Harrington 6

Question 1

Modernita a postmodernita

Answer 1

• Změny, které se odehrávají v klíčových aspektech kulturního, sociálního a ekonomického života, jsou příznakem transformace modernity
• Vytvoření nového sociálního uspořádání naznačuje koncepci postmodernity

Question 2

Postmodernismus a postmodernita jako předmět diskuze

Answer 2

• Diskutabilní pojmy
• Dohody o tom, zda a jak lze proslulé autory ztotožnit s postmoderními podmínkami a styly myšlení
• Neoznačuje jasně jednoznačnou realitu – teoretici se neshodují na jednoznačném užití termínů
o Např. Lyotard: postmod součást modernity; Habermas: postmod = konzervativní reakce na nedostatky spojené s modernitou; Bauman: postmod = modernita bez iluzí
• Nebezpečí skepticismu a relativismu

Question 3

Předchůdci postmodernismu

Answer 3

• Označováni teoretici, kteří vykazovali kritický přístup k západní metafyzice – Nietzsche a Heidegger
o Zpochybnění myšlenky univerzálních dějin a základů rozumu, vědění a pravdy
• Náznaky i u Webera, Simmela a Adorna
o Pohlížejí skepticky na úspěchy modernity jako racionality
• I v literatuře: postmod označení pro španělskou a latinskou poezii na poč. 20. st.

Question 4

Postmodernističtí teoretici

Answer 4

• Spojeno s prací francouzských teoretiků (Foucault, Derrida, Lyotard)  sdílejí poststrukturalistickou orientaci = intelektuální stanovisko, kterým se kriticky vymezují k strukturalismu
o Zaměřují se na nestabilitu významu kulturních forem v našem chápání
o Zpochybňují zažité názory na jazyk, dokazují, že reprezentační charakter jazyka je problematický  zpochybnění vztahu mezi slovy a věcmi  absence pevných základů vědění a ústup předpokladu existence autonomního racionálního subjektu = poststrukturalismus
• Vztah mezi poststrukturalismem a postmod
o Postmod popisuje řady poststrukturalistických úvah – takové rozšiřování pojmu problematické
o Postmod a poststrukturalismus nejsou totožné  poststrukturalismus = diskurz modernismu a o modernismu (nikoliv o postmod)
• Sami teoretikové použili pojem postmod zřídka

Question 5

Postmodernismus od 80. let

Answer 5

• Od 80. let využití koncepce hlavně ve dvou ohledech:
o Postmodernismus = estetické, literární, architektonické styly, ale i způsob myšlení
o Postmodernita = specifická sociální situace, nové sociální uspořádání
• Zpochybňovány ideály, aspirace a důsledky modernity
• Zvýšená racionalita = větší svoboda
• Zásahy etických norem a morálních omezení
• Radikální pochybnost o tom, že vyprávění a světonázory mohou být racionálně ukotveny
• Existence vnímána jako nahodilá  neurčitost a nejednoznačnost jako důsledek modernity  vnímání nahodilosti jako osudu = postmoderní vnímavost
• Typický přechod k postindustriální fázi – Bell
o Přesun od výroby zboží k rozšíření služeb – nárůst počtu kvalifikovaných a technických pracovníků, kteří tvořili intelektuální technologii
o Nemanuální dovednosti a znalosti = postmateriální hodnoty – základní princip nové postindustriální společnosti (také informační společnost a společnost vědění)

Question 6

Lyotard - tři základní témata debaty o postmod

Answer 6

o Téma upadající důvěry v ideu pokroku (zejména vědy)
 Vývoj věd je samohybný a ztrácí návaznost na lidské potřeby  destabilizace a úpadek společenských podmínek
o T. postmoderní estetiky jako hnutí v oblasti umění
 Zmatení v otázce vkusu – je možné vše a neexistuje soudobá všeobecná kultura
o T. strukturální společenské změny spojované s postindustrialismem, konzumním kapitalismem, neoliberální hospodářskou politikou

