Harrington 6 Flashcards
Modernita a postmodernita
- Změny, které se odehrávají v klíčových aspektech kulturního, sociálního a ekonomického života, jsou příznakem transformace modernity
- Vytvoření nového sociálního uspořádání naznačuje koncepci postmodernity
Postmodernismus a postmodernita jako předmět diskuze
• Diskutabilní pojmy
• Dohody o tom, zda a jak lze proslulé autory ztotožnit s postmoderními podmínkami a styly myšlení
• Neoznačuje jasně jednoznačnou realitu – teoretici se neshodují na jednoznačném užití termínů
o Např. Lyotard: postmod součást modernity; Habermas: postmod = konzervativní reakce na nedostatky spojené s modernitou; Bauman: postmod = modernita bez iluzí
• Nebezpečí skepticismu a relativismu
Předchůdci postmodernismu
• Označováni teoretici, kteří vykazovali kritický přístup k západní metafyzice – Nietzsche a Heidegger
o Zpochybnění myšlenky univerzálních dějin a základů rozumu, vědění a pravdy
• Náznaky i u Webera, Simmela a Adorna
o Pohlížejí skepticky na úspěchy modernity jako racionality
• I v literatuře: postmod označení pro španělskou a latinskou poezii na poč. 20. st.
Postmodernističtí teoretici
• Spojeno s prací francouzských teoretiků (Foucault, Derrida, Lyotard) sdílejí poststrukturalistickou orientaci = intelektuální stanovisko, kterým se kriticky vymezují k strukturalismu
o Zaměřují se na nestabilitu významu kulturních forem v našem chápání
o Zpochybňují zažité názory na jazyk, dokazují, že reprezentační charakter jazyka je problematický zpochybnění vztahu mezi slovy a věcmi absence pevných základů vědění a ústup předpokladu existence autonomního racionálního subjektu = poststrukturalismus
• Vztah mezi poststrukturalismem a postmod
o Postmod popisuje řady poststrukturalistických úvah – takové rozšiřování pojmu problematické
o Postmod a poststrukturalismus nejsou totožné poststrukturalismus = diskurz modernismu a o modernismu (nikoliv o postmod)
• Sami teoretikové použili pojem postmod zřídka
Postmodernismus od 80. let
• Od 80. let využití koncepce hlavně ve dvou ohledech:
o Postmodernismus = estetické, literární, architektonické styly, ale i způsob myšlení
o Postmodernita = specifická sociální situace, nové sociální uspořádání
• Zpochybňovány ideály, aspirace a důsledky modernity
• Zvýšená racionalita = větší svoboda
• Zásahy etických norem a morálních omezení
• Radikální pochybnost o tom, že vyprávění a světonázory mohou být racionálně ukotveny
• Existence vnímána jako nahodilá neurčitost a nejednoznačnost jako důsledek modernity vnímání nahodilosti jako osudu = postmoderní vnímavost
• Typický přechod k postindustriální fázi – Bell
o Přesun od výroby zboží k rozšíření služeb – nárůst počtu kvalifikovaných a technických pracovníků, kteří tvořili intelektuální technologii
o Nemanuální dovednosti a znalosti = postmateriální hodnoty – základní princip nové postindustriální společnosti (také informační společnost a společnost vědění)
Lyotard - tři základní témata debaty o postmod
o Téma upadající důvěry v ideu pokroku (zejména vědy)
Vývoj věd je samohybný a ztrácí návaznost na lidské potřeby destabilizace a úpadek společenských podmínek
o T. postmoderní estetiky jako hnutí v oblasti umění
Zmatení v otázce vkusu – je možné vše a neexistuje soudobá všeobecná kultura
o T. strukturální společenské změny spojované s postindustrialismem, konzumním kapitalismem, neoliberální hospodářskou politikou
Lyotard - postmoderní situace
o Zavedl pojem postmoderna, aby popsal stav vědění ve vysoce rozvinutých společnostech
o Stav vědění se mění, když společnosti vstupují do postindustriálního věku a kultury vstupují do postmoderního věku
o Legitimizace vědeckého poznávání – důležitý posun dříve spojeno s konkrétními metadiskurzy, dnes s performativitou = legitimizace prostřednictvím performativity
= kontrola nad kontextem info – zejména nad realitou pod záštitou vědy a technologie
Lyotard - konec velkých vyprávění a legitimita
o Zpochybnění jejich legitimity – začátek delegitimizace spojen s velkými vyprávěními 19. st.
