10 Dokazování, pojem, předmět

Question 1

Dokazování - pojem a účel

Answer 1

POJEM A ÚČEL
- činnost všech účastníků a soudu za účelem zjištění skutkového stavu
- rozhodování soudu musí být racionálně opřeno o určité vědomosti, resp. poznatky:
o právní poznatky (právní otázka, quaestio iuris) – znalost objektivního práva, týkající se konkrétních právních
poměrů; platí iura novit curia; získávají se studiem a odbornou přípravou
o skutkové poznatky (skutková otázka, quaestio facti) – poznatky o konkrétních individuálních skutečnostech,
na nichž se zakládají a z nichž plynou uplatňované nároky; získávají se procesním dokazováním a studiemi
a odbornou přípravou
§ skutečnosti obecně známé a skutečnosti známé soudu z jeho činnosti se nedokazují
- X nutno odlišit osvědčení (zdůvodnění) – skutečnost nemusí být striktně dokázána tak, aby soud o ní byl bezpečně
přesvědčen, stačí, jeví-li se vzhledem ke všem okolnostem pravděpodobná (např. u předběžného opatření)

• procesní dokazování
• důkazní prostředky
• důkazy
• důkaz opaku
• protidůkaz

Question 2

procesní dokazování

Answer 2

procesní dokazování – právem upravený postup soudu a účastníků směřující k utvoření potřebných skutkových poznatků
o rozhodných skutečnostech

Question 3

důkazní prostředky

Answer 3

důkazní prostředky (§ 125) – všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci
o výčet v OSŘ je demonstrativní (např. výslech svědků, znalecký posudek, ohledání a výslech účastníků, zprávy
o vyjádření orgánů/FO/PO, jiné listiny, notářské/exekuční zápisy…)
o přímé – soudu přímo umožňují poznání určité skutečnosti (jen ohledání věci, místa, osoby)
o nepřímé – zprávy o skutečnostech zprostředkované osobami nebo věcmi (svědci, znalci, listiny)

Question 4

důkazy

Answer 4

důkazy – poznatky získané pomocí procesního dokazování, z důkazních prostředků
o přímé – platnost teze vyplývá přímo z argumentu (např. svědek viděl osobu na určitém místě a v čase – což
má být dokázáno)
o nepřímé – indicie; za pomoci další myšlenkové operace dospíváme k výsledku (např. svědek viděl osobu
v určitém čase a místě a podle logického uvažování usuzujeme, že tato osoba nebyla na jiném místě ve stejnou
dobu – což má být dokázáno), např. alibi

Question 5

důkaz opaku

Answer 5

důkaz opaku – vyvrácení teze prokázáním opaku (lze např. u vyvratitelných domněnek – např. uznání dluhu à soud má
za to, že dluh existuje a věřitel ho nemusí prokazovat X dlužník může prokázat opak; dále např. test DNA – určení otcovství)

Question 6

protidůkaz

Answer 6

protidůkaz – pouhé vyvrácení argumentu (důkazu)
o je přípustný vždy, i u nevyvratitelných domněnek – zde vyvracíme premisu domněnky
o např. veřejná listina – vždy mohu napadat, že daná veřejná listina je podvrh
o fikce doručení při odmítnutí – lze použít protidůkaz, že k odepření vůbec nedošlo

Question 7

Předmět dokazování

Answer 7

• konkrétní individuální skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska předmětu řízení
• skutečnosti, které mají význam pro rozhodnutí soudu
• ve sporném řízení určován dispozičními úkony účastníků – předmět řízení vymezený petitem
• v nesporném řízení předmět řízení vymezuje soud v usnesení o zahájení řízení podle § 13 odst. 2 ZŘS – soud tedy
  nahrazuje svým rozhodnutím procesní aktivitu účastníků
  o předmětem dokazování pak tvoří skutečnosti tvořící právní základ nároku, o němž soud v nesporném řízení
  rozhoduje

