Harrington 8

Question 1

Západní marxismus

Kritika ideologie

Answer 1

• Výraz ZM původně jako posměšná nálepka pro to, co považovali komunisté za poraženecké myšlení  později evropští intelektové
• Nedogmatické pojetí marxismu

Question 2

Lukács - marxistická teorie totality

Answer 2

• Kulturní analýza s ekonomickým základem (využívá teorie výrobního způsobu, třídy a třídního konfliktu)
o Dějiny jako výsledek společného působení ekonomie a společnosti  kulturní formy chápány z hlediska vztahu k sociálně historickému vývoji výrobního způsobu
o Kulturní formy mohou vysvětlovat materiálně historické podmínky
o Revoluce pracující třídy a socialismus přinášejí řešení problémů buržoazní společnosti

Question 3

Lukács - reifikace

Answer 3

o = přeměna lidských bytostí ve věci ve všech dimenzích společnosti (od pracovního procesu přes kulturní produkci po sexuální vztahy)
o Ekonomické imperativy pronikly do všech oblastí společnosti a kultury

Question 4

Lukács - hledisko proletariátu

Answer 4

o Proletariát měl takové stanovisko, kdy dokázal reifikaci porozumět a překonat ji  stal se subjektem-objektem dějin
o Každé třídní hledisko je parciální a omezené, ale ne hledisko proletariátu: nemůže pochopit vlastní sociální postavení, aniž by pochopil společnost jako celek (jako totalitu)

Question 5

Bloch - emancipační momenty

Answer 5

o Zaměřoval se na různé prvky kultury (pohádky, mýty, divadla, politické a sociální utopie, filozofie, náboženství) a jak ukazují představy o lepším životě, a tak zpochybňují organizaci a strukturu života v kapitalismu  naděje na lepší život existuje ve všem (od snění po náboženství) – to později rozšířeno jako socialismus

Question 6

Bloch - ideologie

Answer 6

• Kritika ideologie míří nejen na politické doktríny, ale i na každodenní život  ideologie obsahuje utopický rozměr, ve kterém se objevuje obraz lepšího světa
o Ideologie dvě strany:
 Manipulace a dominance
 Poloviční osvícenství – nesprávně zahrnovalo pověry a legendy i o všem, co neodpovídalo vědeckým kritériím
o Klamala představou, že pravda = vyloučení chyb, ale nenabízela alternativní možnosti

Question 7

Gramsci - teorie hegemonie

Answer 7

o Jak převažující poltické síly dosahují hegemonie? Co působí proti současné hegemonii? Jak s ní mohou soupeřit či svrhnout?
o Vládnoucí intelektuální a kulturní síly tvoří formu hegemonie (nadvlády) idejí a kulturních forem
o Jednota převládajících skupin se obvykle vytváří prostřednictvím státu + vliv občanské společnosti (instituce církve, školství, média) = prostředník mezi soukromou a veřejnou sférou

Question 8

Gramsci - síla a souhlas

Answer 8

o Společnosti si udržují stabilitu pomocí kombinace síly a souhlasu
 Zahrnuje úctu k intelektuálním a morální vládnoucím skupinám
 Společenské řády zakládány a reprodukovány skrze existenci institucí a skupin, které násilně uplatňují moc a nadvládu (např. policie, vojsko) – síla
 Jiné instituce a skupiny související např. s náboženstvím, vzděláváním navozují souhlas s převládajícím řádem, který je charakteristický pro daný sociální systém (např. tržní kapitalismus, fašismus)
 Hegemonie může být nastolena i institucionalizací patriarchátu nebo vytvořením dominantní nadvlády rasové či etnické skupiny

Question 9

Gramsci - ideologie

Answer 9

• Ideologie = sociální pojivo – drží pohromadě dominantní společenský řád
o Např. tisk jako dominantní nástroj ideologické legitimizace stávajících institucí
o Filozofie praxe – protiklad k ideologii – proti dominantním institucím  snaha o vytvoření kontrahegemonie

Question 10

Frankfurtská škola

Answer 10

o Empirický a historický výzkum pracujících tříd

o Významná skupina pod vedením Horkheimera + Fromm, Marcuse, Adorno

Question 11

Kritická teorie

Answer 11

• Kritická teorie (popsal Horkheimer v eseji Kritická a tradiční teorie)
o Odnož marxismu
o Moderní filozofie trpí abstrakcí a objektivismem – odtržené od sociální praxe  vytvořena nová kritická teorie zakotvena v sociální teorii a marxistické poltické ekonomii
o Systematická kritika existující společnosti a snaha o vytvoření alternativy ke kapitalismu a fašismu  nahrazení socialismem
o Cíl: transformace sociálních podmínek – zaměřeno na budoucí společnosti = společenství svobodných lidí

