Bourdieu 2

Question 1

Duch státu: zrod a struktura byrokratického pole

Answer 1

• Nebezpečí, že při uvažování o státu na něj budeme aplikovat myšlení jím produkované  moc vnucovat a vytvářet kategorie myšlení, které aplikujeme na všechno na světě  stát s námi manipuluje
o Škola je škola státu, ve které se z mladých stávají státní tvorové (opory státu)  vytvoření etatizovaného člověka, služebníka státu
o Stát myslí sebe sama, a ještě i skrze ty, kdo se snaží myslet o něm
• Předchozí myšlenka nadsazená, ale jedná se o zpochybnění všeobecně vnímané role státu
o Pokud chceme o státu myslet, musíme zpochybnit všechny státem produkované myšlenky
o Označení jako zpochybnění konformismu logického = základních struktur myšlení – setkává se s odporem těch, kdo jsou se stávajícím stavem spokojeni

Question 2

Představa vytváření státu

Answer 2

• Představa vytváření státu a jeho současné podílení na samotné existenci státu
o Byrokracie jako univerzální skupina, která prosazuje univerzální zájmy
o Většina spisů věnovaných státu se podílí na jeho budování či samotné existenci  musíme je vidět ne jako nadčasové příspěvky k filozofii státu, ale jako politické programy, které prosazují vizi státu spojenou s postavením jejích autorů
o Státní administrativa a její představitelé jako výrobci sociálních problémů, které SOC často bere jako problémy sociologické
 Otázky ve věci byrokracie (např. nezaujatost, nestrannost) se týkají i SOC samotné (podobné jako vytváření státu) - u SOC se však navíc řeší nezávislost na státě
 SOC se neosvobozuje od tlaků sociální poptávky jinak než s podporou státu – riziko, že ztratí nezávislost na něm  vliv 2 faktorů:
• Jaká je sociální poptávka v důsledku toho, jakou filozofii zastává státní správa
• Míra nezávislosti školského systému a vědeckého pole na vládnoucích ekonomických a politických silách

Question 3

Koncentrace kapitálu

Answer 3

• Stát má monopol na legitimní užívání fyzického a symbolické násilí na určitém území a jeho populaci
o Symbolické násilí může uplatňovat právě proto, že se ztělesňuje v objektivitě (ve formě struktur a mechanismů) a v subjektivitě (v myslících, ve formě struktur mentálních, schémat myšlení a vnímání)  takto ustavená instituce se jeví jako přirozená, protože je vyústěním procesu, který ji ustavuje současně ve strukturách sociálních i mentálních

Question 4

Model vzniku státu

Answer 4

o Na základě analýzy historických procesů (vývoj státu v průběhu historie)
o Jako vyústění procesu koncentrace různých druhů kapitálu:
• Fyzické síly a nástrojů nátlaku
• Ekonomického kapitálu
• Kulturního kapitálu
• Symbolického kapitálu
 Tato koncentrace vede k vytvoření meta-kapitálu = státní kapitál
• Dává státu moc nad ostatními kapitály a jejich držiteli
• Vynořuje se právě jako důsledek koncentrace různých druhů kapitálu, což jde ruku v ruce s vytvářením různých jim odpovídajících polí
• Se vznikem státu vzniká i pole moci, kde držitelé kapitálu bojují o moc nad státem (o kapitál státní)

Question 5

Kapitál fyzické síly

Answer 5

• Instituce pověřené k udržování řádu se postupně oddělují od běžného sociálního světa  fyzické násilí může uplatňovat už jen specializovaná, jasně identifikovaná, centralizovaná a disciplinovaná skupina
• Stát prosazuje svou fyzickou sílu ve dvou různých kontextech:
 Vnějším – vůči jiným státům
 Vnitřním – vůči silám protivníků a vůči rezistenci
o Postupná diference na síly:
 Vojenské – boj mezi státy
 Policejní – zajištují řád na domácí půdě
• Podmínkou koncentrace fyzické síly je zavedení účinného daňového sys.  sjednocení ekonomického prostoru

Question 6

Ekonomický kapitál

Answer 6

• Vznik daňového systému  sjednocení ekonomického prostoru  vznik státního trhu
• Daně vybírány ode všech subjektů
• Vliv vzrůstu válečných výdajů při vzniku prvních států  postupně jako ospravedlnění pro povinné a pravidelné dávky od všech sociálních skupin
o V důsledku vznik speciální ekonomické logiky: jednostranné vybírání dávek a jejich přerozdělování = princip přeměny kapitálu ekonomického na symbolický

