1 Civilní proces, pojem, druhy, zásady pojem a pojmové znaky civilního procesu Flashcards
Proces jako obecný pojem
proces – postup některých právních subjektů vedoucí k dosažení právních následků, který je upraven procesními normami
3 pojetí procesu
- 3 pojetí procesu:
1) proces je každý právní postup – vše, čím vznikají a vyvíjejí se právní vztahy, jakož i P&P jako složky jejich
obsahu (oproti tomu hmotné právo se týká jen obsahu těchto právních vztahů); procesem je tedy např. i postup
uzavírání smluv
2) proces je takový právní postup, kterého se účastní státní orgán s cílem vydat vykonatelné rozhodnutí (X tato
definice nebere na zřetel existenci ADR)
3) proces je zvláštní právní vztah existující vedle a mimo vztahy hmotněprávní, pro který je charakteristická autoritativní účast nezúčastněné třetího.
Civilní proces
civilní proces – soubor právních vztahů vznikajících v důsledku postupu (procesních úkonů) soudu a dalších procesních
subjektů při poskytování ochrany soukromoprávním a některým jiným právním vztahům; řízení při poskytování ochrany
právům
- zvláštní typ vztahu (vztahový trojúhelník) – vždy je přítomen neutrální orgán s právem a povinností rozhodnout (soud) a ti,
o jejichž právech se rozhoduje (účastníci)
- právní ochranu jiným, než soukromoprávním vztahům poskytuje jen, je-li to vhodnější než jiná procesní řešení + jen na
základě výslovného ustanovení zákona
Pojmové znaky civilního procesu
Jsou 3
1) vztahy
2) subjekty
3) úkony
Co myslíme porcesními vztahy a jaké rozlišujeme
od hmotněprávních se odlišují tím, že jsou závazné a vynutitelné
- hmotněprávní vztahy existují nezávisle na vztazích procesních (většinou se realizují dobrovolně, bezkonfliktně, a proto
nemají vždy svůj procesní protějšek)
- hmotněprávní vztah je v procesu zásadně předmětem poznání
- svými vlastnostmi (autoritativnost, vynutitelnost apod.) bude mít procesní vztah prioritu před hmotněprávním, ten však
nepřestane existovat, ale trvá i nadále, i když bylo soudem rozhodnuto odlišně od jeho obsahu (i proto máme možnost
opravných prostředků)
- komplexní (základní) procesní vztah – určitý proces jako celek; vždy trojstranný
o X konkrétní procesní vztahy – vznikají v průběhu procesu, většinou dvoustranné, soud také účastníkem
o k zániku konkrétních procesních vztahů dochází většinou během procesu, jeho skončením zaniká i komplexní
procesní vztah
o meritorním rozhodnutím vznikají další konkrétní procesní vztahy, které přetrvávají pravomocné ukončení
řízení (materiální právní moci, vykonatelnost, mimořádné opravné prostředky…) à ty se prosadí proti
hmotněprávním, jejichž uplatnění dalo podnět k jejich vzniku, takže je vlastně nahradí, ale vlastní proces
přetrvají
Kdo je procesním subjeketem ?
