Harrington 3

Question 1

Eros a Thanatos

Answer 1

• Láska a smrt

Question 2

Saussure

Answer 2

Francouzská strukturalistická psychoanalýza - propojení s funkcionalistickou teorií

• Jazyk = soustava vnitřních rozdílů
• Znaky se skládají z označujícího (zvuk, obraz) a označovaného (pojem, význam) – mezi nimi arbitrární vztah

Question 3

Žižek

Answer 3

Francouzská strukturalistická psychoanalýza - propojení s funkcionalistickou teorií

• Kombinuje psychoanalýzu se strukturálním marxismem – vychází z Lacana a Althussera
• Ideologie jako imaginární sféra
• Ideologie poskytuje sociální realitu jako únik ze skutečného
• Diagnóza já
• Vyznačuje se strádáním, odděleností

Question 4

Benjaminová

Answer 4

Psychoanalýza ve feministické teorii

• Identifikace
• matka – biologická regrese, otec – progresivní činnost
• identifikační láska: dítě se snaží vytvořit si pocit sounáležitosti s rodiči a současně se od nich oddělit
• Zájem o neurčitou identifikaci s matkou i otcem = bisexuální, polymorfní identifikace

Question 5

Kristeva

Answer 5

Psychoanalýza ve feministické teorii

• Sémiotika
• Sémiotické procesy obsahují libidózní energii a tělesné rytmy
• Sémiotické prožitky do sféry symbolizace a jazyka
• Sémiotické spojeno s ženskostí: touha po matce je součást individuality - chyba spojovat to jen s ženskostí
• Deprese
• ochromená symbolická aktivita
• primitivnější způsob bytí

Question 6

Deleuze a Guattari

Answer 6

Postmodernismus a psychoanalýza

• kapitalismus a schizofrenie
• Psychoanalýza působí v zájmu kapitalismu a deformuje nevědomí – ve prospěch represe
• Schizofrenie = touha po vytváření na hranici sociálního vytváření; kladná síla, transformující možnost

Question 7

Freud v sociologii

Answer 7

• Zájem o jedince v kontextu sociálních vztahů a širších kulturních procesů
• Východisko: individuální psyché, pudové impulzy, libidinózní touhy, které utvářejí lidskou představivost
• Psyché
o Já rozštěpeno mezi vědomou identitu a potlačené nevědomí
o Tři činitelé já:
 Id = touhy, pudy – skrytá oblast já, nezná realitu, logiku rozpory – nevědomé
 Ego = produkt nevědomí – řídí se principem reality
 Superego = morální uvědomění – smysl pro povinnost, sebekázeň – vychází z ega a svévolných hnutí id

Question 8

Freud - úvahy o lidské osobnosti

Answer 8

o Vztahy mezi já a společností: lidé žijí pod vlivem ničivé síly pudu smrti, který je založen na přísném kulturním zákazu sexuální touhy a radosti
o Vztah jedince k sobě i ostatním je ambivalentní
 Stejně jako ego se snaží řídit rušivé nevědomí, tak i kultura tlačí princip slasti do principu reality  nutné pro reprodukci sociálního života
 Rozvoj civilizace a sociálních vazeb závisí na sebeovládání  rozpolcenost mezi přáním jedince a sociální nutností  kultura olupuje jedince o pudové potěšení

Question 9

Freud - omezení a potlačení  oidipovský komplex

Answer 9

o Zkoumá převážně vztah otec-syn
o Zásah otce do vztahu matka-dítě (syn) je důležitý pro pochopení zavedení morálních imperativů, protože otec symbolicky připomíná sociální regulaci
o Hrůza z otce přenesena ke svědomí („dovnitř“), zřeknutí se pudů (žárlení na otce), identifikace s otcem = regulace společnosti se uskutečňuje skrze zřeknutí se touhy

Question 10

Freud - civilizace

Answer 10

o Je represivní (potlačující) – společnost klade psychické požadavky s cílem dosáhnout kulturní konformity  osobní trápení, neurotické strádání
o Klíčový úkol: vnést řád do nevědomé touhy x rovnováha mezi řádem a touhou se neustále mění – příliš velká zátěž pro jednotlivce i skupiny
o Reprodukce společnosti závisí na sexuální represi – později jako součást smrtícího pudu sebezáchovy, který je uspořádán jako útok na lidské tělo, ostatní i přírodu – např. ve společnosti před WW1
o Pud smrti jako prostředek systému represe – zakotven v kultuře
 Nová intepretace uspořádání moderní kultury – pud smrti jako možnost očistit se a vrátit k řádu
 Strádání a útlak není výsledkem samotného sexuálního potlačení  kultura = omezení sklonu k sebezničení  civilizace chrání člověka před určitými agresivními stránkami pudu smrti

