Harrington 9

Question 1

Strukturalismus a poststrukturalismus

Answer 1

• Většina autorů označených za strukturalisty se tomuto označení vyhýbá
• = snaha o vytvoření jednotné metody

Question 2

Saussure a strukturální lingvistika - jazyk

Answer 2

• Jazyk (langue)
o = systém znaků – nezávislý a objektivní
 Znaky
• Skládají se z označujícího (zvuk, obraz) a označovaného (pojem, význam)
• Dány arbitrárně (ne přirozeně) – např. slova s podobným významem v různých jazycích nejsou vnitřním vztahem spojena
o Arbitrárnost neznamená, že si jedinec může vybrat jakýkoliv výraz se mu zlíbí – musí se řídit řádem znaků, který je zaveden v lingvistické společnosti
o = soustava vnitřních rozdílů  proto studovat jako systém vztahů (synchronně, ne diachronně) – odhaluje pouze strukturující činnosti mysli
o Existuje soubor nevyřčených pravidel, které umožnují jeho existenci
o Dva typy rozměrů:
 Syntagmatický = posloupnost (když někdo něco čte, říká  typická forma: fráze, věta) – empiricky pozorovatelná forma jazyka – typické pro promluvu
 Paradigmatický = asociativní vztahy v jazyce, které nejsou lineární jako u syntagmatu  rozvíjí se mimo kontextu vysloveného (v pozadí) = vnitřní skladiště jazyka
o Není pouze nástroj mluvícího, ale je strukturujícím předpokladem myšlení – výsledek mentální činnosti  subjekt k dispozici jazyku  decentrování subjektu

Question 3

Saussure - slova

Answer 3

• Slova
o Význam slova vzniká jako rozdíl mezi tímto výrazem a jiným
 Slova se nevztahují přímo k objektům na základě podobnosti, ale prostřednictvím vnitřních rozdílů
 Existují pouze rozdíly bez pozitivních výrazů – pokud uvažujeme o označujících a označovaných odděleně, jsou pouze negací jiných ozařujících a označovaných  teprve jejich kombinace tvoří pozitivní fakta
 Langue (= systematický rozměr jazyka) x parole (= promluva – řeč individuálních osob)
o Různé společnosti užívají slova, aby různým způsobem rozdělily svět (např. Eskymáci mají mnoho výrazů pro sníh, ale Evropanům stačí jeden)

Question 4

Saussure - celek a jeho části

Answer 4

• Celek a jeho části
o Celek nadřazený jeho částem
o Model jazyka: nepřítomná celistvost
 = sama o sobě neexistuje v prostoru ani čase
 Dokládá ji řeč a psaní x ale je rozeznatelná i mimo ně

Question 5

Lévi-Strauss

Answer 5

Strukturalismus a antropologie

• Šířil pojem strukturalismus a zavedl Sausserovy úvahy do sociálních věd
o Strukturální lingvistika je „koperníkovská revoluce“ pro sociální vědy:
 Přesouvá se od studia vědomého k nevědomému
 Nezachází s výrazy jako s nezávislými, ale uvědomuje si vztahy mezi nimi
 Usiluje o objevení obecných zákonů

Question 6

Lévi-Strauss - o příbuzenských systémech

Answer 6

• O příbuzenských systémech
o Stojí na zákonech směny
o Všechny společnosti dodržují omezení, která se týkají volby sexuálního partnera – tato omezení se liší a liší se i způsoby jejich prosazování
o Společnost rozdělena na dvě skupiny: zakázaní a možní partneři
 Taková binární opozice je produktem všeobecné tabuizace incestu a pravidla exogamního (nepokrevního) manželství
• Zákaz incestu není pravidlo, které zakazuje ženit se s matkou, dcerou, sestrou, ale nařizuje dát matku, dceru, sestru někomu jinému
• Zákon exogamie všudypřítomný = archetyp ostatních projevů založených na reciprocitě = pravidlo pro zajištění existence skupiny  prostředek, který lidi spojuje
• Zákaz incestu a pravidlo exogamie jsou důležité k tomu, aby se lidé dostali ze vztahů biologických ke vztahům sociálním