subjekty, které mohou svou činností ovlivňovat průběh řízení
- hlavně soud (notáři jako soudní komisaři) a účastníci (X NE svědci, znalci, zástupci účastníků – ti jsou tzv. osoby
zúčastněné na řízení)
- pouze procesní subjekty mohou vstupovat do komplexního procesního vztahu
Co jsou to porcesní úkony a jak je dělíme
úkony, z nichž se skládá procesní činnost subjektů řízení
- význam pro zahájení, průběh, ukončení řízení
- procesní úkon soudu – rozhodnutí (ve věci samé, upravující průběh řízení…) a jednání
- procesní úkon účastníků – podání (žaloba, odvolání, návrh na obnovu řízení…)
Vztah k hmotnému právu
bez hmoty by nebyl proces – civilní proces je určen k ochraně, zajišťování a prosazování práva hmotného
- cílem procesu je zajistit realizaci práva – obsah toho, co má být realizováno, je určen právem hmotným
- při porušení práva vyvstává nárok uplatnitelný v procesu – proces tak vlastně naplňuje jeden z pojmových znaků práva –
vykonatelnost (vynutitelnost)
- ale jsou to 2 samostatné oblasti – v těchto dvou oblastech vznikají samostatné právní vztahy
- každé odvětví hmotného práva má mít odpovídající odvětví práva procesního, jehož prostřednictvím se realizuje ochrana
práva hmotného (jinak by nebyl naplněn podstatný znak práva – jeho vynutitelnost)
- vzájemný vztah se liší dle cíle procesu – vydání deklaratorního nebo konstitutivního rozhodnutí
o deklaratorní – osvědčuje, že před procesem existoval hmotněprávní vztah, při jehož realizaci vznikl spor
(např. při žalobě na zaplacení kupní ceny vztah založený kupní smlouvou); hmotněprávní vztah (předmět
poznávání) a procesní vztah (výsledek poznávání, který je deklarován soudním rozhodnutím) existují ve dvou
rozdílných rovinách
§ hmotněprávní vztah je předmětem poznání a výsledek poznání je deklarován rozhodnutím
2
o konstitutivní – existuje procesní a hmotněprávní rovina, ale obě jsou obsahově totožné v rozsahu vymezeném
soudním rozhodnutím; soudní rozhodnutí plní funkci právní skutečnosti (tzn. hmotné právo s ním spojuje
vznik, změnu nebo zánik právního poměru nebo subjektivního práva)
§ na základě výslovného ustanovení zákona (např. rozdělení spoluvlastnictví, rozvod manželství,
omezení svéprávnosti…)
jednotlivé druhy civilního procesu
obecně a vyjmenovat
některé principy a instituty platí pro civilní proces jako celek X každý druh civilního procesu má svá specifika
- sporné řízení – bezprostředně navazuje na původní jednotný civilní proces (měl povahu sporu o právo) à vývoj – civilní
proces využíván i k plnění dalších funkcí a cílů à vnitřní diferenciace civilního procesu na jednotlivé procesní druhy
- základní dělení – nalézací a vykonávací; další – insolvenční, zajišťovací, rozhodčí
Nalézací řízení
vysvětlit a dělení
„nalézání“ práva – stanovení právního posouzení jednotlivých případů (konkretizace právní normy)
- v NŘ soud vydává autoritativní rozhodnutí, které lze zpravidla vykonat prostřednictvím řízení vykonávacího (exekučního)
– procesně odděleno stanovení toho, co je právem (nalézací řízení), od jeho přímého výkonu či donucení k němu
(vykonávací řízení)
- sporné – spíše deklaratorní rozhodnutí; reparační funkce – napravit porušení práva; má vždy charakter sporu o právo
- nesporné – spíše konstitutivní rozhodnutí; preventivní funkce – předejít možným sporům tím, že se právní poměry postaví
na pevný základ, tj. autoritativně se soudem upraví do budoucna; úprava zejména v ZŘS (obsahuje však i zvláštní spory
jako např. rozvod…)
Vykonávací řízení
Řízení vykonávací (exekuční)
- sleduje realizaci toho, co bylo shledáno právem v případě, že nedošlo k dobrovolnému plnění
- dochází k donucení, tedy k výkonu práva i proti vůli toho, kdo měl právní povinnost k plnění
- nelze pojímat jako navazující na nalézací řízení – některá rozhodnutí ani nucený výkon nepředpokládají + exekučním
titulem není jen vykonatelné rozhodnutí soudu
- dvoukolejnost – (i) soudní výkon (6. část OSŘ) + (ii) exekuční řízení (EŘ + subsidiárně OSŘ)
Insolvěnční řízení
Řízení insolvenční
- rozhodováno o úpadku a jeho řešení
- zahrnuje prvky řízení nalézacího i vykonávacího
- k tomu, aby proběhlo, není třeba exekuční titul (nejedná se tedy o tzv. univerzální sukcesi) – podmínky nutné k tomu, aby
