Harrington 12

Question 1

Struktura

Answer 1

o = pravidelné, relativně pevné, objektivní a zobecnělé rysy sociálního života  vztahuje se k sociálním institucím a systémům
o Odkazuje k sociálním faktům, které existují nezávisle na jedinci a mohou určovat individuální jednání

Question 2

Jednání

Answer 2

o = konání jedinců  vztahuje se k činnosti

o Jedinci jsou omezení skutečnostmi okolního světa, ale mohou volit mezi alternativními způsoby jednání

Question 3

Vztah mezi strukturou a jednáním

Answer 3

o Sociální struktura se reprodukuje činností jedinců zprostředkovanou pravidly, rolemi – kulturou

Question 4

Giddensova teorie strukturace

Answer 4

• Sociální systém může fungovat pouze prostřednictvím informovaného jednání jedinců  G chtěl vytvořit teorii, která nebude zlehčovat laického aktéra a nebude zanedbávat každodenní kompetence  výklad lidského jednání musí být spojen s teorií jednajícího subjektu
• Instituce nelze zjednodušit na individuální objekty – společnost není jejich výtvorem
• Cíl: vysvětlit reprodukci institucionálních řádů skrze poučené jednání jedinců (syntéza mnoha dosavadních teorií: interakcionalismus, interpretativismus, funkcionalismus, strukturalismus)

Question 5

Giddens - 3 úrovně zkušeností v životě aktérů:

Answer 5

o Nevědomí = podvědomé motivy
o Diskurzivní vědomí = aspekty vědění, které může jedinec popsat reflektivně a sebeuvědoměle
o Praktické vědomí – úroveň mezi nevědomím a diskurzivním vědomím – zásadní pro strukturační teorii
 = zamlčené vědomí
 = zásoba vzájemného porozumění mezi jednici, které se předpokládá v každodenní interakci
 Vztahuje se k sdíleným významům, které koordinují individuální jednání a umožnují lidem vstupovat do interakcí přijatelným způsobem
 Pro sociální praxi důležité, ale prakticky neviditelné

Question 6

Giddens - další 3 prvky analýzy:

Answer 6

o Systém
 = odpovídá hlavním institucím společnosti, jejím státním a zákonným správním systémům, sociální a třídní struktuře
o Strukturace
 = proces, skrze který jedinci reprodukují svou činnost
o Struktura
 = pravidla a zdroje, které existují, pouze pokud jsou využity v sociální praxi – systém pravidel chování, z nichž každé se liší od ostatních a vyplývá z nich
 Nezbytná pro každé sociální jednání, ale není aktérovi bezprostředně známá
 Dává jednání rozeznatelnou a předvídatelnou formu
 Zajišťuje, že jedinci jednají v zájmu reprodukce sociálního systému jako celku (tuto funkci má i zamlčené vědění, ale G upřednostňuje strukturu)
 Obsahuje prvek duality: je médiem sociálního jednání, ale i jeho výsledkem = aktéři svým jednáním znovu potvrzují a reprodukují pravidla, která jejich jednání řídí
 Příklad využití strukturace – výzkum mezinárodních vztahů: převládal realistický přístup ve výzkumu  nespokojenost  větší důraz na kulturní aspekty – vzájemné interakce států ovlivněny interními normami (proto systém nemá pevnou strukturu)  G teorie strukturace bere v poraz individuální jednání i strukturální omezení  mezinárodní řád jako médium pro jednání státu, ale i výsledkem jeho jednání