o Patří mezi ně převaha techniky a technologií sociální organizace, díky které se společnost zajímá spíše o prostředky a nástroje než o důsledky jednání
o Zájem o vnitřní hodnoty vědění se zmenšil a zvýšil se zájem o užití znalostí k vyšší účinnosti výkonu
o Rozklad vyprávění o sociální a politické legitimitě
o Dva hlavní faktory, které to ovlivňují:
Lyotard - dva hlavní faktory
Krize základů vědeckého poznání
• Tato krize zapříčiňuje legitimizaci prostřednictvím performativity
• Nestabilita, neurčitost a nespolehlivost vědeckých kategorií a závěrů v oblasti dělení a hranic existujících vědních disciplín, přesahy mezi vědami přispívá ke zhroucení velké hierarchie, která by mohla považovat např. F za základ všech věd
• Tvrzení považované za „pravdivé“ neurčuje, zda další tvrzení, na něm založené, je správné věda by se měla rozvíjet kladením otázek, zpochybňováním známého a vymezováním neznámého (nikoliv pozitivismem účinnosti) proto je nepředvídatelná
Rozšíření vědění do forem technokracie
• Proměna struktur společnosti ovlivnila nabývání, dostupnost a využívaní vědění: složité kapitalistické uspořádání dává soubor předpisů, který určuje, která tvrzení jsou přijímání jako podložená věděním
• Mezi producenty a uživateli vědění zbožní vztah vědění přestává být účelem samo o sobě a stává se informačním zbožím (místo otázky: Je to pravda? otázka: Jak se to dá využít?)
• Důvěra ve performativitu – stále těsnější vztah mezi technologií a bohatstvím, vědou a kapitálem = svět, kde je legitimita spjata se zlepšováním výkonnosti
• Přednost mají normy, které řídí práci + jak může věda přispět k výkonnosti nástup technokracie – lidé přesvědčování k tomu, aby chtěli, co systém potřebuje pro svou výkonnost
Baudrillard - konzumní společnost a analýza kultury
o Pojmy odvozené od politické ekonomie už nejsou významné – B se od tohoto odvrací soustředí se na znakové struktury, symbolické systémy a sítě komunikace
o Symbolický rozklad sociálních vztahů kvůli ovládnutí kódu revoluce kapitalistického systému (srovnatelná s průmyslovou revolucí)
o V konzumní spol. jedinci rádi zapadají do rolí a vkládají objekty do kategorií – užívají systémy objektů
o Konzumují znaky (znaky módnosti, odlišnosti)
Významným objektem spotřeby není materiální stránka objektu, ale image (znak) – získává svou odlišnost v odlišnosti od ostatních znaků
o Spotřeba a celá oblast kultury předmětem sociální abstrakce pracovní morálka vychýlená, protože spotřeba je strategickým prvkem – lidé mobilizováni jako spotřebitelé
Spotřeba jako strategický prvek potřebná k přežití kapitalismu masy jako spotřební síla (nikoliv pracovní jako Marx tvrdil)
Baudrillard - simulakra
o KST vysvětluje realitu a vykresluje pravdu skutečného – B říká, že takové teoretizování není udržitelné objevují se simulakra
o = simulace skutečnosti
o Popisuje svět, kde média prostupují každodenní život skutečnost závislá na médiích
Skutečnost natolik prostoupena médii, že nejsou rozdíly mezi skutečným a imaginárním
o Věk simulace začíná likvidací všech vztažných bodů hyperrealita
= nová situace, ve které neexistuje nezávislý vztažný bod
Simulace vytváří modely skutečného bez kořenů ve skutečnosti vytváří hyperreálnou skutečnost
Modely nejsou skutečné – pouze znakem skutečnosti proto stále problematičtější rozdíly mezi pravdivým a falešným, skutečným a imaginárním
Baudrillard - média
o Imploze skutečnosti v médiu médium a skutečnost v neurčitém stavu, kde je pravda nedešifrovatelná
o Televize – život bez ní si nedokáže představit – svět stále více vnímám jako v TV lidé vnímají svět skrze obrazovku a jako obrazovku
o Přispívají k vytvářené politické lhostejnosti, apatie, otupělosti, informační přesycenosti
• Sociální teorie nemůže odkrývat nic nového v společnosti prostoupené médii
o Sociální prostor pohřben pod nánosem simulace sociálního prostoru
o Vytvoření fatální teorie = vytváří událost samu o sobě a v sobě
Jameson
postmoderní kulturní formy
• Postmod se objevuje z matoucího nového světového prostoru pozdního kapitalismu
