8. Teorie ve veřejné politice

Question 1

Kořeny studia VP

Answer 1

• USA 50. léta 20. století - Laswell a Lerner - může dojít ke vzniku nové vědy, která se soustředí na řešení veřejných problémů; interdisciplinární, empirická, zaměřená na řešení velkých společenských otázek a problémů, teoreticky komplexní, aplikovatelná, normativní.
• formování: holismus X inkrementalismus; teorie X praxe; interdisciplinarita X ukotvení v dílčím oboru
• vliv behavioralismu - zaměřeno na politické chování člověka ve společnosti; důraz na využívání empirických dat a formování obecných teorií
• vývoj studia VP:
  
  1. fáze - fázové modely (od 50. let);
  2. fáze - komplexnější teoretické přístupy (od 90. let - např. teorie ACF, IADF, MSF);
  3. generace - propojování přístupů (od konce 90. let)

Question 2

Multiparadigmatičnost sociálních věd

Answer 2

• rys v podstatě každé soc. vědy;
• neexistuje pouze jedno paradigma (jeden způsob, “jak dělat vědu”);
• studium VP je průřezovou disciplínou, která přesahuje hranice sociálních věd;
• disciplíny a témata ve vztahu k VP:
  
  1. Filozofie - logika, hodnoty a etika, teorie spravedlnosti;
  2. Sociologie - porozumění společnosti jako celku, třídně sociální struktura, sociální status, problémy, zájmy, vyloučení;
  3. Ekonomie - instrumentální racionalita, institucionální ekonomie, náklady a výnosy, politická ekonomie, hospodářská politika;
  4. Politologie - politické procesy, politické instituce a aktéři;
  5. Veřejná správa - role byrokracie;
  6. Právní vědy - právo jako normativní a regulatorní rámec;
  7. Teorie řízení - procesy rozhodování a realizace rozhodnutí.

Question 3

Ekonomie a veřejná politika

Answer 3

• institucionální ekonomie - institucionální předpoklady fungování ekonomiky (formální a neformální instituce);
• veřejná ekonomie - zkoumání veřejného sektoru jakožto výrazu potřeby uspokojovat veřejné zájmy;
• reflexe dalších teorii, metod a pojmů vzniklých v ekonomii - např. teorie veřejné volby, politická ekonomie blahobytu, nákladově-přínosová analýza, analýza efektivnosti nákladů, hospodářská politika

Question 4

Sociologie a veřejná politika

Answer 4

• výkladové rámce - např. korporativismus, teorie byrokracie, teorie soc. kapitálu, organizační teorie atd.;
• nabízí množství metod uplatnitelných při zkoumaní jevů ve veřejné politice (analýza událostí, srovnávací analýza, obsahová analýza, interview atd.);
• porozumění společnosti jako celku, sociální jevy, sociální problémy.

Question 5

Politologie a veřejná politika

Answer 5

• fungování státu;
• fungování politického systému;
• politické ideologie,
• mezinárodní vztahy.

Question 6

Veřejná správa a veřejná politika

Answer 6

• fungování státu a jeho orgánů VP rozšiřuje o relevantní okolí;
• realizace veřejných zájmů.

Question 7

Výběr teorií v poznávání veřejných politik

Answer 7

• historický institucionalismus;
• diskurzivní institucionalismus;
• institucionalismus zaměřený na aktéry;
• korporativismus;
• teorie politických sítí,
• teorie A-A-A;
• teorie advokačních koalic (ADF);
• veřejně-politický cyklus;
• teorie nastolování agendy;
• teorie vetujících hráčů;
• teorie tří proudů (MSF);
• Teorie vztahu principála-agenta;
• rámec institucionální analýzy a rozvoje (IADF);
• teorie racionální volby;
• teorie sociální konstrukce cílových skupin

Question 8

Zdroje poznávání ve veřejné politice

Answer 8

• veřejněpolitické dokumenty;
• analýzy a statistiky;
• legislativní a nelegislativní dokumenty;
• zkoumání zahraniční praxe;