Question 7

Lyotard - postmoderní situace

Answer 7

o Zavedl pojem postmoderna, aby popsal stav vědění ve vysoce rozvinutých společnostech
o Stav vědění se mění, když společnosti vstupují do postindustriálního věku a kultury vstupují do postmoderního věku
o Legitimizace vědeckého poznávání – důležitý posun  dříve spojeno s konkrétními metadiskurzy, dnes s performativitou = legitimizace prostřednictvím performativity
 = kontrola nad kontextem info – zejména nad realitou pod záštitou vědy a technologie

Question 8

Lyotard - konec velkých vyprávění a legitimita

Answer 8

o Zpochybnění jejich legitimity – začátek delegitimizace spojen s velkými vyprávěními 19. st.
o Patří mezi ně převaha techniky a technologií sociální organizace, díky které se společnost zajímá spíše o prostředky a nástroje než o důsledky jednání
o Zájem o vnitřní hodnoty vědění se zmenšil a zvýšil se zájem o užití znalostí k vyšší účinnosti výkonu
o Rozklad vyprávění o sociální a politické legitimitě
o Dva hlavní faktory, které to ovlivňují:

Question 9

Lyotard - dva hlavní faktory

Answer 9

 Krize základů vědeckého poznání
• Tato krize zapříčiňuje legitimizaci prostřednictvím performativity
• Nestabilita, neurčitost a nespolehlivost vědeckých kategorií a závěrů v oblasti dělení a hranic existujících vědních disciplín, přesahy mezi vědami  přispívá ke zhroucení velké hierarchie, která by mohla považovat např. F za základ všech věd
• Tvrzení považované za „pravdivé“ neurčuje, zda další tvrzení, na něm založené, je správné  věda by se měla rozvíjet kladením otázek, zpochybňováním známého a vymezováním neznámého (nikoliv pozitivismem účinnosti)  proto je nepředvídatelná
 Rozšíření vědění do forem technokracie
• Proměna struktur společnosti ovlivnila nabývání, dostupnost a využívaní vědění: složité kapitalistické uspořádání dává soubor předpisů, který určuje, která tvrzení jsou přijímání jako podložená věděním
• Mezi producenty a uživateli vědění zbožní vztah  vědění přestává být účelem samo o sobě a stává se informačním zbožím (místo otázky: Je to pravda? otázka: Jak se to dá využít?)
• Důvěra ve performativitu – stále těsnější vztah mezi technologií a bohatstvím, vědou a kapitálem = svět, kde je legitimita spjata se zlepšováním výkonnosti
• Přednost mají normy, které řídí práci + jak může věda přispět k výkonnosti  nástup technokracie – lidé přesvědčování k tomu, aby chtěli, co systém potřebuje pro svou výkonnost

Question 10

Baudrillard - konzumní společnost a analýza kultury

Answer 10

o Pojmy odvozené od politické ekonomie už nejsou významné – B se od tohoto odvrací  soustředí se na znakové struktury, symbolické systémy a sítě komunikace
o Symbolický rozklad sociálních vztahů kvůli ovládnutí kódu  revoluce kapitalistického systému (srovnatelná s průmyslovou revolucí)
o V konzumní spol. jedinci rádi zapadají do rolí a vkládají objekty do kategorií – užívají systémy objektů
o Konzumují znaky (znaky módnosti, odlišnosti)
 Významným objektem spotřeby není materiální stránka objektu, ale image (znak) – získává svou odlišnost v odlišnosti od ostatních znaků
o Spotřeba a celá oblast kultury předmětem sociální abstrakce  pracovní morálka vychýlená, protože spotřeba je strategickým prvkem – lidé mobilizováni jako spotřebitelé
 Spotřeba jako strategický prvek potřebná k přežití kapitalismu  masy jako spotřební síla (nikoliv pracovní jako Marx tvrdil)