• Proměnilo se místo i postavení kultury – materiální transformace kulturní sféry
• Nové rysy kultury:
Smazání hranice mezi masovou/komerční kulturou a expanzí kulturního průmyslu
Rozrůstání populárních kulturních forem
Objevuje se nová bezduchost, jejímž příkladem je nová kultura simulakra
Oslabená historicita a současně objevení nových emocionálních prožitků
o Postmoderní kulturní formy se staly „oficiální“ kulturou západní společnosti
• Rozlišuje kulturu:
o Estetického modernismu – kulturní formy jako zboží určené ke spotřebě
o Postmoderní – potvrzení trhu jako prostředku přijímání kulturního zboží
• Proces komodifikace: všechno se stalo kulturní – hranice mezi penězi (ekonomické aspekty) a uměním (kulturní) se ztrácí všechno začíná mít podobu kultury (motiv zisku jako rozvoj kulturního průmyslu)
Bauman - postmodernita
o Krize Z mod jako civilizace orientované na univerzální hodnoty – objevuje se stav skeptického odstupu
o = součást modernity – myšlení vystaveno modernitě, proto dalo vzniknout úvahám o modernitě
o = situace po rozpoznání důsledků modernity (konstruktivních i destruktivních)
o Značí vědomí, že modernita má své limity není to konec modernity, ale modernita bez iluzí
o Reflexivní modernita = druhá modernita
Přechod od jedné formy kapitalismu k druhé, pozdější formě = přesun od pevné k tekuté mod
Modernita proměnlivá a nestálá – proces modernizace neskončil přeměnou z tradičních forem na moderní moderní instituce a formy života stále subjektem neustálé modernizace
Bauman - konzumní společnost
o Kapitalismus založený na info, estetizace ekonomického života – roste význam spotřeby
o Posun důrazu od pracovní etiky k estetice spotřeby
Bauman - postmoderní etika
o Nová role mravnosti a etiky v sociálním životě – stále větší ambivalence a nejistota
o Moderní morální myšlení založeno na univerzálně spolehlivých základech – nefunguje postmoderní etika = nemožnost univerzálního etického kodexu
o Prosazuje myšlenku individuální morální odpovědnosti
o Postmod ji ohrožuje, protože etická svoboda může sklouznout do čistě konzumní svobody
Tři problémy postmodernismu
• Problémy:
o Modernita je považována za pokračující a mnohorozměrný proces
Postmod kritika tendencí moderního myšlení, ale není to nástup nového druhu společnosti
o Postmod úvahy 80. l. kladly důraz na představu spol. jako textu, který může být jednoduše dekonstruován
Příliš spoléhaly na literární teorii – nepracovaly s otázkami moci a materiálních struktur, zaměřovaly se na znaky a symbolické obrazy
Myšlenka sociálního postmod (Seidman)
o Postmod nenabízí přijatelný základ pro normativní politickou angažovanost
Může nabízet vhodný výchozí bod, ale spíše chápáno jako iluze vytvořená evr. osvícenstvím
• Tato tvrzení moc široce pojatá, protože:
o Postmod jako teorie kulturního vývoje – neměl být sociální nebo politickou teorií
o Nejprve v umění, architektuře jako revolta proti formalismu estetického modernismu
Modernita a radikální imaginace
- Kreativita jako nový rozměr sociálního jednání modernita jako projekt transformace, který je hnán schopností představit si jiné možnosti
- Mod = boj mezi hybnými silami relační názor na mod = sociální transformace, která se odehrává skrze konflikt
Castoriadis
• Ústřední konflikt v jádru modernity: mezi radikální autonomií a institucionálním ovládnutím
• V pozadí těchto protichůdných sil: imaginace
• Modernita spočívá na dvou typech představ:
Radikální představa o autonomii
• Autonomie jako součást imaginace – odolává politické a ekonomické moci a institucionálním systémům nadvlády
• Má dimenzi kreativity – nikdy nemůže být zcela podrobena institucím
Představa o racionální technické kontrole a ovládnutí
• Součást moderních byrokratických států
o Dle C by se měla chránit autonomie před kontrolou
• Modernita obsahuje představu o autonomní společnosti postmod vede k ústupu od autonomie
Hellerová
• Souhlasí s existencí konfliktu v jádru modernity – ale jako konflikt mezi institucemi a každodenním životem
