čití a vnímání Flashcards
percepce
= vnímání
- proces zpracování a organizování smyslových dat do podoby smysluplných celků
Kdo hovoří o světě dunícího a bzučícího zmatku, a co to znamená?
- William James
- svět člověka, který není schopen percepce
percepční pole
oblast vnímaná smysly
čím se zabývá tvarová psychologie v souvislosti s percepcí?
organizací percepčního pole
co zjistil Max Wertheimer o organizaci percepčního pole?
existuje silná tendence seskupovat vnímané podněty do určitých celků
centrace
základní vlastnost vnímání a soustředění se na určitou část percepčního pole
co tvoří percepční pole?
figura a pozadí (týká se všech smyslů - ne jen zraku)
Kdo popsal vztah figury a pozadí?
Edgar Rubin
Reverzibilní figura
uspořádána tak, aby se pozadí mohlo stát figurou a na opak
Tvarové zákony (7)
- zákon pregnantnosti (přesnosti)
- zákon proximity (blízkosti)
- zákon kontinuity (návaznosti)
- zákon podobnosti
- zákon společného osudu
- zákon uzavřenosti
- zákon kontrastu
jak jinak říkáme tvarovým zákonům?
zákony orientace
zákon pregnantnosti (přesnosti)
- máme tendenci vnímat tvary jako dokonalé
- neúplné, nedokončené a nedokonalé formy vnímáme jako dokonalé struktury
zákon proximity (blízkosti)
jako tvar vnímáme ty prvky, které se nacházejí blízko u sebe
zákon kontinuity (návaznosti)
= zákon dobré křivky
- máme tendenci organizovat předměty do souvislých linií
subjektivní kontury
mysl předpokládá, že obrysy pokračují i za vyznačenými hranicemi
zákon podobnosti
tendence přiřazovat k sobě podobné tvary
zákon společného osudu
jako figuru vnímáme ty podněty, které se současně mění, nebo se pohybují jedním směrem
zákon uzavřenosti
jako celek uzavíráme to, co je ohraničeno uzavřenými konturami
zákon kontrastu
jako figuru vydělujeme ty podněty, které se nápadně liší od ostatních
jak funguje prostorové vidění?
vizuální podněty trojrozměrného světa dopadají na dvojrozměrný povrch silnice, odkud jsou odesílány do mozku jako impulzy, mozek je dešifruje a vytvoří představu prostoru
monokulární vodítka (+ co zaznamenávají)
- vodítka jednoho oka
- interpozice, lineární perspektiva, atmosférická perspektiva, relativní velikost, relativní výška, pohybová paralaxa, gradient
interpozice
překrývání objektů v percepčním poli (bližší objekty překrývají vzdálenější)
lineární perspektiva
přibližování dvou rovnoběžných linií ve větší vzdálenosti (koleje v dálce vypadají tak, že se přibližují)
atmosférická perspektiva
vzdálenější objekty jsou hůře viditelné
relativní velikost
vzdálenost dvou nám dobře známých stejných objektů určíme dle jejich velikosti
relativní výška (výška umístění)
nachází-li se v percepčním poli 2 stejně velké objekty, vnímáme ten, který je výše jako vzdálenější
pohybová paralaxa
zřetelný rozdíl rychlosti a směru pohybu objektů
gradient
= spád struktury
- J. Gibson
- přejíždíme-li pohledem po určité scenérii, dochází k pomalým záměnám vnímané členitosti rozmístění, velikosti objektů i hustoty jejich rozmístění
binokulární vodítka (+ co zaznamenávají)
- vodítka obou očí
- binokulární konvergence
- binokulární disparita
binokulární konvergence
při pohledu na bližší předmět se obě naše oči stáčení k sobě více, než při pohledu na předmět vzdálenější
binokulární disparita
- každé oko vnímá zorné pole z trochu jiného úhlu
