3 Subjekty civilního procesu Flashcards
Vysvětli pojem subjekty civilního procesu
subjekty, které svou činností právně ovlivňují civilní proces (průběh řízení) a které jsou k tomuto účelu vybaveny
procesními právy a povinnostmi (jedná se o jeden z pojmových prvků civilního procesu)
- vznikají mezi nimi procesněprávní vztahy
- subjekt – obecně nositel práv a povinností
- základní subjekty řízení (obligatorně v každém civilním řízení) – soud + účastníci řízení
- zvláštní subjekty řízení (jen v některých řízeních) – notář v řízení o pozůstalosti, další podle daného řízení
Kdo jsou základní subjekty řízení
Soud
účastnící řízení
- sporné : žalobce a žalovaný § 90 OSŘ
-nesporné: navrhovatel a ten, o jehož PaP se rozhoduje 6 ŽŘS
Kdo jsou zvláštní subjekty řízení
Subjekty reprezentující veřejný zájem (nebo jiný, odlišný od osobního zájmu nositele práva nebo povinnosti)
- Státní ZASTUPITELSTVÍ
-ÚPZSVVM
Subjekty vykonávající pomocné, samostatné funkce ve vztahu k soudu i k účastníkům
- správce dědictví (§ 157 ZŘS), insolvenční správce (§ 21 an. IZ)
Kdo jsou osoby zůčastněné na řízení
OSOBY ZÚČASTNĚNÉ NA ŘÍZENÍ
- nejsou subjekty řízení, mají v průběhu řízení také práva a povinnosti, ale nemají možnost řízení vlastním jménem jakkoliv
ovlivňovat
- vystupují před soudem, ale nehájí svůj vlastní zájem a nejsou nositeli procesních P&P vztahujících se k řízení
- po určitý úsek řízení mohou být účastníky – pokud se rozhoduje o jejich právu (např. svědek při rozhodování o svědečném,
znalec o znalečném)
- např. svědek, znalec, advokát/jiný zmocněnec účastníka, kolizní opatrovník, podpůrce…
Soud
instituce, jejímž prostřednictvím zajišťuje stát ochranu práv jako jednu ze svých základních funkcí
- nezávislé specializované státní orgány, které vykonávají funkci soudnictví ve státě a na něž se právní subjekty mohou
obrátit v zájmu ochrany svých práv
- zákon o soudech a soudcích, vyhláška MS o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, Ústava (nezávislost, nestrannost,
neodvolatelnost, mandát bez časového omezení, soustava soudů…)
- je nadán rozhodovací pravomocí, přísluší mu proto nadřazené postavení
- soud je v rámci základního procesního vztahu ve sporném řízení „nezúčastněným třetím“, který není nositelem žádného
hmotného práva, má za úkol řešit konflikt mezi stranami
- v procesu se zásadně nic neodehraje bez přímé účasti soudu, a proto je soud zásadně účastníkem i dílčích, konkrétních
procesních vztahů
- smysl činnosti soudu je poskytnutí ochrany porušeným nebo ohroženým subjektivním právům (neposkytnutí ochrany –
denegatio iustitiae (odepření spravedlnosti))
soudnictví
- činnost státu, kterou vykonávají jako státní orgány nezávislé soudy dle stanovených pravidel, spočívající v závazném řešení
konkrétních případů podle právních norem - je jednou z funkcí státu vedle zákonodárství a exekutivy
- zajišťuje právo na soudní ochranu (ústavně zaručené subjektivní právo člověka vůči státu)
- pojmové znaky:
o činnost státních orgánů (soudy X rozhodci) i nadstátních, na něž je činnost delegována
o nezávislost (soudy jsou nezávislé na orgánu, jenž je ustavil, i na státu)
o řešení konkrétních případů
o podle stanovených pravidel (soudní proces)
o závaznost řešení (vynutitelnost)
o posláním je aplikace práva X NE jeho tvorba (legislativa)
§ X soudy ale mohou „dotvářet právo“ – nálezy ÚS jako negativního zákonodárce + precedenční
charakter některých rozhodnutí (autoritativní funkce, sjednocování judikatury, ALE precedenty ve