• Intersubjektivita společnosti
o = základ transformační schopnosti společnosti
o Moderní myšlenky univerzálnosti jsou zakotveny v každodenní intersubjektivní komunikaci a získávají svoji politickou sílu při odporu vůči moci
• Tři logiky vývoje modernity:
Kapitalistická logika vývoje – zahrnuje soukromé vlastnictví, nerovnost, nadvládu
Demokracie – myšlenky rovnosti, občanství, decentralizace
Logika státem řízeného industrialismu – leží mezi kapitalismem a demokracií kvůli snižování napětí – hledání řešení konfliktu mezi kapitalismem a demokracií = socialismus
o Tvoří základní dynamiku modernity
o + technologie = další logika modernity – usnadňuje některé emancipační snahy, ale zároveň je ohrožuje
Habermas
• Odmítá postmod představu, že mod dosáhla svých limitů modernita = progresivní emancipační projekt
o Odmítá postmod a tím ukazuje neustálou potřebu kritiky mod
o Mod obsahuje normativní přísliby, které mají být teprve naplněny mod = nedokončený projekt
o Důležité rysy mod: vlastní transformace, kritika, reflexivita, zápas o autonomii
o Mod se objevuje tehdy, kdy společnost řeší problémy zevšeobecňujícími způsoby
Habermas - teorie komunikativního jednání
o Demokratická transformace se může uskutečnit skrze komunikativní jednání v mod zápas dvou typů racionalit: komunikativní a instrumentální
o Jazyk
= klíčové normativní médium sociální interakce – komunikace podstatná součást sociálních vztahů
= základ socializace, legitimizačních procesů a demokratizace
o Komunikace
= intersubjektivní dialog směřovaný k hledání řešení problémů
Schopnost komunikace: rozvíjet rozumnější společnost
Nároky na platnost – ne vždy jsou vyžadovány explicitní nároky, ale předpokládá se možnost, že komunikace může být neomezená může se dospět k nevynucené shodě bez vlivu manipulace
Habermas - radikální konsensuální teorie pravdy
o Radikální konsensuální teorie pravdy
Založeno na myšlence ideální řečové situace
Pravda není to, na čem se shodne většina lidí, ale to, na čem by se měli shodnout všichni, kdyby měli rovnou a svobodnou příležitost zasahovat do konverzace – bez manipulace, donucení
o Kritika systematicky zkreslené komunikace
Pokud se všichni mohou zapojit, nebude docházet k nespravedlivému využití moci
Komunikace se může stát racionálním reflexivním procesem, zejména v situacích, kdy lidé zpochybňují moc
Habermas - přirozený svět x systém
o Každý zahrnuje jiné formy integrace:
P – sociální integrace x S – systémová integrace (organizována skrze ekonomiku, první řízení státu)
o Racionalita:
P – komunikativní x S – instrumentální
Mezi oběma napětí
Komunikativní ohrožováno instrumentálním
o Kolonizace přirozeného světa systémem
Součástí kolonizace je komodifikace, instrumentalizace, přílišní legalizace soc. vztahů
Vede k deformované komunikaci
Přirozený svět dokáže vzdorovat – klíčová úloha sociálních hnutí = nositel normativního vědomí (třídní boj i nová hnutí – např. ekologická)
Habermas - diskurzivní demokracie
o Starší přístupy kladou důraz na neinstitucionalizované emancipační praktiky H: demokratizace proniká do všech aspektů života (včetně institucionalizovaných)
o Zákon = základní složka demokracie – už není pouze zprostředkovatel juridikace
o Kolektivní demokratická komunikace – pracuje se soukromými zájmy: nehledá zásady spravedlivého přerozdělování, ale kolektivní komunikace určuje samotné utváření zájmů pracuje se sociální solidaritou a důvěrou
o Může existovat ve všech částech společnosti (i mimo institucionalizované sféry)
Habermas - kritika
o Kritika univerzalistického způsobu argumentace a trvání na racionální lingvistické komunikaci
o Příliš racionalizované pojetí sociálního života – opomíjel význam hodnot a kulturní zkušenosti
Luhmann
Systémová teorie modernity
• Cíl: dokázat, že společnost funguje skrze diferenciaci (nikoliv integraci, jak tvrdil Habermas)
• Komunikace odtržená od jazyka a sociálního jednání komunikují systémy, nikoliv sociální aktéři
