7. Teorie kognitivního vývoje (Piaget, Vygotsky) Flashcards
Teorie intersubjektivity
- Colwyn Trevarthen
Colwyn Trevarthen
Intersubjektivita = vrozená motivace ke komunikaci a sociální interakci
1) primární intersubjektivita
Vztah k lidem se rozvíjí odděleně od vztahů k předmětům
Genetická predispozice způsobující zvýšený zájem k sociálním kontaktům
V rané fázi pozornost zejména lidem, jejich hlasu a obličeji
Vrozená schopnost dialogu a pocit rozlišovat a vnímat druhé
Protosociální a protokomunikační chování
Preference přímého očního kontaktu
Rozeznávání obličeje
Výběrová reakce na matčin hlas (už v plodu)
Synchronizace pohybu s rytmem řeči dospělé osoby
Zrcadlení mimiky (zrcadlové neurony v mozku)
Reakce na pláč
Sociální vokalizace (= zvuky, jako reakce na mezilidský kontakt) (slabiky, slova, princip střídání posluchače a mluvčího)
Preference lidského hlasu
Zřetelné reciproční (= vzájemné) sociální chování okolo 3 měsíců (snaží se vyhledávat komunikaci)
Experiment „Still Face“ – Tronick
Synchronizace mezi matkou a dítětem v pozornosti a emocionalitě, dochází k vzájemnému emočnímu vyladění
Dle toho se učí porozumět pocitům ostatních i svých
Sdílí pozornost s matkou, sleduje její pohledy a reakce a podle nich se orientuje
2) sekundární intersubjektivita
Kolem 3 měsíců, kdy se objevuje reciproční sociální chování – dítě ke komunikaci spontánně vybízí
Sdílení pozornosti
25 týdnů – sledování směru, který matka naznačuje
Snaha sdílet zážitky
9. měsíc – schopnost rozdělit pozornost mezi rodiče a objekt – sdílení pozornosti vztažené k objektu
Komunikace osoba – osoba – objekt (s přerušením)
Komunikace stále záměrnější, první gesta
Rozvoj dalších dovedností – sdílení záměr, ukazování, sociální reference, chápání emocí
3) Terciální intersubjektivita
Uvědomovaný vztah k sobě a druhým
18-20 měsíců
uvědomování si sebe samého – význam názorů druhého, pocity zahanbení, testování chování
Od 18 měsíců – výlučné vlastnictví
12–18 měsíců
první známky altruistického prosociálního chování – nabízení hraček
Soucit od 13–15 měsíců, výrazněji od 2 let
2-3 roky – snaha poskytnout útěchu
Vývoj prosociálního chování ve vlastnictví mezi 3 a 5 rokem
Schopnost uvědomit si myšlení, přání, záměry a pocity druhých – postupný proces mezi 2,5 a 6 lety – postupný ústup egocentrismu
Již v 18 měsíci – děti vědí, že dospělý si může přát něco jiného než samo dítě
Ve 3 letech mizí vizuální egocentrismus (dítě schopno odlišovat perspektivu druhých od svojí)
Ve 3 letech – chápání myšlení druhých
Teorie mysli
- Premack, Woodruff
Premack, Woodruff
Součástí sociální kognice jsou kognitivní dispozice a procesy zahrnující zpracování informací o druhých lidech a sociální realitě vůbec
Schopnost usuzovat na mentální stavy a psychický život druhých
Možnost rozumět chování druhých a predikovat je
Nezbytnou podmínkou vývoje empatie
Test chybného přesvědčení (lentilkový test) – změna mezi 3. a 4. rokem
Krabička lentilek, vysypali lentilky a dali tam pastelky
Otázka na dítě: co si podle tebe bude myslet další dítě, kterému dáš tuhle krabičku, co je uvnitř?
