24. Řízení veřejné správy a reforma veřejné správy

Question 1

Dva teoretické koncepty/přístupy k řízení veřejné správy

Answer 1

• Americký přístup (začátek 20. století): založený na pragmatismu, technický, jednodušší, používá osvědčená pravidla a techniky ze soukromého sektoru, důraz na efektivity a výkonost, např. Taylorismus, Neotaylorismus, MBO, Programové řízení VS;
• Kontinentální (evropský) přístup (2. pol. 20. století) - založený na racionální filosofii, více komplikovaný, dominuje zde sociální aspekt a hodnoty, výrazně “teoretičtější a spekulativnější”, např. NPA, NPM, NPG, NPS, Neoweberianismus.

Question 2

Americký přístup

Answer 2

• Taylorismus - první, dominující teorie, technicistní přístup, standardizace procesů, smysl: co nejefektivnější výsledek, kritika: opomíjí lidské hledisko;
• Neotaylorismus - navazuje na tradiční taylorismus, systém charakteristický fézemi: plánování, organizování, direkce (personál), koordinace, reporting a budgeting;
• MBO - jako reakce na kritiku (neo)taylorismus, VS jako systém hierarchických cílů, každá složka VS má stanoven cíl = zdrojování, dekonponování cílů ve stromu problému (nultý řád, 1. řád ,…), cíle tvořeny participací podřízených, kritika: zneužívání financí;
• Programové řízení VS - vznik v USA, manažerský-inženýrský přístup, ve VS se plýtvalo penězi -> nutný nový systém řízení -> PPBS, který se řídí prosřednictvím programů, základní je programová struktura (hlavní programy-programy-programové prvky-výkonné prvky,…)

Question 3

Kontinentální přístup (evropský)

Answer 3

• NPA - 60. léta, proti hierarchii a byrokracii, zaměření na sociální spravedlnost, rozhodující je občan (klient), důraz na hodnoty;
• NPM (konec 80’ VB) - technické a manažerské metody (“řídit stát jako firmu”) a zároveň orientace na zákazníka (občana/klienta), cíl uspokojení potřeb klienta; kritika - příliš ekonomicky orientovaný, nutnost zdatných manažerů;
• NPG (90’) - v protikladu k NPM, systémovější přístup, VS jako komplikovaný systém formálních a neformálních vazeb, důraz horizontální struktury, VS jako kooperující síť aktérů - důraz na partnerství a sdílenou odpovědnost;
• NPS - postaveno na demokratickém přístupu, komunitě a občanské společnosti, sloužit (ne řídit), veřejný zájem, služba občanům (ne zákazníkům), odpovědnost, hodnocení lidí (ne produktivitu), klíčová role státních zaměstnanců; ;
• Neoweberianismus - posílení rolestátu (ne jeho minimalizace, ale modernizace), staví na myšlence aktualizace tradičního Weberova modelu na 21. století.

Question 4

Dobré vládnutí

Answer 4

• mezinárodně uznávaný rozšířený koncept;
• neexistuje jasná definice, organizace se neshodnou, co to přesně je a není;
• často s otázkou dobrého vládnutí skloňované hodnoty demokracie a participace občanů a zájmové společnosti;
• vymezení se věnuje řada organizací OSN, OECD, Rada Evropy nebo Světová banka
• lze ale sledovat dobrou veřejnou správu skrze zásady dobré veřejné správy

Question 5

Zásady dobré veřejné správy

Answer 5

1. zákonnitosti - povinnost konat v souladu s právem;
2. rovnoprávnosti - jednání s osobami stejným způsobem (nediskriminace);
3. nestrannosti - objektivní a nezaujaté konání;
4. proporcionality;
5. právní jistoty;
6. konání v přiměřené časové lhůtě;
7. participace;
8. úcty k soukromí - především při práci s osobními údaji.

Question 6

Efektivní a účinná veřejná správa

Answer 6

• efektivní a účinnou veřejnou správu lze vymezit skrze hexagon, který byl použit při Strategii Smart Administration 2007-2008;
• jednotlivé vrcholy hexagonu symbolizují prvky, které jsou klíčové pro její efektivitu:
  1. Občan - klient veřejné správy, kvalitní služby zajištění spokojenosti;
  2. Legislativa - základ, kvalitní zákony a kvalitní pravidla fungování VS;
  3. Organizace - výkon a fungování VS, sledování výkonnosti a efektivnosti vynakládaných prostředků;
  4. Úředník - základní kámen VS, kvalitní výkon a průběžné vzdělávání;
  5. Technologie - digitalizace VS;
  6. Finance - věnovat pozornost alokaci zdrojů a provázání rozpočtů s prioritami.

Question 7

Reformy veřejné správy v ČR

Answer 7

1. Fáze (1989 po revoluci) - revoluce jako impuls k reformě veřejné správy, dochází k odstátnění VS = rozčlenění na státní správu a samosprávy;
2. Fáze (1999) - vznik Návrhu koncepce reformy veřejné správy; dochází také k reformě územní správy - vznik krajů 2000 a zrušení okresů (2002);
3. Fáze (2004) - vstup do EU jako impuls k podpoře veřejných služeb (Strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb z roku 2004); zároveň reforma a modernizace ústřední státní správy (přesnesení působnosti na jiná ministerstva a na nižší úrovni na kraje a obce = nedošlo ke snížení byrokratické zátěže);
4. Fáze (2005) - postupné zavádění RIA - Regulatory Impact Assesment - závadění hodnocení dopadů, což přidává administrativní zátěž ve VS;
5. Fáze (2007 - 2015) - SA - Smart Administration - Strategie Vlády ČR:E Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby!, realizace prostřednictvím projektů financovaných z fondů EU, vypadalo slibně, ale nenaplnila očekávání, především se jednalo o zavádění e-government, z 6 bodů (hexagon SA) se soustředila zejména na elktronizaci, došlo ke vzniku registru smluv, novému zákonu o veřejných zakázkách, Czech Pointu, datovám schránkám a digitalizaci Národní Knihovny