Question 7

Bourdieu - reflexivní sociologie

Answer 7

o Postavení sociálního vědce jako ideálně nestranného a vně stojícího pozorovatele je pro SOC problematické  zkreslení studovaného sociálního života
 Musí si vytvářet mapy, podle kterých se pohybuje v neznámém kulturním životě
 Nedostatek info nahrazuje právě vytvořením kulturní mapy  mohou tak zjednodušit kulturní život a ten je potom aktérům vnucován – mohou jim vnutit svůj postoj
 Musí si osvojit vhled do způsobů, kterými se aktéři zapojují do sociálních vztahů; musí na zkoumaný život nahlížet pomocí pravidel a principů, a proto předpokládají, že místní aktéři sdílejí tento intelektualizující postoj
 Proto B požaduje vytvoření reflexivní SOC
o Hlavní charakteristika: porozumět jednání zúčastněných aktérů a jednání výzkumníků, kteří je studují
o Sociální vědci se neřídí striktně pravidly, dokáží improvizovat a rozhodují se podle toho, co je přiměřené – mají „smysl pro hru“
 Smysl pro hru se rodí v sociálních vztazích
 Vychází z pochopení, co aktéři považují za přijatelné
o Vysvětlení pomocí výzkumu kmene Kabylů

Question 8

Bourdieu - habitus

Answer 8

o = vystupování jedince
o Obsahuje struktury a dispozice, které organizují jedincovo vnímání světa a jeho jednání  usnadňuje tak jejich reprodukci
o Překonává dualismus objekt-subjekt  subjektivnímu tělesnému přisuzuje objektivní sociální sílu (i ty nejsubjektivnější individuální činy vyžadují širší sociální význam)
o Odvíjí se od strukturálních socioekonomických pozic, ve kterých se jedinci nacházejí – jedinci si běžně zvnitřňují objektivní sociální podmínky  osvojí si vkus a praktiky, které jim odpovídají (i záliby, instinktivní reakce)

Question 9

Bourdieu - úloha těla

Answer 9

o Formuje i stavbu těla (ohnutí = podřízené postavení)  úloha těla
 Důležitý vyjadřovací prostředek sociální interakce
 Vyjadřuje sociální postavení a moc
 Pokud má být tělesné chování úspěšné, musí se stát přirozeným – pokud se nechovají přirozeně, jejich jednání může znamenat něco jiného (neúspěch)

Question 10

Bourdieu - pole

Answer 10

o Působí v rámci širšího institucionálního prostředí = pole
 = struktura sociálních vztahů, ve kterých se jedinec nachází
 Struktura je nezávislá na jedincích, kteří dané pole obsazují – existuje dříve než oni
 Habitus vymezuje postavení jedinců v poli a zajištuje, aby jednali odpovídajícím způsobem a reprodukovali pole  myslet v rámci pole = myslet v souvztažnosti
 B ukazuje, jak aktéři v poli soupeří o nadřazenost, jaké jsou sociální odlišnosti (např. pracující x střední třída)
 Cíl: obohacení pojmu habitus

Question 11

Bourdieu - kulturní kapitál

Answer 11

o Prostřednictvím habitu si jedinci osvojují různé kulturní praktiky – odrážejí jejich ekonomické postavení x habitus a kultura nepřenášejí pasivně ekonomické postavení, ve kterém se jedinec nachází  přijetím určitých typů kulturních praktik získají kulturní kapitál
o = zvláštní forma získaných předpokladů jedince k získání sociálního statusu
o Intelektuálové a umělci, i když jsou většinou chudí, mají bohatý habitus – osvojují si uznávané kulturní činnosti a kultivovanost  dosáhnou lepšího soc. postavení, než by ji umožnila jejich ekonomická stránka
o Z pojetí habitu vyplývá vzorec sociálního statusu: sociální status jako postavení jednice v sociální hierarchii = produktem součtu ekonomického a kulturního kapitálu
o KK podmíněn ekonomickým, ale není jim předurčen (např. vysokoškolský absolvent z bohaté rodiny, který uspěje v obchodním světě, může děkovat spíše svému kulturnímu kapitálu získanému na univerzitě)

