8 žaloba, pojem, náležitosti, druhy žalob Flashcards
žaloba-pojem
POJEM
- žaloba (návrh na zahájení řízení) – procesní dispoziční úkon, kterým se žalobce obrací na soud s návrhem, aby o jeho
určitém právu proti určitému odpůrci (žalovanému) autoritativně rozhodl
- žalobce se zároveň obrací i na žalovaného, neboť ten má stejné postavení a může procesně reagovat (obrací se na něj
výlučně prostřednictvím soudu)
- tento procesní úkon zahajuje řízení, uvádí do pohybu soudní postup, jehož konkrétní účastníky a konkrétní předmět závazně
vymezuje, zakládá povinnost soudce o něm v souladu s právem rozhodnout à prostřednictvím žaloby se poskytuje ochrana
právu
- forma žaloby (§ 42) – písemně v listinné nebo elektronické podobě (s el. podpisem) nebo telefaxem (X některá podání dle
ZŘS lze učinit také ústně do protokolu)
- je-li podání odesláno datovou zprávou nebo elektronicky s uznávaným podpisem, není třeba jej doplnit, v opačném případě
je nutné do 3 dnů podání doplnit předložením originálu
- není-li telefaxové podání nebo podání e-mailem bez uznávaného podpisu doplněno, k podání se nepřihlíží
obligatorní složky žaloby
strany – přesné označení žalobce i žalovaného (výjimečně, je-li žalovaný neznámého pobytu či v cizině, lze požádat soud,
aby mu ustanovil opatrovníka – totožnost účastníka však musí být známa) – nutné jméno, příjmení, bydliště, případně rodné
číslo nebo IČO
- předmět žaloby – žalobní nárok, přesná formulace je obsažena v petitu + vylíčení rozhodných skutečností (tzv.
substancování)
- žalobní důvod – právní poměr ve smyslu hmotněprávním, o který žalobce opírá svůj nárok (např. vlastnické právo,
obligační právo…)
- právní základ (např. darování) a žalobní důvod (např. konkrétní důvod odvolání daru)
o žalobním důvodem nemusí být celý právní poměr, nýbrž pouze určité právní důsledky s ním spojené,
v takovém případě se sám právní poměr označuje jako právní základ žaloby (např. u žaloby na vrácení daru je
darování právním základem žaloby, žalobním důvodem pak je konkrétní důvod odvolání daru)
náležitosti žaloby
- obecné náležitosti podání (§42)
- zvláštní náležitosti žaloby (§79)
obecné náležitosti podání
obecné náležitosti podání (§ 42)
o označení soudu (kterému soudu je podání určeno) a žalobce
o které věci se týká
o co se jím sleduje (zvláštní náležitosti)
o podpis (případně i plnou moc zmocněnce) a datum
zvláštní náležitosti žaloby
zvláštní náležitosti žaloby (§ 79)
o přesné označení účastníků – jméno, příjmení, bydliště účastníků
o vylíčení rozhodných skutečností – povinnost tvrzení
o označení důkazů + jejich připojení – povinnost důkazní (důkazní břemeno žalobce, důkazy se mají vztahovat
ke všem tvrzeným jednotlivým skutečnostem)
o žalobní návrh (petit) – přesný návrh autoritativního výroku soudu
§ to, čeho se žalobce domáhá
§ soud nemůže rozhodnout v širším rozsahu – vázanost návrhem X z právního předpisu vyplývá určitý
způsob vypořádání mezi účastníky
§ má jednoznačně a určitě ohraničit předmět řízení
§ po zahájení řízení lze zpřesnit/upravit
druhy petitů
jednoduchý – jeden nárok z jednoho skutkového stavu
