20 Alternativní řešení sporu (ADR),pojem, druhy Flashcards
Pojem ADR
POJEM
- ADR (alternative dispute resolution) – řešení sporu, které je alternativou k tradičnímu a zákonem presumovanému řešení
konfliktů (čl. 36 LZPS) – soudnímu řízení (litigaci)
- stát umožňuje, aby spor účastníci dobrovolně svěřili místo soudu jinému orgánu soukromé povahy
o dobrovolnost je hlavní odlišnost od soudního řízení
- výhody ADR – možnost výběru metod, větší míra zapojení stran do rozhodovacího procesu, kontrola nad průběhem i nad
řešením, úspora času, neveřejnost, neformálnost, pružnost a komplexnost, on-line řízení, možnost zastoupení více advokáty,
ochrana obchodních vztahů a dobrého jména, zachování důvěry a budoucí spolupráce, menší finanční náročnost (ne nutně
vždy), strany mají většinou zájem společně dosažené řešení respektovat (typicky neplatí pro determinující ADR)
- nevýhody ADR – absence jistoty výstupu (např. mediace, mini-trial), potenciální zneužití získaných informací v následném
soudním sporu, potenciální zdržovací taktika na oddálení autoritativního řešení sporu, ADR mohou být sami příčinou další
litigace (v rámci procesu došlo k újmě jedné ze stran)
- druhy – rozhodčí řízení (arbitráž), mediace, konciliace, vyjednávání (negociace), metoda práva spolupráce (collaborative
law practice), med-arb, miniproces (mini-trial)
dělení ADR
DĚLENÍ
- formální – pevná a podrobná pravidla pro průběh řízení, důraz na právní vzdělání rozhodce, výsledek obdobný soudnímu
řízení (titul pro výkon rozhodnutí/exekuci) (arbitráž, konciliace)
- neformální – vysoká flexibilita a variabilita, různost technik, důraz na komunikační schopnosti konciliátora či mediátora,
řešení neprávních základů sporu (konfliktu), prevenční charakter (renegociace, předarbitrážní metody, miniproces)
- tradiční – prověřené, známé, dostupné
- moderní – flexibilní, snaha o přenesení sporu do jiné než formální, právní, bojové roviny, možnost užití pro různá právní
odvětví (rodinná mediace, spory v energetice, spotřebitelské spory…)
- determinující (formální) – účast jedné nebo více neutrálních osob, které spor stran posoudí a rozhodnou (rozhodnutí může
a nemusí být závazné – např. arbitráž, mini-trial)
- poradní (neformální) – jedná se o neformální radu nebo zhodnocení neutrální třetí osoby, která však věc nerozhoduje (např.
dispute board/smírčí skupina)
- konsensuální/kooperativní (neformální) – nebo také facilitativní procesy jsou založené na konsensu stran a dohodě na
řešení – průběh řízení může být usnadňován třetí osobou (např. mediace, vyjednávání)
- hybridní – kombinace předchozích (např. med-arb)
Rozhodčí řízení - arbitráž
zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (rozhodčí řád), přiměřené použití OSŘ
- řešení majetkových a obchodních sporů
- rozhodování soukromoprávních sporů soukromými osobami (rozhodci) nebo nestátními institucemi (stálými rozhodčími
soudy), které jsou oprávněny na základě příslušných právních předpisů spor projednat, rozhodnout a vydat pro strany
závazné rozhodnutí (rozhodčí nález)
- rozhodčí řízení – typicky sporné a jednoinstanční řízení, výsledkem je meritorní rozhodnutí věci, na rozdíl od soudního
řízení je arbitráž typicky neveřejná, nejsou zde opravné prostředky (? žaloba na obnovu řízení)
institucionální X ad hoc arbitráž
institucionální – před stálými rozhodčími orgány (soudy nebo jiné instituce), obvykle vydávají obecné procesní řády
(pravidla, standardy apod.), výhodou je autorita a důvěra instituce
o v ČR existují 3 stálé rozhodčí soudy:
§ Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře ČR
