Foucault 4

Question 1

Vězení

Dokonalé a přísné instituce

Answer 1

• Přelom 18./19. st. nahrazeno trestání vězením  postupně odsunulo do pozadí ostatní formy trestání
• Samozřejmost vězení stojí na zbavení svobody – samozřejmost se zakládá na:
o Ztráta svobody má stejnou cenu pro všechny
o Vězení má předpokládanou a požadovanou roli aparátu na přeměnu jedinců
o Dvojí založení: právně-ekonomické a technicko-disciplinární  vězení se jeví jako nejbezprostřednější a nejcivilizovanější forma trestání

Question 2

Vězení musí být vyčerpávajícím disciplinárním aparátem v několika ohledech:

Answer 2

o Musí brát v potaz všechny rysy jedince, výcvik, pracovní způsobilost, každodenní vedení, morální postoj
o Vězení je vše-disciplinární
o Nepřestává v činnosti, dokud úkol není dokonale naplněn  působení na jedince nepřetržité
o Nad vězněnými naprostou moc
o Má vlastní vnitřní mechanismy represe a trestu – je to despotická disciplína = dovádí do krajnosti všechny procedury, které se nachází v ostatních disciplinárních institucích

Question 3

Principy dokonalých a přímých institucí (autor pojmu Baltard) – zahrnují vězení

Answer 3

o Izolace
o Práce
o Modulace trestu
(vlastní kartičky)

Question 4

Izolace

Answer 4

 Od vnějšího světa, od všeho, co motivovalo jeho čin, od všech okolností, které mu to usnadnily, i od ostatních vězňů
 Trest je individuální, ale i individualizující
• Vězení samo o sobě vylučuje následky toho, že na jednom místě se soustředí tolik vězňů (potlačení spiknutí a vzpoury)
• Samota jako pozitivní nástroj nápravy – zamýšlení nad sebou, výčitky svědomí, autoregulace trestu – vede ke spontánní individualizaci trestání: čím víc se vězeň je schopný zamýšlet nad sebou, tím větší bylo provinění, ale o to bolestnější budou jeho výčitky a samota
 Zaručuje, že na vězních může být praktikována moc, která nebude vyvažována žádným jiným vlivem – samota hlavní podmínkou naprostého podřízení
 Ukázkové na amerických modelech vězení
• Philadelphie (viz s. 8)
• Auburn – individuální cely, ale práce a stravování společné pod podmínkou naprostého ticha (mohli mluvit jen s dozorci), donucení zajištěno materiálními prostředky, ale především pravidly – důležité pro nápravu nechat vězně podílet se na užitečných činnostech  cvičí vězně k odevzdané a užitečné činnosti a obnovení návyků společenskosti

Question 5

Práce

Answer 5

 Má vliv na proměnu vězně – vede k polepšení  nutný doprovodný jev
 Není jako aktivita výroby užitečná sama sebou, ale svými důsledky, které vnáší do lidského mechanismu  jako princip řádu a pravidelnosti
 Šíří formy přísné moci – podřizuje těla pravidelným pohybům, vylučuje rozčílení a neklid, zavádí hierarchii a dozor, které jsou tak lépe vtištěny do chování odsouzených
 Zavádí pravidelnost, která funguje bez represivního či násilného prostředku

Question 6

Modulace trestu

Answer 6

 Vězení jako nástroj modulace trestu = je aparátem, který má právo převzít princip rozsudku, jehož vykonáváním je pověřen
 Trvání trestu – nesmí být směnnou hodnotou přestupku, ale přizpůsobovat užitečné přeměně vězně  spravedlivá délka trestu nejen podle spáchaného činu a jeho okolností, ale i podle trestu samého (s ohledem na trestané individuum, ne individuum-zločince)
 Personál ve vězení musí být ve věcech individualizace a různého aplikování trestu autonomní
 Přesah vězeňství ve vztahu k legálnímu uvěznění – např. nadbytečné násilnosti dozorců – na vězení se požaduje, aby bylo užitečné, zbavení svobody má pozitivně transformovat jedince  to, kde vězení překračuje prosté zadržení, vyplněné technikami disciplinárního typu = „vězeňský“ doplněk

Question 7

Vězení jako místo pozorování trestaných

Answer 7

o Ve dvojím smyslu: dohlížení  každý vězeň pod neustáleným dohledem x shromažďování poznatků o každém vězni  každá nová info zaznamenána
o Celkově jde o konstituování vězení-stroje s celou viditelností, ve které se nalézá vězeň, a s centrálním místem, ze kterého může být dohled uskutečňován – pro tyto požadavky ideální model Panoptikonu  pro výstavbu různé varianty tohoto modelu + nutné každý den zaznamenávat info o každém vězni (pomůže zjistit, jakou terapii u daného vězně použít)  ve vězení se konstituuje vědění, které má sloužit řídícímu principu vykonávání vězeňské praxe
o Vězení nemá pouze znát rozhodnutí soudců a aplikovat fungování předpisů  musí z vězně neustále získávat vědění, které např. umožní přeměnu vězněného v užitečného pro společnost
o Předmět, na který vězení působí, není přečin ani zločinec, ale delikvent (nahradil pojem pachatel) (doplnění na vlastní kartičce)

Question 8

Delikvent

Answer 8

 Proměna chápání trestaného jedince  tělo vězně zdvojené o individualitu delikventa
 Odlišuje se od zločince tím, že je pro něj charakterizující jeho život než jeho čin
• Jeho pozorování se musí vracet nejen k jeho okolnostem, ale i k příčinám, k jeho životu  rýsuje se tak osobnost delikventa
• Zavedení biografického prvku je v historii trestání důležité (nechává existovat zločince před zločinem, ale i mimo zločin)
 Také se odlišuje tím, že není pouze pachatelem svého činu – se svým činem spojen různými aspekty (instinkty, pudy, charakter)
 Typologie delikventů (Ferrus):
• Nadaní intelektuálně, ale zvráceni vrozenými sklony, zhoubnou logikou, nespravedlivou morálkou – nutná izolace ve dne v noci bez kontaktu s druhými
• Ke zlu vedeni svou lhostejností, zbabělostí i leností – vhodný režim vzdělávání a výchovy – účastní se společné práce
• Neschopní a nepřizpůsobilí – samota by znamenala posílení jejich netečnosti, musejí žít ve skupině