Vývojové teorie Flashcards
Kdo je autorem psychosexuální teorie?
Sigmund Freud
O čem je psychosexuální teorie?
Děti jsou polymorfně perverzní (= získávají uspokojení pomocí kterékoli části svého těla), erotogenní zóny se v průběhu vývoje přesouvají
Jaká období rozlišuje Freud ve své psychosexuální teorii?
- orální období
- anální období
- falické období
- latentní období
- genitální období
ústa latinsky
oris
orální období
- 0 - 1 rok
- primárním zdrojem slasti jsou ústa
jaké jsou fáze orálního období?
- fáze orální závislosti
- fáze orálně agresivní
fáze orální závislosti
slast získávána pasivně (sání mléka, polykání)
fáze orálně agresivní
- souvisí s prořezávání mléčných zubů
- ústa se stávají zdrojem nelibých pocitů
- dítě je odstavováno od kojení
co se stane, pokud dítě ustrne v orálním období?
dojde k orální závislosti (přejídání, kousání nehtů, kouření)
řiť latinsky
anus
anální období
- 1 - 3 roky
- erotogenní zónou se stává konečník
fáze análního období
- fáze expulzivní
- fáze retenční
expulzivní fáze
slasti je dosahováno vylučováním (“hraním si”) s výkaly
fáze retenční
- slasti je dodržováno nácvikem udržování čistoty
- první kontakt s autoritou (rodičem)
- uspokojení vzniká zadržením stolice a ovládáním vylučování
co se stane, pokud dítě ustrne v análním období?
análně-retenční životní styl (lakota, problémy se sebekontrolou, nezodpovědnost)
falické období
- 3 - 6 let
- slast soustředěna v genitáliích
- upnutí na rodiče opačného pohlaví
- oidipovský / elektřin komplex
elektřin komplex
- touha dívek po otci
- závidění penisu (snaha o získání dítěte od otce, jako náhradu za něj)
oidipovský komplex
- u chlapců
- sexuální přitažlivost syna k matce (otec je rivalem - chce ho zabít)
- má strach z odhalení záměru s otcem (kastrační úzkost)
Čím se rozřeší komplexy falického období?
- identifikace s rodičem stejného pohlaví
- přijetí mužské / ženské pohlavní role
Latentní období
- 6 - 12 let
- slast vzniká školní prací a věnováním se zájmům
latens
skrytý, bezpříznakový
genitální období
- od 12 let
- s nástupem puberty dochází k znovuobnovení libida
- oživení falických zájmů (zralejší, heterosexuální objekty lásky mimo rodinu)
V čem spočívá Eriksonova psychosociální teorie?
- vyvažování fyziologických pudů, působení vlivů prostředí a společnosti
- jednotlivá stádia jsou popsána prostřednictvím konfliktů (vždy 2 protikladné póly)
- každé stádium končí vyřešením konfliktu a posílením ega, které získává cnost
Stádia Eriskonovy psychosociální teorie?
- důvěra vs. základní (bazální) nedůvěra = naděje
- autonomie vs. stud a pochyby = vůle
- iniciativa vs. vina = účelnost
- snaživost vs. méněcennost = kompetence
- identita vs. zmatení (konfuze) rolí = věrnost
- intimita vs. izolace = láska
- generativita vs. stagnace = pečování
- integrita já vs. zoufalství = moudrost
důvěra vs. základní (bazální) nedůvěra = naděje
- 0 - 1 rok
- důležitý pro vytvoření důvěry/nedůvěry je vztah k matce
- cnost = naděje, že dítě může ukojit své potřeby a přání
autonomie vs. stud a pochyby = vůle
- 1 - 3 roky
- dítě se učí kontrolovat vylučování, začíná chodit a mluvit (stává se samostatnější a nezávislejší)
- dítě může pochybovat o svých schopnostech samostatně jednat
- cnost = vůle samostatně jednat a uplatňovat svoje schopnosti
iniciativa vs. vina = účelnost
- 3 - 6 let
- zvýšená pohybová aktivita a zvědavost
- snaha o větší interakci s okolím
- cnost = účelnost sám si vytyčit cíle a beze strachu z trestu je následovat
snaživost vs. méněcennost = kompetence
- 6 - 12 let
- nástup do školy (snaha o dosažení dobých výsledků - nezvládnutí úkolu může navodit pocit méněcennosti)
- cnost = kompetence, využití vlastního fyzického a psychického potenciálu při dokončení práce