Question 8

Skutečnosti, které není třeba dokazovat

Answer 8

• skutečnosti, které není třeba dokazovat (§ 121)
  o skutečnosti obecně známé (tzv. notoriety) – skutečnosti, které jsou alespoň místně známé širokému okruhu
  osob (např. že v určité obci byla povodeň, že den má 24 hodin, že v noci lidi většinou spí)
  § účastník je může zpochybnit – pak musí být dokázány (§ 123)
  o skutečnosti známé soudu z jeho činnosti – o nich většinou existuje soudní spis
  § účastník může zpochybnit
  o předpisy uveřejněné nebo oznámené ve sbírce zákonů – nevztahuje se na cizí právo a obecně závazné vyhlášky
  à třeba dokazovat
  o nesporné skutečnosti ve sporném řízení (§ 120)

Question 9

rozsah dokazování ve sporném a nesporném řízení

Answer 9

• obecně platí, že ve sporném řízení je soud omezen důkazy navrženými účastníky, podle § 120 však může provést i důkazy
  vyplývající ze spisu
• v nesporném řízení soud provádí i nenavržené důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu (§ 21 ZŘS)

Question 10

cíl dokazování

Answer 10

• získat takové poznatky o rozhodujících skutečnostech, které poslouží jako podklad pro meritorní rozhodnutí (tj. zjištěný
  skutkový stav)
• zjištění získává soud a pouze soud rozhoduje, které skutečnosti má za dostatečně prokázané (součinnost účastníků je však
  nezbytná)
• subjektivní přesvědčení soudu – instančně přezkoumatelné (je povinnost řádně jej odůvodnit)

Question 11

Instity usnadňující dokazování
vyjmenovat

Answer 11

a) zákonné domněnky (§133)
b) prejudiciální (předběžná) otázka (§135)

Question 12

zákonné domněnky

Answer 12

a) zákonné domněnky (§ 133)
- skutkové i právní (používané v právu)
- ukládají soudu, aby vzal za prokázané to, co bezpečně prokázáno není, ale co mu domněnka ukládá vyvodit z určitých
zjištěných skutečností

• vyvratitelná právní domněnka – ukládá soudu, aby považoval určitý závěr za zjištěný, přičemž připouští důkaz opaku
  o vyjádření „má se za to, že“ (např. domněnka otcovství)
• nevyvratitelná domněnka – nepřipouští důkaz opaku, pouze vyvrácení důkazu (protidůkaz)
  o vyjádření „platí, že“ (např. veřejná listina zachycující projev vůle opatřená podpisem jednajícího, vypořádání
  SJM při pasivitě)
  o protidůkaz nevyvrací nevyvratitelnou domněnku, ale vyvrací skutečnost, ze které domněnka vychází
• fikce – vědomý, ale právem podložený rozpor se skutečností (přípustný protidůkaz)
  o vyjádření „hledí se“ / „považuje se za“ (např. fikce doručení)
  o opět se vyvrací premisa fikce – např. písemnost odmítnuta nebyla, nebo nebylo doručeno jeho adresátu, ale
  někomu jinému
• skutkové domněnky – založeny na všeobecné lidské zkušenosti

Question 13

prejudiciální (předběžná) otázka

Answer 13

b) prejudiciální (předběžná) otázka (§ 135)
- právní otázka, která sama není předmětem řízení, ale na jejím vyřešení je závislé rozhodnutí, které má soud učinit
- např. ve sporu o autorskou odměnu otázka autorství nebo spoluautorství více osob // v řízení o rozvod manželství je
prejudiciální otázkou vznik a existence platného manželství // nájem bytu – zda je pronajímatel vlastníkem bytu (či má jiné
oprávnění)
- soud si může (ale není povinen) prejudiciální otázku posoudit pro účely svého vlastního rozhodnutí sám, bez ohledu na to,
zda patří do civilní jurisdikce a bez ohledu na příslušnost
- nejde o rozsouzení, uvádí to jen v odůvodnění, není to res iudicata, soud může vycházet z již existujícího rozhodnutí
- soud nemusí prejudiciální otázku posoudit, jestliže o ní řízení probíhá, nebo může dát k takovému řízení podnět a řízení
přerušit
- bylo-li již vydáno rozhodnutí, soud z něj vychází
- soud nesmí jako prejudiciální otázky posuzovat otázky osobního stavu (např. platnost manželství, určení otcovství,
osvojení, prohlášení za mrtvého aj.) – musí být řešeny v samostatném řízení, a otázky, zda a kým byl spáchán
TČ/přestupek/jiný správní delikt – musí vyčkat na vydání trestního rozsudku/jiného rozhodnutí
- prejudiciální posouzení nemá nikdy konstitutivní účinky!