§ Rozhodčí soud při burze CP Praha
§ Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno
o UNCITRAL (Komise Spojených národů pro mezinárodní obchodní právo) – pouze vydává určitá pravidla
rozhodčího řízení
o nevýhody – správní poplatky, průtahy v řízení
- ad hoc – arbitrážní asociace, činnost se odvíjí od obsahu smlouvy mezi stranami (nemají rozhodčí řád jako takový), větší
možnost kontroly stran nad průběhem řízení
rozhodci
rozhodčí orgán – jeden nebo více rozhodců / stálý rozhodčí soud
- rozhodce – FO, zletilá, svéprávná, neexistuje důvod vyloučení, musí přijmout funkci, nestrannost, nezávislost, mlčenlivost
(X žádné zvláštní zkoušky ani minimální vzdělání)
- počet rozhodců je určen ve smlouvě (vždy lichý) / jinak tříčlenný
- jakmile strana navrhne rozhodce a vyzve k tomu druhou stranu, musí druhá strana navrhnout do 30 dnů, jinak rozhodne
soud
rozhodčí smlouva
je základem pravomoci rozhodčího orgánu, písemná forma
- strany se jejím uzavřením dohodnou, že jejich případné spory budou řešeny rozhodčím orgánem namísto soudu à
vyloučení možnosti podat žalobu dle OSŘ
o to ale neznamená, že namísto soudního řízení bude daný spor posouzen rozhodčím orgánem za všech okolností
o účastník sporu má i nadále volbu, zda podá žalobu k soudu či rozhodčímu orgánu à v takovém případě je na
žalovaném, aby před soudem (nejpozději při prvním úkonu ve věci samé) poukázal na existenci rozhodčí
smlouvy (vznesl námitku existence RS) à pokud tak neučiní, proběhne řízení před soudem / jinak soud řízení
zastaví pro nedostatek pravomoci
- RS může být uzavřena pouze ohledně majetkových nároků
o NE spotřebitelské spory, incidenční spory, pokud nelze uzavřít smír, spory vzniklé v souvislosti s výkonem R
- dva druhy RS – rozhodčí doložka / smlouva o rozhodci
o rozhodčí doložka – dohoda stran, že všechny spory z konkrétního právního poměru budou rozhodnuty
v rozhodčím řízení (uzavírá se společně se smlouvou hlavní)
o smlouva o rozhodci – strany ji uzavírají až po vzniku právního sporu; jsou ochotny a schopny se dohodnout
o tom, že jejich spor bude předložen k rozhodnutí rozhodcům/rozhodčímu soudu (uzavírá se jako samostatná
smlouva)
- zánik – dohodou stran, uplynutím doby (byla-li sjednána na určitou dobu), rozhodce odmítne přijmout funkci (jednalo-li
se o smlouvu o rozhodci uzavřenou ad hoc), vydáním rozhodčího nálezu, rozhodnutím obecného soudu o neplatnosti
rozhodčí smlouvy, zánikem jedné ze stran
průběh rozhodčího řízení
zahájení – podáním žaloby žalobcem proti žalovanému
- postup upraven v RS nebo vnitřních předpisech rozhodčího soudu
- platí zásada rovnosti stran
- rozhodci musí zjistit skutečný stav v rozsahu potřebném pro vydání konečného rozhodnutí
- řízení je zpravidla ústní a vždy neveřejné (i vydaný nález je neveřejný)
- dokazování – rozhodčí orgán nemůže vynucovat procesní povinnosti od třetích osob (rozdíl od soudního řízení) à musí
být poskytnuty dobrovolně (výslech stran, svědka, znalce…)
- soud může vydávat předběžná opatření, pokud by byl ohrožen výkon rozhodčího nálezu
rozhočí nález
vydán v případě, že řízení končí rozhodnutím o žalobním nároku nebo jestliže strany uzavřou smír
o řízení může být ukončeno i usnesením (odmítnutí/zastavení/rozhodování o pravomoci rozhodčího orgánu)
- nález musí být písemně vyhotoven, podepsán, odůvodněn, doručen
- doručený rozhodčí nález má účinky pravomocného soudního rozhodnutí a je vykonatelný à PM dnem doručení
62
- rozhodčí nález lze napadnout žalobou na zrušení rozhodčího nálezu u soudu pro některý z taxativních důvodů (např.