mohlo proběhnout, se zjišťují v jeho rámci a pokračuje se pak realizací potřebných opatření
- cílem je dosažení určitého uspořádání majetkových vztahů mezi větším počtem subjektů, které by krizovou situaci
překonalo (sanační řešení) anebo z ní vyvodilo nezbytné důsledky (likvidační řešení)
- je jednotné – nejdříve se v něm rozhoduje o existenci úpadku a potom se stanoví a realizuje i způsob jeho řešení
- insolvenční řízení od r. 2008 nahrazuje 2 řízení – konkursní a vyrovnávací (tyto už neexistují), která byla považována za
dva samostatné druhy civilního procesu, protože byla ovládána různými zásadami a měla různé důsledky
Zajišťovací řízení
Řízení zajišťovací
- slouží k předběžnému zajištění práva nebo jeho výkonu v případě jeho ohrožení
- netvoří ucelený proces, ale patří do něho jednotlivé instituty
- cílem je obnovit poslední pokojný stav před porušením práva, aniž by bylo věcně o právech rozhodnuto, v budoucnu může
být rozhodováno ohledně téhož práva v nalézacím řízení, nebo může dojít k exekuci
- předběžná opatření (§ 74–77a), prétorský smír (§ 67–69), zajištění důkazu (§ 78–78a), zajištění předmětu důkazního
prostředku ve věcech práv z duševního vlastnictví (§ 78b–78g), zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech
(§ 338b–338e)
- řízení o žalobě z rušené držby, tzn. posesorní ochrana (§ 176 an. OSŘ)
- předběžné řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí (§ 400 an. ZŘS)
- zvláštní ustanovení o předběžné úpravě poměrů dítěte (§ 452 an. ZŘS)
Rozhodčí (arbitrážní) řízení
Rozhodčí (arbitrážní) řízení
- řízení před rozhodci (role nezúčastněného třetího), pokud se tak strany smluvně dohodly
- řešení sporu, které má procesní povahu – stát propůjčuje svou autoritu rozhodčím nálezům tím, že je vykonává a v určitých
případech má i možnost je přezkoumat
- možnost řešení sporu podle zásad ekvity (spravedlivého, rozumného uspořádání)
- X nesmí odporovat kogentním ustanovením zákona
- zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů
- je třeba rozlišovat od mediační činnosti – ta má za cíl, aby ke sporu vůbec nedošlo
Druhy a význam práva na spravedlivý proces a procesních zásad
-právní principy plní v právu významnou roli,zejména v oblasti legislativy,interpretace a aplikace práva
-právní principy ovlivňují organizaci a soustavu justice, status soudce, pravidla, podle nichž řízení před soudem probíhá,
procesní postavení subjektů, jichž se týká
- procesní zásady lze dělit na obecné a odvětvové (viz níže)
- právo na spravedlivý proces (viz otázku 2) – subjektivní právo každého jednotlivce (i skupin) vůči státu na poskytnutí
náležité právní ochrany
o osoba se musí ochrany sama dovolat (na rozdíl od nároku na právní ochranu negarantuje materiální složku –
výsledek nemusí být příznivý, ale spravedlivý)
o právo obrátit se k nezávislému a nestrannému soudu zřízenému zákonem, rovnost před soudem, veřejné
projednání a rozhodnutí v přiměřené lhůtě
o není výslovně v českém právním řádu zakotveno (jen čl. 6 EÚLP)
– mnohé zásady zakotveny v Ústavě, LZPS, v zákonech (o soudech a soudcích, OSŘ), některé nejsou výslovně upraveny
- Ústava (čl. 81, 82, 95, 96) – nezávislost a nestrannost soudů a soudců, vázanost soudce jen zákonem, rovnost účastníků
před soudem, ústnost a veřejnost jednání
- LZPS (čl. 36–38) – aspekty práva na spravedlivý proces: přístup k soudu pro každého, právo na právní pomoc, rovnost
účastníků, právo na zákonného soudce, veřejnost řízení, právo účastníka vyjadřovat se, být přítomen všem úkonům, právo
na rozhodnutí bez zbytečných průtahů
- základní ust. OSŘ (§ 1–6) – právo na přístup k soudu, rovnost účastníků, rychlost a účinnost procesu, poučování od soudu,
předvídatelnost rozhodnutí
- § 13 OZ – Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně
jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li
právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této
odchylky.
- z. o soudech a soudcích – nezávislost a nestrannost soudů a soudců, ústnost a veřejnost řízení, rovnost před soudem, právo
na projednání a rozhodnutí věci bez zbytečných průtahů
- výslovně nevyjádřené v právních předpisech – zásada dispoziční, projednací, jednotnosti řízení, koncentrační…