smyslu common law nemáme) - druhy soudnictví – civilní (ochrana soukromého práva), trestní (ochrana veřejného pořádku státem), správní (vznik
v 19. stol. s rozvojem státní správy, st. orgán je stranou sporu), ústavní (zvláštní forma ochrany – ústavnost, lidská práva) - 3 základní rysy moderního soudnictví (a jednotlivých soudů) – specializace (soudy neplní jiné funkce) + odbornost
(rozhodují vystudovaní právníci) + nezávislost, nestrannost - pravomoc soudů – rozsah záležitostí, které jsou soudy oprávněny i povinny projednávat a rozhodovat (§ 7 OSŘ, § 2 ZŘS)
X příslušnost řeší, který konkrétní soud má věc projednat
Soustava soudů
- organizační uspořádání soudnictví, jeho struktura a základní vztahy mezi jednotlivými soudy jako jejími články
- jednotná soustava soudů – zahrnuje všechny soudy ve státě X více soudních soustav
- soudy obecné a zvláštní – taxativně vymezena působnost zvláštních soudů, zbytek má v působnosti soud obecný; jediným
zvláštním soudem v ČR je Ústavní soud - mimořádné soudy – pro konkrétní neobvyklé případy; vznikají v historických obdobích, u nás Státní soud z 50. let
- soudní instance/stupeň – procesní pojem; obvykle je soudem vyšší instance soud představující vyšší článek1 (stupeň –
rozhodování o opravných prostředcích)
o např. krajský soud – je 2. článek (1. článek je okresní soud), ale může rozhodovat v 2. instanci (odvolání)
i v 1. instanci (v případech stanovených zákonem – § 9 odst. 2 OSŘ) - soudní článek – organizační pojem určující postavení soudu v rámci určité soustavy, činnost z toho vyplývající a vztahy
k jiným soudům téže soustavy; 4 organizační články (obecné soustavy):
o okresní soudy (obvodní soudy v Praze, Městský soud v Brně) – většinou soudy 1. stupně
o krajské soudy (Městský soud v Praze) – buď jako 2. nebo 1. stupeň (např. nekalá soutěž, duševní vlastnictví, ochrana hospodářské soutěže…)
o vrchní soudy (Praha, Olomouc) – 2. stupeň po KS, odvolacím soudem pokud byl soudem v 1. stupni KS
o Nejvyšší soud (Brno) – dovolací (MOP proti rozhodnutí KS a VS); jako 1. stupně rozhoduje, stanoví-li tak zvláštní právní předpis
o Nejvyšší správní soud (Brno) – rozhoduje hlavně o kasačních stížnostech proti rozhodnutí KS ve věcech
správního soudnictví; spolu s NS sjednocují judikaturu
Vnitřní organizace soudů
kolegia – organizační celek sdružující všechny soudce soudu určitého odvětví/agendy – pouze u NS – 1. trestní kolegium; 2. občanskoprávní a obchodní (X u NSS zrušeny)
1 zásada – územní obvod působnosti vyššího soudu se shoduje se souhrnem územních obvodů nižších soudů, vůči nimž působí jako vyšší soud
o v rámci kolegií na NS působí 9členné velké senáty – rozhodují, když jim senát NS věc postoupil, neboť došel
k právnímu názoru odlišnému od dříve vyjádřeného v judikatuře
- funkcionáři soudů – předseda a místopředseda (správa a organizace soudu) à předseda obecných soudů jmenován
ministrem spravedlnosti; u NS a ÚS prezidentem bez kontrasignace ze soudců toho daného soudu
o předsedové senátů – procesní funkce + organizují činnost senátu
o ředitel správy soudu (§ 122a ZSS) – jmenuje a odvolává jej předseda soudu
Státní správa soudů
ústředním orgánem státní správy je Ministerstvo spravedlnosti, dalšími orgány jsou pak předsedové a místopředsedové
soudů + ředitel správy soudu
- soudcovské rady – poradní orgány předsedů soudů, reálně se účastní správy soudu (personální otázky, návrhy rozvrhu
práce…) à kde není rada, její roli vykonává shromáždění soudců (malé okresní soudy do 10 soudců)
Soudci a jejich postavení
funkce soudce je veřejnou funkcí
- soudci tvoří zvláštní profesi či stav, jsou na ně kladeny určité požadavky – zejména odborná kvalifikace a nezávislost
