6. Obchodní a investiční politika Flashcards
Vymezení pojmů, interakce s ostatními politikami
Obchodní politika = konkrétní autonomní rozhodování konkrétní vlády v konkr. kontextu !!! mezinárodní obchodní politika – nelze stejné definice – mezinárodní vláda neexistuje - obchodní politika spadá pod hospodářskou politiku
- množina všech obchodních politik determinuje podnikatelské prostředí (podniky obchodující v zahraničí / podniky působící na vnitřním trhu)
**Cíle obchodní politiky státu: **
- optimalizace vývoje ekonomiky státu
- vliv na podnikatelské prostředí a obchodní vztahy
- dosažení cílů vlády v rámci programového prohlášení
- vliv na alokaci zdrojů, na přerozdělování, na MO a na obchodní bilanci
Co ovlivňuje obchodní politiku???
- míra otevřenosti ekonomiky
- míra vyspělosti ekonomiky
- předmět obchodu
– hmotné produkty / služby
- hmotné produkty
– průmysl x zemědělství - přístup k veřejným zakázkám, k ochraně hospodářské soutěže
- přístup k ochraně duševního vlastnictví, k ochraně životního prostředí
- přístup k ochraně spotřebitele
Liberalismus, protekcionismus, autarkie, charakteristika, pozitiva a negativa
1) Liberalismus – snaha o odstranění bariér, přístup zahr. firem do všech odvětví, snížení či odstranění prvků podpory exportu, snaha o maximální bezzásahovost v rámci ZO
+ vyšší specializace, vyšší konkurenceschopnost
- vyšší nezaměstnanost, odliv zisků do zahraničí, zahraniční monopol
2) Protekcionismus – snaha o ochranu tuzemského hospodářství, znesnadnění/znemožnění přístupu zahr. firmám do všech odvětví, ochrana vybraných odvětví, snaha o zachování produkční struktury daného hospodářství
+ nezávislost státu, vyšší mzdy
- brzda konkurenceschopnosti, vyšší ceny, snížení rozvoje lidského kapitálu (know-how)
3) Autarkie = uzavření tuzemského trhu v oblasti ZO
-> postaveno na zákazech, vede k zastarávání eko -> výsledkem nekonkurenceschopnost, rozkvět „černého trhu“, technologické zastarávání -> doménou nedemokratických režimů (KLDR, Kuba, Venezuela)
Nástroje obchodní politiky, typologie a charakteristika
Nástroje obchodní politiky:
1) nástroje na ochranu vnitřního trhu – protekcionistické nástroje
2) nástroje na podporu exportu – nepeněžní forma – subvence = podpora
podmínky subvence:
specifické – pro konkrétní subjekt zakázané – poškozování obchodních subjektů přípustné – při negativním dopadu může dojít ke sporu povolené – bez dopadu na obchod
nespecifické – plošné
a) tarifní nástroje – hlavně cla vývozní a dovozní cla fiskální cla a protekcionistická cla kompenzační cla a odvetná cla !!! valorická cla – vždy ta vyšší částka – i s pojištěním, dopravou, …
b) **netarifní nástroje para-tarifní **– přirážky, dodatečné daně kontrola cen – stanovení min. či max. cen, odvody z cen finanční – zálohové platby kvantitativní – kvóty, zákazy dovozu, omezení vývozu technické – technické regulace – legislativa – např.: obaly a labeling
aa) autonomní nástroje – jednostranné rozhodnutí daného státu, nesmí existovat mezinárodní smluvní uspořádání a nesmí být poškozen obchod
bb) smluvní nástroje – smlouva o vzájemných obchodních vztazích mezi zeměmi dohody: mnohostranné / vícestranné (EU) / bilaterální (mezi 2 zeměmi)
Mnohostranný obchodní systém a jeho trendy, multilateralismus a regionalismus optikou globalizace
Mnohostranný obchodní systém
= soubor pravidel a principů uplatňovaný v rámci obchodu mezi členskými zeměmi WTO
- odklon od bilaterálních dohod a posun k vícestranným a mnohostranným dohodám
- principy:
-> nediskriminace – doložka nejvyšších výhod (max. míra cla) – princip stejného zacházení
-> volný obchod – postupná liberalizace
-> prediktabilita – „za běhu se pravidla nemění“ – závazné celní sazby, transparentnost obchodních politik -> otevřenost hospodářské soutěže – spravedlivé podmínky
-> podpora rozvoje – vyrovnání disparit mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi (vyspělá dá rozvojové delší dobu splatnosti)
Multilateralismus
= mnohostrannost
- proces postupné liberalizace hospodářských vztahů na celosvětové úrovni – všechny země jsou si rovny, snaží se spolu dohodnout a odstranit co nejvíce bariér
- postupné zapojování rozvojových zemí
Regionalismus = uskupení 2 a více zemí, opak mnohostrannosti
- na základě podobností vytváření podmnožin -> tvoření svých vl. pravidel, odstraňují bariéry
- vůči ostatním pak vystupují jak celek
- v rámci regionu se státy dohodly lépe – mnohostrannost je „brzdila“