Question 14

fáze dokazování

Answer 14

FÁZE DOKAZOVÁNÍ

1)navrhování (označování) důkazů – především povinnost účastníků
2)obstarávání důkazů – navržené důkazy obstarává soud tak, aby je bylo možno provést (vyjma důkazů předložených
účastníky)
3)provádění důkazů – věc soudu, při jednání (účastníci mohou být přítomni, vyjadřovat se)
4)hodnocení důkazů – věc soudu; zásada volného hodnocení důkazů (výjimka např. veřejná listina – má větší váhu než listina
soukromá)

Question 15

Procesní povinnosti a břemena v důkazním řízení

Answer 15

PROCESNÍ POVINNOSTI A BŘEMENA V DŮKAZNÍM ŘÍZENÍ

• pouze ve sporném řízení (v nesporném neexistují – zásada vyšetřovací)
• povinnost tvrzení – povinnost účastníka (žalobce) uvést všechny skutečnosti
• povinnost důkazní – povinnost navrhnout/označit důkazy ke skutečnostem
• břemeno tvrzení – procesní odpovědnost, že se soud skutečnosti dozví a že budou prokázány
• důkazní břemeno – procesní odpovědnost, že skutečnosti budou prokázány
  o neunesení důkazního břemene má za následek neúspěch ve věci

Question 16

Důkazní prostředky

Answer 16

DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY
- soud může připustit použití i jiných důkazních prostředků a určí způsob jejich provedení (např. fotografie – soud rozhodne,
zpravidla na návrh účastníka, zda určitý jiný důkazní prostředek připustí à připustí-li jej, pak musí určit i způsob provedení
takového důkazu)
- toto pojetí důkazních prostředků odpovídá principu volného hodnocení důkazů – soud sám posoudí, jaké poznatky
(důkazy) z důkazního prostředku získal a jak jsou věrohodné
- některé skutečnosti mohou být prokázány jen určitými důkazními prostředky (např. pro vydání směnečného/šekového
platebního rozkazu je třeba prokázat existenci pohledávky předložením směnky/šeku)

1) výslech svědka (§126,126a)
2) odborné vyjádření a znalecký posudek (§127,§127a)
3) důkazní listinnou (§129)
4) ohledání (§130)
5) výslech účastníků (§131)

Question 17

výslech svědka

Answer 17

Výslech svědka (§ 126, § 126a)
- svědek – kterákoli FO, která určitou skutečnost přímo vnímala svými smysly a je schopna o tom podat soudu zprávu
- X svědkem nemůže být účastník, soudce nebo další osoba kterou vylučuje zákon
- svědkem může být vedlejší účastník – není účastníkem
- zákonná svědecká povinnost – každá FO povinna dostavit se na předvolání a vypovídat

• právo odepřít výpověď – v případě, že by jí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým
  o o důvodnosti odepření rozhoduje soud
  o dále § 124 stanoví, že je třeba šetřit zákonnou povinnost mlčenlivosti, pokud svědek není zproštěn
• musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat
  o X nemusí být nestranný – soud nestrannost zjišťuje a bere v úvahu při hodnocení
• nezastupitelnost svědka
• způsobilost svědčit – způsobilost vnímat a vypovídat o tom, co vnímala (není vázána na svéprávnost)
• průběh výslechu svědka – provádí soud při jednání
  o všeobecný výslech – zjišťuje se totožnost, poměr k účastníkům, další okolnosti, které mohou mít vliv na jeho
  věrohodnost, poučení svědka o jeho P&P a následcích křivé výpovědi (TČ křivé výpovědi)
  o výslech k věci
  § monologická část – svědek nejprve souvisle vylíčí vše, co ví o předmětu výslechu
  § dialogická část – následně může klást otázky svědkovi soudce, se souhlasem soudu účastníci/znalec
  § soudce odepře souhlas s položením otázky, považuje-li ji za nepřípustnou – nesouvisí s předmětem
  výslechu, otázky sugestivní (návodné), kapciozní (klamavé)
• právo na svědečné – náhrada hotových výdajů a ušlého výdělku
  o právo musí uplatnit nejdéle do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká – prekluze
• nesplnění svědecké povinnosti je sankcionováno – pořádková pokuta, předvedení
• znalecký svědek – svědek, který má zároveň odborné znalosti, které mu umožňují pozorované skutečnosti odborně hodnotit
  o např. lékař, který byl svědkem úrazu – nezbavuje to soud povinnosti ustanovit znalce, je-li zákonný důvod