- složený – více nároků z 1 či více skutkových stavů (o každém soud rozhodne samostatně, ale 1 rozsudkem)
o klasický – musí se splnit vše
o eventuální – žalobce přednostně požaduje primární plnění a pro případ nemožnosti (např. věc už neexistuje)
požaduje plnění jiné (zpravidla zaplacení náhrady v penězích)
o alternativní – dlužník má právo volby mezi dvěma plněními (volba vyplývá ze zákona či ze smlouvy) à
volbu může provést již v rámci řízení (jinak soud uloží alternativně obě)
o alternativa facultas – procesní nabídka žalobce žalovanému, že může poskytnout úplně jiné, než primární
plnění (možnost volby nebyla dána hmotným právem)
§ soud může uložit pouze primární plnění (jen to lze vymáhat), ale do rozsudku převezme žalobcovo
prohlášení z petitu (alternativní plnění – důvod pro zastavení výkonu primární povinnosti)
k samostatnému řízení
§ nemá výslovnou právní úpravu, ale s jeho využitím soudní praxe počítá
Druhy žalob a incidenční žaloba
DRUHY ŽALOB
- slouží k různorodé ochraně různorodých porušených/ohrožených práv z oblasti celého soukromého a někdy i veřejného
práva
- různá hlediska – žaloby se mohou dělit podle petitu / podle účinků, které mají být žalobou docíleny / podle právního důvodu
žaloby
- velká část žalob nemá své označení – starší dělení žalob na petitorní (směřující k ochraně práva vlastnického) a na posesorní
(ochrana držby)
- některé žaloby mají právní důvod nikoli v hmotném, ale v procesním právu – je možné setkat se s označením
incidenční žaloba – taková žaloba, která vyvstane v souvislosti s jiným řízením, protože o jejím předmětu musí být
rozhodnuto v samostatném, a nikoli onom hlavním řízení (např. pozůstalostní řízení) – incidenční žalobou se řeší sporné
otázky, jako např. platnost závěti, nebo v insolvenčním řízení spory o vyloučení věci z majetkové podstaty aj. (excindační
žaloby, také jsou v exekučním řízení)
- významné je třídění podle obsahu petitu (podle žalobního návrhu)
-žaloba na plnění
-statusová žaloba
-určovací žaloba
-pravotvorná (konstitutivní)žaloba
žaloba na plnění
- nejtypičtější druh
- domáhají se uložení povinnosti žalovanému něco plnit ve prospěch žalobce (je exekučním titulem)
- plnění může spočívat v dare, facere, omittere, pati (musí být vynutitelné a musí být v souladu s hmotným právem – např.
nelze žalovat na zrušení smlouvy soudem, ale na určení neplatnosti) - patří sem i zápůrčí žaloba – žalobce požaduje, aby se žalovaný něčeho zdržel (omittere) nebo něco strpěl (pati)
22 - rozsudek má deklaratorní povahu – účinky ex tunc
statusová žaloba
2) statusová žaloba
- ve věcech osobního stavu – vesměs převedeny do nesporného řízení a upravuje je ZŘS
- sporné i nesporné řízení (např. řízení o rozvod, určení otcovství, svéprávnost)
- většinou konstitutivní charakter rozhodnutí s účinky ex nunc a závazností erga omnes
určovací žaloba
3) určovací žaloba
- soud má určit, zda určitý právní vztah či právo existuje nebo neexistuje – postavení práva na jisto
- nejčastěji – vlastnické právo, spoluvlastnický podíl, určení existence/neexistence podnájemního poměru, pracovního
poměru aj.
