Harrington 11 Flashcards
Feministická sociální teorie
• Odklonila se od ideálů osvícenství spojeného s univerzalistickými hodnotami racionality, rozumu a rovnosti post-osvícenství (myšlenky rozdílnosti, specifičnosti, partikularismu) v tomto smyslu zpochybňuje ideály KST (zejména Marxe, Webera, Durkheima a Simmela)
Ženy v klasické sociální teorii
• Upřednostňování M v popisu moderních podmínek a vyloučení Ž ze zkušeností a vjemů modernity – od rychlého rozvoje měst přes námezdní práci po odcizení vše spojováno s M
o Vyloučení Ž kvůli spojení se vztahy, které jsou vně moderních institucí a zkušeností: iracionalita, tradice, soukromá sféra nebyly chápány jako přímá součást světa racionality, industrialismu, veřejné sféry
• Ž stavěny do protikladného vztahu k modernímu – mimo předmět sociální teorie (mimo sociálno)
• Sociální jednání jako nadvláda mysli nad tělem x za ideální subjekt modernity považován odtělesněný a abstraktní racionální subjekt genderově zabarvené: spojuje tělo převážně s Ž neschopnost Ž překročit tělesnost
Weber
• Pojetí panství – přechod k racionalizovaným formám, kterým vládne otec = charismatické patriarchální panství
o V domácnostech, v příbuzenských svazcích legitimizováno posvátností tradice
o Ž a děti podřízeny autoritě patriarchy
o Moc M má sociální původ x panství Ž díky vztahu mezi M, Ž a dětmi moc M výsledek kultury, domácí paství Ž výsledek přírody
• Pozdější racionalizace zahrnuje proměnu právě patriarchálního panství vytvoření neosobní veřejné dominance
• Jeho teorie se vyznačuje silnou genderovou dualitou: M spojováni s racionalizací, Ž s iracionalizací tím Ž stavěny mimo vztahy modernity (a tím i mimo kulturu racionality) Ž nedokážou dosáhnout racionálního životního stylu, což W považuje za charakteristickou podmínku modernity
Durkheim
- Ž nejsou schopny dosáhnout duševního stavu nezbytného pro účast na moderním sociálním jednání
- M = produkt společnosti x Ž = produkt přírody vše mužské je kolektivní x vše ženské ovlivněno jejím organismem
- Pokud se Ž účastní veřejného života, stále ovlivňovány svou přirozeností a jejich role je tak odlišná od M
Simmel
- Nesouhlasí s pojetím, že mužskost = modernita
- Ž zpochybňují odcizující, rozporné aspekty modernity disponují nediferencovanou celistvostí = zůstávají zakotvené v sobě x nemohou dosáhnout nestrannosti, která je nezbytná pro účast na kulturních formách modernity = nemohou přesáhnout své bytí
- M ovlivněny těmito aspekty strádají x dokáží se povznést nad své bytí
Socializace žen do všech oblastí – náprava KST
- Snaha dokázat, že Ž jsou pravoplatnými aktéry na sociálním poli a účastní se všech aspektů vymezených klasickou tradicí – různé výzkumy (Ž prožívají na pracovišti odcizení stejně jako M; třídní postavení Ž dáno třídním postavením M; soustředění převážně na mužská povolání)
- Přehodnocení oblastí, které KST kladla mimo sociální sféru = přírodní, tělesné, soukromé aspekty života
- Oakleyová: domácí práce = práce srovnatelná s každou jinou prací v moderní společnosti – není to naturalizovaná extenze ženskosti
Feminismus a marxismus
• Zejména o vztahu mezi domácí prací a reprodukcí pracovní síly
o Snahy přidělit domácí práci směnnou hodnotu i nadhodnotu domácí práce jako důležitý prvek fungujícího kapitalismu
o Ž jako domácí dělnice, jako pomocnice námezdních dělníků tím získaly sociální a politickou identitu a nebyly vylučovány ze subjektivity a jednání spojovaného s modernitou formulování feministických modernistických požadavků (např. plat za domácí práce)
Barrettová
Feminismus a marxismus
o Útlak Ž není důležitý předpoklad kapitalismu, ale je historicky zakořeněný v sociálních vztazích
o Vliv ideologie domácnosti a rodiny – rodina závislá na mzdě M – kapitalistický systém tento model upevnil vtištěno do naší subjektivity nutné vytvořit genderově zabarvené subjektivity
Modernita jako genderový konstrukt
• Vnášení genderového pohledu do modernity
o Pouhé opravování dosavadního