identita vs. zmatení (konfuze) rolí = věrnost
- 12 - 19 let
- touha po jedinečnosti, nalezení vlastního místa ve společnosti (hledání sama sebe a toho, co chceme)
- cnost = věrnost, následování svých ideálů, cílů a lidí, posílení identity
intimita vs. izolace = láska
- 19 - 25 let
- vytváření hlubokých vztahů s druhými lidmi
- neurčitá identita může vytvářet nejisté vztahy, které mohou vyústit v izolaci
- cnost = láska, schopnost vzájemné hluboké náklonnosti
generativita vs. stagnace = pečování
- 25 - 50 let
- potřeba jedince vytvářet hodnoty, něco po sobě ve společnosti zanechat, být produktivní
- potřeba se nemusí vyjádřit - dojde ke stagnaci
- cnost = starostlivost o to, co člověk vytvořil
integrita já vs. zoufalství = moudrost
- 50+
- spokojenost s vlastním životem, pocit smysluplnosti
- nespokojenost s nesplněním vlastních přání a očekávání
- cnost = moudrost, která je kumulována zkušenostmi a jejich předáváním
Teorie kognitivního vývoje (Jean Piaget)
- vývoj intelektu se uskutečňuje pomocí aktivní interakce se skutečným světem
- proces asimilace a akomodace
asimilace
jedince nevytváří nové schéma - pouze si zabudovává objekty, informace a situace do již existujících schémat
akomodace
- existující schéma není dostačující
- nastává nerovnováha
- jedinec konstruuje nová schémata, nebo rozšiřuje stará
Piagetova 4 stádia vývoje myšlení
- senzomotorické
- předoperační
- konkrétních operací
- formálních operací
Senzomotorické stádium (Piaget)
- 0 - 2 roky
- poznávání okolí (motorický a senzomotorický vývoj)
- reflexivní reakce jsou soustředěné na opakování a zachování zajímavých podnětů
- na počátku stádia si dítě myslí, že objekty neexistují, pokud je nevnímá smysly (během 7. - 8. měsíce dochází k jejich uvědomění)
předoperační stádium (Piaget)
- 2 - 7 let
- usuzování je vázané na vnímané či představované objekty
- centrace
- egocentrismus
- problém vztahu podmnožin k množinám
- nedostatečná schopnost konverzace
- osvojování jazyka a vývoj pojmů
centrace
zaměření se pouze na jeden aspekt objektu/situace
egocentrismus
neschopnost pochopit, že okolí vnímá svět jinak než dítě
egocentrická omezení
- animizmus
- fenomenizmus
- magičnost
- antropomorfismus
- artificializmus
- absolutizmus
animizmus
přičítání živých vlastností neživých předmětů
fenomenizmus
svět je takový, jak vypadá
magičnost
dítě si pomáhá fantazií při interpretaci světa
antropomorfismus
polidšťování věcí
artificializmus
všechno se děje a uskutečňuje samo
abolutizmus
každé poznání má definitivní vlastnost
nedostatečná schopnost konverzace (předoperační stádium)
neschopnost uvědomit si, že změna jednoho aspektu nemusí vést ke změně dalších aspektů
stádium konkrétních operací (Piaget)
- 7 - 12 let
- schopnost manipulace se vztahy mezi objekty a situacemi pomocí kompenzace (= vratnost) a reverzibility (= zpětnost)
- decentralizace myšlení
- neschopnost operovat s mentálními reprezentacemi v mysli (nutnost fyzické přítomnosti objektů, se kterými se manipuluje)
- konverzace množství a počtu
decentralizace myšlení
schopnost vnímat více hledisek objektu nebo situace
Stádium formálních operací (Piaget)
- od 12 let
- schopnost manipulovat s myšlenkami pouze v mysli (bez nutnosti názorných ukázek)
- rozvoj abstraktního myšlení a logického uvažování
Jak rozdělil Jean Piaget morálku?
heteronomní a autonomní
heteronomní morálka
- kolem 5. roku života
- považuje pravidla za posvátná a neměnná
- chování je zcela dobré, nebo zcela špatné
- egocentrismus
autonomní morálka
- kolem 7. - 8. roku života
- pravidla vytváří lidé, proto jsou měnitelná
- schopnost rozlišit kvalitu dobrého a špatného
- schopnost vžít se do situace druhého
Jakou teorii popsala Mary Ainsworthová?
