Bourdieu 1 Flashcards
Prostor sociální a prostor symbolický
Skutečnost je vztahová
• Substancialistický (naivně realistický) výklad
o = každá činnost nahlížena jako sama o sobě a pro ni samu – nezávisle na celku
o Vzájemný poměr mezi sociálním postavením a zálibami či praktikami jako mechanický a přímý vztah vše příznačné v určité době pro určité jedince (jako vepsané do biologické či kulturní podstaty)
o V každém okamžiku každé společnosti existuje určitý celek sociálních pozic, který je spjatý s určitým celkem aktivit statků, které jsou také charakterizovány vztahově
• Vztah mezi sociálním postavením, dispozicemi (habitusy) a zaujímání postojů
o Zkoumat jen od systému k systému
o Hledat rovnocennost rysů pojímaných izolovaně
Distinkce (odlišnost)
o = povaha jednání považovaná za vrozenou (= přirozená odlišnost)
o Lepší chápat jako diferenci, odchylku – vztahovou vlastnost, která existuje ve vztahu a skrze vztah k vlastnostem jiným
o Myšlenka diference zakládá samotný pojem (sociálního) prostoru
= celek různých koexistujících pozic, které jsou vnější jedna vůči druhé – definovány skrze jejich blízkost, sousedství, vztahy jako nad, pod, mezi
= sktruktura diferencovaných postavení – každé definováno místem, které zaujímá jedinec dle svého kapitálu aktéři rozmístěni podle pozic stanovených na základě dvou principů diferenciace: dle kapitálu ekonomického a kulturního 2 dimenze, ve kterých se aktéři dělí:
1. dělí se podle celkového objemu kapitálu
o Podnikatelé, univerzitní profesoři x nekvalifikovaní dělníci
2. dělí e podle struktury kapitálu (podle poměrného objemu různých druhů kapitálu, ekonomického a kulturního, v celkovém kapitálu)
o Univerzitní profesoři x podnikatelé (jedni větší kulturní, druzí větší ekonomický)
+ 3. dělí jedince podle toho, jak se jejich kapitál postupem času vyvíjí
• Prostor sociálních pozic se odráží v prostoru postojů prostřednictvím prostoru dispozic (habitusů)
Habitus
o = jednotící princip, který z charakteristických vztahových rysů spojených s určitým postavením vytváří jednotný životní styl tento styl jako celek, ve kterém se sjednocuje volba osob, statků i praktických činností
o = produkt společenské dispozice – stejně jako ony je diferencovaný, ale i diferencující – uvádí v činnost různé principy diferenciace
o = zároveň klasifikační schémata, principy vidění a rozlišování různého vkusu rozlišují, co je dobré a špatné, co je elegantní a vulgární (rozlišování různé: totéž chování může být jednou vhodné, ale po druhé vulgární)
o Co je viděno jako diference skrze habitusy, se stane diferencí symbolickou a představuje skutečnou řeč diference spjaté s různými pozicemi (hlavně chováním) fungují v každém systému jako diference ustavující symbolické systémy (celky fonémat určitého jazyka)
Pole moci
o = prostor silových vztahů mezi různými druhy kapitálu (mezi aktéry s různými druhy kapitálu) – např. VŠ
o Boj, kdy proti sobě stojí aktéři s dostačeným množstvím určitého kapitálu, aby mohli zaujímat dominantní postavení = boj o moc
Logika tříd
• S ustavením sociálního prostoru možnost teoretické třídy
• Třída ideálně homogenní, a to ze dvou hlavních hledisek:
o Z hlediska praktických činností
o Z hlediska vlastností z nich plynoucích
Explikativní klasifikace
• Tento princip klasifikace explikativní
o = neomezuje se jen na celkový popis skutečností, ale zajímá se o určující vlastnosti, které umožňují předvídat vlastnosti další
o Odlišují a seskupují činitele navzájem co nejvíc podobné a co nejodlišnější od jiných tříd
Třídy označeny jako logické
• Třídy označeny jako logické (teoretické, pouze na papíře)
o Nebezpečí, že třídy fiktivní (pouze na papíře) považovány za skutečně existující objevuje se v nejnečekanějších oblastech – např. kočky mají rádi intelektuálové, psi spíše pro podnikatele (dle B schématu distinkce kapitálu)
o Model tříd stanoví vzdálenosti, které předurčují pravděpodobnost setkání: pro lidi v schématu celkového kapitálu nahoře nepravděpodobné, že si vezmou někoho, kdo je dole – malá naděje, že se setkají, nebudou si navzájem doopravdy rozumět
o Blízkost v sociálním prostoru vede ke sblížení – budou si bližší vlastnostmi, vkusem, ale i ochotnější ke sblížení nemusí zaručeně vést k jednotě, ale stanoví objektivní možnost jednoty
o Od třídy na papíře k třídě skutečné lze dojít mobilizací skutečná třída je jen třída zrealizovaná, zmobilizovaná (vyústění čistě symbolického třídního boje – proto třída zmobilizovaná v marxovském smyslu) k prosazení určitého pojetí sociálního světa