o Při projektu socializace problematické rozlišení mezi pohlavím a genderem + vymezení Ž příliš homogenní
• Objevování ženského hlediska, zviditelňování toho, co bylo zastřeno mužským pohledem
• Analýza diskurzů o modernitě a konfrontace s jejich konstrukcemi mužskosti
Konstrukce ženskosti a mužnosti
• Ž součástí „jiných“ přestav (básníci, umělci) – vykreslovali pouze určitou kategorii Ž:
o Např. Baudelaire Ž jako prostitutky, lesbičky – sdílely stejný městský prostor jako M
o Heterosexuálním buržoazním Ž připisován jiný prostor = obchodní dům = místo spotřeby – nejednoznačný prostor ve veřejném i soukromém smyslu (nakupovaly zde pro sebe, ale i pro členy své rodiny) významné pro vývoj ženskosti (na takových místech platila úctyhodnost a slušnost)
• Později odloučení veřejné a soukromé sféry – diferenciace podložena třídně i genderově zrod nových ideálů mužskosti a ženskosti = binární protiklad pohlaví
o KST vykazovala Ž do domácí sféry, romantizovala ženskou roli pečující matky modernita jako hluboce ovlivněná analýza sociálního života
Fraserová
Konstrukce ženskosti a mužnosti
o o Habemasově pojetí veřejné sféry
o Habermas genderový podtext – dává přednost maskulinní identitě
Říká, že soukromou sféru ovládla ekonomika a veřejnou sféru státní sféra – soustavná směna zprostředkovaná penězi
o Vztahy mezi soukromou a veřejnou sférou se odehrávají prostřednictvím moderní genderové identity (nikoliv prostřednictvím peněz, jak říká H)
Rozdíl mezi pohlavím a genderem
• Sociální postavení, identita a vědomí Ž jsou produktem interakcí, které Ž staví do pozice „jiného“ k univerzálním subjektu, který není označený jako „M“ tento předpoklad umožnil vznik moderního fem. pojetí genderu
• Pohlaví
o = anatomické a tělesné rozdíly mezi M a Ž
o Neutrální povrch, na který se promítá externí sociální význam
• Gender
o = sociální význam přisuzovaný tělesnému rozdílu mezi M a Ž
o Vznikl jako protiváha názor v KST, že Ž jsou mimo sociální prostor
o Platforma pro zpochybnění spojování Ž s tělesností a přírodou a jejich vytěsnění ze sociálního prostoru
• Rozlišení mezi pohlavím a genderem spoléhá na dualismus mezi myslí a tělem, společností a přírodou – gender: mysl, společnost, pohlaví: tělo, příroda opomíná materiálnost při vytváření genderu
Butlerová
Rozdíl mezi pohlavím a genderem
• o rozdílu mezi pohlaví a genderem
o Pohlaví
= regulační ideál, který vytváří tělo, jemuž vládne diskurzivní výtvor
Má produktivní moc: vytvářet, omezovat, šířit, rozlišovat
Není mu vnucen gender
Konstrukt pohlaví může být stejně sociálně podmíněn jako gender – Mají obě pohlaví své dějiny? Existují dějiny vytváření duality pohlaví? rozdíl mezi P a G by tak vůbec nemusel být
o Gender
= konstrukt nános kulturního významu na předem dané pohlaví – kulturní prostředek, přes který je pohlaví ustaveno jako přirozené
Seidman
• heterosexualita a homosexualita
• Rozlišování pohlaví x gender předpokládá heterosexualitu sexualita rozšiřuje genderový řád
• Sexualita je součástí subjektivity stejně jako identita
• Představy o hetero a homo se rodily ve střední třídě
o Představa homo Ž jako kategorie až v 1. pol. 20. st.
• Sociální teorie normalizuje a zevšeobecňuje hetero homo vymezena jako jiná k hetero
• Existence homo/hetero podvojnosti jako řídící kategorie moderní sexuality přepracování textů KST tak, aby homo a hetero byly zásadním tématem stejně jako vzestup kapitalismu či byrokratizace sociálního světa
Gender a jeho vztah k exkluzi – černošské ženy
• Sociální kategorie M a Ž se utvářejí nepřímou patriarchální kontrolou ženské pracovní síly
o Horizontál i vertikální genderová segregace placené práce: „mužská“ a „ženská“ práce
o Segregace Ž podporuje materiální závislost na M
• Domácnost není vždy místem útlaku Ž – historicky i místo solidarity a odporu proti rasismu – zaměření se pouze na Ž v placené práci nestačí – opomíjí velké množství Ž, které nejsou plně osvobozeny od M, ale ani nejsou ekonomicky soběstačné