Question 7

Lévi-Strauss - manželství

Answer 7

o Manželství
 Jako individualizovaný vztah mezi dvěma osobami nepochopeno  spíše forma směny, která zakládá lidskou družnost = základní forma směny pro L-S
 Podporuje institucionalizované vztahy mezi skupinami
 Směna žen v manželství zajištuje reprodukci skupiny
 L-S zkoumá, jakými zákony se řídí různé systémy manželství, jaké jsou vztahy mezi jejich prvky
o Přirovnává je k lingvistickým systémům – jako nástroje, které sami o sobě nemají význam, ale pomáhají významy vytvářet

Question 8

Lévi-Strauss - studium mýtů

Answer 8

• Studium mýtu
o Má dějovou linii – syntagmatický rozměr
o Pokud chceme mýtu porozumět, musíme zkoumat strukturální protiklady, které mýtus ztělesňují (např. protiklad mezi kulturou a přírodou, mezi časem a prostorem)
o Mýtus číst podél dvou os = synchronně a diachronně  jednotlivé prvky mýtu odděleně nedávají smysl  vše spočívá v tom, jaké vztahy jsou mezi nimi a jak jsou uspořádány do celku
o Není strukturován jako jazyk, ale JE jazyk  vyjadřuje vlastnosti v lidské mysli, které jsou dále zkoumány – tak můžeme pochopit strukturální předpoklady, které působí v lidském nevědomí
o Kultura a její mýty = celek uspořádaný skrze rozdíly mezi výrazy

Question 9

Derrida

Answer 9

• Radikalizace strukturalismu

* Navazuje na Lévi-Strausse, Saussura

Question 10

Derrida - logocentrismus

Answer 10

• Logocentrismus
o Západ se příliš spoléhá na filozofickou metafyziku + psaní jako sekundární přepis řeči, jako něco, co ničí nenásilnost ústní komunikace  D říká, že jazyk je od původu násilný
 Násilná samotná diference a třídění = diferencují i samotná jména a slova  nepřítomnost psaní neznamená nevinnost
o Námitky k celé západní metafyzice kvůli logocentrismu a fonocentrismu
o = přisuzování pojmům čistou srozumitelnost dříve, než jim je přiřazena vnější struktura jazyka (langue)
o Význam je nadřazený formám komunikace – promluva (vnitřní řeč) jazyk předchází

Question 11

Derrida - fonocentrismus

Answer 11

• Fonocentrismus
o = upřednostňování řeči před psaním
o Řeč jako bezprostředně přístupná subjektu, který se hodlá vyjádřit – psaní odvozená schopnost

Question 12

Derrida - dekonstrukce

Answer 12

• Snaha dekonstruovat západní metafyziku zevnitř  dekonstrukce jako pojem proti logocentrismu a fonocentrismu
o Dekonstrukce = forma kritiky, která začíná pečlivým čtením textů, aby mohla rozdělit vnitřní logiku a destabilizovat celé vyznění
o Cíl: odhalit co je předpokládané, ale potlačené dominantním rámcem textu
o Klíčový krok dekonstrukce souvisí s označovaným a označujícím = nehmotné, ideální, srozumitelné (vnější složka) a smyslové, vnímatelné (vnitřní)  smyslové je vnějšek ve vztahu k vnitřnímu
 Transcendentální označující = čistá srozumitelnost, která je počátek všeho významu
o Psaní se připisuje vnějškovost – existuje, aby reprezentovalo jazyk  vnějškovost psaní může nakazit jazyk erupcí vnějšího ve vnitřním a porušit sebevyjádření jazyka
• Dekonstrukce ve vztahu k autonomnímu lidskému subjektu
o D neničí subjekt, ale situuje ho
o Snaha dosáhnout za hranice člověka
 Člověk = bytost, která snila o plné přítomnosti, o uklidňujícím začátku, o počátku a konci hry

