5. Mezinárodní obchod v kontextu světové ekonomiky Flashcards
Vymezení pojmu, koncepty, typologie a specifika MO a jeho úloha ve světové a národní ekonomice
MEZINÁRODNÍ OBCHOD = realizace obchodu v globálním prostředí mezinárodní obchod + zahraniční investice = mezinárodní podnikání
Specifika:
1) významné rozdíly ve struktuře výrobních faktorů
2) významné rozdíly z perspektivy makroekonomických ukazatelů
3) kulturní diverzita
4) diverzita politicko-právního uspořádání
5) status ekonomiky
6) existence integračního uskupení
ZO = obchod konkrétní národní eko s okolním světem – koncept „přes hranice“ x rezidentství - export, import, reexport (dovoz léků do ČR a pak do zahraničí -> lepší podmínky), reimport
MO = obchodní činnost minimálně dvou národních ekonomik (může jít o obchod mezi zeměmi, integračními uskupeními nebo regiony)
Specifika MO – dlouhodobé hledisko: - lokace výrobních faktorů – velmi nerovnoměrné co se struktury i úrovně týče - historický vývoj jednotlivých národních eko a jejich stávající úroveň (země za železnou oponou – ekonomiky centrálního plánování -> deformace trhu -> menší úroveň eko) - historický vývoj vztahů mezi jednotlivými ekonomikami a jejich stávající úroveň (před 2.sv. válko ČR vztahy s USA a Francií -> člen východního bloku -> zpřetrhání vazeb)
Specifika MO – krátkodobé hledisko: - charakter poptávky – je možné uspokojit poptávku domácího obchodu? - makroekonomické ukazatele – eko v růstové fázi -> dobrý obchod - pohyb cen komodit – výkyvy cen ropy -> dobrá cena -> růst MO - pohyb měnového kurzu – slabá koruna = výhodný export / silná koruna = nevýhodný
- míra ochranářství x míra podpory exportu – státní obchodní politika - politicko-právní aspekty – vymahatelnost práva, ochrana zahraničních investic - objem peněžních prostředků v ekonomice
FCE ZO (MO) – odstranění nedostatku vyplývajícího z charakt. lokace a struktury výr. faktorů - vyrovnání nedostatků daných přírodními podmínkami - odstranění regionálních disparit - podpora specializace ekonomiky (specializace zajistí růst ekonomiky) - soulad mezi agregátní poptávkou a nabídkou = součet všech národních N a P - pozitivní vliv na růst konkurenceschopnosti
Problematika ZO (MO)
- struktura vývozu – obory s nízkou přidanou hodnotou jako např. těžba surovin - nechtěný efekt spirály – zvýšení exportu -> snížení ceny (hlavně rozvojové země – kakao) - nerovnoměrný růst cen exportu a importu - problém malých otevřených eko v případě recese (ČR – stop stav exportu -> propouštění)
Úloha MO ve světové ekonomice - analogie obchodu v národní ekonomice - soulad světové agregované poptávky s nabídkou - prostřední pro informační tok - mezinárodní ekonomické vztahy - neustále rostoucí význam pro jednotlivé ekonomiky
Světová ekonomika v současnosti - rozpad sovětského bloku -> transformace centrálně plánovaných eko. na tržní hospodářství (vyjma Kuby, Číny a KLDR) - světová ekonomika = jednotná tržní ekonomika - posun od internacionalizace ke globalizaci -> nutnost intenzivnější mezinárodní spolupráce
TYPY MEZINÁRODNÍHO OBCHODU:
1) bilaterální (dvoustranný) = obchod mezi 2 zeměmi
2) trilaterální (trojstranný) – obchod mezi 3 zeměmi
3) multilaterální (mnohostranný) – obchod mezi velkým počtem zemí
Vývojové trendy MO
TRENDY:
internacionalizace – materiál z USA, jinde se to ušije, znovu doveze do USA a prodává se to
interdependance – závislost
regionalismus – obchodní svazky – EU, NAFTA, …
Rozvojové trendy dle profesora Součka (před 15 lety)
- superkonkurence – fenomén nadprodukce v rozvojových zemích – nejsou koupěschopné - superturbulence – zkracování času mezi vynálezy + zásahy vlády
- informatizace – propojení celého světa – internet banking, just-in-time
- miniaturizace – zmenšování technologií a přístrojů – rozvoj nových odvětví - genetizace – potraviny, medicína, genetické šlechtění
- rozšíření obtížně zvladatelných nemocí
- terorismus
- militantnost – válečné oblasti -> embargo + migrace – uprchlíci
Komoditní a teritoriální struktura MO
Komoditní struktura obchodu = s čím se obchoduje (zboží / služby) - druhy zboží jakožto předmět obchodu:
1) obchod s primární produkcí (zemědělská výroba, nerostné suroviny)
2) obchod se zpracovanými produkty (produkty jednotlivých průmyslových odvětví) ! dominance obchodu nad službami !!! obchod se službami velmi rychle roste
Teritoriální struktura obchodu = územní hledisko - zkoumá, které země nebo širší regiony jsou zapojené do MO - hodnocení podle podílu na světovém obchodu - zahrnuje export i import
Organizace a dohody upravující mezinárodní obchodní vztahy
