Berger, Luckmann 1 Flashcards
Realita
= vlastnost náležící jevům, kterým přisuzujeme existenci nezávislou na naší vlastní vůli
Vědění
= jistota, že jevy jsou skutečné a mají skutečné vlastnosti
Sociologický způsob chápání reality
mezi filozofem a obyčejným člověkem
o Obyčejný člověk – realita = něco daného
o Filozof – nepokládá za samozřejmé vůbec nic
o Sociolog – klade si otázku, zda je rozdíl mezi těmito dvěma realitami
Proč se SOC zajímá o realitu a vědění?
o Pojmy sociálně relativní – vázány na kontexty
o Odlišné pro různá společenství
o V průběhu začne být jakýkoliv soubor vědění sociálně chápán jako realita
• Musí zkoumat vše, co ve společnosti považováno za vědění (bez ohledu na jeho platnost) jelikož neustále rozvíjeno, předáváno, musí SOC vědění zkoumat procesy, kdy se utváří realita cíl SOC vědění: analýza sociálního vytváření reality
Realita každodenního života
• = realita, kterou si lidé nějak vykládají a má pro ně subjektivní význam jako logický, soudržný svět
• = intersubjektivní svět sdílený s ostatními – tím se odlišuje od jiných reality, které si člověk uvědomuje
• Vnímáno jako něco daného
• Vědomí odkazuje nebo se zaměřuje na objekty – chápeme jen základ vědomí něčeho (nikoliv vědomí jako takové)
o Různé objekty = základní prvky různých realit (odlišujeme osoby ve snech a osoby reálné)
• Vědomí proto schopné se pohybovat mezi různými realitami člověk si uvědomuje, že svět je složený z více realit, kterým nadřazena realita každodenního života
o Přechod mezi realitami cítíme jako šok (např. procitnutí ze snu)
o Jiné reality (určitým způsobem vyhraněné) nutí k odklonu pozornosti od reality každodenního života
o Zkreslené vnímání jiných realit – používání jazyka každodenního života, který se netýká jevů z jiných realit
• Je uspořádaná
o Jevy sestaveny do vzorců – nezávislé na člověku, působí na vnímání
o Objekty byly objekty dříve, než je tak člověk označil realita je objektivizovaná tomu napomáhá jazyk
„tady“ a „teď“
- realita každodenního života se skládá z „tady“ a „teď“ (tělo a přítomný okamžik)
o Skrze tyto složky se člověk soustředí na realitu každodenního života
o To, co člověka „tady a teď“ potká, chápe jako nejreálnější
o Se vzdáleností v čase i prostoru intenzita klesá – nejdosažitelnější je realita nejblíže lidskému fyzickému působení = svět v dosahu, svět, kde člověk jedná
o Zároveň je rozdělena na oblasti:
o Ke kterým člověk přistupuje mechanicky
o Ve kterých se člověk setkává s určitým typem problémů
Struktura reality každodenního života
• Struktura tvořena prostorem a časem
o Prostor
Prolínání sfér působnosti různých lidí
o Čas
= vnitřní vlastnost vědomí
Různé stupně časovosti
Každý člověk si uvědomuje vnitřně běh čas (fyziologický rytmus)
Svět každodenního života má také svůj vnitřní čas
• Složité – vliv různých úrovní empirické přítomné časovosti
• Skutečnost, se kterou musí člověk počítat a musí jí podřídit „svůj čas“
• Veškerá existence řízena časem
Sociální interakce v každodenním životě = interakce tváří v tvář
- = prototyp sociální interakce, od něhož se odvozují další typy
- Nejvýraznější, nejpřesvědčivější
- S druhým člověkem v živé přítomnosti
- „Tady a teď“ obou osob se neustále dotýká
- Neustálá výměna výrazových prostředků – dostupná subjektivita obou (jen při tváří v tvář takto blízko, u ostatních subjektivita vzdálená)
- Dostupnější to, čím je druhá osoba než to, čím jsem já – informace o druhém předkládány bezprostředně
Vztahy velmi proměnlivé
Sociální interakce v každodenním životě = interakce tváří v tvář
– není možné vytvořit vzorec chování
o x obsahuje typizační schémata
Jak vnímat ostatní, jak s nimi zacházet ovlivňují chování k druhým
Působí z obou stran interakce – vzájemně se vyjednávají
Jednám s osobou jako s typem a v situaci, jako by byla typická
Typizované interakce se vzdalují interakci tváří v tvář anonymita
• Přímé x nepřímé kontakty – blízké osoby (setkávání tváří v tvář) x ostatní (pouzí účastníci, na které mám malé vzpomínky)
• Anonymita roste směrem od blízkých osob (čím víc pouhý účastník, tím víc anonymní = vzdálenější od „tady a teď“)
• Souvisí i s mírou zájmu o blízký vztah (např. s prodavačem novin)
Jazyk a vědění v každodenním životě - znak
o Typ objektivizace – liší se od ostatních objektivizací svým odkazem na subjektivní významy
o Dostupné ve společné realitě (v interakcích tváří v tváří i jiných)
o Sdruženy do mnoha systémů (systémy gest, tělesných pohybů, materiálních artefaktů …)
o Možnost odpoutat se od „teď a tady“ (a tím i od subjektivity)
Jazyk a vědění v každodenním životě - jazyk
o = nejdůležitější znakový systém
o = systém zvukových znaků
o Původ v interakci tváří v tvář
Jazyk má schopnost reciproty – tím se liší od ostatních znakových systémů
Vytvoření intersubjektivní blízkosti
Činí lidskou subjektivitu reálnější – zachováno i při odpoutaní od interakce tváří v tvář
o Nutnost schopnosti člověka vyjadřovat se hlasem + nutné hlasové projevy odpoutat od „teď a tady“
o Udržuje běžné objektivizace, dá se měnit podle objektivizací různých zkušeností
o Každodenní život = život s jazykem a prostřednictvím jazyka pro pochopení každodenní reality nutné pochopení jazyka (ale může odkazovat i na jiné reality)
o Utřiďování do kategorií – rozumí jim všichni lidé typizuje a anonymizuje
o Umožnuje zpřítomnit různé objekty i osoby (překonáním „teď a tady“)
Jazyk a vědění v každodenním životě - symbol (symbolický jazyk)
o Přesahuje různé oblasti reality – je nad realitou
o Největší odpoutání od „teď a tady“
o Jazyk ho může přitáhnout zpět součást i každodenního života
Jazyk a vědění v každodenním životě - sémantická pole
o Klasifikační schémata, která dávají smysl a řád každodenním rutinním činnostem
o Napomáhají uchovávat zkušenosti vzniká sociální zásoba vědění předáváno z generace na generaci
Jazyk a vědění v každodenním životě - sociální zásoba vědění
o Vědění o mé situaci a jejích omezení = umístění jedinců ve společnosti a zacházení s nimi
o Každodenní život = návod k oblastem, ve kterých se člověk pohybuje (o vzdálenějších oblastech obecnější info) – různé stupně obeznámenosti
o Poskytuje typizační schémata
