11. Sociální stát

Question 1

Sociální stát - definice

Answer 1

• z anglického welfare-state;
• jednu z prvních definic nabídl Asa Briggs (1961), týká se garance minimálního příjmu, pomoci při nejistotě plynoucí ze sociální nepředvídatelnosti a zajištění sociálních služeb;
• WS jako výsledek historického vývoje a politického kompromisu; těžko definovatelný;
• vychází z myšlenky, že lidské podmínky nejsou výlučně záležitostí jednotlivců a rodin, ale také veřejnou záležitostí.

Question 2

Základní faktory vývoje WS

Answer 2

• socioekonomický rozvoj (mobilizace dělnické třídy a vývoj politických institucí a rozvoj)
• vliv urbanizace, industrializace, demografické změny, poválečné období

Question 3

Teorie vzniku sociálního státu

Answer 3

• Funkcionalistické teorie - např. teorie modernizace (např. Marshal) - sociální práva jako jádro WS, industrializačních společností (Wilensky), tj. WS jako výsledek logiky industrialismu, a tzv. teorie konvergence (radikalizovaná) - budoucí vývoj slibuje sbližování politických, sociálních a ekonomických podmínek Západu a Východu;
• Teorie konfliktu - teorie založená na zdroje moci - WS jako výsledek třídních konfliktů.

Question 4

Typologie WS dle R. Titmusse

Answer 4

• rozšířil typologii od Wilenskyho a Lebeauxe
  1. Reziduální model - liberální ekonomie, nejdřív jednotlivec a rodina, pak až stát, minimální intervence státu, testované dávky, soukromé pojištění, např. USA, částečně UK;
  2. Průmyslově-výkonový - uspokojování potřeb na základě zásluh, stát garantuje pouze základní společensky uznaná minima, prostor pro působení nestátních subjektů, např. Francie, více méně SRN, Rakousko;
  3. Institucionální - socpol jako integrální část společnosti, univerzální dávky, např. severské země.

Question 5

Typologie WS dle G. Esping-Andersona

Answer 5

• navazuje na Titmussovu a inspirace v ideologiích
  1. liberální (anglosasský) - odpovídá reziduálnímu;
  2. korporativistický (kontinentální) - průmyslově-výkonovému;
  3. sociálně-demokratický (skandinávský) - institucionální;
  4. jihoevropský - duální WS, silná úloha rodiny, vysoká nezaměstnanost a chudoba; např. Španělsko, Itálie

Question 6

Vývojové etapy welfare-state

Answer 6

1. experimentální období (přelom 19. a 20. století) - rizika průmyslové práce věcí veřejnosti, tvorba sociálního pojištění;
2. období konsolidace (1930 - období 2SV) - socpol cílí na širokou veřejnost; reakce na finanční krizi (reformy Roosevelta); Myrdal formulace rodinné politiky;
3. Období expanze - zlatý věk WS (po 2SV) - silná role státu po 2SV jako hráče sociálních jistot; růst životní úrovně, dostatek práce, štědrý stát;
4. Reformulace - krize WS (70. - 80.) - negativní demografické trendy, hospodářská krize, WS a socpol obviňovány za ekonomické problémy;
5. Post-krizové období - dochází ke snižování výdajů a k restrukturalizaci
   - krize WS jako krize nákladů, efektivity a legitimity

Question 7

Hlavní faktory sociálních reforem (sociální stát v zemích střední a východní Evropy)

Answer 7

• předchozí systém - příliš centralizovaný a kontrolující;
• inspirace v západních zemích, představení tržního systému;
• konec plné zaměstnanosti, změna struktury vlastnictví, sociální potřebnost

Question 8

Vnitřní determinanty vývoje vývoje sociálního sátu v zemích střední a východní Evropy

Answer 8

• ideologické - nedůvěra v solidaritu;
• institucionální - nedostatečná zkušenost s parlamentní demokracií;
• kulturní - změna životního stylu, konzumerismus, materialismus;
• materiální - nižší životní standard, přístup na globální trh a rozšíření moderních technologií.

Question 9

Cíl reforem v zemích střední a východní Evropy v rámci WS

Answer 9

• finanční udržitelnost;
• různorodost poskytování sociálních benefitů;
• představení volného trhu;
• garance základního příjmu (min. mzda)

Question 10

Současný sociální stát v zemích střední a východní Evropy

Answer 10

• spíše skromný s nízkými výdaji na sociální opatření v porovnání s rozvinutými zeměmi;
• nedůvěra v levicové strany v důsledku komunistického režimu;
• chybějící zkušenost s fungováním volného trhu;
• oproti západu nižší životní standard.