- cílem je, aby soud autoritativně v rozsudku vyřkl, že určitý právní poměr existuje/neexistuje à preventivní funkce
- naléhavý právní zájem je podmínkou úspěšnosti (nedostatek je důvodem zamítnutí) – žalobci hrozí nebezpečí újmy
z nejistoty, pokud by k určení nedošlo (musí být určité intenzity)
- vztah prejudiciality – pokud lze žalovat na plnění, má žaloba na plnění vždy přednost před žalobou na určení à soud si
prejudiciálně vyřeší otázku existence právního poměru
- deklaratorní rozhodnutí (účinky ex tunc)
pravotvorná(konstitutivní)žaloba
žaloba o založení, změně či zrušení právního poměru
- soud může na základě výslovného ustanovení zákona založit/změnit zrušit právní vztah (zmocňuje k nim hmotné právo)
nebo upravit nově jejich vzájemná práva a povinnosti
- vede k vydání konstitutivního rozhodnutí – účinky ex nunc, pokud zákon nestanoví jinak
- např. prohlášení manželství za neplatné, o vypořádání SJM/spoluvlastnictví
spojování žalobních nároků
Spojování žalobních nároků v žalobě (§ 112)
- jednou žalobou lze uplatnit více nároků
- soud může v zájmu hospodárnosti spojit ke společnému řízení věci, které spolu skutkově souvisí, nebo se týkají týchž
účastníků X může však spojená řízení také rozpojit (vyloučit některou věc k samostatnému řízení)
- nelze spojovat nároky – jeden má být projednán ve sporném řízení a druhý v nesporném řízení / pro jejich projednání platí
jiná věcná příslušnost / jiné obsazení soudu / rozhodnutí o prvém z nich teprve vytváří předpoklad pro vznik druhého
vzájemná žaloba
uplatnění vzájemných nároků žalovaného (§ 97 a § 98)
- žalovaný může v rámci téhož řízení uplatnit vlastní nároky proti žalobci
- stejné hmotněprávní účinky, uplatnit lze pouze před soudem prvního stupně
- lze vyloučit k samostatnému řízení (dle § 97 odst. 2)
skupinová (kolektivní) žaloba
- žaloba, kterou podává FO či PO, a jíž je s právními účinky ex lege reprezentován i neorganizovaný a neurčitý okruh osob,
které se ocitly ve srovnatelné právní situaci - u nás pravomocný rozsudek zakládá překážku litispendence a věci pravomocně rozhodnuté a je závazný i pro další osoby
oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky (mohou vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci – když tak neučiní, stejně
se na ně vztahuje) - pokus – ochrana spotřebitelů proti nekalé soutěži (§ 2989 OZ)
- v OSŘ není, návrhy v CŘS, v Poslanecké sněmovně návrh zákona o hromadných řízeních (zavedl by kolektivní žaloby)
žalobní právo
- teoretické zkoumání žaloby ve dvou rovinách – jednak pojetí žaloby ve vztahu k materiálnímu právu a jednak právo na
žalobu ve vtahu ke státu - žaloba je chápána jako obecný prostředek k uplatnění jakéhokoli práva soukromoprávního a mnohdy i veřejnoprávního
před soudy à žaloba je tedy obecný institut k ochraně práva - materiálněprávní žalobní teorie – vidí v žalobě jeden z aspektů subjektivního práva hmotného, které bylo porušeno à
právo žalovat je tak pouhý projev hmotného práva - hmotné právo a žalobní právo tvoří jednotu
- teorie abstraktního žalobního práva (procesní žalobní teorie) – úplné odpoutání žaloby od materiálního práva à žalobní
právo je výlučně veřejnoprávní povahy, tedy právo na poskytnutí ochrany státem - ve druhé pol. 20 století zaujímá stále větší místo tzv. právo na soudní ochranu (není to totožné s nárokem na právní ochranu)
– právo na spravedlivý proces je poprvé bez pochybností a jasně koncipováno jako subjektivní právo každého jednotlivce
vůči státu jako povinnému subjektu na poskytnutí náležité právní ochrany tomu, kdo se jí dovolá – ve srovnání s nárokem
na právní ochranu neobsahuje žádnou materiálněprávní složku (právo na příznivé rozhodnutí) à jedná se o subjektivní
veřejné právo vůči státu na poskytnutí právní ochrany - české právo blíže teorii procesní (abstraktní) – žalobním právem je právo žalobce uplatnit u soudu skutečnosti, kterým
hmotné právo přisuzuje konkrétní právní význam, jenž je ku prospěchu žalobce, a na základě těchto, ať již v realitě
existujících nebo neexistujících skutečností požadovat verdikt, který odpovídá jejich subsumpci (podřazení) pod příslušný
hmotněprávní předpi