- obrazy vzniklé na sítnicích se mírně odlišují
dvojité vidění
= diplopie
- uvědomění to, že každé oko vnímá jinou výseč percipované oblasti
- např. při otřesu mozku
Jaké jsou druhy zdánlivého pohybu
- stroboskopický
- indukovaný
- indukovaný pohyb sebe sama
- autokinetická iluze
stroboskopický pohyb
vzniká na základě prezentace dvou zrakových podnětů v rychlém sledu
fí fenomén
funguje na základě stroboskopického pohybu, využívá se při filmové projekci
indukovaný pohyb
vzniká při sledování malého nehybného objektu ve vztahu k pozadí, které tvoří pohybující se objekty
indukovaný pohyb sebe sama
vzniká při delším pozorování řeky z mostu - pozorovateli se zdá, že se most pohybuje proti proudu
autokinetická iluze
pokud je v tmavé místnosti malé bodové světlo, po několika vteřinách soustředění vzniká dojem, že se světlo posunuje
druhy skutečného pohybu
- skutečný objekt se pohybuje na nehybném pozadí
- sítnicový obraz je nehybný, pohybuje se pozadí
- při chůzi a pohybech hlavy a očí přebíhají obrazy přes sítnice
konstantnost
stálost vnímání
stálost tvatu
objekt jehož mentální prezentace se uložila do našeho vědomí je vnímán z jakéhokoli úhlu jako tvarově stejný
stálost barvy
barvu známých předmětů vnímáme jako neměnnou
stálost jasu
při posuzování jasnosti se náš percepční systém neopírá o absolutní odraz světla - jas známých předmětů se nám bude jevit jako konstantní
stálost velikosti
velikost vnímaných objektů zůstává relativně stálá (není závislá na vzdálenosti pozorovatele)
emertův závěr
percipovaná velikost objektu se rovná násobku jeho vnímané vzdálenosti a velikosti sítnicového obrazu
druhy percepčních iluzí
- muller-llayerova figura
- iluze kontrastu
- heringova figura
- ponzova figura
- neskutečný trojúhelník ponroseových
- horizontálně vertikální iluze
muller-llayerova figura
úsečky se šipkami - která je delší?
iluze kontrastu
malý kruh s velkými kruhy vs. velký kruh s malými kruhy - který je větší?
heringova figura
iluze prohnutí rovnoběžek způsobená přetnutím úsečky svazkem paprsků
ponzova figura
dvě rovnoběžky mezi k sobě se sbíhajícími úsečkami - která je delší?
neskutečný trojúhelník ponroseových
může být vnímán dvojrozměrně i trojrozměrně
horizontálně vertikální iluze
dva obdélníky tvořící obrácené T - je delší svislý, nebo vodorovný?
kognitivní styl
jedinečný, individuální způsob zpracování informací
Rozdělení lidí podle H. A. Witkina
- Lidé závislí na poli
- Lidé nezávislí a poli
Lidé závislí na poli
tendence vnímat okolní prostředí jako celek - lidskou postavu kreslí splývající s pozadím
Lidé nezávislí a poli
tendence vnímat prvky okolního prostředí jako zřetelně oddělené, vnímat jejich charakteristické rysy - každý předmět kresby vystupuje z pozadí
Rozdělení lidí podle G. S. Kleina
- vyostřovači
- uhlazovači
vyostřovači
tendence zvýrazňovat rozdíly mezi vnímanými objekty
uhlazovači
tendence přehlížet detaily vnímaných objektů
Rozdělení lidí podle C. G. Junga
- percepční typ
- intuitivní typ
percepční typ
pamatuje si historickou událost, ale ne souvislosti - bude si pamatovat detaily okolí
intuitivní typ
přechází jednotlivosti, ihned chápe vnitřní smysl dění, všímá si nálad a kolorit
Jak označujeme nedostatek, či odnětí senzorických podnětů?
senzorická deprivace
Kdo je autorem tvarových zákonů?
Max Wertheimer
