28. Ekonomické příčiny existence veřejného sektoru, veřejná volba

Question 1

Veřejný sektor

Vymezení, zdůvodnění existence veřejného sektoru

Answer 1

= ta část národního hospodářství, která zabezpečuje veřejné statky kolektivní spotřeby

• financován z veřejných rozpočtů (zejména);
• řízen veřejnou správou

Důvody existence veřejného sektoru:
1. selhání trhu - trh selhává v tzv. optimální alokaci zdrojů - mikro-ekonomické důvody (poskytování veřejných statků, nedostatky konkurence, existence externalit) a makro-ekonomické důvody (hospodářská stabilizace - nástroje fiskální a monetární politiky);
2. mimoekonomické důvody - trh nerozděluje zdroje “spravedlivě”; nástroje jako dotace, dávky, daně

Question 2

Teorie her

Answer 2

= jako alternativa k vysvětlení příčin existence veřejného sektoru

• vychází z předpokladu, že jednotlivci jednají racionálně s cílem maximalizovat svůj vlastní užitek;
• např. Vězňovo dilema
• prezentuje řadu situací, kdy jednotlivci ve snaze maximalizovat svůj vlastní užitek jako celek ztrácejí a docházejí k výsledku, který není efektivní v paretovském smyslu
  -> odkazuje na mikro-ekonomický pojem “selhání trhu” - je možné toto selhání řešit?
  ANO! -> zásahem externího subjektu (zákaz některé strategie jednání), v případě vězňova dilematu např. nadřízený (kmotr), v případě ekonomiky se pak jedná o zásah státu/vlády/veřejného sektoru

Question 3

Externality

Vymezení, dělení, řešení

Answer 3

= vedlejší nezamýšlené účinky; náklady či přínosy dopadají na jiné subjekty;

• dle druhu dopadu je dělíme na: pozitivní (např. očkování) a negativní (např. znečišťování prostředí);
• dva typy řešení externalit:
  1. veřejná řešení - korekční daně a dotace, zákazy, příkazy, regulace (povolenky) ,…
  2. soukromá řešení - mezi dotčenými subjekty, odkazuje na vyjednávání dotčených stran (souvisí s Coaseovým teorémem).

Question 4

Coaseův teorém

Answer 4

= říká, že za předpokladu splnění určitých podmínek může vyjednávání vést k pareto optimálnímu řešení;

• předpoklady:
  1. transakční náklady vyjednávání se blíží nule;
  2. oba subjekty jsou soukromé;
  3. oba subjekty spolu mohou a jsou ochotny se dohodnout.

-> vychází z ideální situace, která v realitě často není možná (nesplnění předpokladů), proto je nutné veřejné řešení;
- Ronald Coase hledal způsob, jak co nejefektivněji přidělit jednotlivým rádiovým stanicím vysílací frekvence; rádiové stanice, které stály o to, aby se jejich ekonomický profit umocňoval tím, že budou vysílat na výhradní frekvenci, byly ochotné zaplatit svým konkurentům za to, aby přešli na jinou rádiovou frekvenci a nerušily tak jejich vysílání

Question 5

Veřejné statky

Vymezení, charakteristiky, free ride problem, veřejně poskytované statky

Answer 5

= v ekonomii statky, které stát poskytuje k veřejnému užívání

• obecně statky můžeme dělit dle rivality a vylučitelnosti;
• veřejné statky mají charakteristiky: nerivality a nevylučitelnosti;
• v rámci poskytování veřejných statků vzniká tzv. free ride problem;
• existují také veřejně poskytované statky, tj. soukromé statky poskytované veřejně (např. vzdělání, lékařská péče).

Question 6

Teorie veřejné volby

Veřejná volba, teorie veřejné volby, teorie-střední hráč, Arrowův teorém

Answer 6

• kritériem rozhodování ve veřejném sektoru jsou “cíle politik” (veřejné blaho), nikoliv efektivita jako je tomu v soukromém sektoru;
• veřejné rozhodování může být zhodované pomocí teorie veřejné volby;
• teorie veřejné volby = směr teoretické ekonomie zabývající se procesy kolektivního rozhodování, předmět zkoumání: způsob, jakým se tato kolektivní rozhodnutí realizují;
• nejznámejší teorie:
  1. teorie středního hráče - politici budou tíhnout k tomu vyhovět střednímu hráči, aby maximalizovali záskaný počet hlasů ve volbách (normální rozdělení společnosti, Gaussova křivka, opomíjení některých skupin v politice);
  2. Arrowův teorém nemožnosti - neexistuje žádný hlasovací mechanismus, založený na většinovém rozhodnutí, který by zaručoval přijetí efektivního rozhodnutí, tj. neexistuje neutrální způsob hlasování, který by rozhodl o seřazení preferencí voličů.