Ve 3 letech odpoví – pastelky (přece vím, že tam jsou)
Ve 4 letech už chápe, že si bude myslet, že tam jsou lentilky
Vývoj myšlení - kognitivní vývoj
= schopnost myslet, učit se, pamatovat si, zpracovávat informace, abstraktně a symbolicky uvažovat
v širším smyslu – inteligence = schopnost řešit nové situace a problémy
kognitivní vývoj je celoživotní, nejvýraznější změny v období dětství
dříve se myslelo, že v dospívání dosahuje vrcholu a pak už se jen zhoršuje
procesy zrání a učení
vývojově myšlení postupuje:
od nesystematičnosti k systematičnosti
od subjektivity k objektivitě
od sociálního egocentrismu k altruismu
od kognitivního egocentrismu k multiperspektivě
od konkrétního k abstraktnímu
od absolutismu k relativismu
kognitivní vývoj – determinace
podíl biologických vlivů (zrání) a vlivů prostředí (učení)
na počátku 20. století inteligence považovaná za vlastnost stálou
od 20. let – vliv behaviorismu
důraz na učení a výchovu
inteligence coby vlastnost do velké míry získaná
důležitější než podíl té či oné složky je interakce obojeho
příklady argumentů:
studie na dvojčatech
vysoká korelace u jednovaječných dvojčat – 0,86
argument pro dědičnost
zároveň ale i pro vliv prostředí – pokles korelace u oddělených dvojčat
podobnost prostředí důsledkem adopční praxe
podíl dědičnosti a prostředí se odhaduje na 1:1 (v populaci)
inteligence a etnické skupiny
The Bell Curve (1994) – Herrnstein, Murray
genetická determinace rozdílů IQ mezi rasami
silná kritika
výzkumy ukazující chybnost
teorie sociokulturního handicapu
vliv gramotnosti, souvislost mezi IQ a socioekonomických statusem
vliv očekávání
sebenaplňující proroctví
nadhodnocování inteligence
opomíjení dalších faktorů
Jean Piaget
studium biologie, filosofie a psychologie
v Paříži učil na chlapecké škole vedené Binetem
testy IQ – opakující se chyby
-> kognitivní procesy dětí odlišné - > stádia kognitivního vývoje
3 děti – zkoumání vývoje řeči a myšlení
Piagetova teorie ovlivněna koncepčně i terminologicky biologií
genetická epistemologie = vývojová teorie poznání
inteligence jako forma adaptace
organismus se přizpůsobuje prostředí
v procesu přizpůsobování – vytváření složitějších forem
procesy asimilace a akomodace výsledkem zrání
vývoj probíhá zevnitř ven
klíčové motory vývoje vrozeny, vývoj předchází učení
dítě ovšem bytostí aktivní, vyhledávající informace
způsob, jak vytváříme schémata a jak s nimi zacházíme se v průběhu vývoje mění
odlišná stadia vývoje – jejich průběh určen především biologicky
SCHÉMA
= kategorizované znalosti, nebo motorické dovednosti, které nám umožňují chápat a interpretovat informace, myšlenka o určité třídě předmětů nebo událostí, seskupených k sobě na základě toho, co mají společné
dva procesy při práci se schématy:
ASIMILACE
= zařazování nových skutečností do existujících schémat (prvotní)
AKOMODACE
= při nevyhovujícím schématu úprava schématu, či tvorba schématu nového (sekundární, vynucené)
ekvilibrium – rovnováha mezi oběma procesy
Teorie kognitivniho vývoje -Piaget
1)senzomotorické stadium ( 0- 2 roky)
primární rozvoj poznávacích procesů
myšlení vychází z činnosti
prvotním zdrojem vrozené reflexy
kauzální myšlení (schopnost chápat příčinu a následek)
1. období reflexů (1. měsíc) (podstádia umět nemusíme)
chování není vědomě iniciováno
procvičování reflexů
transpoziční asimilace (rozšíření reflexního schématu na nové věci)
2. období primárních kruhových reakcí (2.-4. měsíc)
postupné opakování náhodné aktivity
omezeny jen na manipulaci s vlastním tělem
3. období sekundárních kruhových reakcí (4. – 8. měsíc)
cílené zaměření na věci v okolí
začátek kauzálního myšlení
fascinace určitými aktivitami – opakování
4. období koordinace sekundárních kruhových reakcí (8.- 12. měsíc)
vytváření vztahu prostředek – cíl (kauzální myšlení)
trvalost objektu (stálost objektu)
okolo 11. – 12. měsíce pokusem a omylem vytváří nové postupy
5. období terciálních kruhových reakcí (12. – 18. měsíc)
záměrné experimentování s předměty, zkoumání jejich funkcí
zkombinování znalostí do vhodného a zcela nového způsobu vyřešení záměru
6. období zvnitřnění schémat (18. – 24. měsíc)
začátek chápání jednoduchých symbolů
symbolická hra (např. mám klacek a dítě s ním šermuje, pak je to vařečka atd.)