Question 7

Kruhová kauzalita

Answer 7

• Nastolení daně ve vztahu kruhové kauzality k rozvoji odzbrojených sil:
o Ozbrojené síly k obraně kontrolovaného území, na kterém se dají vybírat daně, ale i k tomu, aby se vybírání dalo vynucovat
o Spojeno s koncentrací uznání a legitimity – lidé, kteří se starají o výběr daní a kteří jsou schopni je nezneužívat pro svůj prospěch, se musí jevit legitimní a zřetelní

Question 8

Legitimita daní

Answer 8

• Legitimita daní
o Není samozřejmá  postupně se daň začne jevit jako nutný příspěvek pro potřebu adresáta (státu)
o Uznání legitimity spojeno se zrodem určité formy nacionalismu
 Stát se začal jevit jako jednotné území
 Národní uvědomění nejprve u zastupitelských institucí – vidí za výběrem daní zájmy země
o Pro neplatiče 4 stupně postihů:
• Exekuce
• Fyzický nátlak (uvěznění)
• Vymáhání od ručitelů
• Ubytování vojenské posádky
 Daňové podvody jako výsledek neúplné legitimity daní

Question 9

Kulturní (informační) kapitál

Answer 9

• Jde ruku v ruce s ekonomickým kapitálem  vede k sjednocení kulturního trhu
• Objevují se průzkumy stavu zdrojů (např. odhad vojenských sil)  shromažďování info  teoretické sjednocování

Question 10

Stát sjednocuje

Answer 10

• Stát sjednocuje
o Vidí všechno, celou společnost – vykovává všechny operace:
 Totalizující – prostřednictvím sčítání, statistiky, státního účetnictví
 Objektivizující – prostřednictvím kartografie, jednotného zobrazení prostoru viděného z výšky, písma shromažďujícího info a kodifikujícího je jakožto jednotné
o Přispívá ke sjednocení kulturního trhu tím, že sjednocuje pravidla a homogenizuje formy komunikace (hlavně úřední)
o Vytváří mentální struktury (pomocí uzákoněných systémů klasifikace, úředních postupů)
o Sjednocovací činnosti státu (hlavně prostřednictvím školy)  napomáhá k vytváření národní identity

Question 11

Legitimní kultura

Answer 11

• Legitimní kultura
o Ustavována školou, která výukou dějin (i dějin literatury) vštěpuje všeobecnou dominantní kulturu (základní předpoklady národní sebeprezentace)
o Spojeno i se vštěpováním dominantního jazyka
o Dominantní jazyk a kultura jako univerzální a hlavně legitimní, vše odstání odvrhováno

Question 12

Symbolický kapitál

Answer 12

• Jako průvodní jev všech ostatních forem koncentrace  zakládá tak specifickou autoritu držitele státní moci
• = kterákoliv vlastnost, která je nahlížena sociálním činiteli, kteří ji dokáží poznat, uznat a ocenit (např. čest)
• Stát má prostředky k vštěpování a prosazování trvalých principů vidění = místo, kde se koncentruje symbol. moc
• = forma, kterou nabývá jakýkoliv druh kapitálu – např. koncentrace právnického kapitálu jako kodifikované formy
o Právníci se státem za jedno – vytváří různé legitimizující teorie, podle kterých je uplatňován zájem všech a všem má zajišťovat bezpečnost a spravedlnost
o Vlivem diferenciace vyústí v ustavení autonomního právnického pole
o S vývojem státu i vývoj právnického tělesa: hierarchizuje se  vytvoření státního návladnictví  vznik právně-administrativních struktur, které jsou složkou státu

Question 13

Objektivizovaný symbolický kapitál

Answer 13

• Původně rozptýlený symbolický kapitál přechází v symbolický kapitál objektivizovaný = kodifikovaný, delegovaný a garantovaný státem  kapitál byrokratizovaný (kulturní kapitál určuje postavení osob v úřadu)
o X vytváření monopolu na jmenování do různých pozic
 Moc zřizovat a přidělovat vysoké státní úřady  stát jako zdroj poct, úřadů a privilegií
 = oficiální akt, který má symbolickou účinnost, protože je založen na autoritě svých autorizovaných, „oficiálních“ vykonavatelů (osob, které jednají z moci úřadu)
• Vytváří společností garantovanou sociální identitu (rodiče, voliče, daňového poplatníka) nebo legitimitu svazků a skupin (rodiny, spolků, syndikátů stran)
• Tvůrčí moc státu, který takto udává, čím věc či osoba ve své legitimní sociální definici je