Question 11

Baudrillard - simulakra

Answer 11

o KST vysvětluje realitu a vykresluje pravdu skutečného – B říká, že takové teoretizování není udržitelné  objevují se simulakra
o = simulace skutečnosti
o Popisuje svět, kde média prostupují každodenní život  skutečnost závislá na médiích
 Skutečnost natolik prostoupena médii, že nejsou rozdíly mezi skutečným a imaginárním
o Věk simulace začíná likvidací všech vztažných bodů  hyperrealita
 = nová situace, ve které neexistuje nezávislý vztažný bod
 Simulace vytváří modely skutečného bez kořenů ve skutečnosti  vytváří hyperreálnou skutečnost
 Modely nejsou skutečné – pouze znakem skutečnosti  proto stále problematičtější rozdíly mezi pravdivým a falešným, skutečným a imaginárním

Question 12

Baudrillard - média

Answer 12

o Imploze skutečnosti v médiu  médium a skutečnost v neurčitém stavu, kde je pravda nedešifrovatelná
o Televize – život bez ní si nedokáže představit – svět stále více vnímám jako v TV  lidé vnímají svět skrze obrazovku a jako obrazovku
o Přispívají k vytvářené politické lhostejnosti, apatie, otupělosti, informační přesycenosti
• Sociální teorie nemůže odkrývat nic nového v společnosti prostoupené médii
o Sociální prostor pohřben pod nánosem simulace sociálního prostoru
o Vytvoření fatální teorie = vytváří událost samu o sobě a v sobě

Question 13

Jameson

Answer 13

postmoderní kulturní formy
• Postmod se objevuje z matoucího nového světového prostoru pozdního kapitalismu
• Proměnilo se místo i postavení kultury – materiální transformace kulturní sféry
• Nové rysy kultury:
 Smazání hranice mezi masovou/komerční kulturou a expanzí kulturního průmyslu
 Rozrůstání populárních kulturních forem
 Objevuje se nová bezduchost, jejímž příkladem je nová kultura simulakra
 Oslabená historicita a současně objevení nových emocionálních prožitků
o Postmoderní kulturní formy se staly „oficiální“ kulturou západní společnosti
• Rozlišuje kulturu:
o Estetického modernismu – kulturní formy jako zboží určené ke spotřebě
o Postmoderní – potvrzení trhu jako prostředku přijímání kulturního zboží
• Proces komodifikace: všechno se stalo kulturní – hranice mezi penězi (ekonomické aspekty) a uměním (kulturní) se ztrácí  všechno začíná mít podobu kultury (motiv zisku jako rozvoj kulturního průmyslu)

Question 14

Bauman - postmodernita

Answer 14

o Krize Z mod jako civilizace orientované na univerzální hodnoty – objevuje se stav skeptického odstupu
o = součást modernity – myšlení vystaveno modernitě, proto dalo vzniknout úvahám o modernitě
o = situace po rozpoznání důsledků modernity (konstruktivních i destruktivních)
o Značí vědomí, že modernita má své limity  není to konec modernity, ale modernita bez iluzí
o Reflexivní modernita = druhá modernita
 Přechod od jedné formy kapitalismu k druhé, pozdější formě = přesun od pevné k tekuté mod
 Modernita proměnlivá a nestálá – proces modernizace neskončil přeměnou z tradičních forem na moderní  moderní instituce a formy života stále subjektem neustálé modernizace

Question 15

Bauman - konzumní společnost

Answer 15

o Kapitalismus založený na info, estetizace ekonomického života – roste význam spotřeby
o Posun důrazu od pracovní etiky k estetice spotřeby

Question 16

Bauman - postmoderní etika

Answer 16

o Nová role mravnosti a etiky v sociálním životě – stále větší ambivalence a nejistota
o Moderní morální myšlení založeno na univerzálně spolehlivých základech – nefunguje  postmoderní etika = nemožnost univerzálního etického kodexu
o Prosazuje myšlenku individuální morální odpovědnosti
o Postmod ji ohrožuje, protože etická svoboda může sklouznout do čistě konzumní svobody