chápání symbolů
2)předoperační stádium (2-6 let)
prelogické myšlení
myšlenkové operace zkreslovány (egocentrismus, centrace)
centrace = dítě není schopno věnovat se více aspektům situace najednou
egocentrismus = vidí jen svou pravdu, neví, že my máme jiný úhel pohledu
1. období symbolické, předpojmové (2–4 roky)
schopnost představy – konec omezení na aktuálně vnímané
oddálená nápodoba
„konec pokusu – omylu“
symbolická hra
rozvoj řeči – děti si osvojují znaky (se symboly operuje již dříve)
předpojmy – slovní znak chápán jako označení konkrétního předmětu, nemá trvalejší platnost
2. období názorné, intuitivní (4-6 let)
uvažování v celostních pojmech
usuzování vázáno na vnímané či představované (názorové myšlení)
hlavní tendence v myšlení – egocentrismus a centrace
ireverzibilita = nevratnost myšlenkových operací
magické myšlení
výkonná moc myšlení (stačí, že na něco myslím, abych to mohla ovlivnit)
antropomorfismus (polidšťování nelidských věcí)
arteficialismus (proč jsou hvězdy na nebi? protože je tam někdo pověsil)
prezentismus (důraz na přítomnost)
fenomenismus (věci jsou takové, jak se jeví)
3))stádium konkrétních operací (6-12 let)
myšlení logické, vázané na realitu
myšlení vázáno na konkrétní zkušenost
možnost formulovat hypotézy bez názorných předloh a schopnost uvažovat za rámec přítomné zkušenosti, ovšem při zkušenosti zažité z minulosti
sklon popisovat věci, ne vysvětlovat
ústup egocentrismu
schopnost decentrace
grupování – uspořádání předmětů a událostí do souborů podle jejich společných definujících znaků
schopnost seriace dle několika znaků
rozvoj sociální inteligence
4)stádium formálních operací (od 12 let)
podobné myšlení dospělého
uvolnění vazby na konkrétní časový a prostorový rámec
hypotetické varianty – rozvoj kreativity a fantazie
význam budoucnosti
schopnost usuzovat bez vázanosti na obsah
uvažování plné logické, nicméně často jednostranné, bez chápání kontextu
zhodnocení kognitivni teorie - Piaget
plus
zapříčinil se o reformu školství
zdůraznění významu vrstevnických vztahů
mínus
závislost stadií a testů na evropské kultuře
Důraz na stadiálnost, diskontinuitu
Podcenění malých dětí (omezení experimetu)
Přecenění rychlosti vývoje u nejstarších dětí
Preference výsledkových struktur na úkor postupů při jejich tvorbě
Přílišná biologizace teorie, opomíjení sociálních a kulturních faktorů a jiných kognitivních faktorů (motivace, paměť)
Lev Semjonovič Vygotskij (1896-1934)
sovětský psycholog (Bělorusko)
nejuznávanějším sovětským psychologem na Západě
zakladatelem tzv. kulturně historické psychologie
psychologie myšlení, řeči a učení
vliv na pedagogiku
nesouhlas s piagetovským názorem, že v mysli jsou psychické struktury na kontextu, obsahu úloh a sociálních činitelích nezávisle
kognitivní schopnosti se budují v interakci
dítě přebírá sedimenty kultury v předmětech a teoriích
zásadní role druhé (zkušenější) osoby
vývoj zvenku dovnitř – učení předchází vývoji
dospělý poskytuje dítěti „lešení“ v němž může dítě jednat jakoby kompetentně a tím rozvíjet strategie potřebné k úspěšnému řešení
všechny vyšší psychické funkce vznikají na základě vztahu s lidmi
každá funkce se ve vývoji objeví dvakrát
poprvé v sociálních vztazích a později na individuální úrovni
vnitřní, egocentrická řeč je zvnitřnělou řečí sociální
Vygotskij - dvě úrovně vývoje dítěte:
úroveň aktuálního vývoje
vytvořena na základě již dokončených cyklů vývoje
to, zachycují testy
zóna nejbližšího vývoje
diference mezi úrovní řešení úkolů za pomoci dospělého a úrovní samostatného řešení
možnost zjišťovat procesy ve stadiu zrodu a zrání
různá šířka zóny = rozdíly mezi dětmi
možnost vytvářet prognózu
Vygotskij - zkoumání vývoje pojmů – 3 základní stupně:
1) vytváření nezformované a neuspořádané množiny
spojování na základě pokusu omylu a prostorových a časových výskytů
2) vytváření komplexů
spojení nikoliv na základě pouze subjektivních souvislostí, ale na základě objektivních souvislostí mezi předměty
více logické souvislosti
základem komplexů není abstraktní nebo logická souvislost, nýbrž konkrétní a faktická souvislost
základem pojmů je spojení jednoho typu, základem komplexu rozdílná
3) stupeň pojmů
pseudopojem, potenciální pojem a skutečný
pojmy běžné a vědecké
Teorie kognitivního vývoje Jerome Brunera
americký psycholog
kognitivní vývoj a osvojování jazyka
význam dospělé osoby pro učení