Question 14

Společný všem

Answer 14

• Je společný všem
o Jako vnímané-bytí založené na vztahy mezi vlastnostmi aktérů a kategoriemi vnímání, které vytvářejí sociální kategorie
o Zahrnuje strategie kolektivní i individuální
• Dle B pojednání o směně, označuje symbolický kapitál i kapitál vděčnosti, který vzniká na základě nadvlády a uznání dluhu plynoucího z daru

Question 15

Vliv státu na utváření myslí

Answer 15

• Poznávací struktury historicky ustavené formy, jejichž sociální genezi lze rekonstruovat  stát na daném území může prosazovat a všeobecně vštěpovat struktury poznávání
o V málo diferencovaných společnostech:
 Společné vidění a rozlišování nastolovány celým prostorovým a časovým uspořádáním společenského života prostřednictvím institučních obřadů
o V našich společnostech ne v takové míře:
 Formuje dispozice (skrze regulaci praktických činností)
 Prosazuje a vštěpuje veškeré základní principy klasifikace (podle pohlaví, věku, odbornosti)
 Je zdrojem symbolické účinnosti všech institučních obřadů (např. na kterých se zakládá rodina) i posvěcujících úřadů (ve školství)

Question 16

Vznik historického transcendentna

Answer 16

• Vznik historického transcendentna = stanovením rámce praktických činností stát vštěpuje:
 Společné formy a kategorie vnímání a myšlení
 Sociální rámce vnímání
 Sociální struktury
 Státní formy klasifikace
o Tím vytváří podmínky k souladu habitusů  vznik celku sdílených zřejmostí vytvářející obecné cítění

Question 17

Jak dosahují podřízenosti státu

Answer 17

o Vyplývá ze souladu mezi strukturami poznávacími (vepsané dějinami) a objektivními strukturami světa, na které jsou poznávací sktruktury aplikovány  příkazy se dají dobře prosazovat, protože jsou nahlíženy pomocí poznávacích sktruktur, které sám stát vnutil

Question 18

Symbolický řád

Answer 18

o Symbolický řád – jeho podstatou je, že jsou celku vnuceny poznávací struktury, které za svou trvalost a odolnost vděčí tomu, že jsou koherentní a systematické a že harmonizují s objektivními strukturami sociálního světa  základ pro vytvoření souhlasné podřízenosti státu
o Otázka legitimity státu a řádu jím nastoleného vyvstává až v krizových situacích  funguje do té doby, dokud stát dokáže produkovat a vštěpovat poznávací struktury harmonující se strukturami objektivními
o Přilnavost k nastolenému řádu ryze politické podstaty (ukazuje historický vývoj)

Question 19

Právnické pole

Answer 19

o Právnické pole
 Zrod a struktura světa státních činitelů  právnické pole (držitelé symbolického kapitálu)
 Své osobní zájmy formulovali jako zájmy obecné  vznik teorie veřejné služby, veřejného řádu  stát jako přesahující činitel (veden specifickým kapitálem, ustavuje sám sebe, podřídit svým funkcím a svému fungování široké vrstvy)

Question 20

Monopolizace monopolu

Answer 20

• Společně se vznikem monopolu státu na fyzické a symbolické násilí se vytváří pole bojů o monopol na výsady s tímto monopolem spojené
• Monopol na univerzální se dostává do rukou jen několika jedinců  musí se mu podřídit a přijmout všeobecnou představu o vládě jako legitimní a nezištné

Question 21

Monopolizace = univerzalizace

Answer 21

• Monopolizace univerzálního = univerzalizace, která probíhá především uvnitř byrokratického pole
o Oficiální osobnosti by se měly snažit své soukromé hledisko obětovat hledisku společnosti a prezentovat ho jako legitimní a univerzální
o Univerzálnost = předmět všeobecného uznání  obětování soukromých zájmů (nebo snaha povznést se od sobeckého hlediska) = správné
o Výhody univerzalizace univerzální stále více prosazuje: univerzalizace přispívá k uznávání univerzálních hodnot, ke vzniku kruhové procesu, kdy se navzájem posilují univerzalizační strategie a struktury světa zasvěceného univerzálnímu
• Ve skutečnosti nedostatek povinné nezištnosti, zneužívání veřejných služeb