Question 17

Tři problémy postmodernismu

Answer 17

• Problémy:
o Modernita je považována za pokračující a mnohorozměrný proces
 Postmod kritika tendencí moderního myšlení, ale není to nástup nového druhu společnosti
o Postmod úvahy 80. l. kladly důraz na představu spol. jako textu, který může být jednoduše dekonstruován
 Příliš spoléhaly na literární teorii – nepracovaly s otázkami moci a materiálních struktur, zaměřovaly se na znaky a symbolické obrazy
 Myšlenka sociálního postmod (Seidman)
o Postmod nenabízí přijatelný základ pro normativní politickou angažovanost
 Může nabízet vhodný výchozí bod, ale spíše chápáno jako iluze vytvořená evr. osvícenstvím
• Tato tvrzení moc široce pojatá, protože:
o Postmod jako teorie kulturního vývoje – neměl být sociální nebo politickou teorií
o Nejprve v umění, architektuře jako revolta proti formalismu estetického modernismu

Question 18

Modernita a radikální imaginace

Answer 18

• Kreativita jako nový rozměr sociálního jednání  modernita jako projekt transformace, který je hnán schopností představit si jiné možnosti
• Mod = boj mezi hybnými silami  relační názor na mod = sociální transformace, která se odehrává skrze konflikt

Question 19

Castoriadis

Answer 19

• Ústřední konflikt v jádru modernity: mezi radikální autonomií a institucionálním ovládnutím
• V pozadí těchto protichůdných sil: imaginace
• Modernita spočívá na dvou typech představ:
 Radikální představa o autonomii
• Autonomie jako součást imaginace – odolává politické a ekonomické moci a institucionálním systémům nadvlády
• Má dimenzi kreativity – nikdy nemůže být zcela podrobena institucím
 Představa o racionální technické kontrole a ovládnutí
• Součást moderních byrokratických států
o Dle C by se měla chránit autonomie před kontrolou
• Modernita obsahuje představu o autonomní společnosti  postmod vede k ústupu od autonomie

Question 20

Hellerová

Answer 20

• Souhlasí s existencí konfliktu v jádru modernity – ale jako konflikt mezi institucemi a každodenním životem
• Intersubjektivita společnosti
o = základ transformační schopnosti společnosti
o Moderní myšlenky univerzálnosti jsou zakotveny v každodenní intersubjektivní komunikaci a získávají svoji politickou sílu při odporu vůči moci
• Tři logiky vývoje modernity:
 Kapitalistická logika vývoje – zahrnuje soukromé vlastnictví, nerovnost, nadvládu
 Demokracie – myšlenky rovnosti, občanství, decentralizace
 Logika státem řízeného industrialismu – leží mezi kapitalismem a demokracií kvůli snižování napětí – hledání řešení konfliktu mezi kapitalismem a demokracií = socialismus
o Tvoří základní dynamiku modernity
o + technologie = další logika modernity – usnadňuje některé emancipační snahy, ale zároveň je ohrožuje

Question 21

Habermas

Answer 21

• Odmítá postmod představu, že mod dosáhla svých limitů  modernita = progresivní emancipační projekt
o Odmítá postmod a tím ukazuje neustálou potřebu kritiky mod
o Mod obsahuje normativní přísliby, které mají být teprve naplněny  mod = nedokončený projekt
o Důležité rysy mod: vlastní transformace, kritika, reflexivita, zápas o autonomii
o Mod se objevuje tehdy, kdy společnost řeší problémy zevšeobecňujícími způsoby