Question 12

Bourdieu - sociologie vzdělání

Answer 12

o Sociální předurčenost vzdělávacích vloh  věnoval se reprodukci sociálních nerovností na školách (ve Fr)
o Zkoušky, které musí student splnit k dostání diplomu nejsou zcela objektivní – souvisí i se sociální zdatností  zkušební postupy jsou řízeny hodnotami střední třídy (způsob psaní, vystupování)
o Třídy tak obsazeny pouze studenty s požadovaným kulturním kapitálem

Question 13

Giddens a Bourdieu: rozdíly a podobnosti

Answer 13

• Rozdíl:
o G se primárně nevěnoval empirickým datům, chabé sociologické důkazy
o B nesouhlasí s G úvahami o třetí cestě, které legitimizovaly současný soc. řád místo toho, aby jej kritizovaly
• Podobnosti:
o Nadměrně optimistické a individualistické pojetí soudobé společnosti
o Stejné úvahy o struktuře a jednání jen jiná terminologie
o Snaží se nacházet soulad mezi objektivistickými a subjektivistickými tendencemi v sociální teorii

Question 14

Bhaskar

Answer 14

Realistická sociální teorie

• transformační model jednání

• Chápe společnost podobně jako Giddens a Bourdieu: z hlediska reprodukce struktury působením individuálního jednání zprostředkovaného kulturou
• Společnost tvořena rozměry reality, které nelze pochopit pouze skrze odkaz k jednání jedince – jednání má vlastnosti, které myšlení jedince přesahují  společnost se skládá z neredukovatelně reálných sociálních sktruktur = transformační model
o Společnost se skládá ze struktury a jednání
o Struktura předchází kolektivní jednání, ale může být transformována a reprodukována individuálním
o Mohou svým jednáním strukturu reinterpretovat  vytvořit nové formy jednání  strukturu měnit

Question 15

Archerová

Answer 15

Realistická sociální teorie

• morfogenetická sociální teorie

• Morfogenetický = proces, ve kterém se při opakovaném sociálním jednání vytváří vzorce
• Společnost se skládá z reálných sociálních struktur, které nelze redukovat na jedince  tvořena jak objektivními strukturami, tak i jednotlivými aktéry – ani jedna složka nemůže být odvozena od druhé nebo z ní rekonstruována
• Kulturní systém
o = prostředník mezi institucemi sociálního systému a jedincem
o Tvořen různými vzorci, pravidly, myšlenkami, které jsou na jedinci nezávislé, ale musí z nich čerpat
o Rodí se z individuální činnosti, ale jakmile je jednou vytvořena, získává objektivitu, která přesahuje jedince
o Je autonomní – teď a tady se z ní dá čerpat, ale zároveň i z minulosti  usnadňuje změnu

Question 16

Problém determinismu

Answer 16

o Institucionální formy se reprodukují v souladu s kulturními pravidly – ty řídí individuální jednání
o Pokud jedinci jednají podle pravidel, které si plně neuvědomují, může být popíráno lidské jednání
o Velmi zřejmé v B pojetí habitu – ukládá jedinci jisté formy jednání  jedinci je reprodukují, protože jsou determinováni nevyhnutelnými dispozicemi (podobné u G a strukturační teorie – jedinci jednají tak, aby to bylo slučitelné se sociálním řádem)

Question 17

Problém individualismu

Answer 17

o Jedinci si mohou vybrat, zda se budou chovat v souladu s něčím vnějším (strukturou, habitem)
o G i B říkají, že jedinec si své jednání může vybírat – pokud ano, tak je možné, že struktura/habitus jeho jednání vůbec neomezuje  struktura/habitus nemusí zajištovat, že bude jednat přijatelným způsobem

Question 18

Řešení (determinismus, individualismus)

Answer 18

o Musí být zasazeno do širšího pozadí
o Méně nahlížet na jednání jako individuální a reprodukující strukturu
Lidé na sebe působí na základě sdíleného porozumění (nikoliv skrze reprodukování struktury prostřednictvím kultury)