Harrington 13 Flashcards
Historická sociální teorie
- Zaměřeno na dlouhodobé sociální procesy a na rozdíly a podobnosti mezi společnostmi v růžné historické době
- Co drželo pohromadě různé typy společností? Jak byly rozdělovány odlišnými formami vlády, kulturou, náboženstvím, etnickou skladbou…?
Smelser
Americká historická sociologie v polovině 20. století
• Parsonsovská škola
o Důležité pro pochopení sociálních změn je strukturální diferenciace = rostoucí počet subsystémů ve společnosti a posun k větší komplexitě vztahů mezi těmito subsystémy
o Strukturální diferenciace nastala jako důsledek dvou podmínek:
• Schopnost společnost zajišťovat potřebné zdroje a komodity nebyla dostačující
• Klíčové společenské hybné síly viděly v takto vytvořené nerovnováze prostor pro změnu společenského uspořádání
Došlo k mobilizaci zdrojů (peníze, lidská energie) inovace nové normy jednání
Subsystémy v sobě obsahují konflikt – podporuje změnu
o Nepopisoval skutečnost, jaká je, ale jaká musí být podle předem připraveného modelu
Historický model: stabilita – rozpad – obnovení stability
Eisenstadt
Americká historická sociologie v polovině 20. století
• Parsonsovská škola
o Zkoumal vývoj specializovaných politických institucí a hnutí, které se vzpíraly tradičním hodnotám (v Egyptě, Číně, Římě, státech s absolutistickou vládou)
o Definování podmínek, kdy k tomuto vývoji dochází, a zjistit, jak jsou instituce chráněny před zhroucením nebo svržením:
Když vládci sledují své vlastní plány namísto přijímání tradičních hodnot a cílů
Objevení nových typů sociálních aktérů, nových náboženských hnutí = nové zdroje, které se staly zásobníkem všeobecné moci
o V zemi napjaté vztahy mezi panovníkem a byrokracií tlak na změnu vznik moderního státu
o Analyzoval společnosti, které stojí mezi tradicí a modernitou
o Vnímá historický model stejně jako Smelser, ale klade důraz na opakující se rozpad
Moore
Americká historická sociologie v polovině 20. století
• Modernita byla utvářena rolníky a aristokracií v předindustriální společnosti
• Fungování centrálního státu je ovlivněno tím, jak moc stát proniká do zájmu těch, komu má sloužit – rozšíření trhu do místních komunit v agrárních společnostech, komercializace zemědělství různá míra propojení = různá míra spojenectví a konfliktu mezi aristokracií, buržoazií a státem
• Vliv solidarity venkovské pracovní síly
o Demokracie zavedena, když převládla buržoazie a rolnictvo bylo vyloučeno
o Fašismus podpořen potlačením rolnictva
o Komunismus vyplynul ze selských revolucí
• Nebere v potaz vztahy mezi společnostmi ve smyslu globální integrace
Tilly
Americká historická sociologie v polovině 20. století
• Donucování ze strany vlády a schopnost produkovat kapitál
o Dostatek kapitálu = roztříštěná suverenita, decentralizovaná vláda (městské státy)
o Více donucování = rozsáhlé říše založené na odvádění tributů
o Stabilně obojí = nejúspěšnější národní státy (Fr, VB) kapitalizované donucení
Skocpolová
Americká historická sociologie v polovině 20. století
• Nevoluntaristický a strukturální pohled na původ sociálních revolucí
o = rychlá transformace společnosti a struktury tříd (vychází z francouzské, ruské a čínské revoluce) rychlá změna starého režimu v sousedních státech + nedokázali reagovat + revolta nižších třídách výsledek: centralizovaný, byrokratický národní stát
o Revoluce jako nezamýšlený výsledek mnohočetných konfliktů společensko-ekonomických a mezinárodních podmínek
o Objevují se ve státech, které jsou nevýhodně umístěny mezi ostatními národy
o Klíčový je stát, kde se střetávají různé zájmy – má vlastní zájmy, které může prosazovat využitím různých mechanismů (donucovací síly, výběrem daní)
Wallerstein
Americká historická sociologie v polovině 20. století
• Teorie světových systémů
o Kapitalistické světové hospodářství vzniklé v 16. st. přetrvalo několik politických zřízení
o Tvořeny centry a periferiemi
Spojeno tržními vztahy (posíleny státy, které stojí v centru)
Stabilitu udržuje existence periferií a semiperiferií = vykořisťovaná většina ovládaná státy v centru
V 16. st. v centru VB, Niz, S Fr x periferie Am, V Evropa x semiperiferie It, Šp, středomoří
V 20. st. do centra USA, Rusko x periferie státy třetího světa x semiperiferie komunistické státy
o Buržoazie usilují o akumulaci kapitálu x proletariát rozdělen, odstupňován podle etnického původu (= etno-státy), což usnadňuje jeho ovládnutí
o Vysoká míra vertikální integrace v rámci globálních struktur
o Revoluce ve světovém systému začala 1968 – proti nadvládě centra (různá protiglobalizační hnutí)
Marshall
Evropská historická sociologie v polovině 20. století
• Věnoval se dlouhodobé historické tendenci západních společností dosáhnout sociálního občanství – členství v národní komunitě, stejná občanská práva bez ohledu na výši majetku
• Jak člověk pozná, že na trhu panuje příliš mnoho nerovností?