Question 13

Derrida - struktura – decentrace

Answer 13

• Struktura – decentrace
o Nemožnost uvažovat o struktuře bez pojmu střed
 Vztahuje se k pevnému počátku
 Je uvnitř struktury i mimo ni  řídí strukturalitu, ale zároveň se jí vymyká
 Střed je ve středu celistvosti, ale nepatří k celku, takže celistvost má svůj střed jinde = decentrace
 Analogie středu k Freudovu id (střed leží někde jinde, než je já, já je na něm závislé, a proto mu střed nepatří – střed není já, ale to – id)
• Diference (différance)

Question 14

Derrida - diference

Answer 14

• Diference (différance)
o Psaní není transparentní prostředek vyjádření, ale materiální proces podléhající logice différance  logocentrismus západu závisí na potlačení logiky diference
o Diference zpochybňuje binární logiku strukturalismu – ukazuje, že hierarchické protiklady jsou nestabilní, protože každý výraz závisí na tom druhém (např. mužský-ženský, vědomí-nevědomí)
o = o vztahu textu a jeho významu – neexistuje nic konečného
o Zahrnuje doplňkovost a stopu – liší se od Saussera a Lévi-Strausse (považují jazyk za uzavřený)  diference vytváří význam a táhne ho donekonečna, objevuje se ve stopách (v momentech diference)

Question 15

Foucault

Answer 15

• Snaha odhalit pozitivní nevědomí vědění = úroveň, která uniká vědcovu vědomí, ale přesto je součástí diskurzu

Question 16

Foucault - archeologie

Answer 16

• Svou práci nazývá archeologií, která se soustředí na epistémé
o Archeologie, protože se soustředí na studium pravidel utváření diskurzu v jakékoliv epoše
o Zkoumá všeobecný prostor vědění a způsob bytí věcí, které v něm existují, na jejich souběžnosti, mutace

Question 17

Foucault - epistémé

Answer 17

• Epistémé
o = pravidla, kterými se řídí vznik forem vědění
o = celkový soubor vztahů, které se v daném období sjednocují diskurzivní praktiky, které napomáhají vzniku epistemologickým prvkům, védám, formalizovaným systémům
o Současné epistémé není stejné jako např. epistémé myslitelů v 18. st.  rozdíl je výsledkem změny podmínek pro možnost vzniku vědění (není to výsledek pokroku)

Question 18

Foucault - diskurzivní praktiky

Answer 18

• Diskurzivní praktiky
o Analýzy zatíženy filozofickou antropologií proto potřebné diskurzivní praktiky
o Proměna role subjektu: zkoumat ho jako proměnnou a komplexní funkci diskurzu
o Autonomie diskurzu – jednotlivé epochy určeny překlenovacími epistemickými principy
o Soustavy vyjádření, které jsou možné v dané epistémé, tvoří celek
o Posun od jedné epistémé k druhé = epistemologický skok (analogie s posuny mezi paradigmaty dle Kuhna)
o 3 po sobě jdoucí epochy uspořádané odlišně: renesance, osvícenství, romantismus  zjišťuje, jaká pravidla stojí v pozadí utváření diskurzů, vyhýbá se otázce pravdy a významu  archeolog se snaží o čistý popis epistémé

Question 19

Foucault - konec člověka

Answer 19

• Konec člověka
o Idea člověka jakožto epistemologické kategorie je výsledkem osvícenství – před 18. st. člověk neexistoval (s tímto obdobím vstupuje myšlenka humanistického subjektu)
o Tato idea dnes zestárla a blíží se ke svému konci  snahy najít podstatu člověka
o Zkoumání člověka současně jako poznávající subjekt, ale poznávaný objekt vlastního vědění
o Člověk = transcendentálně-empirický dvojník: nejdůležitější hybná síla světa (empirický objekt) + nejdůležitější podmínka možnosti existence světa (transcendentální subjekt)  spojuje vývoj sociálních institucí s procesem zpředmětnění a s formami disciplinární diskurzivní moci pod vládou humanitních věd