neplatnost rozhodčí smlouvy, nezpůsobilý rozhodce, nemožnost věc projednat před rozhodci, odsouzení k nedovolenému
plnění…)
uznání a výkon orzhočích nálezů
rozhodčí nálezy vydané v cizím státě jsou v ČR uznávány a vykonávány jako české rozhodčí nálezy za podmínky
vzájemnosti
- výjimečně lze uznání/výkon odepřít (z obecných procesních důvodů, pro zachování veřejného pořádku…)
- uznání cizího rozhodčího nálezu – nemá formální povahu à český soud nevydává zvláštní rozhodnutí a cizí nález uzná
tím, že k němu přihlédne, jako by šlo o nález český
- výkon cizího rozhodčího nálezu – musí být českým soudem nařízen zvláštním rozhodnutím, jež musí být odůvodněno
- MS o RŘ – Newyorská úmluva (o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů – 1958), která má přednost před ZMPS;
Washingtonská úmluva (o urovnání investičních sporů – 1965); Evropská úmluva o obchodní arbitráži (1964); Panamská
úmluva (o mezinárodní obchodní arbitráží – 1975)
- ČR je stranou Newyorské úmluvy – zavazuje strany k uznávání rozhodčích smluv a k uznání výkonu cizích rozhodčích
nálezů; odepřít lze jen z taxativně uvedených důvodů v čl. V odst. 1 (např. nezpůsobilost stran uzavřít rozhodčí smlouvu)
o Úmluva zároveň stanoví, že způsobilým exekučním titulem je vykonatelný rozhodčí nález à problém je, že
NS ČR neuznává rozhodčí nálezy vydané v režimu Úmluvy jako způsobilé k výkonu exekuce (= porušování
Úmluvy), tudíž oprávněný z rozhodčího nálezu vydaného v zahraničí musí provést výkon rozhodnutí skrze
soudní výkon rozhodnutí, nebo žádat o uznání rozhodčího nálezu
Modelový průběh rozhočího řízení
neexistuje jedinečný model pro každé rozhodčí řízení à varianta, která se vyskytuje nejčastěji je institucionalizovaná
arbitráž se dvěma stranami, třemi rozhodci, průměrnou složitostí sporu a průměrnou výší hodnoty předmětu sporu
- zahájení – oznámením požadavku žalobce žalovanému (žalobou) nebo jde-li o institucionalizovanou arbitráž, tak
doručením rozhodčí žaloby rozhodčí instituci
- rozhodci jmenovaní stranami jmenují předsedajícího rozhodce
- předběžné jednání – vyřeší se podrobnosti týkající se vedení řízení, rozhodnutí o předběžné otázce, určí se předmět sporu,
nároky, stanoví se lhůty pro předkládání písemných návrhů, předkládání a provádění důkazů (v písemné podobě) à
výsledkem je memorandum shrnující nároky stran atd.