o Nerovnosti závisely na občanských principech, ale současně je zpochybňovaly (zejména sociální práva)
o Ovlivnilo vzdělávací systém: člověk získal titul a očekával, že mu zajistí určité platové ohodnocení a postavení, ale to se nestalo
Schumpeter
Evropská historická sociologie v polovině 20. století
• Kapitalistické demokracie se postupně přesouvají směrem ke socialismu
• Kapitalismus úspěšně vytváří a rozděluje sociální zboží, ale bude podkopán vlastním úspěchem – lze ho měřit z hlediska technologických inovací a lavin spotřebitelského zboží – příčiny:
o Kapitalismus trestá neúspěch a odměňuje úspěch
o Kreativní destrukce = zanikají staré instituce a praktiky a na jejich místě vznikají nové
• Nestálá dynamika jako výsledkem existence velkých podniků
o Monopol a oligopol poskytl inovátorům ochranu a udržoval soupeře mimo trh
o Buržoazie systematická a racionalistická
o Inovace stále více byrokratická – podoba specializovaných týmů
o Tyto vlastnosti vedly k vytváření bohatství a jeho šíření do společnosti, ale zároveň k podkopávání střední třídy podnikatel s představami střední třídy byl nadbytečný – místo něj specializované týmy
• Není možné dosáhnout pokroku bez potlačení individuální kreativity
Hayek
Evropská historická sociologie v polovině 20. století
- Kapitalistické demokracie se postupně přesouvají směrem ke socialismu – klíčovou roli má volný trh
- Volný trh – přinesl blahobyt a moc, stále se rozvíjející vědu a vysoká očekávání do budoucnosti – ukončeno hospodářskou recesí – ta dala příležitost rozvoj socialismu
- Socialismus = byrokratické plánování – plánování bylo mylné, protože nemohlo stanovit pravidla a instituce, které zastoupí funkci trhu (vytvořit bohatství, investovat ho a rozdělit do společnosti) nebyly stanoveny zásady sociální spravedlnosti
- Na základě jeho myšlenek došlo k postupnému vytváření prostoru pro podnikání
Bendix
Evropská historická sociologie v polovině 20. století
• Zaměřen na národy a národní státy z hlediska vnitřních a vnějších mocenských bojů
• Národní kultura
o Střetávání protichůdných přesvědčení a tendencí
o = výsledek minulých konfliktů a nadvlády po sobě jdoucích elit, z nichž každá nahrazuje předchozí a zanechává stopu
• SOC by měla zkoumat společnosti pomocí klíčových sociálních struktur a zjišťovat, jak v minulosti řešila problémy
• Podobné problémy se mohou řešit různými způsoby řešení platné pro jednu společnosti nemusí být nutně jediné správné a nevyhnutelné
• Rozvoj vztahů mezi státem a občany v průběhu budování národa – zaměřoval se na:
o Vzestup dědičného sociálního řádu (královská moc)
o Jak mocné monarchie dokázaly potlačit místní odpor a zavedly absolutistický režim
o Vzestup byrokratizace a demokratizace a zavádění volebního práva, upevňování třídních rozdílů
Elias
Evropská historická sociologie v polovině 20. století
• SOC = věda o lidských figuracích a dlouhodobých sociálních procesech
o Cíl: vytvořit vědění, které dokáže narušit obavy a iluze způsobené vztahy mezi jedinci, skupinami a národy
o SOC jako bořitel mýtů
• Chápání světa jako neustálé pnutí: splývání x oddělování, být součástí x stát stranou …
• Jak se společnosti vyvíjejí a spojují
o Moc a identita souvisejí – jsou zakotveny v sociálních vztazích
o Figurace
Složité sítě vzájemných závislostí mezi lidmi, skupinami a institucemi, ve kterých se odehrává sociální život (např. příbuzenské vztahy, struktura státní správy)
Mění se v důsledku působení dlouhodobých a většinou neplánových sociálních procesů
Figurace a procesy ovlivňují psychologické utváření a habitus (hlavně ovlivňují schopnost ovládat sebe, jiné lidi a svět přírody např. prostřednictvím vědy) národní habitus nebo povaha – vyvíjí se v průběhu staletí jako výsledek složitých interakcí mezi elitami a ostatními skupinami spol.
Zprostředkované figurace a procesy napomáhají rozumné kontrole nad sebou
V minulosti dlouhodobá tendence, která směřovala k stále hustším a složitějším figuracím, ve kterých se objevuje monopol na vysokou míru sebekontroly (např. královské dvory, centrální státní byrokratické aparáty) lidé získávají rostoucí sebekontrolu a vzájemnou závislost k mocenským monopolům civilizační proces
• = dlouhodobý vývoj se zvraty pro který je typická vzrůstající sebekontrola
• Objevuje se v různých společensko-kulturních kontextech
• Lidé vtahováni do stále hustších vztahů vzájemné závislou postupně si osvojují civilizovaný habitus (zahrnuje zábrany, uvědomění sebe samého, nestrannost, zdvořilost)
• Decivilizační tendence
o = přerušení a zvraty v civilizačním procesu (např. v N za Hitlerova vzestupu) klesající kontrola, nestabilita, rozpad občanské společnosti
Mann
Evropská historická sociologie v polovině 20. století
• Zdroje sociální moci
o Sociální moc = schopnost spojit lidi a prostor v dominantní uspořádání
o 4 zásadní zdroje:
• Ekonomická moc
• Ideologická moc
• Politická moc
• Vojenská moc
Žádná nemá převahu kombinace těchto typů
o Dva typy mocenských konfigurací:
Říše s dominantním postavením – pomocí vojenské moci dosažení rozsáhlého centralizovaného státu tendence k decentralizaci
Civilizace s mnoha mocenskými aktéry – ekonomická a ideologická moc stále větší centralizace
