6 Procesní podmínky a jejich zkoumání Flashcards
- pojem procesních podmínek - jednotlivé druhy procesních podmínek -nedostatek procesních podmínek (důsledky a řešení) - negativní procesní podmínky (druhy, účel, důsledky)
Pojem
podmínky stanovené procesním právem pro vydání meritorního rozhodnutí (NE pro zahájení řízení!) à civilní proces může
probíhat a rozhodnutí soudu může být vydáno jen za splnění určitých podmínek stanovených procesním právem
- v OSŘ označeny jako podmínky řízení
- netýkají se samotného práva/uplatňovaného nároku (věcná legitimace není procesní podmínkou)
- třídění – subjektivní X objektivní // na straně soudu X na straně účastníků X týkající se věci
- soud je zkoumá a nedostatky řeší z úřední povinnosti v rámci již zahájeného řízení – zpravidla hned po zahájení řízení; dále
soud sleduje, zda nedošlo ke změně (§ 103 OSŘ)
- účastníci mají právo se k procesním podmínkám vyjadřovat a vznášet námitky
Procesní podmínky na straně soudu (obecně)
1)civilní pravomoc soudu
2)příslušnost soudu
-věcná
-místní
-funkční
-kauzální
Civilní pravomoc soudu
zda je soud vůbec oprávněn ve věci jednat a rozhodovat (vymezuje působnost soudu vůči orgánům mimo rámec soudní
soustavy – např. vůči správním orgánům)
- pravomoc soudů obecně (oprávnění) – okruh záležitostí, které jsou soudy oprávněny a povinny rozhodovat
- civilní pravomoc – v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají
z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (§ 7) (civilní pravomoc
je užší pojem než soudní pravomoc vymezena v Ústavě)
zúžení civilní pravomoci a rozšíření civilní pravomoci
zúžení civilní pravomoci – může být zákonem vyloučena pro některé záležitosti, které by do ní jinak patřily
o podle zákona je projednávají a rozhodují o nich jiné orgány – např. působnost katastru nemovitostí pro vklad
do KN dle zákona o KN
o § 106 – podle smlouvy účastníků má být věc projednána před rozhodci
- rozšíření civilní pravomoci – jiné věci projednávají a rozhodují jen, stanoví-li tak zákon à nutné zvláštní ustanovení
zákona – to najdeme zejména v § 2 ZŘS – zvláštní úprava civilní pravomoci soudu v nesporných a jiných zvláštních řízeních
soudních
o typickým příkladem věci, jež nemá soukromoprávní povahu, ale přesto je civilní pravomoc založena –
nahrazení souhlasu zástupce ČAK
dělená pravomoc
dělená pravomoc – civilní pravomoc není vyloučena, ale vázána na podmínku neúspěšnosti řízení u jiného orgánu (jedná
se pak o řízení nové, nikoliv navazující; u nás současně není)
výlučná pravomoc
výlučná pravomoc – není možné, aby předmět těchto řízení byl posuzován v řízení jiném, a to ani jako prejudiciální otázka
(např. vina a trest jen trestní soudy; statusové věci jen civilní soudy)
incidenční spory
incidenční spory – v rámci řízení vznikne spor o právo, který je nutno řešit v samostatném řízení (insolvenčním,
exekučním…) a na jeho výsledku závisí původní řízení (je do té doby přerušeno)
nedostatek pravomoci
- není-li soud pravomocný à zastavení řízení a postoupení věci příslušnému správnímu orgánu
- nesouhlasí-li správní orgán s postoupením à kompetenční spor (zvláštní senát NSS)
- nedostatek civilní pravomoci à neodstranitelný nedostatek (popř. důvod žaloby pro zmatečnost)
Příslušnost soudu
určuje, který konkrétní soud bude rozhodovat (vymezuje působnost jednotlivých soudů v rámci soudní soustavy
X pravomoc vymezuje působnost soudů MIMO soudní soustavu – vůči jiným orgánům)
- platí zásada perpetuatio fori (trvání příslušnosti) – pro určení věcné a místní příslušnosti jsou rozhodné skutečnosti v době
zahájení řízení (až do jeho skončení), tzn. změna skutečností v průběhu řízení nemá na příslušnost vliv (X výjimkou je
přenesení příslušnosti dle § 5 ZŘS)
Dělení
1) věcná
2) místní
3) funkční
4) kauzalní
Věcná příslušnost soudu
určuje soud (článek soudní soustavy), který má věc projednat a rozhodnout jako soud 1. stupně (§ 9)
- OS – nestanoví-li zákon jinak
- KS – taxativní výčet v § 9 odst. 2, kdy jsou příslušné (např. duševní vlastnictví, nekalá soutěž, spory v obchodní korporaci,
statusové věci PO, kapitálový trh…)
16
