8. Mezinárodní obchod a významné vlivové faktory Flashcards
Mezinárodní obchod a geopolitika, současné koncepty geopolitiky
Vliv GEOPOLITIKY na MO
- geografické prostředí má schopnost ovlivnit politické jevy, politický systém
(státní symboly, určuje směr expanze, určuje osídlení, „vynucuje si“ volební způsob)
- politický systém má schopnost ovlivnit geografické prostředí
(odlišnost prostředí se stejným účelem, konání/myšlení lidí, organizace prostoru)
=> oboustranně se však nejedná o výlučné ovlivňování, roli hraje množství dalších faktorů
Politická geografie = geografická disciplína zabývající se vzájemným vztahem a působením geografického prostoru s politickými procesy a jevy v něm
Geopolitika – snaží se vysvětlit vliv geografických faktorů na politiku a historii lidstva
- zabývá se:
-> historií a současností politické mapy světa
-> státními útvary a jeho polohou včetně podoby hranic
-> typologií států dle rozličných hledisek včetně volební geografie
-> uspořádáním, organizací prostoru, vývojem a změnami
-> vztahem stát x národ x obyvatelstvo
-> nadnárodními celky
Vývoj politické geografie -> *18. st., vztah mezi politikou a prostorem zkoumán již v antice
Haushoferovy panregiony – svět rozdělený na 4 sféry vlivu: Pan-Amerika – kontrolovaná USA, Pan-Evropa společně s Afrikou pod kontrolou Německa, Pan-Rusko pro střední Asii a Pan-Japonsko pro východní Asii – německá geopolitická škola – využívání nacistickou stranou jako teor. základ agendy
Mackinderova teorie Heartlandu – 1904 – ještě před vznikem SSSR – teorie, že pozemská mocnost je v centru Asie – odvozuje svou sílu z velikosti teritoria které zaujímá
Klasická geopolitika – poloha a „vybavenost“ determinují chování, zahraniční politiku státu
Nová geopolitika – svět je složen z různorodých regionů, velký význam jednotlivých aktérů
Kritická geopolitika – problémy přenesené do mezinárodních vztahů prostřed. geopolitiky
Struktura – dle prostorového měřítka
1) globální geopolitika – aktéry mezinárodní organizace (OSN, NATO) a glob. velmoci (USA)
2) makro-regionální geopolitika – integrační nebo kulturní, aktéry regionální mezinárodní organizace (EU, APEC, NAFTA), respektive významný společenstva (církev, náboženství)
3) státní geopolitika – aktéry státy a národy
4) regionální a lokální geopolitika – regiony, provincie, menšiny, města, obce ,…
Systémy
- bipolární – stabilnější, existuje jen jeden protivník
- unipolární – mír je možné lépe zajistit skrze jeden dominantní stát – schopen lepšího řízení
- unimultipolární (současnost) – USA v čele s další velmocí 2. řádu – EU, Japonsko, Čína,Rusko - multipolární – stabilita díky rozmanitým koalicím -> více aktérů brání dominanci jednoho
Koncepce
** Evropský koncept a Britský geopolitický řád** (1815-1875) – rovnováha díky soupeření mocností VB, Francie, Německa, Rakouska-Uherska, Ruska – představoval ideální model multipolárního uspořádání – začal se rozpadat vítězstvím Německa nad Francií, definitivně první světovou válkou
** Sytém imperialistického soupeření** (1872-1945) – k tradičním rivalům Británie a Francie a soupeření o světovou nadvládu přistupuje Německo, posléze USA a SSSR
** Geopolitický systém Studené války** (1945-1990) - bipolární soupeření světové kapitalistické a komunistické soustavy (USA vs. SSSR)
** Nový geopolitický systém?** – nadvládu (hegemonie) USA, již bude vyvažovat EU, Japonsko, Čína, Rusko nebo hegemonie křesťanské civilizace a universalistické kultury vs. ostatní?