Teorii attachementu
teorie attachementu (Mary Ainsworthová)
připoutání dítěte k matce (osobě) je zdrojem pocitů bezpečí a lásky (kvalita vztahu se projevuje ve stresových situacích)
jaký test souvisí s teorií attachementu (Mary Ainsworthové)?
test neznámé situace
test neznámé situace (Mary Ainsworthová)
- dítě je v místnosti s pečující osobou a přizpůsobí se situaci
- do místnosti vstoupí cizí osoba a začne s dítětem interagovat
- pečující osoba opustí místnost, po nějakém čase odejde i cizí osoba
- následně se obě osoby vrátí
- odejde cizí osoba
- sledují se reakce dítěte na příchod a odchod matky
3 druhy připoutání (teorie attachementu Mary Ainsworthové)
- jistý - bezpečný vztah k matce
- nejistý - vyhýbaví vztah k matce
- nejistý - ambivalentní vztah k matce
- (typ nejistý - desorganizovaný) - přidali ho Main a Solomon
jistý - bezpečný vztah k matce (teorie attachementu Mary Ainsworthové)
- 70 % dětí
- v matčině přítomnosti si dítě hraje a prozkoumává okolí
- po matčině odchodu je projeven nesouhlas
- po matčině návratu se dítě raduje
- matka v průběhu 1. roku života dobře reagovala na jeho signály
- v dalších stádiích vývoje se snižuje výskyt behaviorálních problémů a zvyšuje se výskyt interpersonální obratnosti
nejistý - vyhýbaví vztah k matce (teorie attachementu Mary Ainsworthové)
- 20 % dětí
- po odchodu matky dítě neprojevuje výrazný nesouhlas
- při matčině návratu dítě nemá potřebu navazovat kontakt
- v průběhu 1. roku života byla matka méně citlivá, měla menší tendenci navazovat tělesný kontakt
- v průběhu 2. a 3. roku života byla matka spořejší v projevování emocí
nejistý - ambivalentní vztah k matce (teorie attachementuMary Ainsworthové)
- 10 % dětí
- nesouhlas při matčině odchodu
- při příchodu matky je dítě rozzlobené a odmítavé
- matka byla v průběhu 1. roku méně citlivá
typ nejistý - desorganizovaný (teorie attachementu)
- byl přidán později
- Main a Solomon
- protichůdné chování
- dítě při příchodu matku zdraví, ale dále si jí nevšímá
- časté u zneužívaných či týraných dětí, nebo u dětí v období adaptačních těžkostí
- predispozice k rozvoji psychické nemoci v dospělosti
období adaptační těžkosti
stav dítěte po narození mladšího sourozence
Teorie Margaret Mahlerové
postupné utváření osobnosti dítěte na základě vývoje specifického vztahu k matce za normálních okolností
Na základě čeho vznikla teorie Margaret Mahlerové?
pozorování interakce matky a dítěte v domácím prostředí od narození do 3 - 4 let
Období vývoje podle Margaret Mahlerové?
- normální autismus
- normální symbióza
- separace - individuace
Normální autismus
- 0 - 2 měsíce
- cíl: snížení napětí související s hladem či jinou nepohodou
- postupné uvědomění spojitosti mezi redukcí napětí a zásahem matky
- dítě neodlišuje sebe ani matku od okolí
Normální symbióza
- 2 - 4 / 6 měsíců
- dítě s matkou vytváří dyádu, kterou dítě dokáže dítě odlišit od okolí
- dítě svou aktivitou a mata nechtěně přispívají k vytváření vzájemného vztahu a redukci napětí
- neuspokojení potřeb dítěte vede k poznamenání rozvoje emocionality dítěte
separace - individuace (+ podfáze)
- 4 / 6 - 36 měsíců
- diferenciační sub-fáze
- praktikující sub-fáze
- znovuzbližovací sub-fáze
- sub-fáze individuace / objektové stálosti
diferenciační sub-fáze (separace - individuace)
- měsíc
- dítě odlišuje sebe od své matky (počátek separačního procesu)
- úzkost a strach z cizích lidí
- aktivity více zaměřené k okolnímu světu
praktikující sub-fáze (separace - individuace)
- měsíc
- rozvoj lokomoce, postupné vzdalování od matky
- posilování vztahu matka - dítě )dítě se k matce vždy vrací a vyžaduje její pozornost
- nucená separace může vést k regresi ve vývoji
- úspěšná zkušenost je základem asertivity, autonomie a zvědavosti
znovuzbližovací sub-fáze (separace - individuace)
- měsíc
- dítě navazuje vztahy s dalšími lidmi
- odolnost vůči frustraci
- ambivalentní vztah k matce (vyžaduje její neustálou přítomnost, vyžaduje negativní postoj a zor)
- nucená separace má regresivní vliv
sub-fáze individuace / objektové stálosti
- měsíc
- zrod psychologického já (schopnost samostatného fungování)
- ustálený obraz o matce
- od 3 let je dítě schopno snášet přiměřeně dlouhou separaci
- budování pohlavní role
Teorie attachementu (John Bowlby)
dítě si v krizovém období (2,5 roku) vytváří citové pouto k matce (pokud k tomu nedojde, dochází k duševní zaostalosti, delikvenci, depresi, citové chladné psychopatii)
Z čeho vychází teorie attachementu Johna Bowlbyho?