Question 18

průběh výslechu svědka

Answer 18

průběh výslechu svědka – provádí soud při jednání
o všeobecný výslech – zjišťuje se totožnost, poměr k účastníkům, další okolnosti, které mohou mít vliv na jeho
věrohodnost, poučení svědka o jeho P&P a následcích křivé výpovědi (TČ křivé výpovědi)
o výslech k věci
§ monologická část – svědek nejprve souvisle vylíčí vše, co ví o předmětu výslechu
§ dialogická část – následně může klást otázky svědkovi soudce, se souhlasem soudu účastníci/znalec
§ soudce odepře souhlas s položením otázky, považuje-li ji za nepřípustnou – nesouvisí s předmětem
výslechu, otázky sugestivní (návodné), kapciozní (klamavé)

Question 19

znalecký svědek

Answer 19

průběh výslechu svědka – provádí soud při jednání
o všeobecný výslech – zjišťuje se totožnost, poměr k účastníkům, další okolnosti, které mohou mít vliv na jeho
věrohodnost, poučení svědka o jeho P&P a následcích křivé výpovědi (TČ křivé výpovědi)
o výslech k věci
§ monologická část – svědek nejprve souvisle vylíčí vše, co ví o předmětu výslechu
§ dialogická část – následně může klást otázky svědkovi soudce, se souhlasem soudu účastníci/znalec
§ soudce odepře souhlas s položením otázky, považuje-li ji za nepřípustnou – nesouvisí s předmětem
výslechu, otázky sugestivní (návodné), kapciozní (klamavé)

• právo na svědečné – náhrada hotových výdajů a ušlého výdělku
  o právo musí uplatnit nejdéle do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká – prekluze
• nesplnění svědecké povinnosti je sankcionováno – pořádková pokuta, předvedení
• znalecký svědek – svědek, který má zároveň odborné znalosti, které mu umožňují pozorované skutečnosti odborně hodnotit
  o např. lékař, který byl svědkem úrazu – nezbavuje to soud povinnosti ustanovit znalce, je-li zákonný důvod

Question 20

odborné vyjádření a znalecký posudek

Answer 20

Odborné vyjádření a znalecký posudek (§ 127, § 127a)
- rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí
- odborné vyjádření – vyjádření orgánu veřejné moci (pokud nepostačuje – ustanoví soud znalce); má přednost

• znalec – vypovídá o tom, co poznal a zhodnotil na základě svých znalostí a zkušeností; nesmí být podjatý + je zaměnitelný
  o znalce soud ustanoví tehdy, je-li třeba odborných znalostí – znalec vypovídá, co shledal (X svědek vypovídá,
  co viděl)
• znalecký posudek – odborné posouzení skutečností → tři části: nález (popis relevantních skutečností), posudek (odborné
  posouzení skutečností), znalecká doložka (prohlášení znalce o kvalifikovanosti – že v seznamu znalců je zapsán, označení
  oboru)
  o forma – především ústní (aby účastníci mohli klást doplňující otázky) i písemný
  o někdy obligatorně ze zákona – řízení o svéprávnosti / vyplývá z povahy věci či konstantní judikatury (např.
  má-li vzniknout nová hranice mezi pozemky, je třeba ustanovit znalce z oboru geodezie)
• právo na znalečné – náhrada hotových výdajů a odměna
  o stanovuje soud na základě předložení vyúčtování znalcem; soud může snížit
• soud musí stanovit znalce, i když má sám soudce odborné znalosti
• znalci a tlumočníci jsou zapsáni v seznamu znalců a tlumočníků X výjimečně lze ustanovit i odborníka nezapsaného do
  seznamu znalců, ten ale musí nejdříve složit znalecký slib do rukou soudce
• soudní tlumočníci mají v řízení postavení znalců
• znalecký posudek může předložit i účastník; někdy se také předkládá „odborný posudek,“ „odborné vyjádření“ zpracované
  odborníkem, který není znalcem