- NS – stanoví-li tak zvláštní předpis (např. uznání cizích rozhodnutí dle ZMPS)
- zkoumá se kdykoliv za řízení (§ 104a odst. 1)
- má-li O/K soud za to, že není věcně příslušný – předloží věc svému nadřízenému vrchnímu soudu nebo NS
- rozhodl-li věcně nepříslušný soud à rozhodnutí se zruší
místní příslušnost soudu
místní
- určuje rozsah působnosti mezi soudy stejného článku soustavy (§ 11) dle územních obvodů vymezených v přílohách k ZSS
- zkoumání je časově omezené – (i) do skončení přípravného jednání, (ii) do doby zahájení jednání ve věci, tzn. než při
prvním jednání soud vyzve účastníky k přednesům ve věci (pokud nebylo přípravné řízení), (iii) před vydáním rozhodnutí
(rozhodl-li o věci bez jednání X neplatí pro PR,) (iv) později jen na námitku účastníka při prvním úkonu
- vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po PM tohoto usnesení příslušnému soudu
o pokud soud, jemuž byla věc postoupena, nesouhlasí, předloží ji svému nadřízenému soudu – rozhodnutím
tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil
o pokud soud místní nepříslušnost nevysloví ve výše uvedených časových bodech procesu, musí věc projednat
a rozhodnout o ní
- obecná místní příslušnost – k řízení je příslušný obecný soud žalovaného, tj. okresní soud, v jehož obvodu má bydliště či
sídlo (§ 84, § 85)
o FO (bydliště); FO podnikatel a PO (sídlo); insolvenční správce (sídlo); stát (sídlo příslušné organizační
složky); obec (území); VÚSC (sídlo jeho orgánů)
o zvláštní ustanovení (§ 86)
§ občan ČR nemá obecný soud anebo jej nemá v ČR – poslední známé bydliště
§ nemá jiný příslušný soud v ČR – majetková práva lze uplatnit u soudu, v jehož obvodu má žalovaný
majetek
§ zahraniční osoba – i soud, kde je její závod nebo organizační složka jejího závodu
zvláštní místní příslušnost
zvláštní místní příslušnost
o zvláštní – daná na výběr (§ 87) – vedle obecného soudu je příslušný také soud, v jehož obvodu má žalovaný:
§ své stálé pracoviště
§ došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy
§ sídlo organizační složky (spor se týká jí); sídlo osoby, která provozuje regulovaný trh / mnohostranný
obchodní systém (spor z obchodu na něm)
§ platební místo (spor ze směnky, šeku, jiného CP)
§ sídlo komoditní burzy (spor z obchodu na komoditní burze)
o zvláštní – výlučná (§ 88) – namísto obecného soudu je příslušný jen soud, který:
§ rozhodoval o rozvodu (vypořádání manželů po rozvodu)
§ v jehož obvodu je nemovitá věc
§ u něhož probíhá řízení (o pozůstalosti, o úschovách)
§ u něhož je prováděn výkon rozhodnutí (např. vyloučení věci z výkonu…), byla provedena dražba
§ u něhož probíhá řízení, jde-li o hlavní intervenci (§ 91a)
§ soud žalobce u ochrany držby práva k věci (X NE u nemovitých)
o prorogační dohoda (89a) – účastníci si mohou písemně sjednat jinou místní příslušnost soudu prvního stupně
ve věcech vztahů mezi podnikateli z podnikatelské činnosti (pokud zákon nestanoví výlučnou příslušnost);
musí být přiložena společně s žalobou
přikázání (delegace)
přikázání (delegace) věci jinému soudu téhož stupně = změna místní příslušnosti (§ 12)
o delegace nutná – příslušný soud nemůže věc projednat a rozhodnout proto, že všichni jeho soudci jsou
vyloučeni (např. rozvod manželství soudce, který u soudu působí)
o delegace vhodná – je účelnější a hospodárnější, aby o věci rozhodl jiný soud (např. soustředění důkazních
prostředků v obvodu delegovaného soudu)
o o delegaci rozhoduje usnesením soud nadřízený oběma soudům
funkční příslušnost soudu
- určuje, který soud rozhoduje o opravných prostředcích
- odvolání – soud bezprostředně vyššího stupně (OS à KS; KS à VS) (§ 10)
- dovolání – vždy NS (centrální devolutivní účinek) (§ 10a)
- autoremedura – soud prvního stupně může odvolání zcela vyhovět (§ 210a)
- naše úprava nepřipouští atrakci – přitažení si věci soudem vyššího stupně
- žaloba pro zmatečnost + žaloba na obnovu řízení – chápány jako nové kauzy à rozhoduje o nich ten soud, proti jehož
řízení směřují
Kauzální příslušnost soudu
- k projednání věcí určitého druhu jsou příslušné zvláštní soudy (např. MS v Praze ve věcech průmyslového vlastnictví