v výzkumu etologie
připoutání (teorie attachementu Johna Bowlbyho)
= součást adaptivního chování
= zvyšuje šance jedince na přežití
S kým zkoumal Bowlby účinky krátkodobé deprivace?
S Robertsonem
Jaké jsou fáze účinků krátkodobé deprivace na dítě (Bowlby, Robertson)?
- fáze protestu
- fáze zoufalství
- fáze lhostejnosti
Fáze protestu (krátkodobé účinky deprivace)
- dítě začíná vnímat obavy z odloučení
- pocity frustrace, strachu a zlosti
fáze zoufalství (krátkodobé účinky deprivace)
- dítě je apatické, vyhýbá se ostatním, je depresivním
- ztráta naděje na návrat matky
fáze lhostejnosti (krátkodobé účinky deprivace)
- skutečné odpoutání od matky
- obnovení sociability
- vztahy jsou povrchní (dítě nedává nikomu příležitost)
kdo popsal zóna proximálního vývoje?
Lev S. Vygotsky
zóna proximálního vývoje
- hlavní vliv na rozvoj myšlení a kognitivních schopností má kvalita sociálních interakcí a jazyk
= vzdálenost mezi tím, co dítě dokáže bez pomoci druhých a tím, co dokáže ve spolupráci s nimi nebo pod jejich vedením (vyjadřuje rozpětí potenciálu dítěte)
= období, kdy se dítě přibližuje k nové vývojové etapě ale ještě ji stále nedosáhlo (dosažení může být snadnější za pomoci dospělého)
Kdo je autorem teorie morálního vývoje?
Lawrence Kohlberg
teorie morálního vývoje
předpokládá existenci morálních dilemat dětí a mladistvých
Stádia teorie morálního vývoje
- předkonvenční úroveň
- konvenční úroveň
- postkonveční úroveň
(vývoj může ustrnout ve kterémkoli stádiu)
předkonvenční úroveň (teorie morálního vývoje)
orientace na konkrétní následek chování
stádia předkonvenční úrovně
- heteronomní stádium
- stádium naivního instrumentálního hédonismu
heteronomní stádium
= orientace na trest
- u dítěte převládá snaha vyhnout se trestu
stádium naivního instrumentálního hédonismu
= orientace na odměnu
- dítě považuje za správné chování to, za které dostane odměnu
konvenční úroveň
základem je splnění toho, co se od dítěte očekává
stádia konvenční úrovně
- morálka dobrého dítěte
- morálka svědomí a autority
morálka dobrého dítěte
- cílem dítěte je udělat druhým radost
- chce být vnímáno jako dobré, milé a hodné
- udržuje dobré vztahy s ostatními
morálka svědomí a autority
dodržování zákonů a povinností (cílem je vyhnout se kritice autority a předejít vlastnímu pocitu viny)
postkonvenční úroveň
jednání na základě přijatých společenských principů
stádia postkonvenční úrovně
- orientace na společenskou smlouvu
- orientace na univerzální etické principy
orientace na společenskou smlouvu
- jedinec uznává to, o se demokraticky dohodlo
- jednání je posuzováno z hlediska všeobecného dobra
orientace na univerzální etické principy
- chování vychází ze zásad stanovených jedincem
- jedná v souladu s normami, aby nemusel odsuzovat sám sebe