Question 22

Habermas - teorie komunikativního jednání

Answer 22

o Demokratická transformace se může uskutečnit skrze komunikativní jednání  v mod zápas dvou typů racionalit: komunikativní a instrumentální
o Jazyk
 = klíčové normativní médium sociální interakce – komunikace podstatná součást sociálních vztahů
 = základ socializace, legitimizačních procesů a demokratizace
o Komunikace
 = intersubjektivní dialog směřovaný k hledání řešení problémů
 Schopnost komunikace: rozvíjet rozumnější společnost
 Nároky na platnost – ne vždy jsou vyžadovány explicitní nároky, ale předpokládá se možnost, že komunikace může být neomezená  může se dospět k nevynucené shodě bez vlivu manipulace

Question 23

Habermas - radikální konsensuální teorie pravdy

Answer 23

o Radikální konsensuální teorie pravdy
 Založeno na myšlence ideální řečové situace
 Pravda není to, na čem se shodne většina lidí, ale to, na čem by se měli shodnout všichni, kdyby měli rovnou a svobodnou příležitost zasahovat do konverzace – bez manipulace, donucení
o Kritika systematicky zkreslené komunikace
 Pokud se všichni mohou zapojit, nebude docházet k nespravedlivému využití moci
 Komunikace se může stát racionálním reflexivním procesem, zejména v situacích, kdy lidé zpochybňují moc

Question 24

Habermas - přirozený svět x systém

Answer 24

o Každý zahrnuje jiné formy integrace:
 P – sociální integrace x S – systémová integrace (organizována skrze ekonomiku, první řízení státu)
o Racionalita:
 P – komunikativní x S – instrumentální
 Mezi oběma napětí
 Komunikativní ohrožováno instrumentálním
o Kolonizace přirozeného světa systémem
 Součástí kolonizace je komodifikace, instrumentalizace, přílišní legalizace soc. vztahů
 Vede k deformované komunikaci
 Přirozený svět dokáže vzdorovat – klíčová úloha sociálních hnutí = nositel normativního vědomí (třídní boj i nová hnutí – např. ekologická)

Question 25

Habermas - diskurzivní demokracie

Answer 25

o Starší přístupy kladou důraz na neinstitucionalizované emancipační praktiky  H: demokratizace proniká do všech aspektů života (včetně institucionalizovaných)
o Zákon = základní složka demokracie – už není pouze zprostředkovatel juridikace
o Kolektivní demokratická komunikace – pracuje se soukromými zájmy: nehledá zásady spravedlivého přerozdělování, ale kolektivní komunikace určuje samotné utváření zájmů  pracuje se sociální solidaritou a důvěrou
o Může existovat ve všech částech společnosti (i mimo institucionalizované sféry)

Question 26

Habermas - kritika

Answer 26

o Kritika univerzalistického způsobu argumentace a trvání na racionální lingvistické komunikaci
o Příliš racionalizované pojetí sociálního života – opomíjel význam hodnot a kulturní zkušenosti

Question 27

Luhmann

Answer 27

Systémová teorie modernity
• Cíl: dokázat, že společnost funguje skrze diferenciaci (nikoliv integraci, jak tvrdil Habermas)
• Komunikace odtržená od jazyka a sociálního jednání  komunikují systémy, nikoliv sociální aktéři
• Ideu společnosti nahrazuje ideou komunikačních systémů
• Systémová integrace je užitečnější než sociální  místo integrace zdůrazňuje diferenciaci
o Moderní společnost jako funkcionálně diferencovaný systém, jehož subsystémy jsou nezávislé na sobě i na celku  celý systém není jednotný
o Subsystémy se samy vytvářejí – reprodukují se tak, že se odlišují od svého okolí
• Systém je operacionálně uzavřený
o Pro to, aby fungoval, nemusí mít smysl  společnost jako taková neexistuje  existuje jen komunikace mezi sociálními systémy
o Politika nemá ústřední postavení ve spol. – moderní spol. nemá střed (neexistuje ústřední subsystém)
o Soudobé společnosti komplexní – mnoho způsobů komunikace (politika není významným hybatelem)
• Klíčový je pojem rozdíl
o Zahrnuje systematickou sociální reprodukci odlišností
o Vytváření rozdílu mezi uvnitř a vně – rozdíly mohou vznikat jen uvnitř daného systému
o Neexistuje nezávislý bod, odkud by mohla společnost pozorovat sama sebe (např. bůh, stát) – musí mít podobu sebepozorování  i subsystémy toto musí uskutečnit, aby se dokázaly odlišit od svého okolí