Question 11

Lacan

Answer 11

Francouzská strukturalistická psychoanalýza

• Chtěl přepracovat ústřední pojmy psychoanalýzy pomocí strukturální lingvistiky
• Subjekt = já
o Není sám sobě jasný – je v soustavě znaků, z nichž se vytváří identita
o Lingvistická intersubjektivita je podstatou psychologických funkcí a jejich narušení  deformace a patologie na úrovni já se nacházejí v diskurzu druhého

Question 12

Lacan - zrcadlová fáze

Answer 12

 = když dítě v zrcadle poprvé rozpozná sebe  vznik smyslu pro vlastní identitu
 Vytváří si imaginární identifikaci se svým odraženým obrazem, reaguje jásotem
 Zrcadlový odraz ve skutečnosti zkreslený  lže  celá fáze imaginární, protože obraz osobnosti, který zrcadlo vytváří, se liší od skutečnosti
 Imaginární zkreslení je univerzální a nadčasový rys sebeorganizace  přímá příčina patologického vývoje já

Question 13

Lacan - trojstranné pojetí konceptu imaginárního, symbolického a reálného

Answer 13

 I = mentální obraz vytvořené subjektem, který se chce vyznat v chaosu vlastních dojmů, pocitů
 S = veřejný kód jazyka, veřejný řád, očekáváné normy chování  dává strukturu imaginárnímu světu (dítě sem uvádí rodiče prostřednictvím působení oidipovského komplexu)
 R = každá zkušenost, která brutálně vtrhne do imaginárního nebo symbolického světa zvenčí (bolest, šok) – naruší schopnost subjektu najít v této skutečnosti smysl
o Např. 11.9.2001: náraz letadel = vpád reálného do zaběhnutého symbolického řádu, který Newyorčané považovali za samozřejmost + zpochybněna projekce bezpečnosti a svobody v USA = imaginární

Question 14

Chorodowová - vztah matka-dcera = narcistický

Answer 14

Psychoanalýza ve feministické teorii

o Narcistická projekce matky do své dcery na základě stejnosti – dcery vnímány jako kopie své matky
o Pro dceru obtížné oprostit se od matčiny lásky  překážky pro vytvoření individuality a nezávislosti dcery  dcera se obrací na otce – ten je ale emocionálně vzdálený a nepřítomný  dcera se neodkáže osvobodit od moci a autority matky
o Emocionální vnímavost a intuitivní zájem jako vlastnost ženství – zakotvené v rané vazbě matka-dcera: dcery vyrůstají v silné emocionální spojitosti s matkou – tato spojitost základ pro vztahy v dospělosti
o Matky nevnímají dcery jako oddělené bytosti  dcery odcizené od svých osobních potřeb a tužeb – nejasné hranice ega a ponoření do narcismu = základ rodové identity ženy
o Ž popírají své vnitřní potřeby a soustředí se na to, co potřebují druzí (zejména M)

Question 15

Chorodowová - vztah matka-syn = anaklitický

Answer 15

o Mužská identita se utváří na pozadí primární identifikace s matkou
o Kvůli lásce k matce je dosažení mužnosti obtížnější – musí zavrhnout svoji původní vazbu na ženskou smyslnost a odsunout do nevědomí svou vlastní ženskost
o Synům pomáhá matčino vnímání rozdílů genderu – matky postrkují syny k samostatnosti a diferenciaci, oceňují průbojnost  anaklitické připoutání k objektu = vazba, kterou matky vytvářejí ke svým synům jako k odlišným od sebe samých
o Tento pohled ukazuje, že ženské mateřství vytváří předpoklad mužské dominance: idealizace M a devalvace Ž už v raném období  jediné východisko = sdílené rodičovství

Question 16

Chorodowová - kritika

Answer 16

o Mateřství není omezené pouze na dvě kategorie – matka může mít i k synovi vztah s narcistickými prvky
o Nepřekračuje genderové vtiskování – předpokládá vytvoření osobní identity jako klasické role M a Ž
o Ve sdíleném rodičovství se nemohou oprostit od rodové identity, která jim je vlastní (M nepřebere plně vlastnosti Ž a naopak)