Question 20

Foucault - aparát = dispozitiv

Answer 20

• Aparát = dispozitiv
o Problém v pojetí epistémé = základní konfigurační faktor diskurzu, ale zároveň konfigurace diskurzu epistémé utváří  ukázka celistvosti diskurzivních pravidelností dané epochy, ale současně ukazuje pravidla vytváření vědění dané epochy  epistémé má sklon se uzavírat  přesun od archeologie ke genealogii (nahrazení epistémé pojem aparát, dispozitiv)
o Diskurz již není autonomní  aparát je diskurzivní i nediskurzivní – jeho prvky více heterogenní
o Neexistuje žádný celek, kterému by sloužily všechny diskurzy – jak se diskurzy a praxe navzájem ovlivňují, jak vytvářejí různé režimy vědění

Question 21

Foucault - genealogie

Answer 21

• Genealogie
o V tomto kontextu se zaměřuje na zkoumání vztahu moci a vědění a politické pravdy
o Zahrnuje historickou ontologii nás samých (historii současnosti) a srovnává to s konvenční historií  G začíná v současnosti x KH zkoumá věci vzdálené  zjišťuje, jak se současnost vyvinula do své podoby
o Cíl: zpochybnit přirozenost dominantních způsobů, pomocí kterých uvažujeme o životě  jak se z nich stávají objekty vědění

Question 22

Foucault - význam kázně, dozoru a biologické moci

Answer 22

• Význam kázně, dozoru a biologické moci
o Moc a vědění společně utvářejí lidské bytosti jako svébytný typ subjektu  subjekt vytvářen 3 základními soubory praktik:
 Praktiky rozdělení – binární protiklady mezi lidmi – v rámci historie (např. vyloučení malomocných a jejich oddělení od společnosti ve středověku srovnává s karanténou obětí moru, které byly podrobeny dozoru v rámci uzdravení)
 Praktiky vědecké klasifikace – vznik vědeckých kategorií, které jedincům přiřazují určité postavení v populaci  tak všichni pod neustálým dozorem
 Praktiky subjektifikace – jak se z jedince stává subjekt – jak na sebe jedinci působí skrze náboženské vyznání, sexuální terapii

Question 23

Foucault - biopolitika

Answer 23

o Tyto tři praktiky součást biopolitiky
 = forma racionality moderní moci  biomoc = moc nad životem
 Sekularizace křesťanského zájmu o pastorální vztah – jedni díky svým speciálním kvalitám mohou vést ostatní ke spáse
 Má dvě osy:
1. tělo = stroj, který bude donucen k užitečnosti prostřednictvím disciplíny  anatomická politika lidského těla
2. dozor a regulace celého druhu  biopolitika populace
• Tyto osy vytváří nové možnosti vědění  zrod nové vědy o člověku
 Zájem o zlepšení života, rozvoj moderního státu, posílení jeho moci + udržení normality (zajištění zdraví, vyloučení chorob a nezpůsobilosti)

Question 24

Foucault - panoptikon

Answer 24

o Panoptikon
 Věznice, kde jsou cely v kruhu kolem centrální věže – v každé cele jeden vězen, neustále pod dozorem  žádaný vězeň neví, jestli je zrovna pozorován  měl by dohlížet sám na sebe
 Kombinace abstraktní moci s technikou kontroly a dozoru
 Moc spojena s utvářením osobních schopností a výcvikem jedinců  rozvíjí se hlavně v institucích, které sledují specifické zájmy

Question 25

Foucault - dějiny sexuality

Answer 25

• Dějiny sexuality
o Jak se nová věda o sexualitě snažila spojit jedince i společnost a jaká se pokoušela poskytnout nový směr moci nad životem
o Represivní hypotéza = moc působí na sexualitu a potlačuje přirozené instinkty
o Moc je uplatňována skrze vytváření diskurzu o sexualitě  produkce nových mechanismů moci, protože vytváří subjekty, které rozumí sami sobě z hlediska pravdy o svém sexuálním životě