- základní znaky soudce – specializace + odbornost + nezávislost (institucionální, finanční, neslučitelnost funkcí)
- předpoklady – občan ČR, min. 30 let, svéprávnost, bezúhonnost (NE odsouzení za jakýkoliv TČ v PM), zkušenosti
a morální vlastnosti dávající záruku řádného výkonu funkce, VŠ vzdělání v právu, odborná justiční zkouška, souhlas se
jmenováním, a to i k určitému soudu
- jmenováni prezidentem ČR (složení slibu do rukou prezidenta) s kontrasignací, bez časového omezení (X soudci ÚS bez
kontrasignace, ale souhlas Senátu, na 10 let), ministr spravedlnosti soudce přidělí k OS
- přeložit soudce lze pouze se souhlasem soudce (max. na 3 roky k jinému soudu / 1 rok k MS nebo Justiční akademii) nebo
na jeho žádost
- funkční a pracovní postavení (§ 74 an. ZSS):
o výkon veřejné funkce, v pracovním poměru ke státu
o neslučitelnost s výkonem funkce – prezidenta, člena parlamentu, jakoukoliv jinou funkcí ve veřejné správě +
nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost
o X výjimka – lze vědecká, literární, umělecká, publicistická, pedagogická činnost, činnost v poradních orgánech
vlády nebo Parlamentu, správa vlastního majetku
- práva a povinnosti (§ 79 an. ZSS):
o vykládat zákon dle svého nejlepšího vědomí a svědomí (vázáni jenom zákonem)
o rozhodovat v přiměřených lhůtách a bez průtahů
o nestranně a spravedlivě (na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem)
o prosazovat soudcovskou nezávislost (dbát chováním o to, aby nebyla zpochybňována soudcovská nestrannost
a dobrá pověst soudnictví)
o vykonávat funkci svědomitě, v souladu se zájmem na řádném výkonu soudnictví (poskytovat plnou možnost
účastníkovi uplatnit svá práva)
o postavení nezneužívat k prosazování osobních zájmů
o zachovávat mlčenlivost (i po zániku funkce)
o odborná úroveň při výkonu (dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých znalostí)
Odpovědnost soudců
trestní – soudce je trestně odpovědný, ale pokud se dopustí TČ při výkonu funkce nebo v souvislosti s ním, pak lze trestně
stíhat/vzít do vazby pouze se souhlasem prezidenta + oznámit předsedovi soudu a Ministerstvu spravedlnosti (§ 76 ZSS)
o soudce ÚS nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu po dobu výkonu funkce
- za újmu – za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím soudce či nesprávným úředním postupem odpovídá stát, stát
má vůči soudci právo na regres (může, ale nemusí vymáhat)
- kárná (kárné provinění) – zaviněné porušení povinnosti nebo zaviněné chování či jednání, kterým soudce narušuje
důstojnost funkce nebo důvěru v nezávislé, nestranné, odborné, spravedlivé rozhodování soudce (§ 86–90 ZSS)
o rozhodují kárné soudy (NSS), na návrh (prezidenta, ministra spravedlnosti, předsedy soudu)
o může být uloženo kárné opatření (důtka, snížení platu až o 30 % max. na 1 rok, odvolání z funkce)
o v kárném řízení může být projednána i odpovědnost soudce za spáchaný přestupek, jestliže o to požádá
o zákon o řízení ve věcech soudců, SZ a soudních exekutorů
Zánik fce soudce
zánik funkce (§ 94 an. ZSS)
- pozbytí předpokladů nutných pro jmenování do funkce (svéprávnost, občanství ČR, smrt/prohlášení za mrtvého…)
- dosažení věku 70 let (uplynutím roku, ve kterém dosáhl 70 let)
- vzdání se (ukončení po 3 měsících od oznámení prezidentovi)
- nezpůsobilost k výkonu funkce – dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, PM odsouzení za nedbalostní TČ, který
zpochybňuje důvěryhodnost setrvání ve funkci, v posledních 5 letech 3x PM vinný kárným proviněním + zpochybňuje
