2. Determinace psychického vývoje, zrání a učení, kritická a senzitivní období, poruchy vývoje Flashcards
Nature vs nurture
Nature (příroda)
Vrozená determinace
Nurture (výchova)
Vlivy výchovou
Teorie determinace vývoje
Empiristické teorie (učení a zkušenost)
Nurture = zkušenost, učení
Dítě není ani egoistické, ani altruistické, ale neutrální (tabula rasa)
Behaviorismus – Watson („dejte mi tucet zdravých a… dětí…“)
Skinner – operantní podmiňování: chování determinováno podněty z prostředí (odměna x trest)
Bandura – teorie sociálního učení (observační)
Nativistické teorie
Nature = vrozené, biologické danosti
Zásadní vliv dědičného a vrozeného
A) teorie racionalistické (růstové)
Dítě ve své přirozenosti dobré – třeba nechat růst
Komenský, Tolstoj, Rousseau
Maslow – pyramida potřeb (seberealizace – rodíme se s tendencemi, které nás v životě vedou k něčemu dobrému)
Škola Summerhill
nechat být – dítě ví samo nejlépe, co je pro ně nejlepší – děti si tvořily vlastní trajektorii
B) teorie iracionalistické (instinktivistické)
Freud = silně biologizující
Tělesné zrání, přesun slasti (období vývoje – orální, anální, genitální, …)
Vrozené pudy
Vývoj = postupné usměrňování pudů ve shodě s požadavky společnosti
Neopsychoanalýza již ne (Horneyová, Sullivan)
Opustili původní Freudovu teorii
Dnes je psychoanalýza více o mezilidských vztazích než o pudech
Interakční teorie
Souhra empiricke a nativisticke
Snaha překonat rozpor krajního empirismu extrémního nativismu
Otázka spolupůsobení vrozených vloh a prostředí
Vrozená danost předurčuje, ovlivňuje, jak budeme úspěšní např. v testu inteligence
Systémový přístup (proces je složitější, vstupuje více vlivů)
Cirkulární kauzalita namísto lineární
Výsledná podoba výsledkem vlastní aktivity i aktivity druhých v neustálé směně
Zrání a učení
Zrání
Předurčeno genetickým programem
Stav připravenosti k dalšímu rozvoji
Vymezuje možnosti učení
Určuje posloupnost vývojových fází
Výsledky zrání neměnné
Př. školní zralost (soubor kompetencí pro úspěšnou adaptaci na školu – výsledkem zrání nervové soustavy)
Učení
Výsledkem zkušenosti
Výsledky učení ovlivňovány novými zkušenostmi
Deprivace
nedostatek podnětů určitého typu
Matějček – zanedbávání psychických potřeb dítěte
Potřeba stimulace
Potřeba smysluplnosti světa
Potřeba lásky a smysluplného vztahu
Potřeba být pozitivně hodnocen
Potřeba naděje
Rozhodující význam přístup ke zkušenostem
Kritické období
Pojem z etologie
Vývojové okno, v němž musí být zajištěny příhodné podmínky (biologické, sociální), aby vývoj probíhal příznivě
Vývojové okno, v němž se stane něco důležitého, co ovlivní budoucí vývoj, aby probíhal příznivě
Pokud k tomu nedojde, tak další vývoj může probíhat špatně
Absence stimulace, nebo atypické vlivy prostředí – vývoj abnormální
Teorie imprintingu (Lorenz)
Senzitivní období
Období zvýšené vnímavosti k podnětům určitého druhu
Méně přesně stanovené a většinou delší časové období vhodné k učení určitého typu dovedností
Optimální, nikoliv jediné možné období
Plasticita vs stabilita
Plasticita
Otevřenost ke změně, reaktivnost
Otázka možného stupně změny a podmínek otevřenosti ke změně
Stabilita
Stálost neměnnost
Spojována s vrozenými charakteristikami, které mají dlouhodobou či trvalou povahu
Faktory
Dědičnost a vrozené faktory
Prostředí (rodina, výchova, škola, vrstevníci)
Kultura (hodnoty, normy, zvyky)
Fenomenologické pojetí
Události nepůsobí samy o sobě jako fyzikální síly, ale nějak se nám jeví, nějak jim rozumíme
Význam svobodné vůle, kreativity, individuality
Reakční norma
Potenciál mezi spodním a horním prahem = reakční norma
Reakční norma určuje plasticitu organismu – ten samý genotyp v sobě skrývá potenciál pro různé fenotypy
3 formy interakce mezi jedincem a prostředím
1) reaktivní – různí jedinci situace různě prožívají, interpretují
2) evokativní – každá osobnost vyvolává u druhých jiné reakce
3) proaktivní – jedinci jako aktivní činitelé vlastního vývoje
Epigenetika
Změny fungování genů vlivem prostředí a chování člověka
Samotná DNA změnám prostředí nepodléhá, celková funkčnost genů se dokáže vnějšími podmínkami měnit
Toxiny či vitamíny ve stravě, stres, vliv soc. prostředí – biochemická reakce buněk, která dokáže změnit funkčnost genu (metylace)
DNA metylace může mít i dlouhodobý účinek
Změny prostředí, farmakoterapie – odstranění metylace
Špatné zacházení v dětství – biologické změny na mozku a změna funkčnosti systému regulující stres
Bronfenbrennerova teorie vlivu prostředí
model ekologického vývoje (1979)
Význam sociokulturních systémů
Systém vrstev
S postupujícím věkem komplexnější komunikace mezi vrstvami
Konflikt v jedné vrstvě prostupuje i do dalších vrstev
Jeli narušen mikrosystém, dítě nemá nástroje, jak fungovat v širším prostředí
Kontinuální vs. Diskontinuální vývoj
1) vývoj kontinuální
„sjezd na klouzačce“
Vývoj probíhá plynule, bez výraznějších předělů
2) vývoj diskontinuální
„výstup po žebříku“
Každé stadium kvalitativně odlišné
Stadium většinou spojeno s určitým vývojovým úkolem
Př. Piagetova teorie, Eriksonova teorie, …
Úspěšné splnění tohoto úkolu předpokladem zvládnutí následujícího stadia
Studium změn chování a prožívání
Fylogeneze
Antropogeneze (historické období, lidstvo)
Ontogeneze (vývoj jedince)
Aktuální geneze
Metody vývojové psychologie
Pozorování
v přirozených podmínkách
V upravených podmínkách
Sebepozorování
Experiment
Rozhovor
Analýza produktů