- Formy regionální integrace: zóna volného obchodu celní unie společný trh (Evropské sdružení volného obchodu) měnová unie (Evropská měnová unie) Hospodářské unie (Benelux) Politická unie??? – to je nejvíc co jde
+ možnost hlubší dohody, větší liberalizace obchodu
+ vytváření vzoru pro multilaterální liberalizace
+ zapojení rozvojových zemí do MO v rámci regionální integrace
- diskriminace a její vliv na snižování celkového bohatství v rámci světové ekonomiky - vliv na rozvojové země (vyspělé země se spojí a budou primárně obchodovat spolu)
- oslabení multilaterálního vyjednávání
Přímé zahraniční investice, druhy, dopady. Investiční pobídky
Investice = prostředky hned nespotřebuji ale využiji je k budoucímu zhodnocení - do hmotných statků / finanční / obnovovací / rozšiřující, … ! nebezpeční špatných investic – v období nízkých úrokových sazeb – nízká hodnota peněz MULTIPLIKAČNÍ EFEKT = na investice se nabalují další aktivity – dobrá věc
Zahraniční investice = pořízení aktiv v jedné zemi prostřednictvím peněz subjektu jiné země
a) přímé zahraniční investice – dlouhodobý kapitál
b) portfoliové investice – krátkodobý kapitál
c) ostatní investice – úvěrový kapitál
Podněty k zahraničním investicím
- konkrétní příležitost v dané zemi – nepokrytý trh
- příznivá dopravní vzdálenost
- konkrétní ekonomická a politická situace v dané zemi
- náklady na výrobní faktor práce, případně další nákladové oblasti
Výhody plynoucí ze zahraničních investic: Rizika plynoucí ze zahr. investic - přísun kapitálu - negativní vliv na domácí podniky - multiplikační efekt - vliv na platební bilanci - vliv na zvýšení znalostí i technologické úrovně - přesun zisků k matkám - vliv na nezaměstnanost, mzdovou úroveň - spirála nevýhodných invest. pobídek - zlepšení konkurenceschopnosti - environmentální zátěž - celkový rozvoj v mnoha oblastech - vliv na platební bilanci dané země
Přímé zahraniční investice
= investice s dlouhodobým záměrem rezidenta jedné eko ve společnosti, která je rezidentem jiné eko, a to s podstatnou měrou vlivu na její chod -> dlouhodobost + alespoň 10% podíl
- dle směru pohybu: PZI v tuzemsku / v zahraničí
- dle časového hlediska: tok investic za období / stav k časovému okamžiku
- dle investovaného kapitálu: základní kapitál / reinvestovaný zisk
- dle míry kontroly investorem: zahraniční pobočka / zahraniční přidružená společnost
- dle specializace investora: horizontální / vertikální / diagonální
- dle způsobu vstupu inves-a: společný podnik / invest. do nového podniku / do existujícího podniku (+ fúze / akvizice / privatizace)
- dle motivace investora: získání zdrojů/aktiv / získání nižších výrobních N / doplnění nabídky sortimentu / vyhledání trhu / zdolání bariér v rámci obchod. politiky dané země
Faktory ovlivňující PZI: + úroveň dané eko
- rozdílná úroveň výkonnosti eko
+ obdoba právních systémů
- geografická vzdálenost
+ rezidua kolonialismu
- sazba DPPO
- náklady práce
Hlavní trendy
- sílící význam zemí v kategorii rozvojová, resp. transformující se ekonomika
- sílící význam offshorových finančních center (daňové ráje) a malých rozvinutých eko s výhodami pro finanční a holdingové společnosti
- sílící význam globálních hodnotových řetězců
- regulace oblasti
Struktura PZI:
- Dle teritoria -> rozvinuté země – příliv 40%, odliv 65% / rozvojové – příliv 50%, odliv 30%
- Dle odvětví -> zpracovatelský průmysl a nefinanční služby
PZI v ČR – služby (52%) -> zpracovatelských prům. (31%) -> energetika -> těžební -> reality, … - dle původu investic: Nizozemsko, Německo, Rakousko
PZI ČR v zahraničí - cca 10% z objemu zahraničních investic v tuzemsku
- dominují služby, energetika a stavebnictví
- především v: Nizozemsku, na Slovensku, Rumunsko, Bulharsko
Investiční pobídka –> diskriminuje - postaveno na nerovnosti podmínek pro různé subjekty v rámci jedné ekonomiky - podnik vydá pobídku – tuzemské firmy nemusí být vůbec schopné ji splnit - snaha EU o regulaci pobídek - formy: zvýhodnění v daňové oblasti prodej nemovitostí za nižší cenu než tržní různé typy dotací (na pracovní místa, vzdělávací aktivity, …) různé druhy úlev rozvoj průmyslových zón DAŇOVÉ RÁJE – nižší sazba DPPO – zahraniční firmy tam chtějí investovat
Investiční pobídky v ČR - dle zákonu o investičních pobídkách (od roku 2000) - oblasti: zpracovatelský průmysl, technologická centra, centra strateg. služeb (zejména IT)