Všeobecná dohoda o clech a obchodu = GATT (General Agreement on Tariffs and Trade) *1947 - mnohostranná dohoda – obchodní záležitosti, řešení obchodních sporů - platforma pro vznik WTO - pravidla pro mezinárodní obchod a obchodní politiky - dopady na podniky i koncové spotřebitele - zásada NEDISKRIMINACE V MO – doložka nejvyšších výhod a Paritní doložka - od roku 1947 dokončeno 8 kol jednání (naposledy Uruguay Round – 105 zemí 1986-94) => výsledkem těchto jednání pokles průměrného cla na zpracovatelské produkty na 9 největších svět. trzích ze 40% na méně než 5%
Světová obchodní organizace = WTO *1995 (dohoda o zřízení na Uruguayském kole) - ústředí Ženeva, podepsáno 141 státy - právní základ pro mezinárodní obchod - členové: vlády národních států, Evropská komise - struktura:
nejvyšší orgán -> Ministerská konference 3 pomocné -> Generální rada, Orgán pro řešení sporů, Orgán pro revizi obch. politiky
- cíl: využívat jen schválené nástroje (cla) a využívat je nediskriminačně - fce: dohlížení a vynucování uplatnění dohod z Uruguayského kola platforma pro jednání v oblasti pravidel pro MO a investice platforma pro řešení obchodních sporů - v současnosti důraz na obchod a životní prostředí, pracovní otázky
Všeobecná dohoda o obchodu se službami = GATS
= General Agreement on Trade in Services, - výstupem Uruguayského kola jednání - rámec zásad a povinností pro obchod se službami: -> transparentnost -> zacházení podle nejvyšších výhod -> umožnění přístupu na trh
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) *1995 – Uruguayské kolo - cíl: sjednocení úpravy ochrany práv k duševnímu vlastnictví v rámci MO - povinnosti vlád - boj proti padělaným výrobkům
Dohoda o investičních opatření (TRIMs) * 1995 - opatření přijímaná vládami na přilákání a regulaci zahraničních investic - pobídky, daňové úlevy a poskytování pozemků nebo služeb za zvýhodněných podmínek - řešení restriktivních obch. praktik nadnárodních korporací a antikonkurenčního chování
Světová banka = WB (World Bank) – sídlí ve Washingtonu, členství 187 zemí - sdružuje 2 specializované organizace OSN: Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj Mezinárodní asociace pro rozvoj
- investice do lidského rozvoje, ochrana ŽP, podpora soukromého sektoru, podpora ekonom. reforem, potírání korupce, pomoc zemím postiženým konfliktem, poskytování půjček
Mezinárodní měnový fond = IMF – sídlo ve Washingtonu, členství 188 zemí - mezinárodní měnová spolupráce, péče o stabilitu směnných kurzů - podpora zemí v potížích pomocí půjček
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj = OECD * 1961, Paříž - koordinace politik za účelem dlouhodobého eko rozvoje členských i nečlenských zemí - ekonomicky nejvýznamnější země světa (produkce 2/3 zboží a služeb světa – 34 zemí) - důraz na sociální oblast, životní prostředí, boj proti korupci
Světové ekonomické fórum = WEF *1971, Ženeva - každoroční zasedání v Davosu - významní podnikatelé, světoví státníci, novináři - odborná diskuse k aktuálním problémům v celosvětovém měřítku - prezentace výzkumných zpráv
G7 = skupina 7 nejvyspělejších ekonomik světa = Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, GB, USA + Rusko => G8
EU (Evropská Unie) 28 členských států (BG ještě pořád je členem)
Proč? – zajištění míru a bezpečnosti v Evropě, volný pohyb po Evropě, zajišťování hospodářského blahobytu, nutnost poválečné obnovy hospodářství – navrátit Evropě významnou roli z předválečného období
!!! jedná se především o politické uskupení – politika na prvním místě, pak až ekonomika
Současnost: měnová unie -> dál (výš) by to mohlo jít už jen na politickou unii = 1 vláda ! sociální politika – dávky a důchodové pojištění – není součástí, každý stát ji má svou
Institucionální podpora ZO v ČR:
1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) - realizace exportní strategie ČR – podpora exportu – zelená linka pro export, výstavy a veletrhy, ekonomická diplomacie – spolupráce
2) Czechinvests – státní příspěvková organizace pořízená MPO - podpora malým a středním podnikatelům, propagace ČR v zahraničí -> získávání zahraničních investic
3) CzechTrade – agentura na podporu exportu pořízená MPO - informační servis, poradenství, konzultanti v regionech, zahraniční kanceláře
4) Česká exportní banka = ČEB - podpora exportu např. prostřednictvím úvěrů specifických parametrů
5) EGAP = pojištění českého exportu (pojištění úvěru, akreditivu, investic, proti riziku
6) Českomoravská záruční a rozvojová banka – podpora malého a středního podnikání