Spory o tom, zda třídy existují
• Spory o tom, zda třídy existují
o Některé země tvrdí, že jsou homogenizující, B vidí rozdílnost v dané zemi
o Diference existuje a přetrvává proto nutné přijmout, že třídy existují? společenské třídy neexistují x existuje pouze sociální prostor (prostor diferencí), ve kterém třídy existují virtuálně jako něco, co se má vytvořit (nikoliv co je dané)
Politický kapitál
- B o tomto hovoří v kontextu, zda model tříd platí i pro NDR – zkoumá, jaké principy diferenciace tuto společnost charakterizují (protože B vypracoval třídní model na francouzské společnosti)
- Další princip diference, když nestačí kulturní a ekonomický kapitál
- Umožnuje soukromé vlastnění majetku a veřejných služeb – např. když je u moci po více let sociálnědemokratická elita (post se dědí – B hovoří o politických dynastiích) nejkrajnější případ komunismus hlavní prvek diferenciace = politický kapitál
- Při hovoření o sociálním prostoru, který zahrnuje politický kapitál sovětského typu, brát v potaz i postavení v hierarchii politických aparátů, stáří členství každého činitele a jeho rodové linie v politických dynastiích
Kapitál nového typu
• Instituce vzdělávání přispívá k trvání a předávání dělby kulturního kapitálu a tím i struktury sociálního prostoru reprodukce struktury rozdělení kulturního kapitálu zajištována vztahem mezi rodinou a institucí vzdělávání
Rodina
o = útvary, které se vyznačují tendencí trvat ve svém speciálním bytí
o Podstatná pro reprodukční strategie – např. plodnosti, manželství, dědické, ekonomické, vzdělávací (v tomto kontextu nejdůležitější)
o Vkládají do vzdělání tím víc, čím je jejich kulturní kapitál významnější, čím větší je jeho váhu v poměru k ekonomickému, čím menší účinnost prokazují jiné reprodukční strategie
o Model sice abstraktní, ale ukazuje, proč privilegované rodiny, rodiny intelektuálů apod. mají o vzdělání stále větší zájem a proč se nejvyšší vzdělávací instituce a tím pádem i nejvyšší sociální pozice stávají monopolem privilegovaných dětí + v širším kontextu ukazuje, jakým způsobem se pokročilé společnosti uchovávají a jak se mění ve způsobu předávání vzdělávání
Vzdělávací systém
o Využívá metaforu Maxwellova démona z termofyziky (= démon roztříďuje částice podle teploty to, co dělá vzdělávací systém se rovná tisíců maličkých démonů)
o Uchovává odstup mezi žáky, kteří mají odlišný objem kulturního kapitálu tím se udržuje stávající sociální diference
Sociální hranice
o Tímto odlišením zavádí sociální hranice
Předěl se projevuje v životních podmínkách: jedni uzavřeni na internátě x druzí svobodně
Ve smyslu studentského života: přísná školská forma výuky, atmosféra tlaku a soutěžení, nutnost poslušnosti x studentský život blízký životu nespoutaných bohémů
Ve smyslu zkoušek: významná diference mezi posledním přijatým a prvním nepřijatým
Posvěcení
o Zařazení podle škol zároveň i aktem posvěcení
Nastolena diference (ve smyslu postavení ve společenském žebříčku) vztah definitivního řádu
• = na celý život dostanou značku své příslušnosti
• Studenti jako příslušníci určitého řádu jakožto přesně vymezené skupiny, která je ve své podstatě odlišná od ostatních
Škola posvěcením tak, že uvádí jedince do posvátné kategorie
last
o Zkoušky a konkurzy racionálně ospravedlňují rozdělení a tituly jsou osvědčení o kompetenci sociální
o Udělování diplomu jako posvěcení statutárních držitelů kompetence sociální, práva vládnout B to označuje jako dědičná školní šlechta
Instituce vzdělání, která již neupřednostňuje schopnosti před dědičnými privilegii, spěje tím, že vytváří skrytý vztah mezi vzděláním a kulturním kapitálem, k vytvoření skutečné státní šlechty
o Soc. aktéři volící školu/obor označováni jako subjekty obdarované praktickým smyslem – zahrnuje přejatý systém preferencí, principů vidění, schémata jednání, umění předvídat praktický smysl = habitus
Proto mají větší šanci osoby, které dokáží získat info o pohybu hodnot ve školství školský úspěch vázán na sociální původ
Odlišný způsob, jakým se struktura kapitálu odráží skrze systém preferencí, který je vede k tomu, zda dají přednost umění před penězi (zvážení hodnot při volbě školy a volbě sociální)
o Sociální řád nutí i privilegované v napětí ve vztahu ke vzdělávacímu systému – měli strach, že jakákoliv změna by mohla ovlivnit to, díky čemu jsou ve výhodě