Question 22

Zisk z univerzalizace

Answer 22

• Zisk z univerzalizace
o Možný v každé sopečnosti
o Univerzalizace umožnuje plnit symbolickou funkci legitimního – nikdo to nemůže popřít, aniž by nepopřel vlastní lidskost – ctít tyto věci zaručuje symbolický zisk
o Riziko, že jednání vedené osobním zájmem, bude označeno jako univerzální – sledování zisku

Question 23

Rodina

Answer 23

• = skupina osob vzájemně spojených smlouvou (manželstvím), nebo pokrevním příbuzenstvím
• Legitimní, dominantní definice spojuje slova jako dům, domácnost – tím se vytváří rodina jako sociální realita
• Kritika, že to, co považujeme kolikrát za skutečnost, definici vůbec neodpovídá  klasická rodina minoritní (více párů bez manželství, rodin o jednom rodiči …)
• Rodina jako přirozená x B označuje jako nedávný vynález (viz např. práce o genezi soukromého, o zrodu rodinného cítění)  proto může i snadno zmizet (viz proměna modelu rodiny, klesající porodnost, zvyšující se rozvodovost)

Question 24

Diskurz o rodině

Answer 24

• Dle diskurzu o rodině má rodina tyto předpoklady:
o Realita, která přesahuje své příslušníky – obdařená společným životem a duchem a pohledem na svět
o Oddělený sociální svět, udržuje si své hranice – to je uvnitř idealizováno jako posvátné  symbolické bariery hlídají, co je uvnitř, brání kontaktu s vnějškem i jeho poznání
o Téma domova, domu jako trvale stabilního místa a domácnosti jako permanentní jednoty
 Domácí jednota jako aktivní, schopná myslet, cítit, jednat  založeno na celku předpokladů a norem správného domácího soužití
 Neplatí zde běžné zákony  místo důvěry
 Modely ideálních lidských vztahů  rodinné vztahy jako základní principy veškerých sociálních vztahů a jejich hodnocení

Question 25

Rodina = jen slovo

Answer 25

• Rodina = jen slovo
o Slovo určitého kategorie – zakládá společnou skutečnost  sociální skutečnosti sociálně ustavené fikce a jako kolektivně uznávané skutečně existují
 Jak se z fikce stane skutečná skupina členů navzájem citově spjatých?  výsledek symbolického i fyzického úsilí, získání rodinného ducha, soudržnost – úloha hlavně žen
o Současně popisem i předpisem  přijímáme jako fakt, že co je označené slovem rodina a řadíme do kategorie rodina, je skutečná rodina
o Jelikož zakládá společnou skutečnost, je to princip sociální podstaty a je společný všem aktérům (vštípeno socializací)
 Jeden ze základních prvků habitusu
 Nevyslovený zákon vnímaní a jednání, na kterém stojí konsenzus o smyslu sociálního světa

Question 26

Rodina - objektivní/subjektivní sociální kategorii

Answer 26

• Rodina jako objektivní sociální kategorie (struktura strukturující) zakládá rodinu jako subjektivní sociální kategorii (struktura strukturovaná)
o = jako mentální kategorie přispívá k dalšímu trvání objektivní sociální kategorie  tímto kruhovým pohybem se udržuje a předává sociální řád
o Mezi subjektivní a objektivní kategorií vzniká soulad  rodina jako univerzální a nejpřirozenější sociální kategorie
 V habitusech rodina jako klasifikační schéma a princip konstrukce sociálního světa
 Plodem skutečného nastolení, které vede členy rodiny k udržování integrace, která podmínkou existence a trvání rodinné jednoty  cíl nastolení: vytvořit jednolitou, integrovanou, jednotnou rodinu lhostejnou k individuálním pocitům

Question 27

Sociální reprodukce

Answer 27

• Rodina jako místo sociální reprodukce
o Rodina je ve své legitimní definici výsada, která se ustavila jako všeobecná norma
o Tato výsada v praxi jako hlavní podmínka shromažďování a předávávání výsad ekonomických, kulturních a symbolických + shromažďují se v ní různé druhy kapitálu a předávají se dalším generacím  proto si uchovává svoji jednotu, aby mohla předávat = rodina = hlavní subjekt strategií reprodukce (předávání jména, ale i majetku)
o Rodinné pole
 Kroky (např. plození, výchova) v kontextu reprodukce vychází ze struktury silových vztahů mezi členy rodiny
 Omezeno mužskou nadvládou
 Kteří v dominantních postaveních mají rodiny rozvětvené a stmelené (spojují je kromě příbuznosti habitusů společné zájmy = kapitál ekonomický a symbolický a péče o ně)