1) enaktivní (akční) způsob reprezentace (0-1 rok)
interakce se světem formou smyslové a pohybové aktivity
zvnitřnění aktivit
osvojování si dovedností skrze motorickou aktivitu
2) ikonický způsob reprezentace (1-6 let)
obrazy v mysli reprezentují smyslové vjemy
neschopnost odpoutat se od smyslového vnímání (ještě neuvažuje abstraktně)
3) symbolický způsob reprezentace (od 7 let)
abstraktní způsob reprezentace
porozumění matematickým symbolům
chápání obecnosti pojmů a existence tříd
uvažování bez názorného materiálu
zásadní význam jazyka
komunikace, jazyk, řeč
komunikace = dorozumívání, sdělování, schopnost užívat výrazové prostředky k výměně informací, k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů
řeč = specificky lidská, spojená s myšlením, několik rovin
jazyk = systém jazykové kompetence a řeč
Roviny řeči
fonematicko – fonologická rovina řeči
fonologie = funkce hlásek (schopnost rozlišovat význam)
fonetika = tvorba hlásek ve zvukovém ústrojí
tato rovina se vyvíjí už od prenatálního období
novorozenec
rozliší mužský a ženský hlas
kojenec
broukání (jednotlivé hlásky) (2.-4. měsíc)
přidávání hlásek, první slabiky (4.-6. měsíc)
instinktivní žvatlání, opakování vlastního repertoáru (6. měsíc)
vývoj prozódie (přízvuk, tón, intonace)
typy dětského pláče
dřív, než dítě začne mluvit ve slovech si osloví lidskou intonaci
mezi 2. a 5. rokem imitace rodičovské intonace
vývoj mateřského jazyka
po 8. měsíci se intuitivní žvatlání mění v napodobivé
postupná ztráta schopnost rozlišovat hlásky cizích jazyků
dozrávání fonematického sluchového vnímání mezi 5. a 7. rokem
předpoklad pro učení a psaní
vývoj výslovnosti
hlásky různě obtížné
nejjednodušší (b,m,p)
střední (d,t,n)
obtížnější měkké (ď, ť, ň)
sykavky
těžké také (l, r, ř)
spontánní úprava výslovnosti cca v 5 letech, u 40 % přetrvávají problémy
za horní hranici normy dyslalie se považuje 6-7 let
dyslalie = vadné tvoření hlásek
morfologická rovina řeči
tvarosloví
gramatická struktura jazyka + syntax
první slova, funkce věty
ze začátku používá slova tak, jak se slyší
skloňování mezi 2–3 rokem
časování a množné číslo ve 3 letech
postupný úbytek dysgramatismů do 5. roku
syntaktická rovina
větná skladba
používání vět až při slovní zásobě min 50-60 slov (dvouslovné věty)
telegrafická řeč = dysgramatická kombinace slov
2.-3. rok přídavná jména, zájmena
3. – 4. rok předložky a spojky
konec 3 roku jednoduchá souvětí
po 4 roce komplexnější souvětí
lexikální rovina
slovní zásoba
8.-12. měsíc první slovo s významem
v 1 roce cca 6 slov (široký význam)
jazykový spurt (skok) po osvojení 20–30 slov, jedno až dvě slova denně
zkomoleniny (kepuč, gystamnika, komnebiza, …)
od 2 let – co je to?, kde je?
od 3 let – proč?
3. – 5. rok dětské neologismy
5.-6. rok průměrná slovní zásoba 2500–6000 slov
velkým vlivem je četba ( zásadní význam na slovní zásobu)
sémantická rovina
význam slov
1- 2 roky
hypergeneralizace (haf = každé zvíře)
7 let chápání jednoduchého rčení, reakce na kontext
8 – 10 let chápání ironie
pragmatická rovina
schopnost rozumět a užívat řeč v sociálních situacích
oční kontakt, pozornost, střídání při konverzaci
vývoj gestiky
rychlejší rozvoj než mluvené řeči
první gesta 8 – 9 měsíců
ikonická gesta kolem 1 roku
vyjádření nesouhlasu je dříve než přitakání (13-15 měsíc ne, 16 – 18. ano)
v raném vývoji přispívá gestikulace výrazně k většímu porozumění
vlivy na osvojení jazyka
význam stimulačního prostředí
vliv socioekonomického statusu
vyšší status
rodiče více mluví, čtou dětem, ptají se více, …
děti středmí třídy: 2150 slov/h, dělnická rodina: 1250 slov/h, sociálně slabá: 620 slov/h
vliv školky
jazykový kód (Bernstein)
jazyk odráží a zároveň formuje předpoklady konkrétní sociální skupiny
1) omezený kód
slabší vrstva
komunikace založena na předpokladech, jejichž znalost je považována za samozřejmou a není proto třeba je verbalizovat
omezené jazykové kódy vhodnější ke předávání praktických zkušeností a jednoznačných
vyjádření než k probírání abstraktních pojmů, vztahů a procesů
2) rozvinutý kód
střední vrstva
verbální projev méně vázaný na specifický kontext
snazší zobecňování a vyjadřování abstraktních představ
Teorie vývoje řeči -teorie
diskuze o podílu zrání a učení
v současnosti názor o biologickém základě jazyka a vývoj v důsledku interaktivního působení vrozených a získaných faktorů