Question 21

znalec

Answer 21

znalec – vypovídá o tom, co poznal a zhodnotil na základě svých znalostí a zkušeností; nesmí být podjatý + je zaměnitelný
o znalce soud ustanoví tehdy, je-li třeba odborných znalostí – znalec vypovídá, co shledal (X svědek vypovídá,
co viděl)

Question 22

znalecký posudek

Answer 22

znalecký posudek – odborné posouzení skutečností → tři části: nález (popis relevantních skutečností), posudek (odborné
posouzení skutečností), znalecká doložka (prohlášení znalce o kvalifikovanosti – že v seznamu znalců je zapsán, označení
oboru)
o forma – především ústní (aby účastníci mohli klást doplňující otázky) i písemný
o někdy obligatorně ze zákona – řízení o svéprávnosti / vyplývá z povahy věci či konstantní judikatury (např.
má-li vzniknout nová hranice mezi pozemky, je třeba ustanovit znalce z oboru geodezie)

Question 23

důkaz listinou

Answer 23

Důkaz listinou (§129)
- nepřímý důkazní prostředek – podání určité zprávy v písemné formě zachycené na movitém podkladu (papír/podobná
látka), který je možno soudu předložit
- za listinu se nepovažují písemné zprávy podané na jiném podkladu (např. vyryté do stromu/zdi – v takovém případě by šlo
o důkaz ohledáním, rozdíl je v tom, zda se daný substrát dá přinést na jednání)
- dělení listin – rozdíl je v důkazní síle, proto je okruh veřejných listin v zákoně přímo stanoven
o veřejné listiny – vydané státními orgány v mezích jejich pravomoci a další listiny zákonem prohlášené (např.
notářské zápisy, exekutorské zápisy)
§ obsah veřejné listiny je třeba považovat za pravdivý, dokud není prokázán opak (§ 134)
o soukromé listiny (např. dopis, smlouva sepsaná advokátem, směnka)
§ pravost a správnost (pravdivost obsahu) musí prokázat ten, kdo se jejího obsahu dovolává
- provedení listinného důkazu – soudce ji nebo část přečte nebo sdělí její obsah, příp. předloží účastníkům k nahlédnutí
- soud může uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby ji předložil – tzv. ediční (vydávací) povinnost

Question 24

ohledání

Answer 24

Ohledání (§ 130)
- přímý důkazní prostředek – soud, příp. znalec přímo vnímá zevní vlastnosti ohledávaného předmětu
- sepisuje se o něm protokol
- předmětem ohledání může být věci movitá/nemovitá, osoba, příp. i lidské tělo
- věci movité, které lze dopravit k soudu, se ohledají při jednání
- věci movité, které nelze dopravit a věci nemovité se ohledají na místě (účastníci se předvolají)
- ediční povinnost – soud může uložit tomu, kdo má předmět, aby jej předložil

Question 25

výslech svědků

Answer 25

Výslech účastníků (§ 131)
- je třeba odlišit od přednesů účastníků (vyjádření, tvrzení)
- důkazním prostředkem je pouze takový výslech účastníků, který soud zvlášť jako procesní důkaz nařídil k prokázání
tvrzených skutečností
- soud nařídí jen nelze-li prokázat dokazovanou skutečnost jinak a účastník souhlasí
- X nesporná řízení – lze nařídit vždy a není třeba souhlas (§ 22 ZŘS)
- probíhá podobně jako výslech svědka (ale není trestněprávní sankce za křivou výpověď)