterou by jinak nebylo možno učinit)
b) dožadovat se určení neplatnosti doručení písemnosti nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena (“prokáže-li adresát, že si z vážného důvodu nemohl bez svého zavinění písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout..”)
Do jaké chvíle správního řízení může účastník (podatel) požádat o změnu obsahu podání?
do vydání rozhodnutí