Question 12

Teorie kulturního průmyslu - kulturní průmysl

Answer 12

o Autoři frankfurtská škola
o = proces industrializace kultury a komerční imperativy masové produkce a spotřeby, které ji určovaly
o Analýza všech kulturních artefaktů v kontextu industriální organizace, které vykazují stejné rysy jako ostatní produkty masové výroby: komodifikace, standardizaci a zmasovění
o Specifická funkce:
 Zajištění ideologické legitimizace kapitalistické společnosti
 Integrace jedinců do ní
o Centrum trávení volného času = masová kultura a komunikace – nástroje socializace, zprostředkovatelé politické reality
o Ovlivňuje třídy? Jak působí při stabilizaci kapitalismu?  hledali nové modely a činitele, které to vysvětlovaly

Question 13

Benjamin

Answer 13

masová kultura
o Nepatří k frankfurtské škole, ale spjat s duchem jejich práce
o Sociálně emancipační aspekty masových médií – nahrazují straší formy kultury  nahradilo původní jedinečnost a magickou „auru“ uměleckého díla
o Masová komunikace osvobozená od aury napomáhá kultivovat lidi x zároveň kritický k funkcím kulturního průmyslu – film a divadlo by se měly změnit ve fórum pro politiku
o Ztráta aury jako progresivní jev

Question 14

Adorno, Horkheimer

Answer 14

Dialektika osvícenství
o Kulturní výroba ovládána inzercí a komerčními imperativy, které slouží konzumnímu kapitalismu
o V průběhu dějin se rozum a osvícenství proměnily v opak – z nástrojů pravdy se staly nástroje dominance
 Vysoká abstrakce: rozum se stal instrumentálním – lidi redukoval na zpředmětnělé věci, přírodu na vyčíslitelné veličiny
 Abstrakce umožnila vývoj, ale zároveň vytvořila morální prázdnotu, které vyvrcholila koncentračními tábory  věda a technika vytvořily nástroje vyhlazování, kultura degenerovala v masovou zábavu, demokracie se zhroutila ve fašismus založený na masové podpoře charismatických vůdců = dialektika osvícenství  lidé se vzdali svých nejniternějších potřeb a nechali se pohltit systémem

Question 15

Adorno

Answer 15

autoritativní osobnost (psychoanalýza po Freudovi)
 Vychází z konceptu potlačení dětské sexuality
 Žene ji touha po přizpůsobení a jasně formulovaných pravidlech
 Touha po silném vedení, sociálním řádu

Question 16

Habermas - vzestup veřejné sféry

Answer 16

 Veřejná sféra stála mezi občanskou společností a státem – jako prostředník mezi soukromými a veřejnými zájmy
 Střední třídy mohli utvářet veřejné mínění, vyjadřovat své potřeby a zájmy a ovlivňovat politickou praxi x buržoazní veřejná sféra umožnila vznik demokratické diskuze a mínění, které odporovalo státní moci
 Přechod od liberální veřejné sféry k veřejné sféře, která ovládá média
• Období kapitalismu státního blahobytu a masové demokracie
• Dokládá to, že veřejné sféry se zmocnily obří korporace – už nebyla prostorem pro racionální debatu, ale místo manipulující spotřeby a pasivity
 Veřejné mínění od kritického souhlasu vyrůstajícího z diskuze k uměle vykonstruovanému souhlasu založenému na zásazích ze strany médií  lidé pouze pasivní konzumenti
 Stále větší úloha médií v politice – cílem prosadit jejich zájmy

Question 17

Habermas - typy kognitivních zájmů

Answer 17

o 3 typy kognitivních zájmů:
 Technický zájem o objektivní kauzální vědění (který se uplatňuje v přírodních vědách)
 Praktický zájem o historické a interkulturní porozumění (v humanitních)
 Emancipační zájem soustředěný na kolektivní sociologické sebepoznání (v kritických sociálních vědách) - spojuje zájem prvních dvou: teorie skutečného poznání sociálního života vnitřně svázána s praktickým usilováním o spravedlnost v sociálním životě