• Ideu společnosti nahrazuje ideou komunikačních systémů
• Systémová integrace je užitečnější než sociální místo integrace zdůrazňuje diferenciaci
o Moderní společnost jako funkcionálně diferencovaný systém, jehož subsystémy jsou nezávislé na sobě i na celku celý systém není jednotný
o Subsystémy se samy vytvářejí – reprodukují se tak, že se odlišují od svého okolí
• Systém je operacionálně uzavřený
o Pro to, aby fungoval, nemusí mít smysl společnost jako taková neexistuje existuje jen komunikace mezi sociálními systémy
o Politika nemá ústřední postavení ve spol. – moderní spol. nemá střed (neexistuje ústřední subsystém)
o Soudobé společnosti komplexní – mnoho způsobů komunikace (politika není významným hybatelem)
• Klíčový je pojem rozdíl
o Zahrnuje systematickou sociální reprodukci odlišností
o Vytváření rozdílu mezi uvnitř a vně – rozdíly mohou vznikat jen uvnitř daného systému
o Neexistuje nezávislý bod, odkud by mohla společnost pozorovat sama sebe (např. bůh, stát) – musí mít podobu sebepozorování i subsystémy toto musí uskutečnit, aby se dokázaly odlišit od svého okolí
Reflexivní modernizace
- Reflexivita = působení něčeho na sebe reflexivní SOC = sama na sebe používá kritický přístup
- Zpochybnění pozice badatele ve vztahu k výzkumnému procesu
Beck
: modernita a riziková společnost
• Modernita se stala předmětem modernizace
• Sociální život proměnlivější, nejistější, nestálejší – moderní život se mění v neustálém procesu modernizace
• Přechod od starší industriální modernitě k pozdější „druhé“ modernitě odmítá pojem postmod reflexivní modernizace
Beck - riziková společnost
o Riziko
Odvozuje od společnosti, vytváří je člověk (konktrétně od vědy a techniky)
Abstraktní charakter – není viditelné
Odosobněné – izolována od konkrétních sociálních aktérů, které je tak obtížné z něčeho vinit
Globální – nejsou národně specifická
o Riziko utváří současnou formu modernity – modernizace ničí industriální spol. a tvoří se nový typ mod
o Riziková společnost neodkazuje k logice modernity, ale ke katastrofě, která je součástí modernity vytvářené prostřednictvím technologií a dalších zdrojů
o Stát se musí vyrovnat se sociálními důsledky rizika, jehož původcem je primární modernizace
o Podporuje nové formy politiky – riziko vyvolává reflexivitu
Beck - zhroucení legitimity odbornosti
Každý člověk potenciálním expertem
Riziková společnost = diskurzivní společnost – nesouhlas s vědeckými tvrzeními, střet laických a odborných názorů
V primární mod: věda nástroj postoje k přírodě x v druhé mod: věda natolik ve všech částech společnosti, že je prostorem pro konflikty
Odborníci i laici aplikují vědecké poznatky na vědu
Giddens
: o modernitě
• 4 institucionální řády modernity:
o Kapitalismus
o Industrialismus
o Sociální kontrola informací
o Vojenská moc
• Mod pohání dynamika časoprostorové vzdálenosti, kterou vytváří globální svět – v centru stojí:
o Vyvazující mechanismy, které zbavují vztahy lokálních souvislostí
o Spojující mechanismy, které sociálnímu životu dávají nové a abstraktnější významy
Giddens - společnosti jsou reflexivní
o Dříve byla reflexivita podřízena tradici s modernitou tradice nahrazena reflexivitou = modernita jako proces detradicionalizace
o Reflexivita spočívá v tom, že sociální jednání je neustále zkoumáno a reformováno pomocí příchozích info
o Využívají vědění, aby jednali způsobem, který byl dříve nemyslitelný kvůli omezením sociálními strukturami a tradicí
o Soudobé instituce nejsou stálé, ale reflexivně organizované – např. důvěra (potřebná k vyrovnávání s odosobněnými a abstraktními systémy, ale využita i v každodenním životě)
o Jedinci si reflexivně přivlastňují expertní vědění
Bell
Typický přechod k postindustriální fázi
o Přesun od výroby zboží k rozšíření služeb – nárůst počtu kvalifikovaných a technických pracovníků, kteří tvořili intelektuální technologii
o Nemanuální dovednosti a znalosti = postmateriální hodnoty – základní princip nové postindustriální společnosti (také informační společnost a společnost vědění)