- jednání – zahájeno úvodními projevy zástupců stran à výslechy svědků/znalců à ukončení dokazování à závěrečné řeči
à porada rozhodčího orgánu
o rozhodci nejsou při dokazování oprávněni ukládat 3. osobám jakékoliv povinnosti (nejsou orgány veřejné
moci) a musí se obracet na obecné soudy, jestliže se k nim 3. osoby nedostaví dobrovolně
- rozhodnutí – přijato většinově (pokud výrok není jednomyslný, hlasuje se o něm – přehlasovaný rozhodce může k nálezu
připojit své nesouhlasné stanovisko)
- náklady – náklady rozhodčího orgánu (platí se předem formou zálohy stanovené v rozhodčí smlouvě nebo jiném procesním
předpise) + náklady stran
Mediace
zákon o mediaci (od r. 2012)
- právem upravený postup určitých subjektů (mediátora a stran konfliktu) směřující ke smírnému řešení konfliktu
prostřednictvím podpory komunikace mezi stranami konfliktu à vyjednávání prováděné za asistence nezávislého třetího
(mediátora), který sporným stranám pomáhá vyjednat a uzavřít mediační dohodu
- základním principem mediace je dobrovolnost (ta se váže nejen k počátku mediace, ale i jejímu průběhu a případnému
řešení sporu) X může být ale také nařízena soudem (nelze odvolání)
- nařízená mediace (§ 100 OSŘ) – pokud je to účelné a vhodné, může soud nařídit účastníkům řízení první setkání
s mediátorem v rozsahu 3 hodin a přerušit řízení
o účastníci si mohou mediátora zvolit; jinak ho vybere předseda senátu
o ve 3měsíční lhůtě by mělo dojít k uzavření mediační dohody à po marném uplynutí lhůty soud pokračuje
v jednání
o uložená povinnost nezavazuje účastníky uzavřít mediační dohodu – jde jen o povinnost neodmítnout možnost
mediace jako takové; účastníci nemohou být nijak potrestáni, pokud dohodu neuzavřou
- mediátor – pouze osoba zapsaná v seznamu mediátorů vedeném MS, nezávislost, nestrannost, musí postupovat s náležitou
odbornou péčí, provádět mediaci osobně, povinnost mlčenlivosti
- mediátor odstraňuje překážky v komunikaci, definuje problémy, prozkoumává možnosti, navrhuje řešení
- promlčení a prekluze (§ 647 OZ) – v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo
o okolnosti, která právo zakládá (smlouva o mediaci), počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně
odmítne v takovém jednání (mediaci) pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží (stavení)
Průběh mediace
předmediační fáze – mediace je zahájena uzavřením písemné smlouvy o mediace
o obsahuje označení stran konfliktu, mediátora, vymezení předmětu mediace, určení výše odměny mediátora
a určení doby trvání mediace
- mediace (stricto sensu) – vlastní proces, ve kterém se strany snaží dospět k dohodě; dělí se na:
o narativní fáze – sběr a vyhodnocování informací
o negociační fáze – hledání řešení
o kontraktační fáze – sepis a podpis mediační dohody (charakter dohody o narovnání – jedná se o smlouvu,
nikoliv rozhodnutí!) à typicky se předkládá soudu ke schválení jako smír - oddělená jednání/caucus – jednání, v rámci kterého se mediátor setkává zvlášť s jednotlivými stranami; jednou z podob
oddělených jednání je tzv. shuttle mediation, kdy se vedou pouze oddělená jednání a strany se v rámci mediace nikdy
navzájem nepotkají
- oddělená jednání/caucus – jednání, v rámci kterého se mediátor setkává zvlášť s jednotlivými stranami; jednou z podob
Modely mediace
facilitativní (tento model v ČR dle ZoM) – mediátor se soustředí výhradně na procesní stránku, nehodnotí postoje stran,
usnadňuje komunikaci stran a zprostředkovává diskuzi (pasivní mediátor)
- evaluativní – využívá hodnocení a odbornosti mediátora v oblasti, které se konflikt týká, mediátor ovlivňuje svou
expertízou výsledek a navrhuje možná řešení (aktivní mediátor)
- transformativní – zdůrazňuje dynamickou povahu konfliktu a vychází ze studia komunikace a z kognitivní a sociální
psychologie, je zaměřena na zlepšení vztahu mezi stranami
Konciliace
neupravena, možné inominátem
- 2 různá pojetí – samostatná metoda stojící mimo mediaci / specifická varianta mediace
- stejně jako arbitráž se velmi blíží posuzování právních aspektů sporu konciliátorem právnicky vzdělaným, jehož úkolem je
dosáhnout narovnání právních vztahů mezi účastníky řízení
- formalizovanější proces než u mediace – konciliátor se snaží právními radami dosáhnout smíru za současné přítomnosti
stran sporu
Další druhy ADR
1) vyjednávání negociace
2) metoda práva spolupráce
3) smíšené medoty (med-arb)
4) miniproces