Question 18

Habermas - krize legitimity

Answer 18

 Přerozdělování bohatství nemůže být v kapitalistické ekonomice opodstatněno
 S politikou volného trhu problém legitimity ve veřejném zájmu

Question 19

Marcuse - jednorozměrný člověk

Answer 19

• Jednorozměrný člověk
o Teorie o úpadku revolučního potenciálu v kapitalistické spol. a o vývoji nových forem sociální kontroly
o Rozvinutá industriální spol. vytváří falešné potřeby, které vážou jedince k systému výroby a spotřeby
o Kultura masových médií reprodukuje systém a snaží se o potlačení kritiky a opozice  jednorozměrný člověk
 Jednorozměrný svět myšlení a chování, ze kterého se vytrácí schopnost kritického myšlení
 Zpochybnil dva základní předpoklady ortodoxního marxismu:
• Myšlenku proletariátu jako spolehlivého zdroje revolučního odporu
• Myšlenku nevyhnutelnosti zhroucení kapitalismu
 Revoluční síla není v dělnické třídě, ale v nejednotných menšinách

Question 20

Marcuse - represe

Answer 20

psychoanalýza po Freudovi
o Dva typy:
 Základní
• = minimální úroveň sebezapření vyžadovaného sociální strukturou a kulturním řádem
 Nadbytečná
• = stupňování sebeomezování, které vyplývá z asymetrických mocenských vztahů
• Např. v monogamní patriarchální rodině
• V pozdně kapitalistické spol. – ale možnost změny: materiální blahobyt jako počáteční bod, odkud mohl začít smíření mezi kulturou a přirozeností (zrušení sexuální represe)

Question 21

Francouzský a italský marxismus

Answer 21

• Existencialistický marxismus (Fr) – svoboda autonomního lidského subjektu - např. Sartre, Debord, ale i Baudrillard a Lyotard
• Autonomický marxismus (It) – vytvoření revoluční politiky mimo oficiální evropské komunistické strany - např. Negri, Cleaver

Question 22

Althusser

Answer 22

Strukturální marxismus (Althusser)
• Marxismus poskytl vědecký pohled na kapitalismus a umožnil revoluční přechod k socialismu
• Materiální podmínky výroby jako určující síla všech oblastí sociálního života
• Prosazoval teoretickou praxi a nezávislost teorie na ideologických státních aparátech
• Ideologické podmanění subjektu
o Ideologie poskytuje pomyslnou identitu, díky které nachází jedinec místo v širší sociální síti
o Ideologie zahrnuje dvojitou zrcadlovou strukturu, která nabízí politické zrcadlo, kde jedinec poznává sám sebe a ostatní = interpelace – zachycení jedince v síti přijatých sociálních významů

Question 23

Vzestup kulturálních studií ve Velké Británii a USA

Answer 23

Thompson, Williams, Hoggart, Hall)
• Snaha uchránit kulturu dělnické třídy před masovou kulturou – považují proletariát za sílu, která působí ve prospěch sociální změny  kultura významnou roli při integraci dělnické třídy do kapitalistické společnosti
• Kulturální studia jako nástroj sociálního pokroku
• Zájem o vyobrazení tříd, genderu, rasy, etnicity v kultuře
• Vliv na subkultury (např. mládež)
o Kultura umožnila formu skupinové příslušnosti, která mohla působit proti hegemonním formám
o Jak se přizpůsobují dominantní ideologii  různé subkultury si mohou vytvořit vlastní styl a identitu a odolávat
• Opomíjí „vysokou kulturu“ (pokročilejší formy výtvarného umění, hudby, literatury – např. avantgardismus) – tím hrozí, že oddělí oblast kultury elitní a populární
• Pluralizace kultury – jako součást nové globální postmoderny – kultura pro všechny, co byli vytlačovaní v západní kultuře

Question 24

Zhroucení komunismu

Answer 24

• Snaha o vysvětlení pomocí:
o Marxistických předpokladů: marxismus se příliš úzce soustředil na ekonomické faktory a nedostatečně reagoval na specifičnost 20. st. ve smyslu gender, etnicita apod.  proto nutné opustit marxismus a přejít k novým teoriím
o Sovětského svazu a jeho vývoje – SS nebyl komunistickou společností v tom smyslu, v jakém o ní uvažoval Marx
• Obecně: marxismus nevytvořil spravedlivé institucionální uspořádání, které by ocenilo individuální ctnosti a morální odpovědnost – existující morální problémy spjaty s kapitalistickou společností