Mezinárodní migrace, příčiny, formy a dopady, vztah k trhu práce
MIGRACE = prostorová mobilita osob mezi územními celky (jednotlivými zeměmi světa)
- mechanický pohyb obyvatelstva, při kterém dochází ke změně trvalého bydliště
**Příčiny: **
1) ekonomické -> rozdíly v životní úrovni / mzdová úroveň / důsledek PZI
2) neekonomické -> rodinné / politické / náboženské / rasové / ….
**Typologie: **
a) z územního hlediska: vnitřní / vnější
b) z hlediska vůle: dobrovolná / nedobrovolná
c) z časového hlediska: krátkodobá / dlouhodobá ; dočasná / trvalá
Formy:
pracovní / vysoce kvalifikovaná síla / nelegální / uprchlictví
Status v hostitelské zemi:
- legálně přijatý jedinec / dočasně legálně přijatý jedinec / dočasně legálně přijatý jedinec s vysokou kvalifikací
- ilegální migrant / žadatel o azyl / uprchlík (válečný uprchlík/vnitřní uprchlík)
Dopady – pro hostitelskou zemi:
+ pracovní síla, zvýšení agregátní N a P, transfer know-how, úspory N na vzdělání, kulturní obohacení
- konkurence k dom. pracovní síle, tlak na mzdy skrytou diskriminací, nižší nároky na živ. standard, klesající požadavky na kvalifikaci a rostoucí požadavky na výkon, „střet civilizací“
Dopady – pro vysílající ekonomiku:
+ pokles nezaměstnanosti, růst peněz v eko, snazší přístup k PZI z hostitelské země, zvýšení objemu obchodu mezi oběma zeměmi, získání know-how při návratu
- odliv vysoce kvalifikovaných pracovníků, tlak na růst mezd, snížení veřejných příjmů, růst rozdílů v příjmech
Remitence = peníze posílané do země původu Reemigrace = návrat do země původu Repatriace = státem organizovaný návrat do země původu
Mezinárodní migrace v současnosti:
1) Imigrační politika - vízová povinnost + povolení k pobytu + pracovní povolení + licence
2) Emigrační politika - udržování kontaktů s odborníky v zahraničí
3) Uprchlická vlna v důsledku válek
4) Pokračující ekonomická migrace
Mezinárodní migrace v budoucnu:
-> válečné konflikty
-> potlačování práv a svobod
-> populační exploze
-> změny klimatu
Kulturní diverzita, internacionalizace podnikání, interkulturní komunikace v obchodní negociaci
Kulturní diverzita = existence různých kultur ve stejné oblasti
-> výsledek přirozeného vývoje pracovního trhu, moderní trend
-> výsledek globalizace, migrace
Interkulturní kompetence v obchodním styku
- interkulturní komunikace = proces, v němž se lidé z různých kultur snaží porozumět tomu, co říká druhá strana a co tím myslí
- příčiny nedorozumění:
-> jazyková bariéra
-> přímá vs. nepřímý komunikace (neverbální)
-> gestikulace
-> mimika, …
! nutnost znát kulturu, zvyklosti dané země se kterou jednám/obchoduji/chci do ní vyvážet
Internacionalizace podnikání = zmezinárodnění podnikání
- vstup na zahraniční trh formou:
-> licence
-> exportu
-> přímé zahraniční investice
! bude záviset na druhu činnosti a přidané hodnotě z daného umístění na zahraničním trhu
- 4 fáze procesu internacionalizace:
1) nepravidelné exportní aktivity
2) export přes nezávislé agenty
3) založení prodejní dceřiné společnosti
4) výroba/produkce přímo na zahraničním trhu
Mezinárodní rozvojová pomoc a její dopady
**ROZVOJOVÉ ZEMĚ (developing countries) **
- označení z přelomu 50. a 60. let
- zaostalé, méně rozvinuté země (i ponižující označování „třetí svět“)
- dnes – země globálního Jihu, velmi různorodá množina zemí - vznik a vývoj – proces dekolonizace - první vlna v Latinské Americe, druhá po světových válkách, rozpad koloniálních soustav