Question 28

Reflexivní modernizace

Answer 28

• Reflexivita = působení něčeho na sebe  reflexivní SOC = sama na sebe používá kritický přístup
• Zpochybnění pozice badatele ve vztahu k výzkumnému procesu

Question 29

Beck

Answer 29

: modernita a riziková společnost
• Modernita se stala předmětem modernizace
• Sociální život proměnlivější, nejistější, nestálejší – moderní život se mění v neustálém procesu modernizace
• Přechod od starší industriální modernitě k pozdější „druhé“ modernitě  odmítá pojem postmod  reflexivní modernizace

Question 30

Beck - riziková společnost

Answer 30

o Riziko
 Odvozuje od společnosti, vytváří je člověk (konktrétně od vědy a techniky)
 Abstraktní charakter – není viditelné
 Odosobněné – izolována od konkrétních sociálních aktérů, které je tak obtížné z něčeho vinit
 Globální – nejsou národně specifická
o Riziko utváří současnou formu modernity – modernizace ničí industriální spol. a tvoří se nový typ mod
o Riziková společnost neodkazuje k logice modernity, ale ke katastrofě, která je součástí modernity vytvářené prostřednictvím technologií a dalších zdrojů
o Stát se musí vyrovnat se sociálními důsledky rizika, jehož původcem je primární modernizace
o Podporuje nové formy politiky – riziko vyvolává reflexivitu

Question 31

Beck - zhroucení legitimity odbornosti

Answer 31

 Každý člověk potenciálním expertem
 Riziková společnost = diskurzivní společnost – nesouhlas s vědeckými tvrzeními, střet laických a odborných názorů
 V primární mod: věda nástroj postoje k přírodě x v druhé mod: věda natolik ve všech částech společnosti, že je prostorem pro konflikty
 Odborníci i laici aplikují vědecké poznatky na vědu

Question 32

Giddens

Answer 32

: o modernitě
• 4 institucionální řády modernity:
o Kapitalismus
o Industrialismus
o Sociální kontrola informací
o Vojenská moc
• Mod pohání dynamika časoprostorové vzdálenosti, kterou vytváří globální svět – v centru stojí:
o Vyvazující mechanismy, které zbavují vztahy lokálních souvislostí
o Spojující mechanismy, které sociálnímu životu dávají nové a abstraktnější významy

Question 33

Giddens - společnosti jsou reflexivní

Answer 33

o Dříve byla reflexivita podřízena tradici  s modernitou tradice nahrazena reflexivitou = modernita jako proces detradicionalizace
o Reflexivita spočívá v tom, že sociální jednání je neustále zkoumáno a reformováno pomocí příchozích info
o Využívají vědění, aby jednali způsobem, který byl dříve nemyslitelný kvůli omezením sociálními strukturami a tradicí
o Soudobé instituce nejsou stálé, ale reflexivně organizované – např. důvěra (potřebná k vyrovnávání s odosobněnými a abstraktními systémy, ale využita i v každodenním životě)
o Jedinci si reflexivně přivlastňují expertní vědění

Question 34

Bell

Answer 34

Typický přechod k postindustriální fázi
o Přesun od výroby zboží k rozšíření služeb – nárůst počtu kvalifikovaných a technických pracovníků, kteří tvořili intelektuální technologii
o Nemanuální dovednosti a znalosti = postmateriální hodnoty – základní princip nové postindustriální společnosti (také informační společnost a společnost vědění)