důvěryhodnost
- PM odsouzení za úmyslný TČ/nepodmíněný trest odnětí svobody za nedbalostní TČ
- kárné opatření odvolání z funkce (závažným způsobem porušil své povinnosti)
- dočasné zproštění funkce – stane-li se soudcem ÚS nebo mezinárodního soudu nebo probíhá-li řízení, které může skončit
zánikem jeho funkce (např. trestní stíhání)
Další soudní osoby
další soudní osoby
- osoby odlišné od soudců, které mohou jménem soudu vykonávat stanovené procesní úkony nebo se na nich podílet
- přísedící – laici (netřeba odbornost), není to povolání
o občan ČR, bezúhonnost, svéprávnost, 30 let, zkušenosti a morální záruky
o v civilu jen u okresních soudů – pracovní spory
o veřejná funkce na 4 roky (voleni zastupitelstvem obce/kraje)
- osoby pověřené vykonávat některé úkony, které jinak přísluší soudci:
o justiční čekatelé – připravují se na funkci soudce, činí jednodušší procesní úkony
o vyšší soudní úředníci – oprávněni sami provádět některé procesní úkony vč. rozhodování (3 roky
pomaturitního vzdělání + zkouška u Justiční akademie nebo VŠ – práva)
o asistenti soudců – pomáhají jednotlivému soudci/soudcům, kompetence podobné VSÚ
- zaměstnanci odborného aparátu soudu – na procesní činnosti se podílejí, jen připouští-li to právní předpis; ne
rozhodovací činnosti
o vedoucí soudní kanceláře (jednoduchá podání, doložka PM a vykonatelnosti, evidence lhůt, rejstříková
a spisová agenda), vykonavatelé (prodej movitých věcí a vyklizení), zapisovatelé (pořizují zápis o jednání
soudu)
o + soudní tajemníci – jednoduché úkony jako justiční čekatelé (zpracování porozsudkové agendy, vyhledávání
dat a informací, výpočet nákladů řízení…), stačí maturita
účastnící řízení
ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ (otázka č. 4)
- účastníci sporného řízení (§ 90 OSŘ) – žalobce a žalovaný
- účastníci nesporného řízení (§ 6 ZŘS)
o v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu – navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má
být v řízení jednáno
o účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje
Zvláštní subjekty řízení (podrobně)
ZVLÁŠTNÍ SUBJEKTY ŘÍZENÍ
- vyskytují se pouze v některých typech řízení
Subjekty reprezentující veřejný zájem (nebo jiný, odlišný od osobního zájmu nositele práva nebo povinnosti)
Státní zastupitelství
- může vstupovat do zahájených civilních řízení v zákonem stanovených případech (v zásadě jde o nesporná řízení – péče
o nezletilé, osvojení2, domácí násilí, svéprávnost)
- výjimečně může podat i návrh na zahájení řízení – pak je účastníkem řízení (péče o nezletilé, svéprávnost, prohlášení za
mrtvého, převzetí a držení v ústavech zdravotnické péče)
- rozhodnutí vstoupit je suverénním rozhodnutím státního zastupitelství, soud pouze bere na vědomí
- oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení – např. uvádět skutečnosti, navrhovat další důkazy
o X NE úkony, které vykonává jen účastník hmotněprávního vztahu (např. dispozice s žalobou)
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
- zřízen v roce 2002, sídlo v Praze, územní pracoviště při krajských soudech
- účast v případech majetkového zájmu státu v řízení před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věcech stanovených
zákonem/na základě dohody s příslušnou organizační složkou státu
- v čele ředitel jmenovaný ministrem financí, dohled nad činností vykonává Ministerstvo financí
Subjekty vykonávající pomocné, samostatné funkce ve vztahu k soudu i k účastníkům
- správce dědictví (§ 157 ZŘS), insolvenční správce (§ 21 an. IZ)