Problémy: - výrazný disparita, chudoba, hlad, infekční choroby, přístup ke zdravotní péči, postavení žen ve spol., přístup ke vzdělávání, přístup k pitné vodě a kanalizaci, zadluženost, demokracie a svoboda
ODA (Official Development Assistance) – Oficiální rozvojová pomoc
- jakýkoliv tok kapitálu nebo veřejných financí ve formě půjček nebo grantů do jiných zemí, splňující následující podmínky:
-> tento kapitál nemá z pohledu dárce komerční určení
-> půjčky – kapitál je poskytovaný za zvýhodněných podmínek (lepších než běžných)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organization for Economic Co-operation and Development)
- 30 zemí světa s vysokou životní úrovní a vyspělou eko, demokratické hodnoty
- CÍL: podpořit hospodářský rozvoj ve světě a mezinárodní eko spolupráci
- mimo jiné i politika rozvojové spolupráce -> aktivity vyspělých zemí s cílem podpořit sociálně-ekonomický rozvoj v méně rozvinutých zemích – Výbor pro rozvojovou pomoc
- nerealizuje přímo projekty v rozvojových zemích, ale zprostředkovává dialog mezi jednotlivými dárci, jak nejlépe rozvojovou pomoc realizovat
Světová obchodní organizace (WTO)
-> odstranění protekcionismu, zlepšení obchodních podmínek a lepší přístup na vyspělé trhy
Světová banka, Mezinárodní měnový fond (dceřiné společnosti OSN)
- hodně ekonomů kritizuje jejich činnost
-> peníze jdou jen do kapes vládním úředníkům
-> přání západu (a hlavně USA) získat přístup k africkým diamantům, ropě, zem. plynu
Program OSN pro rozvoj
- poradenství, školení, grantová podpora rozvojovým zemím – hlavně nejméně rozvinutým
- omezování chudoby, podpora demokracie, životní prostředí, soc. rozvoj, boj s HIV/AIDS
UNICEF (Dětský fond OSN), dále vlády, EU, veřejnost, občanská hnutí a nevládní organizace
Alternativní přístupy k rozvojové spolupráci
-> fair trade
-> hotovostní pomoc
-> mikroúvěry (poskytnutí půjček na zahájení živnosti chudých obyvatelů)
DOPADY
- rozvojová pomoc jako politický nástroj
- přístup k cenným surovinám – hlavně v Africe (Čína, Indie, Brazílie, Venezuela, Írán)
- pomocí rozvojových fondů/nadací se snaží upevnit svou pozici v regionu
- zaměření se na infrastrukturu – souvisí s těžbou ropy a jiného nerost. bohatství
! UK studie -> příjmy světových velmocí vzešlých z Afriky již převyšují výši humanit. pomoci
- daňové úniky a podvody
- africké státy – korupce ve vládních sférách
- využívání tzv. „daňových rájů“ zahraničními investory
- omezování a regulace trhu? (v současnosti si za tímto stojí většina kritiku ODA)
- tzv. „neviditelná ruka trhu“ by nejlépe rozhodla o alokaci zdrojů
- zásahy zvenčí vedou k deformaci trhu
- růst byrokracie a podpora zkorumpovaných nedemokratických vůdců
- demotivující vliv – podkopává podnikavost, vytváří závislost na penězích ze zahraničí
- znemožnění rozvoje (tvrdí několik ekonomů -> toto jsou jejich názory)
- negativní dopad – brání rozvoji, znemožňuje skutečné zlepšení podmínek
- ODA je arogantní, neznalost místního prostředí -> bohatne politická elita
- ODA vychází z pocitu nutnost „udělat něco“ – i kdyby to mělo být kontraproduktivní
- hlavní je změna zevnitř! několik základních institucí (nezávislá centrální banka, soud)
- nespoléhat na sliby národních vůdců – často zkorumpovaní, sledují své zájmy
-> mezinárodní společenství by se nemělo zaměřovat na otázku, jestli je třeba více nebo méně rozvojové pomoci, ale spíše na cíle a způsob, jakým je realizována
